Normalita a autentičnost

Úvod k tématu

Abychom dokázali pečovat o své nitro, naplňovat své bytostné životní touhy a překonávat své vnitřní i vnější rozpory, měli bychom rozumět a porozumět tématu normality a autentičnosti. Zatím jsou v této kapitole dva texty, které se zabývají tématem normality a chybí tím pádem i celkové shrnutí.

Text L. Hejdánka upozorňuje na to, že bychom měli rozlišovat „normalitu“ jako nejčastější nebo průměrný stav a „skutečnou normalitu“, tj. formu odpovídající nějaké tendenci, trendu, úsilí, směřujícímu k nějakým dalším zlepšením a zkvalitněním. „Normalita jako jev může být podle něj poznána a pojmově uchopena jen jako směřování, přiblížení k „normálu“, který je jejím organizujícím rozvrhem.“ „Normalita pak znamená integrovanost individua a integrovanost jeho osvětí; svět, byť snad konečný, ale otevřený, nemůže být integrován leč v pravdě. Objektivismus (např. vědecký) se proto vposledu nemůže neukázat jako subjektivní, tj. jednostranný, neúplný, mystifikující, pokud chce počítat jen se skutečností objektivní, předmětnou a předmětně postižitelnou“.

Text V. Němce si klade za cíl projasnit vztah mezi svobodou, normalitou a nepředmětností. Tato úvaha nás dovede k závěru, že posledním zdrojem normality jsou „nepředmětné výzvy“, jejichž zdrojem je sama „ryzí nepředmětnost“.1

Další texty by měly objasnit téma autentičnosti,2 tedy co znamená „být sám sebou“ a žít v opravdových vztazích s lidmi a přírodou, ale i s tím, co nás překračuje a co „má být“. Měli bychom si položit otázku, zda v člověku je bytostná touha po tom, co „má být“, a objasnit si, v čem spočívá bytostná touha po jistotě, radosti a blízkosti, kterou prožívá každý člověk, ať už si to uvědomuje či nikoliv.

Důležitým tématem pro porozumění, v čem spočívá autentičnost, je zralost osobnosti, to znamená především schopnost sebepřijetí, shoda v sebepojetí a působení na okolní svět, schopnost vcítění se do druhého člověka či živé bytosti, a schopnost sdílet s ním intimní život.3

Svoboda, normalita a nepředmětnost (V. Němec)

Problém normality z filosofického hlediska (L. Hejdánek)

  1. V. Němec používá heslo „normalizace abnormity“, které dobře vystihuje dění v našem světě.
  2. Autentičnost znamená: pravost, původnost, hodnověrnost, ryzost.
  3. Tato dění se v psychologii nazývají kongruence (lat. shoda), empatie (angl. vcítění) a intimita (lat. vnitřní).