Tanach a hebrejskA? vA�ra

(verze A?. 10 ze 7.10.14)[1]

1. Asvod

Snahou tohoto textu je pA�iblA�A?it dA�jiny a obsah hebrejskA� bible, tedy A?idovskA�ho Tanachu,[2] abychom lA�pe porozumA�li a�� hebrejskA� vA�A�e a jejA�mu pojetA� nepA�edmA�tnA�ho boha, jehoA? jmA�no (hebr. Ha-A�em) nesmA� bA?t vyslovovA?no.[3] KA�esA?anstvA�, kterA� vzniklo vA�dobA� nadvlA?dy starovA�kA�ho A?A�ma, pA�evzalo Tanach jako souA?A?st svA� svatA� knihy Bible, sA�nA?zvem StarA? zA?kon.

PrvnA� dvA� kapitoly tvoA�A� dA�jinnA� souvislosti, kterA� jsou pouhA?m souhrnem doprovodnA�ho textu o dA�jinA?ch A?rodnA�ho pA?lmA�sA�ce,[4] a A?idovskA? historie do roku 135 n. l., kdy doA?lo kA�druhA� A?idovskA� vA?lce proti A�A�mskA� nadvlA?dA�, skonA?ila A?idovskA? stA?tnost a A�A�mskA? provincie Judea byla pA�ejmenovA?na na Palestinu. TA�m zaA?A�nA? A?dobA� rabA�nskA�ho judaismu, kdy se A?idA� rozptA?lili do diaspor a definitivnA� se stali a�znA?rodem knihya�?. Kolem roku 100 n. l. byl kanonizovA?n Tanach.

DalA?A� kapitoly tvoA�A� zpA�ehlednA�nA� obsahu Tanachu tak, jak A?teme StarA? zA?kon dnes. Tanach je zdA?raznA�n proto, A?e poA�adA� knih je jinA� neA? ve StarA�m zA?konA�, kdy po ToA�e neboli Pentateuchu nA?sleduje kniha NebiA�m (a�zProrocia�?), A?A�mA? dostA?vajA� knihy prorokA? mnohem hlubA?A� vA?znam.[5]

PoslednA� kapitolu tvoA�A� A?vod do hebrejskA� vA�ry ve vztahu kA�mA?tu a kA�nA?boA?enstvA�, a pokus o vyjA?dA�enA� a�zposelstvA� Tanachu pro naA?e dnya�?. JednA? se vA?ak pouze o vstupnA� informaci a nastolenA� tA�mat, aby mohla vzniknout ucelnA�jA?A� pA�edstava, zA�A?eho vychA?zA� myA?lenky a a�zobjeva�? hebrejskA� vA�ry.[6]

Text je zA?mA�rnA� vytvoA�en spojenA�m textA? A?tyA�ech osobnostA�, kterA?mi jsou filosofujA�cA� theolog M. BalabA?n, uznA?vanA? biblista R. Rendtorff, religionista M. Eliade a spisovatel a vystudovanA? rabA�n Ch. Potok, aby se ukA?zaly rozdA�lnA� pA�A�stupy a A?hly pohledA?.[7]

2. DA�jinnA� souvislosti

HebrejskA? vA�ra byla a�zobjevenaa�? vA�nA?boA?enstvA� nA?roda Izrael. Podle Tanachu jsou pA�edky izraelskA�ho nA?roda tA�i praotcovA�, Abraham, IzA?k a JA?kob a�� tito jsou lA�A?eni jako lidA�, kteA�A� vA�A�ili v jednoho Boha. JA?kob vA�zA?pase sA�Bohem zA�skal novA� jmA�no Izrael (hebr. Jisrael, a�zBA?h bojujea�? A?i a�zBA?h zA?pasA�a�?).[8] Se zmA�nou JA?kobova jmA�na na Izrael se a�zBA?h AbrahamA?v, BA?h IzA?kA?v a BA?h JA?kobA?va�? stA?vA? Bohem Izraele. Vedle Abrahamova pA�A�bA�hu a jeho smlouvy sA�Hospodinem jsou nejdA?leA?itA�jA?A� dalA?A� dva legendA?rnA� pA�A�bA�hy a jejich smlouvy sA�Hospodinem, MojA?A�A?e a krA?le Davida.

ZA�historickA�ho hlediska zaA?aly pA�ibliA?nA� ve 2. tisA�ciletA� pA�. n. l.[9] pronikat na A?zemA� Kenaanu hebrejskA� kmeny a vyvrcholenA�m tA�chto udA?lostA� byl vznik Izraele a JudskA�ho krA?lovstvA�. Kenaan je jedno z oznaA?enA� pro A?zemA� PA�ednA�ho vA?chodu, kde se dnes nalA�zajA� A?A?st SA?rie, Libanon, Palestina a Izrael. V Tanachu se termA�n Kenaan pouA?A�vA? jednak neutrA?lnA� jako oznaA?enA� zaslA�benA� zemA�, kterA? byla dA?na Bohem izraelskA�mu nA?rodu, jednak negativnA� jako A?zemA� obA?vanA? okolnA�mi, pohanskA?mi a Izraeli nepA�A?telskA?mi nA?rody.[10]

IzraelskA� nA?boA?enstvA� vzniklo na A?zemA�, kterA� je jedno zA�nejvA?znamnA�jA?A�ch vA�lidskA?ch dA�jinA?ch. V Kenaanu existovala mA�sta, jako byly napA�. DamaA?ek a Jericho, kterA? vznikala jiA? vA�10. tisA�ciletA�, to znamenA?, A?e toto A?zemA� bylo jednA�m zA�center rozvoje neolitickA� kultury. NavA�c zde pA?sobila i megalitickA? kultura, kterA? se vyvA�jela ve vA?chodnA�m StA�edomoA�A�, zejmA�na na MaltA� a na KrA�tA�, kterA? vA?raznA?m zpA?sobem ovlivnila celou Evropu a sA�jejA�m kultem mrtvA?ch doA?lo zA�ejmA� i kA�vzA?jemnA�mu ovlivnA�nA� sA�egyptskou kulturou.

PoA?A?tek starovA�ku, neboli vznik prvnA�ch mA�stskA?ch civilizacA� (a�zcivitasa�?) se vA?ak vymezuje dobou rozA?A�A�enA� pA�sma na A?zemA� A�A�A?A� A?rodnA�ho pA?lmA�sA�ce a�� vA�MezopotA?mii (Sumer, Akkad, Babylon, AsA?rie), vA�oblasti A?rA?nskA� vysoA?iny (Elam, MA�die, Persie), vA�SA?rii (Ugarit), na A?zemA� MalA� Asie (ChetitA�, FrA?gie, LA?die) a vA�EgyptA�.

TakA?e prvnA� civilizace povstaly vA�EgyptA� vA�povodA� Nilu a vA�MezopotA?mii vA�povodA� Eufratu a Tidridu[11] ve 4.-3. tisA�ciletA�, kdy prvnA� civilizacA� byl Sumer, kterA? ovlivnil vA?voj vA�EgyptA�. PA?vod SumerA? je nejasnA?, ale v roce 3300 je vA�soutoku Eufratu a Tigridu doloA?ena uruckA? kultura, kdy mA�sto Ur, ze kterA�ho podle legendy pA�iA?la Abrahamova rodina, bylo prvnA�m velkA?m mA�stem svA�ta. VA�letech 3000-2015 vlA?dnou vA�MezopotA?mii sumersko-akkadskA� dynastie. AkkadovA� byli semitskA? koA?ovnA? kmen, kterA? vA�prvnA� fA?zi dobyl sumerskA? mA�sta a poprvA� v dA�jinA?ch mA?me doloA?eno dobytA� kulturnA� oblasti a�zbarbarya�? a jejich kulturnA� asimilaci podmanA�nA?m prostA�edA�m. AkkadskA? A�A�A?e za panovA?nA� krA?le Sargona I. (2400-2344), kterA? si podA�A�dil celou MezopotA?mii a kraje aA? kA�StA�edozemnA�mu moA�i, byla prvnA�m velkA?m stA?tnA�m A?tvarem. Ve stejnA�m obdobA� se rozvA�jA� vA�EgyptA�, kterA? sjednotil legendA?rnA� faraon Meni kolem roku 3200, tzv. StarA? A�A�A?e (3.-8. dynastie) vA�letech 2700-2180. Podle M. Eliadeho tyto civilizace vytvoA�ily kultury, kterA� byly vA�zA?sadA�, aA? do vzniku helA�nskA� kultury ve 4. stol., pouze napodobovA?ny, ale vA?raznA� se nerozvA�jely.[12]

VA�MezopotA?mii pak probA�hne tisA�c let vlA?dy nevA?raznA?ch civilizacA� jako byli AmoritA�, KassitA� a Elamci a pak ovlA?dnou MezopotA?mii AsyA�anA�, zejmA�na za panovA?nA� Tiglatpilesara I. (1114-1076). Za vlA?dy Sargona II. (722-705), kterA? se podA�lel vA�roce 722 na zniA?enA� izraelskA�ho krA?lovstvA�, ovlA?dnou AsyA�anA� celou MezopotA?mii a jeho syn Sinacherib si podrobA� i Egypt (671). VlA?da AsyA�anA? konA?A� po smrti krA?le AA?A?urbanipala (668-626), zakladatele knihovny vA�Ninive, kdy vA�roce 605 porA?A?A� novobabylonskA? krA?l Nebukadnesar II. (605-562) vA�bitvA� u KarkemA�A?e egyptsko-asyrskou armA?du, coA? pA�edstavuje zA?nik AsyrskA� A�A�A?e.

Ale vlA?da NovobabylonskA� A�A�A?e trvA? krA?tce (626-539) a na scA�nu dA�jin pA�ichA?zejA� PerA?anA�, jejichA? A�A�A?i zaloA?il KA?ros II. VelikA? (590/580-530), kterA? byl jednA�m zA�nejvA�tA?A�ch dobyvatelA? starovA�ku.

VA�egyptskA?ch dA�jinA?ch stojA� za zmA�nku vlA?da faraona Thutmose III. (1479-1447), vA�dobA� NovA� A�A�A?e (18.-20. dynastie: 1550-1069), kterA? rozA?A�A�il A�A�A?i aA? kA�Eufratu. ZajA�mavA? byl i faraon Amenhotep IV. (1377-1361), kterA? zavedl uctA�vA?nA� jedinA�ho boha Atona a nechal se pA�ejmenovat na Achnatona. Po zA?niku NovA� A�A�A?e vA�podstatA� konA?A� egyptskA? civilizace, kterA? trvala dva tisA�ce let. DalA?A�mi panovnA�ky vA�EgyptA� budou vA�tA?inou cizinci, pouze ve fA?zi tzv. PozdnA�ho obdobA� (26.-31. dynastie: 664-332) se faraon Neko II. pokusA� o obnovenA� velmocenskA�ho postavenA� A�A�A?e, ale v bitvA� u KarkemA�A?e (605) byl poraA?en novobabylonskA?m krA?lem Nebukadnesarem II.

Jaspersova a�zdoba osovA?a�? (800-200),[13] kterA? zaA?ala pA�ed nA?stupem Sargona II., vA�dobA� zA?niku izraelskA�ho krA?lovstvA� a pA?sobenA� proroka IzajA?A?e, bude konA?it za vlA?dy A�A�A?e Alexandra VelikA�ho, kterA? vA�letech 336-325 postupnA� dobyl celA? A?rodnA? pA?lmA�sA�c a zastavil se aA? na A�ece Indu. Za svA� sA�dlo si zvolil BabylA?n, kde vA�roce 323 pA�edA?asnA� umA�rA?. Jeho generA?lovA� zaloA?ili ptolemaiovskou a seleukovskou A�A�A?i, kterA� budou vA�A?rodnA�m pA?lmA�sA�ci vlA?dnout do pA�A�chodu A?A�manA?,[14] kteA�A� si vA�roce 30 vytvoA�ili zA�Egypta svou provincii a vA�roce 64 n. l. ovlA?dl i celou MezopotA?mii. Jejich vlA?da trvala do roku 395 n. l., kdy toto A?zemA� pA�ipadlo ByzantskA� A�A�A?i. VA�roce 637 n. l. se vlA?dy nad MezopotA?miA� ujali muslimA?tA� ArabovA�, kteA�A� si vA�roce 640 n. l. podmanili i Egypt.

3. DA�jiny Izraele

NaA?im cA�lem je porozumA�t dA�jinA?m Tanachu a hebrejskA� vA�ry, nikoliv dA�jinA?m Izraele, takA?e nebudeme zkoumat historickA� udA?losti, zda se udA?ly tak, jak je lA�A?A� knihy Tanachu, ale budeme vychA?zet spA�A?e zA�historickA?ch zA?znamA? okolnA�ch civilizacA�. NaA?im vA?chodiskem jsou tA�i udA?losti, kterA� budeme povaA?ovat za legendA?rnA� a jejichA? vA?znamem se zA�hlediska Tanachu budeme zabA?vat:

  • PA�A�bA�h Abrahama a jeho smlouvy sA�Hospodinem.
  • PA�A�bA�h a smlouva MojA?A�A?e a vznik Tory neboli ZA?kona.
  • PA�A�bA�h a smlouva krA?le Davida a vznik krA?lovstvA�.

ZA�historickA�ho hlediska religionistA� vychA?zejA� zA�pA�edpokladu, A?e hebrejskA� kmeny, kterA� podobnA� jako AmoritA� (Amorejci) patA�ily kA�semitsky hovoA�A�cA�m nA?rodA?m, pronikaly na A?zemA� Kenaanu ve 2. tisA�ciletA�. ZA�ejmA� se jednalo o rA?znA� skupiny, kterA� spolu pA�ichA?zely do styku a poslA�ze vznikl spoleA?nA? pA�A�bA�h praotcA? Abrahama, IzA?ka a JA?koba. Je otA?zka, zda opravdu doA?lo i ke sjednocenA� dvanA?cti kmenA? podle synA? JA?kobovA?ch.

Abraham se svou rodinou pA�iA?el podle Tanachu ze sumersko-akkadskA�ho mA�sta Uru a to vA�dobA� A?padku tA�to kultury za vlA?dy AmoritA?.[15] A A?A?st kmenA? se usA�dlila vA�Kenaanu, A?A?st vA�EgyptA�, na A?zemA� druhA� vrcholnA� civilizace, kdy MojA?A�A?A?v a�zexodusa�? neboli vyjitA� zA�Egypta je situovA?no do doby koneA?nA� fA?ze NovA� A�A�A?e.[16] ZnamenA? to, A?e Izraelci dA?vajA� najevo, A?e znali obA� tyto velkA� tradice a mA�li moA?nost se sA�nimi vypoA�A?dat?

ZdA? se, A?e i pA�A�bA�h krA?le Davida je sA�nejvA�tA?A� pravdA�podobnostA� legendou, protoA?e podle archeologickA?ch prA?zkumA? byl JeruzalA�m vA�10. stol. nevA?znamnou horskou vesnicA�.[17] PA�A�bA�h vzniku Davidova a A�alomounova krA?lovstvA�, plnA? rozporA?, nicmA�nA� idealizovanA?, kdy zbA?vajA�cA� dA�jiny izraelskA�ho i judskA�ho krA?lovstvA� jsou vA�tA?inou a�zdA�jinami zkA?zya�?, se odehrA?l vA�dobA�, kdy vA�EgyptA� zaA?A�nA? A?padek a vlA?dne veleknA�A?skA? dynastie vA�ThA�bA?ch a vA�MezopotA?mii mA? AsyrskA? A�A�A?e za sebou svA?j prvnA� vrchol a je vA�krizi. MezopotA?mii zaplavujA� Aramejci[18] a jedinA?m protivnA�kem IzraelcA? byli vA�tA� dobA� PeliA?tejci.[19]

Za historickA? poA?A?tek budeme povaA?ovat vznik izraelskA�ho a judskA�ho krA?lovstvA� a pA�ipustA�me i variantu, A?e kA�jejich vzniku doA?lo nezA?visle a nikoliv jako nA?sledek rozpadu A�alomounova krA?lovstvA�. To by ovA?em mohlo znamenat i to, A?e ke sjednocenA� rA?znA?ch tradic a kultA?, kterA� byly ovlivnA�ny kenaanskA?m nA?boA?enstvA�m, doA?lo aA? se zA?nikem izraelskA�ho krA?lovstvA�, tedy vA�dobA� prorokA? IzajA?A?e a JeremjA?A?e, kdy byly objevovA?ny A?i psA?ny svitky Tory. Ale kA�vlastnA� tvorbA� Tanachu doA?lo zA�ejmA� aA? bA�hem babylonskA�ho zajetA� a po nA?vratu zA�nA�j.

PrvnA�m historickA?m datem, kterA� lze pomA�rnA� pA�esnA� zjistit, je datum A?mrtA� krA?le A�alomouna vA�roce 926. Ale teprve od poloviny 8. stol. mA?A?eme srovnA?vat historickA? data sA�prameny AsyrskA� A�A�A?e, kterA? se vA�tA� dobA� stala dominujA�cA� velmocA� vA�A?rodnA�m pA?lmA�sA�ci.[20] KlA�A?ovA� historickA� udA?losti jsou:

  • Vznik judskA�ho a izraelskA�ho krA?lovstvA� a�� 930.
  • PA?sobenA� AsyrskA� A�A�A?e a�� 1130-606.
  • ZA?nik izraelskA�ho krA?lovstvA� a�� 722.
  • NA?boA?enskA? reforma krA?le ChizkijA?A?e (716-687) a pA?sobenA� proroka IzajA?A?e.
  • PA?sobenA� NovobabylonskA� A�A�A?e a�� 606-550.
  • NA?boA?enskA? reforma krA?le JA?A?ijA?A?e (640-609) a pA?sobenA� proroka JeremjA?A?e.
  • PrvnA� zboA�enA� JeruzalA�mskA�ho chrA?mu a�� 587.
  • BabylonskA� zajetA� a�� 598/586-539.
  • PA?sobenA� PerskA� A�A�A?e a�� 550-330.
  • NA?vrat do vlasti a stavba druhA�ho JeruzalA�mskA�ho chrA?mu a�� 539-515.
  • PA?sobenA� EzdrA?A?e a NehemjA?A?e a�� 457-432.
  • PA?sobenA� A�A�A?A� Alexandra VelikA�ho a�� 330-64 n.l.
  • PovstA?nA� MakabejskA?ch a vlA?da HasmoneovcA? a�� 167-63.
  • PA?sobenA� ZA?padoA�A�mskA� A�A�A?e a�� 60-476 n. l.
  • VlA?da Herodesa VelikA�ho a�� 37- 4.
  • PrvnA� A?idovskA? vA?lka a druhA� zboA�enA� JeruzalA�mskA�ho chrA?mu a�� 66-70 n. l.
  • RabA�nskA? akademie vA�JavnA�, kterou zaklA?dA? Jochanan ben Zakaj a�� 70 n. l.
  • PovstA?nA� Bar Kochby neboli druhA? A?idovskA? vA?lka a�� 132-135 n. l.

Bez ohledu na dA?vody vzniku judskA�ho a izraelskA�ho krA?lovstvA� je faktickA? situace takovA?, A?e Judsko bylo chudA?A� a menA?A� neA? izraelskA� krA?lovstvA�, ale mA�lo dA�ky svA� pomA�rnA� geografickA� izolovanosti zA�ejmA� homogennA� populaci. IzraelskA� krA?lovstvA� bylo bohatA?A� i zA�dA?vodu, A?e mA�lo blA�A?e kA�prA?seA?A�kA? obchodnA�ch cest, kterA� prochA?zely po okrajA�ch judskA�ho krA?lovstvA� (Via Maris a KrA?lovskA? stezka). ZA�ejmA� zde A?ilo i vA�ce KenaancA? a bylo vystaveno i kulturnA�m stA�etA?m sA�FoinikiA� a MezopotA?miA�.[21]

LA�A?enA� historickA?ch udA?lostA� vA�knihA?ch KrA?lovskA?ch a LetopisA? je A?A?elovA�, protoA?e je vyzdvihovA?n zA?kladnA� obraz dA�jin Izraele a tA�m je negativnA� vliv krA?lovstvA�, kterA� si lid vymohl proti pA�A?nA� a vA?li Hospodina,[22] a vliv krA?lA?, kteA�A� vA�tA?inou a�zA?inili to, co je zlA� vA�HospodinovA?ch oA?A�cha�?,[23] a tA�m svA?dA�li ke hA�A�chu i lid, kterA? se stA?le znovu a znovu uchyloval k modlosluA?bA�. JedinA� krA?l David byl vzorem, kterA? i kdyA? zhA�eA?il, umA�l se kA?t a pA�ijmout BoA?A� trest. Ale uA? jeho syn A�alomoun, kterA? sice oplA?val moudrostA� i bohatstvA�m,A� nebyl dobrA?m krA?lem ve smyslu A?istoty vyznA?nA�.

V dobA� obou krA?lovstvA� pA?sobili vA�izraelskA�m krA?lovstvA� ponA�kud legendA?rnA� proroci ElijA?A? a ElA�A?a a vedli boj sA�krA?lem Achabem a jeho A?enou JezA?bel.[24] DA?le zde pA?sobili proroci A?mos a OzeA?A?. VA�judskA�m krA?lovstvA� pA?sobili proroci IzajA?A? a MicheA?A?. Tato doba, kde do skonA?enA� izraelskA�ho krA?lovstvA� zde panovalo devatenA?ct krA?lA? a vA�judskA�m krA?lovstvA� takA� devatenA?ct krA?lA?, je i pA�es nespornA� politickA� A?spA�chy a A?dobA� rozkvA�tu, dobou plnou krutostA�, pA�evratA? a vraA?d, jak A�A�kA? M. BalabA?n, a�zkrev je tu inkoustem, jA�mA? psali mocnA�a�?.[25]

PA�A?e se rok 722, kterA? je zcela zA?sadnA� pro dA�jiny Izraele i Tanachu. Po tA�A�letA�m oblA�hA?nA� je asyrskA?m krA?lem Salmanassarem V. dobyto SamaA�A�, hlavnA� mA�sto izraelskA�ho krA?lovstvA�. Salmanassar pA�i oblA�hA?nA� umA�rA? a jeho syn Sargon II. odvlA�kA? Izraelce do zajetA� a izraelskA� krA?lovstvA� zanikA?.[26] KA�A?emu sA�velkou pravdA�podobnostA� doA?lo, byla emigrace lidA� do Judska a do JeruzalA�ma, kde panuje krA?l Achab (735-716), ale od roku 728 je jeho spoluvlA?dcem jeho syn, krA?l ChizkijA?A? (728-687),[27] kterA? a�zA?inil to, co je sprA?vnA� v HospodinovA?ch oA?A�ch, zcela jak to A?inil jeho otec Davida�?.[28]

Pokud je pA�A�bA�h krA?le Davida legendou, tak zde skuteA?nA� zaA?A�nA? pA�A�bA�h Tanachu. JeruzalA�m se stal politickA?m i nA?boA?enskA?m centrem v oblasti a JudskA� krA?lovstvA� se koneA?nA� rozvinulo v plnohodnotnA? stA?t. PolitickA� centralizaci krA?lovstvA� mA�la pomoci takA� nA?boA?enskA? centralizace. TradiA?nA� pA�A�bA�hy o praotcA�ch a exodu poslouA?ily nA?boA?enskA� reformA�, jeA? se vyznaA?ovala monoteismem a likvidacA� konkurenA?nA�ch nA?boA?enskA?ch forem. ChizkijA?A?, kterA? provedl tuto nA?boA?enskou reformu, naslouchal proroku IzajA?A?ovi, a zA?zraA?nA� byl ochrA?nA�n pA�ed asyrskA?m krA?lem Sinacheribem, kterA? zpustoA?il celA� Judsko, ale v roce 701 neA?spA�A?nA� oblA�hal JeruzalA�m, pravdA�podobnA� kvA?li morovA� nA?kaze.[29] Pak vlA?dne 45 let jeho syn MenaA?e (687-642) a��

  • A pA�ichA?zA� a�zdruhA? vrchola�? a nA?boA?enskA? reforma krA?le JA?A?ijA?A?e a��
  • ZA?vA�r je tragickA? a�� (zboA�enA� JeruzalA�mskA�ho chrA?mu a druhA� babylonskA� zajetA� 598/587)
  • Co se dA�lo vA�BabylA?nu vA�letech 587-539 nevA�me a�� (nA?rod Knihy, Ezechiel a DruhA? IzajA?A?)
  • PA�A�bA�hy stavby druhA�ho JeruzalA�mskA�ho chrA?mu a pA�A�bA�hy EzdrA?A?e a NehemjA?A?e uA? jsou opA�t mdlA� a��
  • UbA�hlo vA�ce neA? 250 let a�� povstA?nA� MakabejskA?ch a vlA?da HasmoneovcA? zakonA?enA? Herodem VelikA?m.
  • A?A�manA�, prvnA� A?idovskA? vA?lka, vznik rabA�nskA� akademie vA�JavnA� a kanonizace Tanachu
  • PovstA?nA� Bar Kochby a konec stA?tnosti a��

4. Tanach neboli hebrejskA? bible

HebrejskA? Tanach a zA�nA�ho vzniklA? kA�esA?anskA? StarA? zA?kon jsou posvA?tnA� knihy abrahA?movskA?ch nA?boA?enstvA� A?idA?, kA�esA?anA? a muslimA?.[30] Ve svA�m hebrejskA�m originA?lu se sestA?vA? zA�tA�chto zA?kladnA�ch knih:[31]

  1. Tora (a�zZA?kona�?, a�zUA?enA�a�?), oznaA?ovanA? podle poA?tu knih, kterA� obsahuje, nA�kdy jako ChumaA? (a�zPA�ticea�?); v kA�esA?anstvA� jsou tyto spisy oznaA?ovA?ny jako Pentateuch (pA�tikniA?A�);
  2. NebiA�m (a�zProrocia�?);
  3. KetA?bA�m (a�zSpisya�?).

Co ale znamenA? a mA�l by znamenat Tanach, resp. kA�esA?anskA? StarA? zA?kon, pro souA?asnA�ho A?lovA�ka, kterA? nenA� nA?boA?ensky orientovA?n? PA�edevA?A�m je to obraz tradice a jeden zA�koA�enA? evropskA� kultury a spolu sA�A�eckou filosofiA� i jeden zA�koA�enA? evropskA�ho zpA?sobu myA?lenA�. ZA?roveA? je to skvostnA� literA?rnA� dA�lo, kterA� nA?m otevA�rA? tA�ma vA�ry a niternosti, kterA� se nA?m ukazuje a vyjevuje, vA�tA?inou nepA�A�mo, vA�pA�A�bA�zA�ch a obrazech, nikoliv vA�pojmech a definicA�ch. TA�m na nA?s pA?sobA� obdobnA� jako poezie.

Vznik tohoto souboru textA? neboli knih je stejnA� problematickA? jako jeho struktura. ZA?kladnA� korpus Tanachu zA�ejmA� vznikl vA�tzv. a�zdeuteronomistickA� A?kolea�?, kterA? organizovala nA?boA?enskou reformu za vlA?dy krA?le JA?A?ijA?A?e a jeho potomkA? vA�letech 620-586. Tato reforma byla zahA?jena napsA?nA�m A?i objevenA�m knihy Deuteronomium neboli DebA?rA�m (a�zSlovaa�?), kdy byl objeven svitek Tory.[32] Pokud tomu tak bylo, pak se tito autoA�i podA�leli na svA�tskA� moci a vytvA?A�eli stA?tnA� nA?boA?enstvA�. Tato skupina autorA? a redaktorA?, kterA? navazuje na Deuteronomium, zpracovala texty NebiA�m (a�zProrocia�?), knihy starA?A�ch prorokA? (RiA?A?nA�m): Jozue, SoudcA?, 1. a 2. kniha Samuelova, 1. a 2. kniha krA?lovskA?.[33] DA?le pak zA?klad pozdA�jA?A�ch prorokA? (AcharA?nA�m), tedy dvA� ze tA�A� knih a�zvelkA?ch prorokA?a�? (IzajA?A? a JeremjA?A?) a tA�i knihy zA�dvanA?cti a�zmalA?ch prorokA?a�? (A?mos, OzeA?A? a MicheA?A?).

DeuteronomistiA?tA� autoA�i, kteA�A� zpracovA?vajA� ve svA?ch knihA?ch mnoho starA?A�ch tradic, vytvA?A�ejA� a�zdA�jinnA? pA�A�bA�ha�? izraelskA�ho nA?roda, tzv. a�zsvatA� dA�jinya�?, a odklA?nA�jA� se od mA?tA? ostatnA�ch velkA?ch civilizacA�, kterA?mi jsou obklopeni. Knihy deuteronomistickA� A?koly vznikly pravdA�podobnA� aA? vA�babylonskA�m zajetA� A?i krA?tce po nA�m.[34] Jak vznikly pA�edchA?zejA�cA� A?tyA�i knihy Tory je pA�edmA�tem dlouhodobA?ch sporA?, ale zA�ejmA� se jednalo o A?stnA� tradici a rA?znorodA� spisy a zlomky, kterA� byly aA? pozdA�ji pA�etvoA�eny, tedy vA�babylonskA�m zajetA� a po nA?vratu zA�nA�j. Spory o a�zpramenya�? jsou velmi nepA�ehlednA�, ale tA�i obdobA� tvorby Tanachu, kterA� byly a�� pA�ed babylonskA?m zajetA�m, bA�hem nA�ho a po nA?vratu, jsou velice rozdA�lnA� ve spoleA?enskA�m postavenA� i existenciA?lnA�m rozpoloA?enA� autorA? a redaktorA?.[35]

Co je vA?ak podstatnA�, A?e vA�Tanachu jsou knihy NebiA�m zaA�azeny za Toru[36] a tvoA�A� a�zzvA�sta�? neboli a�zkA�rygmaa�? Tanachu. OstatnA� knihy jsou obrazy A?i pA�A�bA�hy kA�ToA�e a vzA?jemnA� se podmiA?ujA�.[37] ZA�toho vyplA?vA? zA?sadnA� role prorokA? a stA?le se opakujA�cA� zA?kladnA� pA�A�bA�h Tanachu, kdy Hospodin posA�lA? svA� proroky, ale krA?lovA� ani lid neslyA?A�, uchylujA� se k a�zmodlosluA?bA?ma�? a poruA?ujA� smlouvu sA�Hospodinem, uzavA�enou prostA�ednictvA�m MojA?A�A?e. Je vA?ak otA?zka, zda knihy starA?A�ch prorokA? (RiA?A?nA�m) byly A?A?elovA?m zdA?vodnA�nA�m, proA? doA?lo kA�zA?niku obou krA?lovstvA� a kA�babylonskA�mu zajetA�, kdyA? BA?h zaslA�bil otcA?m Izraele ochranu a poA?ehnA?nA�, tedy zA�dA?vodu nevA�rnosti IzraelitA? BoA?A� smlouvA�. Nebo zda se jednA? o hlubA?A� rozpor mezi vA�rou a nA?boA?enstvA�m.[38]

VA�kaA?dA�m pA�A�padA� nejdA?leA?itA�jA?A� obdobA� pro vznik Tanachu jsou nA?boA?enskA� reformy vA�letech 722-586, zejmA�na pak vA�letech 620-586, kdy byl poprvA� zboA�en JeruzalA�mskA? chrA?m a elita nA?roda byla odvleA?ena do Babylonu. DA?le pak babylonskA� zajetA� vA�letech 598/586-538 a nA?vrat prvnA�ch uteA?encA?, stavba druhA�ho JeruzalA�mskA�ho chrA?mu vA�letech 520-515 a druhA? nA?vrat uteA?encA? zA�Babylonu pod vedenA�m EzdrA?A?e a NehemjA?A?e vA�roce 457.

5. Tora a�� Pentateuch

Tora (a�zZA?kona�?, a�zUA?enA�a�?) neboli Pentateuch (a�zPA�tikniA?A�a�?) se sestA?vA? zA�pA�ti knih a zA�pA�A�bA�hu sedmi lidA� a jejich potomkA?:

  • BerA�A?A�t (a�zNa poA?A?tkua�?) a�� Genesis (a�zZroda�?) a�� Gn
  • A�emA?t (a�zJmA�naa�?) a�� Exodus (a�zVyjitA�a�?) a�� Ex
  • VajjikrA? (a�zA zavolala�?) a�� Leviticus (a�zLevitskA?a�?) a�� Lv
  • Bemidbar (a�zNa pouA?tia�?) a�� Numeri (a�zA?A�slaa�?) a�� Nu
  • DebA?rA�m (a�zSlovaa�?) a�� Deuteronomium (a�zDruhA? zA?kona�?) a�� Dt.

Kniha BerA�A?A�t (a�zNa poA?A?tkua�?) pojednA?vA? v prvnA�ch jedenA?cti kapitolA?ch o stvoA�enA� a potopA� v pA�A�bA�zA�ch Adama a Noeho. Zbytek knihy jsou pA�A�bA�hy Abrahama, IzA?ka, JA?koba a Josefa, kterA� nA?m ukazujA�, vA�A?em spoA?A�vA? abrahA?movskA? vA�ra.

Kniha A�emA?t je vlastnA�m pA�A�bA�hem izraelskA�ho nA?roda sA�jeho mystA�riem pesachu neboli velikonoA?nA�ho hodu vA�EgyptA�.[39] Je to pA�A�bA�h MojA?A�A?e, kterA�ho Hospodin oslovil vA�hoA�A�cA�m keA�i a vyzval, aby vyvedl svA?j lid z otroctvA�. Pak mu na hoA�e SA�naj nejprve pA�edal Desatero[40] a MojA?A�A? sepsal Knihu smlouvy. Nakonec dvakrA?t spoleA?nA� vytvoA�ili kamennA� desky a�� zA?kon a pA�ikA?zA?nA�.[41]

Kniha VajjikrA? je pokraA?ovA?nA�m popisu pA�edpisA? zA�pA�edchA?zejA�cA� knihy a obsahuje bez jakA�koliv narativity obA�tnA�, knA�A?skA� a oA?iA?A?ovacA� A�A?dy a zA?kon svatosti, ze kterA?ch si A?idA� nA?slednA� vA�rA?mci Talmudu vytvoA�ili 613 micvot.[42]

Kniha Bemidbar vA�prvnA� A?A?sti pokraA?uje v popisu pA�edpisA?, ale vA�dalA?A� A?A?sti obsahuje i pA�A�bA�hy putovA?nA� pouA?tA�, zejmA�na a�zreptA?nA� lidua�?, ale i takovA� obrazy, jako je ukamenovA?nA� A?lovA�ka, kterA? znesvA�til den odpoA?inutA� tA�m, A?e sbA�ral dA�A�vA�. ZA?vA�r knihy je pA�A�pravou na vstup do ZaslA�benA� zemA�.

Knihu DebA?rA�m je vA�podstatA� zA?vA�reA?nou A�eA?A� MojA?A�A?e ke svA�mu nA?rodu pA�ed svojA� smrtA�, zatA�mco se A?idA� pA�ipravujA� vstoupit do ZemA� zaslA�benA�. Kniha obsahuje zejmA�na zopakovA?nA� desatera sA�vA?kladem prvnA�ho pA�ikA?zA?nA� a deuteronomickA? zA?konA�k, vA?etnA� poA?ehnA?nA� a zloA�eA?enA�.

5.1. BereA?it a�� Genesis

Kniha BerA�A?A�t neboli Genesis je rozdA�lena do pA�ti A?A?stA� a�� A. a�zPoA?A?teka�? (1-11), B. a�zAbrahama�? (12-25), C. a�zIzA?ka�? (26-28), D. a�zJA?koba�? (28-38) a E. a�zJosefa�? (39-50).

a�zPoA?A?teka�? (1-11)

Co nA?m ukazuje a vyjevuje a�zPoA?A?teka�? a A?A�m se liA?A� prvnA�ch jedenA?ct kapitol od kosmogonickA?ch mA?tA? okolnA�ch civilizacA�? VA�prvnA�ch dvou kapitolA?ch se opakuje stvoA�enA� ve dvou verzA�ch. VA�prvnA� tvoA�A� BA?h nebe a zemi svA?m Slovem zA�propastnA� tA?nA� a stvoA�enA� a�zje velmi dobrA�a�?. (1) Ve druhA� uA?inA� Hospodin BA?h nebe a zemi zA�pustiny. (2) Tedy A?A?dnA� kosmogonickA� drama a boj bohA? plnA? ukrutnostA�. I stvoA�enA� A?lovA�ka je ve dvou verzA�ch[43] a pA�i poruA?enA� zA?kazu jA�st ze stromu poznA?nA� se Adam a jeho A?ena mA�sto toho, aby jedli ze stromu A?ivota a stali se nesmrtelnA?mi, skrA?vajA� a stydA� se za svou nahotu. (3) Je nahota pokoA�enA�m nebo je zahalenA� nevA�rnostA� a pokrytectvA�m? ZA�tohoto zA?kazu se vynoA�uje myA?lenka, kterA? je jinde neznA?mA?: a�zexistenciA?lnA� hodnota poznA?nA�a�?.[44] A tA�ma a�zdA�diA?nA�ho hA�A�chua�? je stA?le aktuA?lnA�.

Pak se odvA�jA� dva velmi podobnA� pA�A�bA�hy Adama a Noeho a jejich potomkA?. PrvnA� pA�A�bA�h: StvoA�enA�, prvnA� zaA?A?tek a Hospodinovo poA?ehnA?nA�; AdamA?v hA�A�ch, spatA�enA� nahoty a prokletA�; hA�eA?A�cA� Kain a vyvolenA? A�A�t; narA?stA? lidskA? A?patnost (rodA� se lidskA� zrA?dy, a�zti bohatA?A�i dA?vnovA�kua�?, a hromadA� se lidskA? zlovA?le)[45] a pA�ichA?zA� trest (potopa); pA�A�chod spravedlivA�ho Noeho, skrze kterA�ho Hospodin poA?ehnA? lidstvu. DruhA? pA�A�bA�h: Potopa, druhA? zaA?A?tek a Hospodinovo poA?ehnA?nA� (smlouva a jejA� znamenA� duhy); ChA?mA?v hA�A�ch, spatA�enA� nahoty otce a prokletA� (9); hA�eA?A�cA� ChA?m a vyvolenA? A�A�m; narA?stA? lidskA? A?patnost a svA�vole (BabylA?nskA? vA�A?)[46] a pA�ichA?zA� trest vA�podobA� zmatenA� jazykA? a rozehnA?nA� (11); pA�A�chod spravedlivA�ho Abrahama.

Jako by autor Genesis pojmul starodA?vnA� mA?ty (kosmogonie a stvoA�enA� A?lovA�ka, androgynost A?lovA�ka, strom A?ivota a strom poznA?nA�, a�zrajskA?a�? existence pA�edkA?, drama a�zpA?dua�? sA�jeho osudovA?mi nA?sledky, a rozehnA?nA� lidstva, kterA� konA?A� samotou a strachem ze smrti)[47] a pA�etavil je do vize budoucnosti, kdy se bude stA?le opakovat pA�A�bA�h a�� A?lovA�k je vyzA?vA?n a obdarovA?vA?n Hospodinem, ale dA�ky svA� pA?A?e a touze po dokonalosti podlA�hA? svA�voli i zlovA?li a promarA?uje svA� dary, protoA?e nekonA? to, co by mA�l, tedy to, co a�zbA?ti mA?a�?, ale stA?le znovu a znovu upadA? do hA�A�chu. DA?leA?itA? jsou obA� prokletA�: a�zprach jsi a vA�prach se navrA?tA�A?a�?[48] a a�zstaneA? se otrokema�?.[49] PrvnA� prokletA� odkazuje A?lovA�ka a�ztam, kam patA�A�a�?. DruhA� prokletA� ukazuje, A?e budou lidA� a�zvyvolenA� a povolanA�a�?, ale i lidA� a�zprokletA�a�?, coA? si budou zpA?sobovat sami svA?m selhA?nA�m, svA?mi hA�A�chy.

a�zPA�A�chod spravedlivA�ho A?lovA�kaa�? bude vA�dA�jinA?ch pA�A�bA�h, kterA? se bude opakovat, kdyA? pA�ijde ten a�zpravA? A?asa�?. A?asto bude docenA�n aA? po svA� smrti. Kdo byl Abram, kterA�ho Hospodin pA�ejmenoval na Abrahama?

a�zAbrahama�? (12-25)

Na konci jedenA?ctA� kapitoly odchA?zA� Terach, potomek A�A�mA?v a otec AbramA?v, z a�zcivilizaA?nA�ho zmatkua�?, tedy zA�KaldejskA�ho Uru a cestou do kenaanskA� zemA� dojdou do ChA?ranu. Tam Hospodin povolA?vA? Abrama: a�zUA?inA�m tA� velkA?m nA?rodem, poA?ehnA?m tA�, velkA� uA?inA�m tvA� jmA�no. StaA? se poA?ehnA?nA�m! PoA?ehnA?m tA�m, kdo A?ehnajA� tobA�, prokleji ty, kdo ti zloA�eA?A�. V tobA� dojdou poA?ehnA?nA� veA?kerA� A?eledi zemA�.a�? Abramovi bylo sedmdesA?t pA�t let a vydal se na cestu, jak mu Hospodin pA�ikA?zal, a doA?el do A�ekemu: a�zI ukA?zal se Abramovi Hospodin a A�ekl: a�sTuto zemi dA?m tvA�mu potomstvu.a�? Proto tam Abram vybudoval oltA?A� Hospodinu, kterA? se mu ukA?zal.a�? (12,2-7) Uplynulo tA�mA�A� dvacet pA�t let, kdy Abram chodil po cestA?ch HospodinovA?ch. Mimo jinA� Abram sestoupil do Egypta, a protoA?e mA�l strach, A?e ho kvA?li jeho krA?snA� A?enA� SA?raj zabijA�, tak jA� vydA?val za svou sestru. SA?raj se stala milenkou faraona a za to ranil Hospodin faraona a jeho dA?m mnohA?mi ranami. Faraon vyhostil Abrama i jeho A?enu se vA?A�m, co mA�li. (12,10-20) SA?raj nemohla mA�t dA�ti, a proto chtA�la zA�skat syna zaslA�benA� od svA� otrokynA� Hagar. Abram uposlechl jejA� rady a Hagar porodila syna Izmaela, kterA? byl vA?ak synem lidskA� svA�vole. (15)

a�zKdyA? bylo Abramovi devA�tadevadesA?t let, ukA?zal se mu Hospodin a A�ekl: a�sJA? jsem BA?h vA?emohoucA�, choA? stA?le pA�ede mnou, buA? bezA?honnA?! Mezi sebe a tebe kladu svou smlouvu; pA�evelice tA� rozmnoA?A�m.a�? Tu padl Abram na tvA?A� a BA?h k nA�mu mluvil: a�sJA? jsem! A toto je mA? smlouva s tebou: StaneA? se praotcem hluA?A�cA�ho davu pronA?rodA?. NebudeA? se uA? nazA?vat Abram; tvA� jmA�no bude Abraham. UrA?il jsem tA� za otce hluA?A�cA�ho davu pronA?rodA?. PA�evelice tA� rozplodA�m a uA?inA�m z tebe pronA?rody, i krA?lovA� z tebe vzejdou. Smlouvu mezi sebou a tebou i tvA?m potomstvem ve vA?ech pokolenA�ch A?inA�m totiA? smlouvou vA�A?nou, A?e budu Bohem tobA� i tvA�mu potomstvu. A tobA� i tvA�mu potomstvu dA?vA?m do vA�A?nA�ho vlastnictvA� zemi, v nA�A? jsi hostem, tu celou zemi kenaanskou. A budu jim Bohem.a�?a�? (17,1-8)[50] ZnamenA�m smlouvy se stA?vA? obA�A�zka, kterou Hospodin naA�A�dil a zA?roveA? Abrahamovi pA�islA�bil narozenA� syna IzA?ka.

Pak pA�ichA?zA� nA�kolik obrazA? setkA?nA� Abrahama sA�Hospodinem. Nejprve se Hospodin znovu ukA?A?e Abrahamovi, kdy kA�nA�mu pA�ichA?zA� vA�doprovodu dvou muA?A?, Abraham je hostA� a je mu znovu pA�edpovA�zeno narozenA� syna. Pak mu Hospodin ohlaA?uje soud nad hA�A�A?nA?mi mA�sty Sodomou a Gomorou. Abraham pro nA� hledA? cestu milosti a a�zsmlouvA?a�? sA�Hospodinem. (18) Pro Abrahamovu vA�rnost vysvobozuje Hospodin Lota zA�podvrA?cenA� Sodomy, kdy se odehrajA� dvA� podivnA� scA�ny, promA�nA�nA� Lotovy A?eny vA�solnA? sloup a znA?silnA�nA� Lota jeho dcerami. (19) VA�Geraru se znovu opakuje scA�na zA�Egypta sA�krA?lem Geraru, kterA? se chce zmocnit SA?ry vA�domnA�nA�, A?e je Abrahamovou sestrou, ale Hospodin ho varuje. Nakonec Abrahamovi dA?vA? dary i zemi, aby se usadil. Abraham se za nA�j modlA� a Hospodin uzdravA� krA?le i jeho A?eny, protoA?e jim pA�ed tA�m a�zuzavA�el lA?noa�?. (20) SA?ra porodA� IzA?ka a donutA� Abrahama, aby vyhnal otrokyni Hagar i sA�malA?m dA�tA�tem, kdy Hospodin je oba na pouA?ti ochrA?nA�. (21)

Pak pA�ichA?zA� A?stA�ednA� a spory vyvolA?vajA�cA� obraz Abarahamovy obA�ti syna IzA?ka: a�zPo tA�ch udA?lostech chtA�l BA?h Abrahama vyzkouA?et. A?ekl mu: a�sAbrahame!a�? Ten odvA�til: a�sTu jsem.a�? A BA?h A�ekl: a�sVezmi svA�ho jedinA�ho syna IzA?ka, kterA�ho milujeA?, odejdi do zemA� MA?rija a tam ho obA�tuj jako obA�A? zA?palnou na jednA� hoA�e, o nA�A? ti povA�m!a�?a�? Abraham uposlechl a pA�ipravil oltA?A�, svA?zal IzA?ka do kozelce a poloA?il ho na oltA?A�: a�z I vztA?hl Abraham ruku po obA�tnA�m noA?i, aby svA�ho syna zabil jako obA�tnA�ho berA?nka. Vtom na nA�ho z nebe volA? HospodinA?v posel: a�sAbrahame, Abrahame!a�? Ten odvA�til: a�sTu jsem.a�? A posel A�ekl: a�sNevztahuj na chlapce ruku, nic mu nedA�lej! PrA?vA� teA? jsem poznal, A?e jsi bohabojnA?, neboA? jsi mi neodepA�el svA�ho jedinA�ho syna.a�? Abraham se rozhlA�dl a vidA�, A?e vzadu je beran, kterA? uvA�zl svA?mi rohy v houA?tA�. A�el tedy, vzal berana a obA�toval jej v zA?palnou obA�A? mA�sto svA�ho syna.a�? (22) VA�zA?vA�ru Abraham kupuje pohA�ebiA?tA�, aby mA�l vlastnA� hrob, a pochovA?vA? svou A?enu SA?ru. (23) PosA�lA? svA�ho sluA?ebnA�ka do svA� rodnA� zemA� pro IzA?kovu A?enu Rebeku, kterou vybral Hospodin. (24) Abraham umA�rA? a pohA�bA� ho jeho synovA� IzA?k a Izmael: a�zPo AbrahamovA� smrti poA?ehnal BA?h jeho synu IzA?kovi.a�? (25)

PokraA?ujA� pA�A�bA�hy IzA?ka, JA?koba a Josefa, kterA� vytvA?A�ejA� jakA?si celostnA� obraz A?ivotnA�ch cest A?lovA�ka. AbrahamA?v pA�A�bA�h vA?ak nenA� archetypem vyzA?vajA�cA�m kA�napodobenA�, zejmA�na obA�ti vlastnA�ho dA�tA�te,[51] ale je pA�A�kladem A?lovA�ka, kterA? porozumA�l tomu, co a�zbA?ti mA?a�?, kterA? dokA?zal ve svA� vA�A�e i ve chvA�lA�ch, kterA� jsou absurdnA� a nesrozumitelnA�, kdy nenA� A?A?dnA? nadA�je, doufat a spolehnout se na Hospodina. Absurdnost obrazA? AbrahA?movy obA�ti syna i JA?kobova zA?pasu sA�Bohem nA?m ukazujA� nemoA?nost poznat a�zposvA?tnoa�?, protoA?e a�zposvA?tnA�a�? se naprosto ztotoA?A?uje s a�zprofA?nnA�ma�?.[52] A jednostrannost smlouvy, kterA� sA�nimi Hospodin uzavA�rA? a kA�niA?emu je nezavazuje, nA?m vyjevuje, A?e kaA?dA? zA�nA?s je takto oslovovA?n, jen musA� ten tichA? hlas vyslyA?et a uposlechnout. VA�tom spoA?A�vA? jeden zA�nejvA�tA?A�ch odkazA? Tanachu.

Genesis obsahuje mnoho oA?klivA?ch pA�A�bA�hA?, kterA� nA?m ukazujA�, A?e A?ivot A?lovA�ka je naplnA�n nespravedlnostmi, krutostmi a kA�ivdami, kterA� si sami zpA?sobujeme (odvrA?enA� Izmaela, podvedenA� Ezaua, prodA?nA� Josefa do otroctvA�), ale je na nA?s, jak se dokA?A?eme se svA?mi provinA�nA�mi vyrovnat a napravit je. Ale zA?roveA? jsou to lidskA� pA�A�bA�hy normA?lnA�ch lidA�, kteA�A� hledajA� svou A?ivotnA� cestu. NA�kteA�A�, jako IzA?k, A?ijA� obyA?ejnA? A?ivot, nA�kteA�A�, jako Josef, zA�skA?vajA� spoleA?enskA� postavenA� a moc. Na vztazA�ch AbrahA?ma, IzA?ka i JA?koba kA�jejich vlastnA�m A?enA?m je patrnA�, A?e jednA�m zA�nejvA�tA?A�ch darA? je sepA�tA� a vnitA�nA� sjednocenA� muA?e a A?eny, kteA�A� jsou si vzA?jemnou oporou. Ale podivnA? je opakujA�cA� se obraz, kdy vydA?vajA� svA� A?eny za svA� sestry a ony se stA?vajA� milenkami mocnA?ch.[53] StejnA� tak je podivnA? obraz zavrA?enA� prvorozenA?ch synA? i JA?kobA?v pA�A�bA�h jeho A?tyA�ech souloA?nic a tvrdA�ho boje Lei a RA?chel o JA?kobovu pA�A�zeA? svA?m dA�tem, kterA? konA?A� prodA?nA�m Josefa do otroctvA� svA?mi bratry.[54] Ale vA�tom spoA?A�vA? a�zsA�la Tanachua�?, A?e neukazuje to, co je a�zideA?lnA� a dokonalA�a�?, ale vyjevuje i rozpory a absurdity, tedy skuteA?nost takovou, jakA? opravdu je.

5.2. A�emA?t a�� Exodus

Kniha A�emA?t neboli Exodus je pA�A�bA�hem a�zsedmA�ho spravedlivA�hoa�?,[55] tedy pA�A�bA�hem MojA?A�A?e, a je rozdA�lena do tA�A� A?A?stA� a�� a�zVyvedenA� zA�Egyptaa�? (1-15), a�zPutovA?nA� pouA?tA�a�? (16-18) a a�zSmlouva a ustanovenA�a�? (19-40).

Ve druhA� knize Tory pA�ichA?zA� tA�ma a�zmojA?A�A?ovskA�ho nA?boA?enstvA�a�?. Jako by a�zmizel A?lovA�ka�? a hledA?nA� jeho spoleA?enstvA� sA�Hospodinem, tedy uvaA?ovA?nA� o vA�A�e, a nastupuje uvaA?ovA?nA� o nA?boA?enstvA�, tedy o spoleA?nA?ch pravidlech, rituA?lech a bohosluA?bA�.

PrvnA� pA�A�bA�h a�zVyvedenA� zA�Egyptaa�? je podobnA� narativnA� jako prvnA�ch jedenA?ct kapitol knihy Genesis, zvlA?A?tA� svou tA�etA� kapitolou, kde BA?h povolA?vA? MojA?A�A?e ve zejevenA� a�zhoA�A�cA�ho keA�ea�?, aby vyvedl svA?j lid zA�Egypta a vyjevuje mu svA� jmA�no: a�zBA?h A�ekl MojA?A�A?ovi: a�sJSEM, KTERA? JSEM.a�? A pokraA?oval: a�sA?ekni IzraelcA?m toto: JSEM posA�lA? mA� k vA?m.a�?a�?[56]

Tato slova, kterA? postupnA� promA�nA� zpA?sob myA?lenA� velkA� A?A?sti svA�ta, jsou zasazena do mystA�ria pesachu, kdy pA�A�bA�h zaA?A�nA? usA�dlenA�m JA?koba a jeho synA? vA�EgyptA� a zA?zraA?nA?m zachrA?nA�nA�m narozenA�ho MojA?A�A?e, vrcholA� deseti ranami egyptskA?mi, kdy desA?tou ranou je, A?e Hospodin pobije vA�EgyptA� vA?e prvorozenA�. Ale pA�ed tA�m naA�A�dA� a�zvelikonoA?nA� obA�tnA� hod HospodinA?va�?, kdy krvA� obA�tnA�ho berA?nka potA�ou synovA� Izraele svA� veA�eje a Hospodin jejich domy pomine.[57] CelA? pA�A�bA�h konA?A� zA?zraA?nA?m pA�echodem rA?kosovA�ho moA�e a pA�snA� o HospodinovA� vA�tA�zstvA�. TajemstvA� svA?tku pesach, kterA? vA�sobA� snoubA� oslavy jara a probouzejA�cA� se pA�A�rody a starodA?vnA� mA?ty, je A?stA�ednA�m pA�A�bA�hem mojA?A�A?ovskA�ho neboli A?idovskA�ho nA?boA?enstvA�, kterA? pA�ipomA�nA? vyjitA� z otroctvA� a cestu ke svobodA�.

Ale tak, jak bylo prvnA�ch jedenA?ct kapitol bojem proti mA?tA?m okolnA�ch civilizacA� a spolu sA�dalA?A�mi pA�A�bA�hy praotcA? a�zlidskA�a�? a hledajA�cA� vA�ru, tak druhA? kniha vytvA?A�A� svA?j vlastnA� novodobA? mA?tus. I kdyA? jeho vA?chodiskem je nepA�edmA�tnA? a nepojmenovatelnA? Hospodin.

a�zPutovA?nA� pouA?tA�a�? je pouhA? pA�edobraz kA�pA�ijetA� smlouvy na hoA�e SA�naj a bude mA�t pokraA?ovA?nA� ve A?tvrtA� knize Bemibdar neboli Numeri.[58] Theofanie na hoA�e SA�naj, kterou zaA?A�nA? A?A?st a�zSmlouva a ustanovenA�a�?, je hrA?zostraA?nA?, plnA? strachu IzraelitA?, protoA?e Hospodin sestupuje na horu vA�ohni (19) a kdo by ho spatA�il jeho tvA?A�, zemA�e. (33) VA�prvnA�m obraze Hospodin vyhlaA?uje Desatero[59] a zA?kladnA� ustanovenA� o oltA?A�i, otrocA�ch, prA?vu odvety a odA?kodnA�nA�, krA?deA?i a zpronevA�A�e a o dalA?A�ch provinA�nA�ch. Ale pA�edevA?A�m poA?aduje spravedlnost a slavenA� HospodinovA?ch slavnostA�. (20-23) MojA?A�A? pA�A?e a pA�edA?A�tA? Knihu smlouvy (20) a spolu se 73 starA?A�mi Izraele vystoupA� na horu, kde spoleA?nA� uvidA� Boha Izraele. (24)

Ve druhA�m obraze vystoupA� MojA?A�A? na horu, kde zA?stane 40 dnA�, a Hospodin mu pA�edA? kamennA� desky a�� zA?kon a pA�ikA?zA?nA�. (24) Po tA�chto poetickA?ch a mytickA?ch obrazech pokraA?uje velmi racionalistickA? a detailnA� popis pA�edpisA? nA?boA?enskA�ho kultu a bohosluA?by, jako by to byl jinA? text. (25-31) VA�tA�etA�m obraze se MojA?A�A? vracA� a IzraelitA� se klanA� zlatA�mu bA?A?ku. (32) MojA?A�A? vzplane hnA�vem, roztA�A�A?tA� desky, spA?lA� bA?A?ka a nechA? pobA�t tA�i tisA�ce muA?A?. (32) Ve A?tvrtA�m obraze dochA?zA� ke smA�A�enA�, MojA?A�A? postavA� stan setkA?vA?nA� a opA�t odchA?zA� na horu, kde je dalA?A�ch A?tyA�icet dnA�. PA�i nA?vratu pA�inA?A?A� novA� kamennA� desky a od tA� doby musA� mA�t zahalenou tvA?A�, kterA? mu zA?A�A�. (33-34) Pak pokraA?uje opA�t pragmatickA? popis pro provA?dA�nA� smA�rnic (35-40) a kniha konA?A� obrazem stanu setkA?vA?nA� zahalenA?m oblakem, protoA?e vA�nA�m pA�ebA?vA? Hospodinova slA?va, a kdykoli se oblak zvedne, vytA?hnou IzraelitA� na dalA?A� pouA?. (40)

5.3. DebA?rA�m a�� Deuteronomium

Kniha DebA?rA�m neboli Deuteronomium je rozdA�lena do tA�A� A?A?stA� a�� A. a�zA?eA?i MojA?A�A?ovya�? (1-11), B. a�zDeuteronomistickA? zA?konA�ka�? (12-26) a C. a�zZA?vA�reA?nA� A�eA?ia�? (27-34).[60]

Nejprve MojA?A�A? shrnuje dosavadnA� putovA?nA�, zejmA�na pak udA?losti na hoA�e ChorA�b neboli SA�naj (1-3), pA�ipomA�nA? varovA?nA� pA�ed modlosluA?bou (4,1-43), opakuje desatero, kde se mA�nA� A?tvrtA� pA�ikA?zA?nA�, a vysvA�tluje vA?znam zA?kladnA�ho pA�A�kazu Boha ctA�t a milovat, kdy Hospodina nevidA�me, ale mA?A?eme a�zslyA?et jeho hlasa�?, jeho vA?zvy (4,44-11,32). V A?estA� kapitole se nachA?zA� A?idovskA� vyznA?nA� vA�ry, A�ema.[61] Ve druhA� A?A?sti je deuteronomickA? zA?konA�k, vA?etnA� poA?ehnA?nA� a zloA�eA?enA� (12,1-28,68), obnova smlouvy mezi Izraelem a Bohem (28,69-32,47) a pA�edA?nA� pravomoci Jozuovi a MojA?A�A?ova smrt (32,48-34,12). Knihu DebA?rA�m mA?A?eme pojmout buA? jako shrnutA� Tory, anebo takA� jako jejA� vA?chodisko.

a�zA?eA?i MojA?A�A?ovya�? (1-11)

VA�prvnA� A?A?sti je shrnutA� dosavadnA�ho putovA?nA� a ustanovenA� nA?A?elnA�kA? a soudcA?. (1-3) MojA?A�A? upozorA?uje na zvlA?A?tnost Hospodinova zjevenA� na ChorA�bu a na nebezpeA?A� modlosluA?by. PA�ipomA�nA?, A?e kdyA? Hospodin promluvil na hoA�e ChorA�b zprostA�edku ohnA�, tak: a�zSlyA?eli jste zvuk slov, avA?ak A?A?dnou podobu jste nevidA�li; slyA?eli jste jen hlas. OznA?mil vA?m svou smlouvu, kterou vA?m pA�ikA?zal dodrA?ovat, desatero pA�ikA?zA?nA�, a napsal je na dvA� kamennA� desky. DA?vejte si pozor, abyste nezapomnA�li na smlouvu Hospodina, svA�ho Boha, kterou s vA?mi uzavA�el, a neudA�lali si tesanou sochu, zpodobenA� A?ehokoli, co ti Hospodin, tvA?j BA?h, zakA?zal, neboA? Hospodin, tvA?j BA?h, je oheA? sA?A�rajA�cA�, BA?h A?A?rlivA� milujA�cA�. TobA� bylo odhaleno poznA?nA�, A?e Hospodin je BA?h; kromA� nA�ho nenA� A?A?dnA? jinA?.a�? (4)

DA?le MojA?A�A? poukazuje na dA?leA?itost BoA?A�ch pA�A�kazA?, kdy opakuje desatero,[62] a na svA� poslA?nA� prostA�ednA�ka. (5) VysvA�tluje vA?znam zA?kladnA�ho pA�A�kazu Boha ctA�t a milovat, a vyzA?vA? kA�vA�rnosti: a�zSlyA?, Izraeli, Hospodin je nA?A? BA?h, Hospodin jedinA?. BudeA? milovat Hospodina, svA�ho Boha, celA?m svA?m srdcem a celou svou duA?A� a celou svou silou. A tato slova, kterA? ti dnes pA�ikazuji, budeA? mA�t v srdci. AA? Hospodin, tvA?j BA?h, nevzplane proti tobA� hnA�vem a nevyhladA� tA� z povrchu zemA�.a�? (6) MojA?A�A? pA�edklA?dA? lidu HospodinA?v zA?kaz pA�A�znit se sA�pohany a pA�A�kaz vymA?tit vA?e pohanskA�. (7) OhlaA?uje Hospodinovo dobrodinA�, na kterA� nemA? Izrael vA�zaslA�benA� zemi nikdy zapomenout: a�zAA? budeA? mA�t hodnA� stA�A�bra a zlata, aA? se ti rozmnoA?A� vA?echno, co mA?A?, jen aA? se tvA� srdce nevypA�nA?, takA?e bys zapomnA�l na Hospodina, svA�ho Boha, kterA? tA� vyvedl z egyptskA� zemA�, z domu otroctvA�. NeA�A�kej si v srdci: a�sTohoto blahobytu jsem se domohl svou silou a zdatnostA� svA?ch rukou.a�? Pamatuj na Hospodina, svA�ho Boha, neboA? k nabytA� blahobytu ti dA?vA? sA�lu on, aby utvrdil svou smlouvu, kterou pA�A�sahal tvA?m otcA?m, jak tomu je dnes. JestliA?e vA?ak pA�esto na Hospodina, svA�ho Boha, zapomeneA? a budeA? chodit za jinA?mi bohy, slouA?it jim a klanA�t se jim, dosvA�dA?uji vA?m dnes, A?e docela vyhynete.a�? (8)

MojA?A�A? vybA�zA� Izraele kA�svatA� bA?zni a zvA�stuje Hospodinovo milosrdenstvA� vA?em, kdo plnA� pA�ikA?zA?nA�: a�zNynA� tedy, Izraeli, co od tebe poA?aduje Hospodin, tvA?j BA?h? Jen aby ses bA?l Hospodina, svA�ho Boha, chodil po vA?ech jeho cestA?ch, miloval ho a slouA?il Hospodinu, svA�mu Bohu, celA?m svA?m srdcem a celou svou duA?A�, abys dbal na Hospodinova pA�ikA?zA?nA� a naA�A�zenA�, kterA? ti dnes udA�lA�m, aby s tebou bylo dobA�e. ObA�eA?te tedy svA? neobA�ezanA? srdce a uA? nebuA?te tvrdoA?A�jnA�. VA?dyA? Hospodin, vA?A? BA?h, je BA?h bohA? a PA?n pA?nA?, BA?h velikA?, vA?emocnA? a vzbuzujA�cA� bA?zeA?, kterA? nebere ohled na osobu a nepA�ijA�mA? A?platek, ale zjednA?vA? prA?vo sirotku a vdovA�, miluje hosta a dA?vA? mu chlA�b a A?at. Milujte tedy hosta, neboA? jste byli hosty v egyptskA� zemi.a�? (10)

A zA?roveA? MojA?A�A? varuje: a�zStA�ezte se, aby se vaA?e srdce nedalo zlA?kat, takA?e byste se odchA?lili, slouA?ili jinA?m bohA?m a klanA�li se jim. To by Hospodin vzplanul proti vA?m hnA�vem a zavA�el by nebesa, takA?e by nebylo deA?tA�, z pA?dy by se nic neurodilo a vy byste v tA� dobrA� zemi, kterou vA?m Hospodin dA?vA?, rychle vyhynuli. Tato mA? slova si vloA?te do srdce a do svA� duA?e, pA�ivaA?te si je jako znamenA� na ruku a aA? jsou jako pA?sek na A?ele mezi vaA?ima oA?ima.a�? (11)

a�zDeuteronomistickA? zA?konA�ka�? (12-26)

Ve druhA� A?A?sti je opakovA?nA� bohosluA?ebnA?ch A�A?dA?, kdy Izrael mA? zniA?it pohanskA? obA�tiA?tA� a svA�mu Bohu pA�inA?A?et obA�ti na mA�stA� Hospodinem kA�tomu urA?enA�m. (12) NesmA� napodobovat pohany, nA?sledovat faleA?nA� proroky, ale mA? trestat svA?dce a niA?it klatA? mA�sta. (13) MA? se vyvarovat pohanskA?ch smuteA?nA�ch slavnostA� stejnA� jako pojA�dA?nA� A?ivoA?ichA? zasvA�cenA?ch cizA�m kultA?m a magii. Izraelci majA� pamatovat na potA�ebnA� a odevzdA?vat desA?tA? dA�l zA�A?rod. (14) KaA?dA�ho sedmA�ho roku majA� Izraelci promA�jet dluhy, podporovat chudA� a propouA?tA�t otroky. (15) A majA� slavit svA?tky velikonoA?nA�, svA?tky tA?dnA? a stA?nkA? na mA�stA�, kterA� Hospodin urA?A�. (16)

NA?sleduje opakovA?nA� prA?vnA�ch ustanovenA�: zA?kon pro soudce, zA?kon pro krA?le, zA?kon pro lA�vijskA� knA�ze a ustanovenA� o pravA�m proroctvA�, zA?kon o A?toA?iA?tnA?ch mA�stech a zA?kon pro svA�dky, pokyny pro dobA?vA?nA� mA�st a A�A?d oA?isty od krveprolitA�. UstanovenA� konA?A� ochranou jednotlivcA? a pospolitostA�: ochrana zajatkynA�, prvorozenA�ho aj., ochrana A?ivotaA� a cti A?eny, ochrana A?istoty shromA?A?dA�nA� a lidu, ochrana potA�ebnA?ch a opuA?tA�nA?ch a levirA?tnA� zA?kon. (17-25). ZA?vA�r tvoA�A� a�zVyznA?nA� Izraelea�?, kdy pA�i odevzdA?vA?nA� prvotin a desA?tkA? vyznA?vajA� Izraelci svou vA�ru a vdA�A?nost. (26)

a�zZA?vA�reA?nA� A�eA?ia�? (27-34)

MojA?A�A? naA�izuje po pA�ekroA?enA� JordA?nu, aA? IzraelitA� vstoupA� do svA� zaslA�benA� zemA�, aby byly postaveny kamennA� desky, na kterA� budou napsA?na vA?echna slova zA?kona, a oltA?A�. A aby bylo proneA?eno poA?ehnA?nA� i prokletA�: a�zBuA? proklet, kdo: zhotovA� tesanou nebo litou sochu, ohavnost pA�ed Hospodinem; zlehA?uje svA�ho otce a svou matku; posouvA? meznA�k svA�ho bliA?nA�ho; svA?dA� slepce zA�cesty; pA�evracA� prA?vo bezdomovce, sirotka a vdovy; obcuje sA�A?enou svA�ho otce, neboA? odkryl cA�p plA?A?tA� svA�ho otce; obcuje sA�nA�jakA?m zvA�A�etem; obcuje se svou sestrou, sA�dcerou svA�ho otce nebo dcerou svA� matky; obcuje se svou tchynA�; tajnA� ubije svA�ho bliA?nA�ho; vezme A?platek, aby ubil A?lovA�ka a prolil nevinnou krev; nebude plnit slova tohoto zA?kona a dodrA?ovat je.a�? (27)

PosluA?nA?m je zaslA�beno poA?ehnA?nA� a spA?sa: a�zJestliA?e budeA? opravdovA� poslouchat Hospodina, svA�ho Boha, a bedlivA� dodrA?ovat vA?echny jeho pA�A�kazy, kterA� ti dnes udA�lA�m, vyvA?A?A� tA� Hospodin, tvA?j BA?h, nad vA?echny pronA?rody zemA�. A spoA?inou na tobA� vA?echna tato poA?ehnA?nA�: PoA?ehnanA? budeA? ve mA�stA� a poA?ehnanA? budeA? na poli. PoA?ehnanA? bude plod tvA�ho A?ivota i plodiny tvA� role, plod tvA�ho dobytka, vrh tvA�ho skotu a pA�A�rA?stek tvA�ho bravu. PoA?ehnanA? bude tvA?j koA? a tvA? dA�A?e. PoA?ehnanA? budeA? pA�i svA�m vchA?zenA� a poA?ehnanA? pA�i svA�m vychA?zenA�.a�? NeposluA?nA?m je ohlA?A?eno prokletA� a zavrA?enA� a hroznA� rA?ny stihnou lid, zpronevA�A�A�-li se svA�mu Hospodinu. (28)

MojA?A�A? pA�ipomA�nA? minulA� udA?losti, BoA?A� tresty i dobrodinA�, a varuje pA�ed ruA?enA�m smlouvy: a�zSkrytA� vA�ci patA�A� Hospodinu, naA?emu Bohu, zjevnA� vA?ak patA�A� navA�ky nA?m a naA?im synA?m, abychom dodrA?ovali vA?echna slova tohoto zA?kona.a�? (29) a�zJestliA?e se vA?ak tvA� srdce odvrA?tA� a nebudeA? poslouchat, ale dA?A? se svA�st a budeA? se klanA�t jinA?m bohA?m a slouA?it jim, oznamuji vA?m dnes, A?e A?plnA� zaniknete.a�? (30)

MojA?A�A? povzbuzuje a napomA�nA? lid, pA�edA?vA? vedenA� Jozuovi, sepisuje zA?kon a pA�edA?vA? jej lA�vijcA?m, aby uA?ili Izraelce. (31) Nato MojA?A�A? vyhlA?sil pA�ed celA?m shromA?A?dA�nA�m Izraele slova svA� pA�snA� (32) a dA?vA? poA?ehnA?nA� jednotlivA?m kmenA?m izraelskA� pospolitosti. (33) MojA?A�A? umA�rA? na hoA�e NebA? a jeho nA?stupcem se stA?vA? Jozue: a�zJozue, syn NA?nA?v, byl naplnA�n duchem moudrosti. MojA?A�A? totiA? na nA�ho vloA?il svA� ruce. Izraelci ho poslouchali a A?inili, jak pA�ikA?zal Hospodin MojA?A�A?ovi. Nikdy vA?ak jiA? v Izraeli nepovstal prorok jako MojA?A�A?, jemuA? by se dal Hospodin poznat tvA?A�A� v tvA?A�, se vA?emi znamenA�mi a zA?zraky, jeA? ho poslal Hospodin konat v egyptskA� zemi na faraA?novi a vA?ech jeho sluA?ebnA�cA�ch i celA� jeho zemi, i se vA?emi skutky pevnA� ruky, se vA?A�m, co vzbuzovalo velikou bA?zeA?, co konal MojA?A�A? pA�ed zraky celA�ho Izraele.a�? (34)

Slova Deuteronomia pA�ipomA�najA� slova mezinA?rodnA�ch smluv a HospodinA?v lid vA�nA�m uzavA�el novou lennA� smlouvu sA�Hospodinem. Ta A?A?st svitku, kterou badatelA� oznaA?ujA� jako kapitoly Dt 5-26 a Dt 28, kdy kapitoly A?vodnA� a zA?vA�reA?nA� jsou pozdA�jA?A� dodatky, se stala A?stavou Judska. Centrem kultu se stal JeruzalA�m, IzraelitA� uA? nemohli obA�tovat Hospodinu mimo JeruzalA�mskA? chrA?m. StA�edem pozornosti pA�estal bA?t mA�stnA� oltA?A�, nA?brA? kniha, smlouva a liturgie, jejA�A? souA?A?stA� nebyl obA�tnA� akt. Ti, kdo sepisovali Deuteronomium, nevA�A�ili, A?e Hospodin sA�dlA� vA�chrA?mu. PohanA� byli pA�esvA�dA?eni, A?e jejich bohovA� A?ijA� ve svA?ch chrA?mech. Hospodin vA?ak A?ije na nebesA�ch, vA�JeruzalA�mskA�m chrA?mu je a�zJeho jmA�noa�?, a�zJeho duchovnA� podstataa�?.[63]

DeuteronomickA? zA?konA�k je odvratem od magickA�ho kA�racionA?lnA�mu. Den odpoA?inku neboli A?abat uA? nenA� tA�m, A?A�m byl vA�dobA?ch stvoA�enA�. NenA� dnem odpoA?inku Hospodina, nA?brA? dnem odpoA?inku A?lovA�ka. I zA�ostatnA�ch svA?tkA?, kterA� jsou vA?echny dA�jinnA�, mizA� magickA� prvky. ZA?kony Deuteronomia, kterA� urA?ujA� vztahy mezi lidmi, se vyznaA?ujA� lA?skou kA�A?lovA�ku daleko vA�ce neA? jejich obdoba ve starA?A�ch pramenech. Jsou vA�nich obsaA?eny nejvyA?A?A� nA?boA?enskA� principy nA?roda: neutuchajA�cA� boj sA�pohanstvA�m, a spolu sA�tA�m vlA�dnA?, tA�mA�A� snovA? utopismus, kterA? prostupuje celA?m dA�lem (soucit se zvA�A�aty, ochrana chudA?ch, bezmocnA?ch a cizincA?, promA�jenA� dluhA? kaA?dA? sedmA? rok). MnohA� promlouvA? pA�A�mo ke svA�domA� jednotlivce.[64]

Smlouva sA�Hospodinem je oboustrannA� podmA�nA�nA?, pokud lid nedostojA� zA?konu, Hospodin jej opustA�, coA? mimo jinA� vysvA�tluje porA?A?ku a zniA?enA� judskA�ho krA?lovstvA�. DA?le Deuteronomium neustA?le opakuje, A?e zemA�, A?roda, blahobyt, to vA?e je nezaslouA?enA? dar Hospodina IzraelitA?m, na kterA? oni by jinak nemA�li nA?rok. StejnA� tak velmi A?asto pA�ipomA�nA?, A?e prA?vA� Hospodin vyvedl Izraelity z egyptskA�ho otroctvA� a dal jim svobodu a zemi. Askolem Izraele je na tuto BoA?A� iniciativu odpovA�dA�t a milovat Boha tak, jak BA?h miluje svA?j lid. Tato odpovA�A? se odrA?A?A� v zachovA?vA?nA� zA?kona, kterA? vA?ak nenA� pA�evA?A?nA� kultickA?, jak tomu bude pozdA�ji, ale sociA?lnA�. PovinnostA� Izraelity je dbA?t a peA?ovat o spravedlnost v zemi, o vA?echny chudA� a bezmocnA�.

6. NebiA�m a�� Proroci

DruhA? A?A?st hebrejskA�ho Tanachu, tedy NebiA�m (a�zProrocia�?) se sklA?dA? zA�osmi knih a dA�lA� se do dvou oddA�lA?, kde nA?zvy jednotlivA?ch knih jsou jiA? uvedeny podle StarA�ho zA?kona:[65]

  1. RiA?A?nA�m (starA?A� proroci):
  • Jozue (Joz)
  • SoudcA? (Sd)
  • -2. Samuelova (1 S a 2 S)
  • -2. KrA?lovskA? (1 Kr a 2 Kr)
  1. AcharA?nA�m (pozdA�jA?A� proroci):
  • IzajA?A? (Iz)
  • JeremjA?A? (Jr)
  • Ezechiel (Ez)
  • A�enA� A?sA?r (a�zDvanA?cta�?):[66] OzeA?A? (Oz), JA?el (Jl), A?mos (Am), AbdijA?A? (Abd), JonA?A? (Jon), MicheA?A? (Mi), Nahum (Na), Abakuk (Abk), SofonjA?A? (Sf), Ageus (Ag), ZacharjA?A? (Za), MalachiA?A? (Mal).

Takto pojatA? celek prorockA?ch knih, kde prorok je chA?pA?n jako nA?stroj, kterA?m se Hospodin snaA?il celou dobu dA�jin nA?roda povolat svA?j lid na sprA?vnou cestu a napomA�nat ho, jasnA�ji ukazuje rozdA�ly i rozpory mezi abrahamovskou vA�rou, kterA? spoA?A�vA? vA�naslouchA?nA� a nA?sledovA?nA� HospodinovA?ch vA?zev, mojA?A�A?ovskA?m nA?boA?enstvA�m, kterA� spoA?A�vA? vA�dodrA?ovA?nA� smlouvy, kterou uzavA�el Hospodin se spoleA?enstvA�m Izrael, a uctA�vA?nA�m krA?le jako zA?stupce Boha na zemi, tedy pA�A�bA�hem krA?le Davida.

      BalabA?n kA�NebiA�m A�A�kA?: a�z a�� knihy, kterA� jsme si navykli nazA?vat historickA?mi (pod vlivem Septuaginty a jejA�ho uspoA�A?dA?nA� kA?nonu, tA� Septuaginty, kterA? vznikala pod vlivem A�eckA�ho pojetA� historie), prezentuje hebr. kA?non jako prorockA� (napA�. Jozue) a�� to znamenA?, A?e v tzv. historickA?ch knihA?ch nejde pA�ednA� o historii ve smyslu jakA�hosi kronikA?A�skA�ho zA?znamu udA?lostA�, nA?brA? o konkrA�tnA� oslovenA� posluchaA?A? v tA� dobA�, kdy oni A?ili a rozhodovali se. Kniha Jozue nebytuje v jinA� rovinA� a dimenzi neA? vyslovenA� prorockA? kniha JeA?aja (= IzajA?A?). Bibli nejde o mrtvou historii, o to a�sjak to byloa�?, nA?brA? o zvA�st, kA�rygma, oslovujA�cA� hic et nunc a�� zde a teA?. A toto kA�rygmatickA� oslovenA� dA�lA? z mrtvA� historie (z a�sliterya�?) A?ivA� dA�jiny (organizovanA� a�sduchema�?). Toto stanovisko potvrzuje i skuteA?nost, A?e mezi kazatelskA?mi (a�sMalA?mia�?) proroky je i kniha JonA?A?, coA? je kniha zcela nehistorickA?, nelze tu pA�edpoklA?dat konkrA�tnA� prorockou postavu, kterA? vystoupila v asyrskA�m Ninive, je to zvA�stnA? novela, kterA? mA? jakoby historickA? nA?mA�t; jde vA?ak o dosti pozdnA� spis, kterA? je namA�A�en proti judskA�mu vyvoleneckA�mu separatismu. A pA�ece i tato novela je a�sproroka�?. VA?dyA? v biblickA�m (a�shebrejskA�ma�?) pojetA� mA?A?e bA?t a�sprorokema�? v jedineA?nA� chvA�li i oslice (BileA?mova, viz Nu 22). Pozoru hodnA� je takA� to, A?e dvanA?ct kazatelskA?ch prorokA? (recte: jedenA?ct + jedna novela) je a�sshromA?A?dA�noa�? v jednu prorockou knihu DvanA?ct. Ti proroci jsou zcela rA?znA�, jejich dA?razy a vA?zvy lze stA�A?A� uvA�st na jednoho noetickA�ho jmenovatele. JakA? rozdA�l mezi A?toA?nA?m A?mosem z doby KrA?lA? a apokalyptizujA�cA�m ZacharjA?A?em z doby poexilnA�! A pA�ece patA�A� k sobA�. Oba ve svA� dobA� mA�li co A�A�ci, i kdyA? A�A�kali a�� vzato A?istA� historicky a�� rA?znA� vA�ci. DuchovnA� velikostA� pA�edA?A� jistA� A?mos ZacharjA?A?e nebo Agea soustA�edA�nA�ho na znovuvybudovA?nA� chrA?mu. A pA�ece: Jsme varovA?ni, abychom nijak nespA�chali a nA�jak zvnA�jA?ku neklasifikovali: kaA?dA�mu prorockA�mu zjevu nutno rozumA�t a�szvnitA�kua�?, z jeho internA�ho nA?boA?ensko-spirituA?lnA�ho a�sKA?nonua�?.a�?[67]

        6.1. RiA?A?nA�m (starA?A� proroci)

        Knihy starA?A�ch prorokA?, kterA� zA�ejmA� vytvoA�ila deuteronomistickA? A?kola, jsou a�zsvatA?mi dA�jinamia�?, kde instituce krA?le a vA?bec monarchie je nazA�rA?na velmi negativnA�, na rozdA�l napA�. od soudobA?ch A?almA?, kde krA?l je zcela zA�ejmA� prostA�ednA�kem BoA?A� milosti. Ale takovA? byl model vA?ech okolnA�ch kultur a civilizacA�. Z celA� A�ady izraelskA?ch a judskA?ch krA?lA? jsou pozitivnA� hodnoceni jen tA�i: David, kterA? je vzorem krA?le, a ChizkijA?A? a JA?A?ijA?A?, kteA�A� se zasadili o nA?boA?enskA� reformy. Deuteronomium dokonce vA?raznA� omezilo krA?lova vA?sadnA� prA?va a poA?adovalo, aby dodrA?oval slova a naA�A�zenA� zA?kona a a�zjeho srdce se nevypA�nalo nad jeho bratrya�?. (Dt 17,20)

        Kniha Jozue obsahuje pA�echod do zaslA�benA� zemA� pod vedenA�m Jozueho, dobA?vA?nA� Kenaanu a rozdA�lovA?nA� zemA� losem na podA�ly mezi jedenA?ct kmenA?. Kniha SoudcA? popisuje tu A?A?st dA�jin Izraele, kdy Izrael se jiA? usA�dlil v zaslA�benA� zemi Kenaanu, ale jeA?tA� nemA�l krA?le. Kniha hovoA�A� o 12 soudcA�ch v jednotlivA?ch, na sebe nenavazujA�cA�ch pA�A�bA�zA�ch, kdy o a�zvelkA?cha�? soudcA�ch se zmiA?uje podrobnA�ji: OtnA�el, EhA?d, Debora, GedeA?n, JiftA?ch a Samson. DA?leA?itA? je pA�A�bA�h soudce Samuela a krA?le Davida. Knihy KrA?lovskA� popisujA� obdobA� od nA?stupu A�alomouna (960), aA? do pA?du JeruzalA�ma vA�roce 587/6. VA�prvnA� knize je pA�A�bA�h proroka EliA?A?e (1K 17-21), vA�druhA� proroka ElA�A?i (2K 2-9). OpakujA�cA� se pA�A�bA�hy jsou obrazem toho, A?e lid je v moci svA�ho krA?le a jA�m je neustA?le svA?dA�n ke hA�A�chu. PA�A�bA�hy jsou plnA� sociA?lnA�ho bezprA?vA�, nA?boA?enskA� nevA�rnosti, modlosluA?by, nekajA�cnosti. Lid neustA?le tA�hne k tomu, aby si stavA�l rA?znA� svatynA� a klanA�l se rA?znA?m bohA?m.

        6.1.1. A�muel a�� Samuel

        PrvnA� kniha Samuelova je rozdA�lena do A?tyA� A?A?stA� a�� a�zA�lA� a Samuela�? (1-6), a�zSamuel a Saula�? (7-15), a�zSaul a Davida�? (16-27), a�zSaulA?v koneca�? (28-31). DruhA? kniha Samuelova je rozdA�lena do A?tyA� A?A?stA� a�� a�zDavid krA?lema�? (1-7), a�zDavidova A�A�A?ea�? (8-12), a�zDavid a AbA?alA?ma�? (13-20), a�zDodatkya�? (21-24).

        Knihy Samuelovy navazujA� volnA� na knihu SoudcA? a popisujA� dA�jiny izraelskA�ho nA?roda pA�ed vznikem monarchie, pA?sobenA� poslednA�ho soudce Samuela, panovA?nA� prvnA�ho izraelskA�ho krA?le Saula a panovA?nA� krA?le Davida. LA�A?enA� knih SamuelovA?ch (a takA� KrA?lovskA?ch) zachytilo odliA?nA� soudy, jichA? se dostalo krA?lovskA� instituci vA�prA?bA�hu izraelskA?ch dA�jin.

        PA�A�bA�h soudce Samuela, kterA? je srovnatelnA? sA�Abrahamem a MojA?A�A?em, je pA�A�bA�hem proroka, kterA�ho Hospodin oslovil a vyvolil za svA�ho sluA?ebnA�ka. A�muel znamenA? hebrejsky a�zVyslyA?el BA?ha�?, protoA?e jeho narozenA� bylo stejnA� vymodlenA� jako narozenA� IzA?ka A?i Josefa. Samuel je poslednA�m prorokem, kterA? stA?l vA�A?ele svA�ho lidu. Izrael vA?ak zatouA?il mA�t krA?le jako pohanskA� nA?rody a marnA� jej Samuel varoval poukazem na nebezpeA?A� takovA�ho zA�A�zenA�. Hospodin vA?ak Samuelovi A�ekl: a�zUposlechni lid ve vA?em, co od tebe A?A?dajA�. VA?dyA? nezavrhli tebe, ale zavrhli mne, abych nad nimi nekraloval.a�?[68]

        Samuel je strA?A?ce BoA?A� smlouvy a varovnA? prst proti krA?lovstvA�, Saul je typem a�sneizraelskA�a�? zA?stupnA� (reprezentativnA�) boA?nosti (jako on budou pozdA�ji vystupovat tA�mA�A� vA?ichni sveroizraelA?tA� i nA�kteA�A� judA?tA� krA?lovA�. David je typem sluA?ebnA�ho krA?le, boA?nost omezujA�cA�, aA? negujA�cA�. Od nA�ho jde linie aA? kA�zaslA�benA�mu mesiA?A?skA�mu krA?li. I kdyA? David dvakrA?t tA�A?ce zhA�eA?A� (jednou s UriA?A?ovou A?enou BatA?ebou, podruhA� tA�m, A?e seA?etl lid), je vyzdviA?en jako vzor kajA�cnosti, obrA?cenA� a nA?pravy. VA?ichni nA?sledujA�cA� krA?lovA� budou hodnoceni podle toho, nakolik se pA�iblA�A?ili DavidovskA�mu ideA?lu.

        6.2. AcharA?nA�m (pozdA�jA?A� proroci)

        Knihy pozdA�jA?A�ch prorokA? jsou A?ivA� pA�A�bA�hy sA�velkou pravdA�podobnostA� skuteA?nA?ch lidA�, kteA�A� se stali HospodinovA?mi posly vA�tA?inou proti vlastnA� vA?li a kteA�A� byli nositeli myA?lenek formulovanA?ch vA�ToA�e a ve a�zsvatA?ch dA�jinA?cha�?.

        a�zCo je u prorokA? na prvnA� pohled nA?padnA�, je jejich kritika kultu a zuA�ivost, sA�nA�A? napadajA� synkretismus, tj. kenaanskA� vlivy, to, co nazA?vajA� a�sprostitucA�a�?. AvA?ak tato a�sprostitucea�? pA�edstavuje jednu zA�nejrozA?A�A�enA�jA?A�ch forem kosmickA� religiozity. KosmickA? religiozita, typickA? pro zemA�dA�lce, je pokraA?ovA?nA�m nejjednoduA?A?A� dialektiky posvA?tnA�ho, totiA? vA�ry, A?e boA?stvA� se ztA�lesA?uje A?i projevuje vA�kosmickA?ch pA�edmA�tech a rytmech.a�?[69] PrA?vA� tuto vA�ru pranA?A�ovali proroci jako modlA?A�stvA� a nakonec se jim podaA�ilo zbavit pA�A�rodu jakA�koli boA?skA� pA�A�tomnosti. a�zDesakralizace pA�A�rody, znehodnocenA� kultickA� aktivity, zkrA?tka ostrA� a naprostA� odmA�tnutA� kosmickA� religiozity, ale pA�edevA?A�m rozhodujA�cA� vA?znam pA�iA?A�tanA? duchovnA�mu obrozenA� jednotlivce skrze koneA?nA? nA?vrat kA�Hospodinovi, to byla odpovA�A? prorokA? na dA�jinnA� krize.a�?[70]

        Vlivem prorokA? nabyly dA�jinnA� udA?losti nA?boA?enskA�ho vA?znamu, pA�emA�nily se v a�znegativnA� theofaniea�?, vA�HospodinA?v a�zhnA�va�?. a�zTakto proroci poprvA� uznali hodnotu dA�jin. DA�jinnA� udA?losti majA� od tA�to chvA�le hodnotu samy vA�sobA�, nakolik jsou urA?ovA?ny vA?lA� BoA?A�. Hebrejci byli prvnA�, kdo odhalili vA?znam dA�jin jako epifanie Boha.a�?[71]

        Vedle pA�A�bA�hA? Abrahama, MojA?A�A?e, Samuela a Davida, kterA� pA�edstavujA� rA?znA� motivy a rozdA�lnA? tA�mata, jsou nejdA?leA?itA�jA?A�mi proroky IzajA?A? a JeremjA?A?. TA�etA�m velkA?m prorokem byl Ezechiel a ve StarA�m zA?konA� je A?tvrtA?m velkA?m prorokem Daniel. Ale tato kniha je vA�Tanachu zaA�azena do tA�etA� A?A?sti KetA?bA�m (a�zSpisya�?), protoA?e Daniel pA?sobil aA? ve 2. stol.

        RozdA�lenA� na a�zvelkA�a�? a a�zmalA�a�? proroky je podle M. BalabA?na nepA�imA�A�enA�, ponA�vadA? se jde spA�A?e o krA?tkost jejich textA?, nikoliv o vA?znam jejich osobnostA�. NapA�. IzajA?A? je spA�A?e literA?rnA� dA�lo, kterA� zapracovA?vA? vA?roky rA?znA?ch prorokA?. Proto Tanach nazA?vA? knihu a�zmalA?ch prorokA?a�? a�� A�enA� A?sA?r (a�zDvanA?cta�?).[72]

        Pro porozumA�nA� dvanA?cti prorokA?m je dA?leA?itA�, vA�jakA� dobA� pA?sobili. VA�8. stol. to byli A?mos, OzeA?A?, IzajA?A? a MicheA?A?. VA�dobA� krA?le JA?A?ijA?A?e a jeho potomkA? pA?sobili JeremjA?A?, Nahum, Abakuk a SofonjA?A?. BA�hem babylonskA�ho exilu Ezechiel a DruhA? IzajA?A? a po nA?vratu zA�exilu Ageus, ZacharjA?A? a MalachiA?A?. NejistA? je datace u JA?ela, JonA?A?e a AbdijA?A?e.[73]

        Pro porozumA�nA� dvA�ma hlavnA�m tA�matA?m prorokA?, kterA?mi byly nevA�rnost Izraele vA?A?i Hospodinovi a prosazovA?nA� prA?va a spravedlnosti jsou dA?leA?itA� knihy OzeA?A? a A?mos, jako pA�edzvA�st IzajA?A?e a JeremjA?A?e. Prorok Abakuk nejvA�ce zdA?razA?uje vA�ru a jeho vA?rok a�zspravedlivA? zA�vA�ry A?iv budea�?,[74] je podle Talmudu hlavnA�m poselstvA�m Tanachu.[75] Tomuto vA?roku pA�edchA?zA� vA?rok proroka MicheA?A?e: a�zA?lovA�A?e, bylo ti oznA?meno, co je dobrA� a co od tebe Hospodin A?A?dA?: jen to, abys zachovA?val prA?vo, miloval milosrdenstvA� a pokornA� chodil se svA?m Bohema�?.[76]

        6.2.1. JeA?ajA?hA? a�� IzajA?A?

        Kniha je rozdA�lena do pA�ti A?A?stA� a�� A. a�zHrozby a zaslA�benA�a�? (1-23), B. a�zBudoucnost a pA�A�tomnosta�? (24-39), C. a�zHospodinA?v pomazanA?a�? (40-48), D. a�zHospodinA?v sluA?ebnA�ka�? (49-55) a E. a�zObnova JeruzalA�maa�? (56-66).[77]

        Kniha IzajA?A? je vytvoA�ena ze tA�A� rozdA�lnA?ch textA?. a�zPrvnA� IzajA?A?a�? (1-39), kterA? pA?sobil vA�dobA� krA?le Achaza a ChizkijA?A?e, a�zDruhA? IzajA?A?a�? (40-55), kterA? pA?sobil vA�babylonskA�m zajetA�, a a�zTA�etA� IzajA?A?a�? (56-66) jsou vA?roky a texty rA?znA?ch autorA?. Text vA?ak nevznikl prostA?m spojenA�m tA�A� samostatnA?ch textA?, ale mnohem sloA?itA�ji jako vA?sledek jednotA�cA�ho redakA?nA�ho zpracovA?nA�.

        JeA?ajA?hA? znamenA? hebrejsky a�zHospodin je spA?saa�? a prA?vA� spA?sa a spravedlnost jsou A?stA�ednA� tA�mata knihy IzajA?A?: a�zv obrA?cenA� a ztiA?enA� bude vaA?e spA?sa, vA�klidu a dA?vA�A�e vaA?e vA�tA�zstvA�a�? (30), neboA? a�zspravedlnost vytvoA�A� pokoj, spravedlnost zajistA� klid a bezpeA?A� navA�ky.a�? (32) Ale a�znebudete-li stA?lA� ve vA�A�e, neobstojA�te!a�? (7) IzajA?A? varuje, A?e Hospodina je nutno hledat, dokud je blA�zko a chce se dA?t najA�t (55) a pA�edpovA�dA? HospodinA?v soud a pA�A�chod jeho sluA?ebnA�ka (49-55). Kniha IzajA?A? je i pA�es svA? a�zBA�da!a�? a pA�A�snA? varovA?nA� a�zradostnou zvA�stA�a�? a pA�inA?A?A� nadA�ji na a�znovA? A?ivota�?.

        a�zHrozby a zaslA�benA�a�? (1-23)

        VidA�nA� IzajA?A?e zaA?A�nA? slovy HospodinovA?mi, kterA? lkA? nad hA�A�A?nostA� a zlovA?lA� lidu: a�zOpustili Hospodina, SvatA�ho, Boha Izraele znevA?A?ili, odcizili se mu.a�? Hospodin nechce faleA?nA� modlitby a slavnosti, ale poA?aduje, aby se lidA� oA?istili, pA�estali pA?chat zlo a A?inili dobro, hledali prA?vo a pomA?hali sirotkA?m a vdovA?m. Pokud lidA� uposlechnou, pA�ijde odpuA?tA�nA�, vA�opaA?nA�m pA�A�padA� trest a zA?huba. JeruzalA�m bude oA?iA?tA�n, SijA?n bude vykoupen soudem a lidA� spravedlnostA�, ale zajdou ti, kdo opustili Hospodina. (1,1-28) ModlosluA?ebnA�ci budou zahanbeni a SijA?n se stane cA�lem pronA?rodA?. PonA�A?en bude zpupnA? pohled A?lovA�ka a sehnuta bude lidskA? povA?A?enost, aA? pA�ijde a�zden HospodinA?va�?, kdy bude mA�t A?lovA�k a�zstrach pA�ed Hospodinema�?. (1,29-31 a�� 2)

        V A?esterA�m a�zBA�da!a�? proti tA�m, kteA�A� nedbajA� Hospodinova zA?kona a zaA�izujA� se po svA�m, IzajA?A? A?toA?A� proti chamtivosti po majetku a bohatstvA�, neA?ctA� kA�Hospodinovu dA�lu, nepravosti a hA�A�chu, zamA�A?ovA?nA� dobra a zla, faleA?nA� moudrosti a sebejistotA� a proti podvodA?m a neA?ctA� ke spravedlnosti.[78] a�zProto plane Hospodin hnA�vem proti svA�mu lidua�? a jeho nA?strojem bude vzdA?lenA? pronA?rod, kterA? pA�ivolA?. (5) IzajA?A? prorokuje A?sty HospodinovA?mi zkA?zu a varuje: a�zNebudete-li stA?lA� ve vA�A�e, neobstojA�te!a�? (7) ZA?roveA? pA�edpovA�dA?, A?e se narodA� Immanuel (a�zS nA?mi BA?ha�?), spravedlivA? krA?l, kterA? pA�ivede pokoj a bude soudit spravedlivA� a rozhodovat podle prA?va. Nastane a�zsvornost vA�pA�A�rodA� i mezi lidmia�?. (11)

        a�zBudoucnost a pA�A�tomnosta�? (24-39)

        Pro lidskou zvrA?cenost zajde zemA� i vA?echno na nA�: a�zHospodin vyplenA� zemi a zpustoA?A� ji, rozvrA?tA� jejA� tvA?A�nost a rozprA?A?A� jejA� obyvatele.a�? Konec bude neodvratnA?, nezachrA?nA� se ani krA?lovA�, ale vykoupenA� budou plesat. NepA�A�tel bude pokoA�en a nA?rody budou pA�ichA?zet, aby slavily Hospodinovy hody. a�zVA�onen den se bude A�A�kat: a�sHle, to je nA?A? BA?h. VA�nA�ho jsme sklA?dali nadA�ji, a on nA?s spasila�?.a�? (24-25) VdA�A?nost vykoupenA?ch se projevA� jA?savA?m chvalozpA�vem na Hospodina: a�zStvoA�enA� opA�rajA�cA� se o tebe chrA?nA�A? pokojem, pokojem, neboA? vA�tebe doufA?a�?. (26)

        Hospodin varuje pA�ed marnA?mi nadA�jemi, kdy lid neposlouchA? HospodinA?v zA?kon a spolA�hA? se na a�zA?tisk a pA�evrA?cenosta�?, neboA? a�zv obrA?cenA� a ztiA?enA� bude vaA?e spA?sa, vA�klidu a dA?vA�A�e vaA?e vA�tA�zstvA�a�? a a�zHospodin je Bohem prA?vaa�?. (30) Budoucnost bude ve znamenA� krA?lovstvA� spravedlnosti a prA?va a pA?sobenA�m ducha svatA�ho dojde kA�pA�ehodnocenA� vA?ech hodnot: a�zSpravedlnost vytvoA�A� pokoj, spravedlnost zajistA� klid a bezpeA?A� navA�ky.a�? (32) Pro JeruzalA�m nastane novA? A?ivot, neboA? Hospodin je soudce, zA?konodA?rce a krA?l, a svA?j lid spasA�. (33)

        a�zHospodinA?v pomazanA?a�? (40-48)

        ZajatA�mu lidu je ohlA?A?en konec zajetA� a je ujiA?tA�n stA?lostA� BoA?A�ho slova: a�zPanovnA�k Hospodin pA�ichA?zA� sA�mocA�, jeho paA?e se ujme vlA?dy.a�? Moc a moudrost Hospodina A?lovA�k nevystihne, proto jej nelze ani zobrazit. (40) Hospodin pA�edstavuje svA�ho tichA�ho a vA�rnA�ho sluA?ebnA�ka, svA�ho posla: a�zHle, uA? nastalo, co bylo zpoA?A?tku, teA? oznamuji novA� vA�ci.a�? Lid bA?val slepA? a nechtA�l vidA�t Hospodinovy cesty. NynA� jej Hospodin povede sA?m. (42) Hospodin a�zpotvrzuje slovo svA�ho sluA?ebnA�ka, plnA� rozhodnutA� ohlA?A?enA� svA?mi poslya�?, aA� ohlaA?uje nA?vrat do JeruzalA�ma a stavbu novA�ho chrA?mu prostA�ednictvA�m svA�ho pastA?A�e KA?ra. (44,24-28)

        a�zHospodinA?v sluA?ebnA�ka�? (49-55)

        Hospodin si svA�ho sluA?ebnA�ka utvA?A�A� uA? od nitra jeho matky a uA?inA� jej zA?kladem novA�ho Izraele: a�zA nynA� pravA� Hospodin, abych kA�nA�mu pA�ivedl JA?koba, byA? i nebyl shromA?A?dA�n Izraela�?, ve smyslu viditelnA�ho spoleA?enstvA� lidu a a�zneviditelnA�hoa�? spoleA?enstvA� vyvolenA?ch. SluA?ebnA�k bude dA?n za smlouvu lidu a pA�ivede vA�znA� ze vA?ech svA�tovA?ch stran. LA?ska Hospodina pA�edstihne i lA?sku mateA�skou. Hospodin povolal Abrahama a svoje zaslA�benA� naplnA� na jeho potomcA�ch. Jeho slovo je vA�A?nA� platnA�. Hospodin vyzA?vA? svA?j lid: a�zOde mne vyjde zA?kon a mA� prA?vo svitne vA?em lidem. MA? spravedlnost je blA�zko, mA? spA?sa vzejde, vA?echny lidi bude soudit mA? paA?e.a�? Proto smrtelnA�ho A?lovA�ka nenA� tA�eba se bA?t, zato vA?ak mocnA�ho Hospodina. Na lid tA�A?ce dolehl HospodinA?v hnA�v, ale pohA?r rozhoA�A?enA� uA? je dopit. (51)

        AA?koli sluA?ebnA�ka A?ekA? utrpenA�, pochopA� HospodinA?v zA?mA�r a bude nakonec vyvA?A?en. Jeho vzezA�enA� je znetvoA�enA�, ale mnohA� pronA?rody nad nA�m uA?asnou a porozumA� tomu, o A?em uslyA?A�. (52) Byl nejpohrdanA�jA?A�m zA�lidA�, ale mA�l-li se stA?t zachrA?ncem druhA?ch, musel sluA?ebnA�k sestoupit aA? do jejich nejhlubA?A� bA�dy Podoben obA�tnA�mu berA?nku, nechal na sebe vloA?it hA�A�ch druhA?ch a mlA?ky jej nesl. Svou posluA?nostA� pA�emohl sluA?ebnA�k klatbu neposluA?nosti, a proto jej A?ekA? oslavenA�: a�zTA�m, co zakusA�, zA�skA? mA?j spravedlivA? sluA?ebnA�k spravedlnost mnohA?m, jejich nepravosti on na sebe vezme.a�? (53)

        Hospodina je vA?ak nutno hledat, dokud je blA�zko a chce se dA?t najA�t: a�zSvA�volnA�k aA? opustA� svou cestu, muA? propadlA? niA?emnostem svoje A?mysly: nechA? se vrA?tA� kA�Hospodinu, slituje se nad nA�m, kA�Bohu naA?emu, vA?dyA? odpouA?tA� mnoho.a�? Jeho cesty jsou jinA� neA? lidskA�: a�zMA� A?mysly nejsou A?mysly vaA?e a vaA?e cesty nejsou cesty moje, je vA?rok HospodinA?v.a�? Pokud tak lidA� uA?inA�, sA�radostA� vyjdou a budou a�zvedeni vA�pokojia�?. (55)

        a�zObnova JeruzalA�maa�? (56-66)

        Hospodin pravA�: a�zDodrA?ujte prA?vo, jednejte spravedlivA�, protoA?e mA? spA?sa se uA? pA�iblA�A?ila, uA? se zjevuje mA? spravedlnost. Blaze A?lovA�ku, kterA? tak jednA?, a dbA? na to, aby neznesvA�coval den odpoA?inku.a�? A ti, kteA�A� se kA�Izraeli pA�ipojA�, zA�skajA� prA?vo synA? a dcer: a�zMA?j dA?m se bude nazA?vat domem modlitby pro vA?echny nA?rody.a�? Ale vyA?A�tA? tA�m, kdo by mA�li stA?t na strA?A?i a bA?t vA?dci lidu, A?e jsou spA�A?e jeho svA?dci: a�zA to jsou pastA?A�i! Bez zA?jmu a pochopenA�. VA?ichni jsou obrA?ceni kA�svA?m cestA?m, kaA?dA? za svA?m ziskem, odkudkoli.a�? (56)

        Hospodin objasA?uje svou pA�edstavu pokA?nA� a pA?stu: a�zRozevA�A�t okovy svA�vole, rozvA?zat jha, dA?t ujaA�menA?m volnost, kaA?dA� jho rozbA�t.a�? NeboA? a�zbudeA?-li A?tA�drA? kA�hladovA�mu a nasytA�A? ztrA?penA�ho, vzejde ti vA�temnotA� svA�tlo a tvA?j soumrak bude jako poledne.a�? I den odpoA?inku pA�edpoklA?dA?, A?e se A?lovA�k vzdA? svA?ch zA?lib a nalezne svou rozkoA? vA�Hospodinu. (58)

        Nepravost znemoA?A?uje lidu nA?vrat kA�Hospodinu, proto se lid marnA� ohlA�A?A� po pomoci: a�zJsou to prA?vA� vaA?e nepravosti, co vA?s oddA�luje od vaA?eho Boha, vaA?e hA�A�chy zahalily jeho tvA?A� pA�ed vA?mi, proto neslyA?A�.a�? ProtoA?e a�znikdo nevolA? po spravedlnosti, nikdo se nezastA?vA? pravdy. DoufajA� vA�nicotu a A?alebnA� mluvA�, plodA� trA?penA� a rodA� niA?emnosti. Cestu pokoje neznajA�, nenA� prA?va vA�jejich stopA?ch. DA�lajA� si kA�ivolakA� cesty, kdo se jimi ubA�rA?, nepoznA? pokoj.a�? A a�zproto se vzdA?lilo od nA?s prA?vo, nedosahuje kA�nA?m spravedlnost. A?ekA?me na prA?vo, ale A?A?dnA� tu nenA�, na spA?su, a ta se vzdA?lila od nA?s. A pravda klopA?tA? po nA?mA�stA� a co je sprA?vnA�, nemA?A?e vstoupit.a�? KdyA? tu nebyl nikdo, kdo by zjednal nA?pravu, zjednal ji Hospodin sA?m svou bohatA?rskou silou: a�zPravda vyprchala, koA�istA� stane se ten, kdo varuje zlA�ho, Hospodin to vA?ak vidA� a je zlA� vA�jeho oA?A�ch, A?e nenA� A?A?dnA�ho prA?va.a�? Proto se Hospodin a�zodA�l rouchem pomsty, jako plA?A?tA�m zahalil se rozhorlenA�m.a�? Ale Hospodin jako vykupitel pA�ijde a uzavA�e smlouvu sA�tA�mi, na kterA?ch spoA?A�vA? jeho duch, a�zod nynA�jA?ka aA? na vA�kya�?. (59)

        ZemA� je zahalena vA�temnotu, ale Hospodin je svA�mu lidu svA�tlem, za nA�mA? pA?jdou i pronA?rody. Bude-li Hospodin svA�tlem svA�ho lidu, zmA�nA� se od zA?kladA? celA? jeho A?ivot: a�zZa dohlA�A?itele ti dA?m pokoj a za popohA?nA�A?e spravedlnost.a�? (60) Ve svA� bA�dA� koneA?nA� lid poznal, A?e Hospodin je jeho Otcem a A?e vA�tA?A� lA?sku nikde jinde nenajde: a�zHospodine, tys nA?A? Otec, nA?A? vykupitel odedA?vna, to je tvA� jmA�no. ProA? jsi nA?s nechal, Hospodine, zbloudit zA�tvA?ch cest? Zatvrdil jsi naA?e srdce, aby se tA� nebA?lo. NavraA? se kvA?li svA?m sluA?ebnA�kA?m.a�? (63) I hory se potA?cely, kdyA? se Hospodin zjevil svA�mu lidu, pA�esto lid touA?A� po jeho blA�zkosti, neboA? nenA� jinA? bA?h, kterA? a�zuA?inil nA�co pro toho, kdo na nA�j A?ekA?.a�? Proto lid prosA�: a�zNebuA? uA? tak rozlA�cen, Hospodine, naA?i nepravost uA? nikdy nepA�ipomA�nej. ProsA�me, hleA?, vA?ichni jsme tvA?j lid. CoA?pak mA?A?eA? vzhledem kA�tomu, Hospodine, pA�emA?hat se, zA?stat zticha a tolik nA?s poniA?ovat?a�? (64)

        Hospodin stvoA�A� novA� nebe a novou zemi, aby lid mohl A?A�t vskutku novA?m A?ivotem: a�zDA�A�ve neA? zavolajA�, jA? odpovA�m, budou jeA?tA� mluvit a jA? je uA? vyslyA?A�m. Nikdo nebude pA?chat zlo a A?A�A�it zkA?zu na celA� mA� svatA� hoA�e, pravA� Hospodin.a�? (65) SA�vyvA?A?enA?m Hospodinem, StvoA�itelem vA?eho, nemA?A?e A?lovA�k jednat podle svA?ch choutek. Hospodin pravA�: a�zOni si vyvolujA� vlastnA� cesty, jejich duA?e si libuje vA�ohyzdnA?ch modlA?ch. JA? zase vyvolA�m jejich zvA?li a uvedu na nA�, A?eho se lekajA�, protoA?e jsem volal, a nikdo neodpovA�dal, mluvil jsem, a nikdo neposlouchal. DopouA?tA�li se toho, co je zlA� vA�mA?ch oA?A�ch a volili to, co se mi nelA�bA�.a�? Proto a�zslyA?te slovo Hospodinovo, vy, kdo se tA�esete pA�i jeho slovu! Hlas Hospodina, jenA? odplA?cA� svA?m nepA�A?telA?m za to, co spA?chali.a�? NeboA? a�zohnA�m a meA?em povede Hospodin soud sA�veA?kerA?m tvorstvem.a�? Na novA� zemi bude i novA? lid a nebude uA? nepA�A?telstvA� mezi lidmi.

        6.2.2. JirmejA?hA? a�� JeremjA?A?

        Kniha JeremjA?A? je rozdA�lena do tA�A� A?A?stA� a�� A. a�zVA?roky proti Judskua�? (1-25), B. a�zO JeremjA?A?ovA� A?innosti a utrpenA�a�? (26-45), C. a�zVA?roky proti pronA?rodA?ma�? (46-51). Kapitolu 52 tvoA�A� dodatek o osudu poslednA�ho judskA�ho krA?le SidkijA?A?e.[79]

        Kniha IzajA?A? je knihou vA?rokA?, varovA?nA� a proroctvA�, kniha JeremjA?A? je zA?roveA? i pA�A�bA�hem konkrA�tnA�ho A?lovA�ka, kterA? vA�sobA� spojuje pA�A�bA�h Abrahama a MojA?A�A?e. JirmejA?hA? znamenA? vA�hebrejA?tinA� a�zBohem povA?A?enA?a�? a kniha JeremjA?A? je pA�A�bA�hem proroka se vA?A� jeho a�zvyvolenostA�a�?, ale i utrpenA�m a pronA?sledovA?nA�m, kdy lid zatvrzele odmA�tA? Hospodinovy posly.[80] AsstA�ednA� myA?lenkou knihy JeremjA?A? je vA�ra zaloA?enA? na a�zA?istotA� srdcea�?, neboA? a�znejA?skoA?nA�jA?A� ze vA?eho je srdce a nevylA�A?itelnA�. Kdopak je znA?? JA? Hospodin zpytuji srdce a zkoumA?m ledvA�, jA? kaA?dA�mu splatA�m podle jeho cesty, podle ovoce jeho skutkA?.a�? (17) LidA� naleznou Hospodina, pokud ho budou hledat a dotazovat se ho a�zcelA?m svA?m srdcema�?. (29) Srdce je pro JeremjA?A?e vyjA?dA�enA�m vnitA�nA�ho A?ivota a zakotvenosti, kdy vA�hlubinA?ch vlastnA�ho nitra se setkA?vA?me sA�Hospodinem a naslouchA?me jeho vA?zvA?m.

        JeremjA?A? pA�edpovA�dA?, A?e Hospodin uzavA�e se svA?m lidem novou smlouvu, kterou vepA�A?e do jejich srdcA�: a�zSvA?j zA?kon jim dA?m do nitra, vepA�A?i jim jej do srdce.a�? (31) Hospodin slibuje JeremjA?A?ovi, A?e pA�ivede Izrael zpA�t ze zajetA�: a�zBudou mA?m lidem a jA? jim budu Bohem. DA?m jim jedno srdce a jednu cestu, aby se mA� bA?li po vA?echny dny, aby dobA�e bylo jim i jejich synA?m po nich. UzavA�u sA�nimi smlouvu vA�A?nou, A?e uA? jim nepA�estanu prokazovat dobro. Do jejich srdcA� dA?m bA?zeA? pA�ede mnou, aby ode mne neodstupovali.a�? (32)

        a�zVA?roky proti Judskua�? (1-25)

        AA?koli lid okusil Hospodinovu moc i lA?sku, nerozumnA� se od nA�ho odvracA� kA�nicotnA?m modlA?m, kterA� jsou neuA?iteA?nA� jako rozpukanA� cisterny: a�zKnA�A?A� se nezeptali: a�sKde je Hospodin?a�? Nepoznali mA�, kdo se obA�rajA� zA?konem, pastA?A�i mi byli nevA�rnA�, proroci prorokovali skrze Baala.a�? (2) Hospodin vyzA?vA? svA?j lid: a�zBudeA?-li pA�A�sahat: a�sJakoA?e A?iv je Hospodina�? a dbA?t pravdy, soudu a spravedlnosti, pak si budou jeho jmA�nem A?ehnat pronA?rody a budou se jA�m chlubit.a�? BA�da vA?ak lidu, neodvrA?tA�-li se od svA� zvrA?cenA� cesty, stihne jej neodvratnA? trest: a�zOd severu pA�ivedu zlo a velikou zkA?zu.a�? JeremjA?A? slyA?A� Hospodinovo rozhodnutA� a vidA� hrA?zy, kterA� se pA�ivalA� na jeho lid i celou zemi. (4)

        a�zSlovo, kterA� se stalo od Hospodina kA�JeremjA?A?ovi: a�sJestliA?e napravA�te svA� cesty a svA� skutky, budete-li mezi sebou zachovA?vat prA?vo, nebudete-li utlaA?ovat bezdomovce, sirotka a vdovu, nebudete-li na tomto mA�stA� prolA�vat nevinnou krev a nebudete-li chodit ke svA� A?kodA� za jinA?mi bohy, pak vA?s nechA?m pA�ebA?vat na tomto mA�stA�, vA�zemi, kterou jsem dal vaA?im otcA?m na vA�ky vA�kA?.a�? Jinak odmrA?tA� Hospodin svA?j lid od svA� tvA?A�e. (7)

        JeremjA?A? obviA?uje lid zA�poruA?enA� smlouvy, kterou Hospodin uzavA�el sA�jejich pA�edky: a�zProklet buA? kaA?dA?, kdo neposlouchA? slova tA�to smlouvy.a�? (12) JeremjA?A? se stA?vA? viditelnA?m znamenA�m pro svA?j lid. Varuje, A?e lidA� A?ijA� podle svA�ho zarputilA�ho a zlA�ho srdce a neposlouchajA� Hospodina, kterA? je uvrhne do zajetA� vA�cizA� zemi. (16) Juda je vA?ak zatvrzelA? ve svA�m hA�A�chu a Hospodin pravA�: a�zProklet buA? muA?, kterA? doufA? vA�A?lovA�ka, opA�rA? se o pouhA� tA�lo aA�srdcem se odvracA� od Hospodina. PoA?ehnA?n buA? muA?, kterA? doufA? vA�Hospodina.a�? NeboA? a�znejA?skoA?nA�jA?A� ze vA?eho je srdce a nevylA�A?itelnA�. Kdopak je znA?? JA? Hospodin zpytuji srdce a zkoumA?m ledvA�, jA? kaA?dA�mu splatA�m podle jeho cesty, podle ovoce jeho skutkA?.a�? (17)

        BabylA?nskA� vojsko se blA�A?A� a odpor je beznadA�jnA?. JeremjA?A? vyzA?vA? krA?le i lid, aby se dobrovolnA� vzdali. Askolem krA?lA? bylo dodrA?ovat HospodinA?v zA?kon, soudit podle prA?va a zastA?vat se utiA?tA�nA?ch. Za to, A?e to vA?e neA?inili, stihne je trest. (21) Hospodin A?sty JeremjA?A?ovA?mi nabA?dA? krA?le: a�zUplatA?ujte prA?vo a spravedlnost, vysvobozujte oloupenA�ho zA�rukou utiskovatele, netA?rejte bezdomovce, sirotka a vdovu, nedopouA?tA�jte se nA?silA�, neprolA�vejte na tomto mA�stA� nevinnou krev.a�? (22)

        a�zO JeremjA?A?ovA� A?innosti a utrpenA�a�? (26-45)

        JeremjA?A? mA? na mysli i vzdA?lenA� vA�babylonskA�m zajetA� a ukazuje jim na spolehlivou nadA�ji, kdy jim Hospodin vzkazuje: a�zTo, co sA�vA?mi zamA?A?lA�m, znA?m jen jA? sA?m, je vA?rok HospodinA?v, jsou to myA?lenky o pokoji, nikoli o zlu: chci vA?m dA?t nadA�ji do budoucnosti. Budete mA� volat a chodit ke mnA�, modlit se ke mnA� a jA? vA?s vyslyA?A�m. Budete mA� hledat a naleznete mA�, kdyA? se mne budete dotazovat celA?m svA?m srdcem.a�? (29)

        Hospodin dA?vA? svA�mu lidu nadA�ji: a�zHle, pA�ichA?zejA� dny, je vA?rok HospodinA?v, A?e zmA�nA�m A?dA�l svA�ho lidu, Izraele i Judy, a pA�ivedu je zpA�t do zemA�, kterou jsem dal jejich otcA?m. A obsadA� ji.a�? AstA�A?nA?mi slovy ujiA?A?uje Hospodin svA?j lid, A?e jeho A?dA�l zmA�nA�: a�zBudete mA?m lidem a jA? vA?m budu Bohem.a�? Ale a�zHospodinA?v planoucA� hnA�v se neodvrA?tA�, dokud nevykonA? a nesplnA� zA?mA�ry jeho srdce. VA�poslednA�ch dnech to pochopA�te.a�? (30)

        Hospodin uzavA�e se svA?m lidem novou smlouvu, kterou vepA�A?e do jejich srdcA�: a�zSvA?j zA?kon jim dA?m do nitra, vepA�A?i jim jej do srdce. Budu jim Bohem a oni budou mA?m lidem. UA? nebude uA?it kaA?dA? svA�ho bliA?nA�ho a kaA?dA? svA�ho bratra: a�sPoznA?vejte Hospodina!a�? VA?ichni mA� budou znA?t, od nejmenA?A�ho do nejvA�tA?A�ho zA�nich, je vA?rok HospodinA?v. OdpustA�m jim jejich nepravost a jejich hA�A�ch uA? nebudu pA�ipomA�nat.a�? Ale zA?roveA? Hospodin varuje: a�zJestliA?e budou zmA�A�ena nebesa nahoA�e a prozkoumA?ny zA?klady zemA� dole, i jA? zavrhnu vA?echno potomstvo Izraele kvA?li vA?emu, A?eho se dopustili, je vA?rok HospodinA?v.a�? (31)

        JeremjA?A? pA�ipomA�nA? dA�A�vA�jA?A� spA?snA� A?iny Hospodinovy a lkA?, A?e mA�sto padne do rukou BabylA?A?anA?. Hospodin jeho obavy potvrzuje, JeruzalA�m padne pro hA�A�ch lidu, ale lid se vrA?tA� ze zajetA�, aA? si odpykA? trest: a�zPA�ivedu je zpA�t na toto mA�sto a usadA�m je vA�bezpeA?A�. Budou mA?m lidem a jA? jim budu Bohem. DA?m jim jedno srdce a jednu cestu, aby se mA� bA?li po vA?echny dny, aby dobA�e bylo jim i jejich synA?m po nich. UzavA�u sA�nimi smlouvu vA�A?nou, A?e uA? jim nepA�estanu prokazovat dobro. Do jejich srdcA� dA?m bA?zeA? pA�ede mnou, aby ode mne neodstupovali.a�? (32)

        Ve tA�etA� A?A?sti a�zVA?roky proti pronA?rodA?ma�? (46-51) popisuje JeremjA?A? zA?nik pronA?rodA?, zejmA�na pak Babylonu. V a�zDodatkua�? je struA?nA� shrnutA� vlA?dy krA?le SidkijA?A?e a popis jeho tragickA�ho konce, dobytA� JeruzalA�ma, vypA?lenA� a vyplenA�nA� Hospodinova domu babylonskA?m krA?lem Nebukadnesarem a odvedenA� vybranA?ch lidA� do zajetA�. Kniha konA?A� pA�A�bA�hem krA?le JA?jakA�na.

        6.2.3. JechezkA�l a�� Ezechiel

        Kniha Ezechiel je rozdA�lena do dvou A?A?stA� a�� a�zSoud a milosta�? (1-39) a a�zNovA? JeruzalA�m (40-48).[81]

        Kniha Ezechiel obsahuje vA?roky a nA�kolik vyprA?vA�nA� ze A?ivota a pA?sobenA� proroka Ezechiela, kterA? pochA?zel z knA�A?skA� rodu a byl odveden vA�roce 598 pA�i prvnA� deportaci do zajetA� v Babylonii. Babylon byl neA?istA? zemA�, kde se nedal provozovat kult a mA�sto chrA?mu zaujala nA?boA?enskA? A?kola, ze kterA� se postupem A?asu stala synagA?ga. Proto Ezechiel vyhlaA?uje, A?e nezA?leA?A� na tom, kde vA�A�A�cA� uctA�vA? Hospodina, zA?leA?A� vA?ak na tom, jakA? je jeho vnitA�nA� A?ivot a jeho chovA?nA� kA�bliA?nA�mu. Nikdo se nesmA� vymlouvat, A?e trpA� za druhA�ho, a kaA?dA? ponese nA?sledky vlastnA�ch A?inA? (Ez 18,1-9): a�zI stalo se ke mnA� slovo Hospodinovo: a�sCo si myslA�te, kdyA? A�A�kA?te o izraelskA� zemi toto pA�A�slovA�: a�sOtcovA� jedli nezralA� hrozny a synA?m trnou zuby?a�? JakoA?e jsem A?iv, je vA?rok PanovnA�ka Hospodina, toto pA�A�slovA� se uA? nebude mezi vA?mi v Izraeli A�A�kat. Hle, mnA� patA�A� vA?echny duA?e; jak duA?e otcova, tak duA?e synova jsou mA�. ZemA�e ta duA?e, kterA? hA�eA?A�. Je-li nA�kdo spravedlivA? a jednA? podle prA?va a spravedlnosti, nehoduje na horA?ch a nepozvedA? oA?i k hnusnA?m modlA?m izraelskA�ho domu, neposkvrA?uje A?enu svA�ho bliA?nA�ho a nepA�ibliA?uje se k A?enA� v A?ase jejA� neA?istoty, nikoho neutiskuje, dluA?nA�kovi vracA� jeho zA?stavu, nikoho neodA�rA?, hladovA�mu dA?vA? svA?j chlA�b a nahA�ho pA�ikrA?vA? rouchem, nepA?jA?uje lichvA?A�sky a nebere A?rok, odvracA� se od bezprA?vA�, vykonA?vA? pravdivA? soud mezi muA?em a muA?em, A�A�dA� se mA?mi naA�A�zenA�mi, zachovA?vA? mA� A�A?dy a jednA? vA�rnA�, takovA? spravedlivA? jistA� bude A?A�t, je vA?rok PanovnA�ka Hospodina.a�?a�?

        ObdobnA� jako JeremjA?A? ohlaA?uje vykoupenA� Izraele a uzavA�enA� novA� smlouvy, zahrnujA�cA� vlastnA� novA� stvoA�enA�.[82] ZA�jeho proroctvA� vA?ak zA?roveA? vyzaA�uje touha po obnovenA� chrA?mu a kultu.

        Knihu Ezechiel je takA� moA?nA� rozdA�lit do tA�A� tematickA?ch A?A?stA�: vA?roky proti Judsku (1-24), vA?roky proti nA?rodA?m (25-32) a ohlA?A?enA� spA?sy pro Izrael (33-48), kde kap. 33-39 je ve StarA�m zA?konA� nazvA?na a�zObnova lidua�?. Kap. 33 rekapituluje hlavnA� tA�mata sekce 1-24 a klade otA?zku: a�zJak budeme moci pA�eA?A�t?a�? Kap. 34-37 jsou odpovA�dA� na tuto otA?zku a vA�kap. 38-39 Ezechiel popisuje eschatologickou bitvu mezi BoA?A�m lidem a jeho mA?tickA?m nepA�A�telem, GA?gem ze zemA� MagA?g.

        a�zObnova lidua�? (33-39)

        Prorok je ustanoven a�zstrA?A?cem izraelskA�ho domua�? a je povinen varovat hA�A�A?nA�ka, jinak ponese sA?m odpovA�dnost za jeho krev: a�zA?eknu-li o svA�volnA�kovi: a�sSvA�volnA�ku, zemA�eA?,a�? a ty bys nepromluvil a nevaroval ho pA�ed jeho cestou, ten svA�volnA�k zemA�e za svou nepravost, ale za jeho krev budu volat k odpovA�dnosti tebe. JestliA?e budeA? svA�volnA�ka varovat pA�ed jeho cestou, aby se od nA� odvrA?til, ale on se od svA� cesty neodvrA?tA�, zemA�e pro svou nepravost, ale ty jsi svou duA?i vysvobodil.a�?

        KaA?dA? bude pykat za svA?j hA�A�ch, ale mA? nadA�ji, obrA?tA�-li se: OdvrA?tA�-li se spravedlivA? od svA� spravedlnosti a dopustA� se bezprA?vA�, zemA�e pro nA�. A odvrA?tA�-li se svA�volnA�k od svA�vole a bude jednat podle prA?va a spravedlnosti, dA�ky tomu bude A?A�t. Vy vA?ak A�A�kA?te: a�sPanovnA�kova cesta nenA� sprA?vnA?.a�? KaA?dA�ho z vA?s, dome izraelskA?, budu soudit podle jeho cest!a�?

        MarnA� se lid dovolA?vA? Abrahama. Svou nevA�rou vA?A?i Hospodinu na sebe pA�ivodil neodvratnA? trest: a�zProto jim A�ekni: Toto pravA� PanovnA�k Hospodin: ProtoA?e jA�te maso s krvA�, zvedA?te oA?i ke svA?m hnusnA?m modlA?m a prolA�vA?te krev, byste mA�li obdrA?et tuto zemi?a�? a�zPoslouchajA� tvA? slova, ale podle nich nejednajA�. V A?stech majA� horoucA� slova o tom, co udA�lajA�, ale jejich srdce tA�hne za jejich mrzkA?m ziskem. a�� AA? to pA�ijde, a uA? to nadchA?zA�, poznajA�, A?e byl mezi nimi prorok.a�? (33)

        PastA?A�i Izraele nedbajA� o svA�A�enA? lid, ale sledujA� vlastnA� prospA�ch. Hospodin se proto svA�ho lidu ujme sA?m a pastA?A�e poA?ene kA�odpovA�dnosti. Hospodin se nad svA?m lidem slituje a dA? mu vA�rnA�ho pastA?A�e, novA�ho Davida. NavA�c sA�nimi uzavA�e smlouvu pokoje: a�zBudete mA?mi ovcemi, ovcemi, kterA� jA? pasu, vy lidA�, a jA? vA?m budu Bohem, je vA?rok PanovnA�ka Hospodina.a�? (34)

        Pro svA� svatA� jmA�no Hospodin svA?j lid oA?istA� od jeho nepravostA� a uchrA?nA� jej novA?ch nevA�rnostA� darem novA�ho srdce a novA�ho ducha: a�zPokropA�m vA?s A?istou vodou a budete oA?iA?tA�ni; oA?istA�m vA?s ode vA?ech vaA?ich neA?istot a ode vA?ech vaA?ich hnusnA?ch model. A dA?m vA?m novA� srdce a do nitra vA?m vloA?A�m novA�ho ducha.A� OdstranA�m z vaA?eho tA�la srdce kamennA� a dA?m vA?m srdce z masa. VloA?A�m vA?m do nitra svA�ho ducha; uA?inA�m, A?e se budete A�A�dit mA?mi naA�A�zenA�mi, zachovA?vat moje A�A?dy a jednat podle nich. Pak budete sA�dlit v zemi, kterou jsem dal vaA?im otcA?m, budete mA?m lidem a jA? vA?m budu Bohem.a�? (36)

        Na sklonku dnA? pA�ivede Hospodin na svou zemi apokalyptickA�ho nepA�A�tele GA?ga, ale pak se postavA� proti nA�mu a prokA?A?e svou svrchovanost pA�ed oA?ima vA?ech pronA?rodA?. (38) PorA?A?ka GA?govA?ch vojsk bude zdrcujA�cA� a rozptA?lenA? Izrael se zase vrA?tA� do svA� zemA�: a�zSvou tvA?A� uA? pA�ed nimi nebudu skrA?vat, neboA? jsem vylil na dA?m izraelskA? svA�ho ducha, je vA?rok PanovnA�ka Hospodina.a�? (39)

        7. KetA?bA�m a�� Spisy

        TA�etA� A?A?st hebrejskA�ho Tanachu, tedy KetA?bA�m (a�zSpisya�?) se sklA?dA? zA�jedenA?cti knih, kterA� se dA�lA� do tA�A� oddA�lA?, kde nA?zvy jednotlivA?ch knih jsou jiA? uvedeny podle StarA�ho zA?kona:[83]

            1. PoetickA� knihy: A?almy, JA?b a PA�A�slovA�.
            2. PA�t Megilot (a�zsvitkya�?): PA�seA? pA�snA� (PA�seA? A�alomounova), RA?t, PlA?A? JeremjA?A?A?v, Kazatel a Ester.
            3. OstatnA� knihy: Daniel, EzdrA?A? a NehemjA?A? jako jedna kniha, 1. a 2. Paralipomenon jako jedna kniha.

            V A?ele KetA?bA�m stojA� A?almy, to je jakoby houslovA? klA�A? k celA�mu a�?ketubickA�mua�? souboru. ZA?kladnA� polohou A?almA? jsou modlitby, nA?A�ky, stA�A?nosti adresovanA� Hospodinu, chvA?ly, jA?sA?nA�, sliby, zA?vazky.[84] V zA?hlavA� KetA?bA�m jsou vA�Tanachu citovA?ny A?almy, coA? znamenA? doporuA?enA�, aby vA?echny KetA?bA�m byly A?teny a interpretovA?ny v A?almickA�m duchu a smA�A�ovA?nA�. JA?b zpA�A�tomA?uje duchovnA� zA?pas A?lovA�ka s Bohem. Je to zA?pas jdoucA� aA? a�zna koA�en vA�cia�? a nezastavuje se ani pA�ed metafyzicko-theologickA?mi koncepcemi. TakA� tento a�zurputnA? dialoga�? mA? vtisknout peA?eA? vA?em KetA?bA�m. PA�A�slovA� je theologickA? pokus integrovat lidskou zkuA?enost a obecnA� vA�dA�nA�, i a�zlA?sku kA�moudrostia�? (tedy filo-sofii) do a�zbA?znA� Hospodinovya�?. Je to pokus najA�t most mezi theologiA� a filosofiA�.

            Megilot neboli pA�t spiskA? je v A?idovskA� tradici A?teno pA�i rA?znA?ch svA?tcA�ch. PA�seA? pA�snA� je chvA?lou ryzA�ho vztahu mezi muA?em a A?enou. I v erotice moA?no za urA?itA?ch okolnostA� spatA�ovat a�zplamen HospodinA?ma�?.[85] RA?t je novela (sr. JonA?A?) demonstrujA�cA� theo-poetickA?m zpA?sobem, A?e i pohanA� majA� svobodnA? pA�A�stup k Bohu, u nA�kterA?ch z nich lze najA�t vA�ru, kterA? je a�zvA�tA?A�a�? neA? u ortodoxnA�ch A?idA?. KetA?bA�m otvA�rajA� Toru vA?em hledajA�cA�m. Kazatel se pokouA?A� smA�A�it jakoby imanentnA� A�A?d svA�ta s A?idovskA?m ortodoxnA�m dogmatem. PlA?A? JeremjA?A?A?v zachycujA�cA� drastickou zkuA?enost trA?znivA� poroby a�zlidu Hospodinovaa�? se snaA?A� i a�zvA?lcujA�cA�a�? udA?losti vidA�t v aspektu BoA?A�ch soudA?. I nA?A�ek patA�A� k vA�A�e! Ester je svA�dectvA� o nezastupitelnosti BoA?A�ho lidu ve velmocenskA�m svA�tA�.

            Daniel zasazuje situaci lidu vA�ry do bA�hu a spA?du svA�tovA?ch udA?lostA�. EzdrA?A?-NehemjA?A? nA?s vedou k tomu, abychom svou vA�ru neseparovali od konkrA�tnA�ho budovA?nA� spoleA?enstvA� BoA?A�ho lidu i od (politicko-) organizaA?nA�ch opatA�enA�, jeA? s tA�m souvisejA�. Letopisy nA?s chtA�jA� pA�esvA�dA?it o tom, jak je pro vA�ru uA?iteA?nA�, podnikneme-li sumA?rnA� (a sumarizujA�cA�) zamyA?lenA� nad vlastnA�mi dA�jinami.

            KetA?bA�m jsou zaA�azenA�m v hebrejskA�m kA?nonu chA?pA?ny jako konkrA�tnA� (dA�jinnA� existenciA?lnA�) explikace (i aplikace) ZA?kona (Tory). KetA?bA�m se tedy majA� mA�A�it ZA?konem. Ale ZA?konu neporozumA�me a nabudeme faleA?nA�ho dojmu, A?e tu jde o A�adu kultickA?ch a mravnA� abstraktnA�ch pouA?ek, nezahlA�dneme-li prA?mA�t Tory do roviny KetA?bA�m.

            8. HebrejskA? vA�ra a izraelskA� nA?boA?enstvA�

            VA?chodiskem hebrejskA� vA�ry je vztah A?lovA�ka a lidskA�ho spoleA?enstvA� kA�Hospodinu. Hospodin sA?m sebe pojmenovA?vA? a�zJsem, kterA? jsema�? (Ex 3,14), nebo takA� a�zJsem, kterA? budua�?,[86] jako by znA�l dovA�tek: a�zpokud mA� budete hledat a naslouchat tichA�mu hlasu, kterA?m kA�vA?m promlouvA?m ve vaA?em srdcia�?. JeremjA?A? A�A�kA?, A?e lidA� naleznou Hospodina, pokud ho budou hledat a dotazovat se ho a�zcelA?m svA?m srdcema�?. (Jr 29,13) Srdce je pro JeremjA?A?e vyjA?dA�enA�m vnitA�nA�ho A?ivota a zakotvenosti, kdy vA�hlubinA?ch vlastnA�ho nitra se setkA?vA?me sA�Hospodinem a naslouchA?me jeho vA?zvA?m. Ale zA?roveA? JeremjA?A? varuje slovy Hospodina, A?e a�znejA?skoA?nA�jA?A� ze vA?eho je srdce a nevylA�A?itelnA�. Kdopak je znA?? JA? Hospodin zpytuji srdce a zkoumA?m ledvA�, jA? kaA?dA�mu splatA�m podle jeho cesty, podle ovoce jeho skutkA?.a�? (Jr 17,9-10) NeboA? zaslechne-li A?lovA�k tichA? hlas a neuposlechne ho, dostA?vA? se do vnitA�nA�ch rozporA?, kterA� staA�A� Hebrejci nazA?vali a�zdvojakostA� srdcea�?.[87] A?lovA�k mA?A?e lhA?t navenek, kdy A�A�kA? nA�co jinA�ho, neA? si myslA�, ale neobelA?e svA� srdce neboli niternA� dA�nA� v sobA�. To je i smyslem PascalovA?ch vA?rokA?, A?e a�zsrdce mA? svA� dA?vody, o nichA? rozum nemA? tuA?enA�a�? a a�zBoha cA�tA� srdce, nikoli rozum. VA�tom prA?vA� je vA�ra: BA?h citelnA? srdci, ne rozumu.a�?[88]

            IzajA?A? vyzA?vA?, A?e Hospodina je nutno hledat, dokud je blA�zko a chce se dA?t najA�t (Iz 55,6), a A�A�kA?, A?e a�zv obrA?cenA� a ztiA?enA� bude vaA?e spA?sa, vA�klidu a dA?vA�A�e vaA?e vA�tA�zstvA�a�? (Iz 30,15). Ale zA?roveA? i varuje: a�znebudete-li stA?lA� ve vA�A�e, neobstojA�te!a�? (Iz 7,9)

            TA�m, A?e Hospodin je BA?h, jehoA? jmA�no nesmA� bA?t vysloveno, protoA?e je nepojmenovatelnA? a nezobrazitelnA? (Ex 20,4-7 a Dt 5,8-11), nemA?A?eme vlastnA� A�A�ct, A?e a�zjea�?. Hospodin je tedy a�znejsoucA�a�? a a�znepA�edmA�tnA?a�? ve smyslu vA?roku E. RA?dla, A?e a�zBA?h vlastnA� nenA�, nA?brA? platA� a�� mohli bychom takA� A�A�ci: nenA�, ale a�sbA?ti mA?a�?a�?.[89] Hospodin je vA�tomto pojetA� a�zryzA� nepA�edmA�tnostA�a�?, kterA? je poslednA�m pA?vodcem kaA?dA� udA?losti a kterA? nemA? vnA�jA?ku a je ryzA�m vnitA�kem. Je tA�m a�zjednA�m a celA?ma�? a zA�nA� a jejA� moci kaA?dA? A?ivA? bytost A?ije. A nikoliv svou minulostA�, ale svou budoucnostA� je kaA?dA? udA?lost zakotvena v ryzA� nepA�edmA�tnosti. Hospodin neboli ryzA� nepA�edmA�tnost je tajemstvA�m, kterA� nA?s osvobozuje a dA?vA? naA?emu A?ivotu smysl. [90]

            Proto takA� nesmA� bA?t vzA?vA?n jako a�zmodlaa�? (Ex 20,5 a Dt 5,9), protoA?e modlosluA?ebnictvA�, kterA� je jednA�m zA�klA�A?ovA?ch problA�mA? nejenom vA?ech nA?boA?enstvA�, ale lidskA�ho A?ivota vA?bec, nA?s odvracA� od toho, co a�zbA?ti mA?a�?. ModlosluA?ebnictvA� je vA�rou a�zv nA�coa�?, kdy A?lovA�k uvA�A�A� svA�mu konstruktu, aA? uA? ve smyslu svA�vole, nebo dokonce zlovA?le, a uzavA�rA? se tomu, co pA�ichA?zA� a co ho oslovuje.

            HebrejskA? vA�ra nenA� vA�rou a�zv nA�coa�?, je spA�A?e A?ivotnA� cestou, na kterA� se A?lovA�k spolA�hA? na jedinA� spolehlivA�[91] a je vA�nA�m dA?vA�ra a jistota, kterA? se neopA�rA? o rozumovA� dA?kazy. HebrejskA? vA�ra je niternA?m dA�nA�m, ve kterA�m je A?lovA�k oslovovA?n ve svA�m srdci nepA�edmA�tnA?mi vA?zvami. A?lovA�k A?ije zA�vA�ry a ve vA�A�e, ale jeho vztah kA�a�zryzA� nepA�edmA�tnostia�? nemA?A?e bA?t vztahem ve smyslu obrA?cenA� se kA�nA�jakA�mu pA�edmA�tu, protoA?e o a�zryzA� nepA�edmA�tnostia�? nemA?A?eme A�A�ct, A?e a�zjesta�?. ZA?roveA? je A?lovA�k schopen si toto niternA� dA�nA� neboli vA�ru uvA�domovat, otevA�rat se tomuto dA�nA� a pA�ibliA?ovat se k druhA�mu A?lovA�ku, a tA�m i kA�sobA� samA�mu. Je schopen otevA�rat se tomu, co ho a�zobjA�mA?a�?[92] a utvA?A�A�, tedy tomu, co a�zbA?ti mA?a�?. A?lovA�k zA?roveA? zA�vA�ry a ve vA�A�e A?ije a zA?roveA? tuto vA�ru reflektuje.

            MusA�me si vA?ak uvA�domit, A?e Hebrejci tyto pA�edstavy a myA?lenky formulovali vA�dobA�, kdy byli obklopeni pA�es tisA�c let propracovA?vanA?mi nA?boA?enstvA�mi Egypta a A�A�A?A� z MezopotA?mie a jejich zpA?sob vyjadA�ovA?nA� byl narativnA�, nikoliv filosofickA?, tedy pojmovA?. Je vA?ak otA?zkou, zda se sA�tA�mito nA?boA?enskA?mi konstrukty prvnA�ch civilizacA�, kterA� se jiA? vzdalovaly pA?vodnA�m mA?tA?m neolitickA�ho A?lovA�ka, nevypoA�A?dali mnohem radikA?lnA�ji, neA? A�eckA? filosofie, pA�edevA?A�m PlatA?n, kterA? tyto mA?ty promA�nil vA�ideje.

            StarA?m HebrejcA?m lze pA�iznat a�zobjev vA�rya�?.[93] a�zMytickA? A?lovA�k se identifikuje sA�pravzorem, A?lovA�k vA�ry opouA?tA� pravzory a stereotypy a otevA�rA? se vA?A?i nahodilosti a kontingenci, protoA?e ta je a�sdomA�nou lidA� stateA?nA?cha�? (jak A�A�kal RA?dl o budoucnosti).a�?[94] Jde o objev dA�jinnA�ho A?asu a o motiv a�zexodua�?, kde AbrahamA?v exodus je a�zanti-archetypa�?.

            a�zNeznA?mo vA?dy novA�, nikdy se neopakujA�cA�, a pA�ece pA�edznamenanA� zaslA�benA�m a�� to je obraz A?ivota zA�vA�ry, A?ivota orientovanA�ho vA�rou.a�?[95] VA�ra pA�edstavuje obrat A?ivotnA� prA?vA� tak jako myA?lenkovA?. a�zPro lidskA? A?ivot je dA?leA?itA�, je-li zaloA?en na myA?lenA� pravA�m nebo nepravA�m, na myA?lenA� dobrA�ho nebo zlA�ho. Ale izraelskA� tradici je vzdA?len novovA�kA? pA�edsudek, A?e A?lovA�ku je jeho vlastnA� myA?lenA� tA�m nejbliA?A?A�m, A?e o nA�m vA?e podstatnA� vA� nebo mA?A?e vA�dA�t. Jen BA?h znA? hloubky naA?eho myA?lenA�, a protoA?e to je vA�tA?inou zlA�, nechA? je buA? zmizet a�sv tentA?A? dena�?,[96] anebo naopak nechA? to zlA� dopadnout na lidskA� hlavy jako a�sovoce myA?lenA� jejicha�?.[97] KaA?dA? A?lovA�k je vyzA?vA?n, aby opustil svA? myA?lenA� a�� a to ovA?em nenA� moA?nA� uA?init, dokud je nepoznA?. Odtud i vA?zva (kterou snad mA?A?eme generalizovat), aby a�szvA�dA�l myA?lenA� srdce svA�hoa�?.[98] A tu nenA� jinA� cesty, neA? otevA�A�t se pohledu a poznA?nA� samotnA�ho samotnA�ho Hospodina, kterA? a�srozumA� myA?lenA� lidskA�mu zdalekaa�?.[99] Jak je vidA�t, nachA?zA�me tu jak vA?zvu kA�odstupu od myA?lenA� od sebe, tak vA?zvu kA�otevA�enosti vA?A?i svA�tlu pravdy, a pak zejmA�na vA?zvu kA�obratu od myA?lenA� nepravA�ho a myA?lenA� marnosti kA�myA?lenA� pravA�mu a spravedlivA�mu, kA�myA?lenA� o pokoji[100] a ne o trA?penA�.a�?[101]

            A?lovA�k je oslovovA?n a vyzA?vA?n vA?zvami A?i zjevenA�mi nepA�edmA�tnA�ho Hospodina, kterA?mi jsou podle M. BalabA?na a�� a�zvA�rnost/vA�ra/pravda (emet), milosrdenstvA� (chesed), spravedlnost (cedek) aA�pokoj (A?A?lA?m)a�?.[102] a�zPilA�A�i eschatologickA�ho vA�ku jsou MilosrdenstvA� a VA�ra. VA�A?almu 85,11 A?teme: a�sSetkajA� se milosrdenstvA� a vA�rnost (Kral: vA�ra), spravedlnost sA�pokojem si dajA� polA�benA�a�?. A pokraA?ovA?nA�: a�sZe zemA� vyraA?A� pravda (Kral: vA�ra), z nebe bude shlA�A?et spravedlnosta�? a�� v. 12. A?EP tedy pA�eklA?dA? tentA?A? hebrejskA? vA?raz emet jednou a�svA�rnosta�?, podruhA� a�spravdaa�?, KraliA?tA� chA?pou emet vA�obou pA�A�padech jako a�svA�rua�?.a�� A?EP tuA?A�, A?e emet mA? tu A?irA?A� vA?znam neA? a�svA�rnosta�?, jde takA� o a�spravdua�? a�� to, co platA�, vsadA�m-li na BoA?A� vA�rnost = stA?lost, spolehlivosta�?.[103] M. BalabA?n dochA?zA� k tomu, A?e a�zemet a�� chesed a�� cedek a�� A?A?lA?m jsou snad pA?vodnA� personifikovanA� vlastnosti Hospodinovy, jeA?tA� pA?vodnA�ji moA?nA? pA�A�mo Hospodinovi boA?A?tA� poslovA�.a�?[104]

            A?lovA�ku, kterA? si uvA�domuje svA� neA?tA�stA� nebo svou hA�A�A?nost, se vA�jeho tA�sni zjevuje nekoneA?nA� BoA?A� milosrdenstvA� neboli chesed.[105] MilosrdenstvA� je zA?roveA? darem a�zmilostia�?, ale i vA?zvou kA�vzA?jemnosti sA�druhA?mi bytostmi a skrze setkA?nA� sA�nimi i ke spoleA?enstvA�, kterA� bude vnitA�nA� sjednoceno v pravdA�, pokoji a spravedlnosti. a�zBoA?A� milost je milosrdenstvA�m, sklA?nA�jA�cA�m se nad ubohA?m (hen), velkorysA? vA�rnost vA?A?i vyvolenA?m (chesed), neochvA�jnost vA�plnA�nA� danA?ch slibA? (emet), nA�A?nA? a opravdovA? lA?ska kA�milovanA?m (rahamim), nevyA?erpatelnA? spravedlnost (cedek), zajiA?A?ujA�cA� vA?emu stvoA�enA� plnost prA?va a splnA�nA� tuA?eb. TakA� jeho dary pokoje a radosti plynou zA�BoA?A� milostia�?.[106] a�zNejvA?stiA?nA�jA?A�m slovem pro oznaA?enA� milosti vA�A?lovA�ku je pravdA�podobnA� poA?ehnA?nA�. PoA?ehnA?nA� je lidskou odpovA�dA� na BoA?A� zjevenA�.a�?[107]

            V Tanachu slovo pravda neboli emet vyvolA?vA? pA�edstavu pevnosti, jistoty, vA�rnosti, stA?losti[108] a spolu sA�E. RA?dlem mA?A?eme A�A�ct, A?e a�znemA?me pravdu, nA?brA? pravda mA? nA?s; neustanovujeme ji, nA?brA? rodA�me se do nA�a�?.[109] A?lovA�k je schopen se ve svA� vA�A�e takovA�to pravdA� A?i ryzA� nepA�edmA�tnosti otevA�A�t a odevzdat. MusA�me si vA?ak bA?t vA�domi toho, A?e a�zneexistuje A?A?dnA? moA?nost aktivnA�ho pA�A�stupu kA�ryzA� nepA�edmA�tnosti, ale existuje zkuA?enost onoho umlknutA�, onoho zapA�enA� sebe samA�ho a ztiA?enA� tA� ruA?ivA� a pA�ekA�iA?ujA�cA� hluA?nosti lidskA�ho A?itA� a myA?lenA�, abychom mohli zaslechnout oslovujA�cA� vA?zvu toho, co (jeA?tA�) nenA� a A?emu musA�me propA?jA?it sama sebe, aby ten tichA? hlas mohl bA?t uslyA?en, vysloven a uposlechnuta�?.[110] NeboA? a�zpravda oslovA�, kdyA? oslovA�, a mlA?A�, kdyA? mlA?A�a�?.[111]

            Pokoj neboli A?A?lA?m nenA� pouze klid a mA�r, ale je to dar a poA?ehnA?nA�, kterA? se projevujA� ve schopnosti milovat a obA�tovat se pro druhA�. HebrejskA? vA?raz a�zA?A?lA?ma�? znamenA? ve svA�m zA?kladu nejenom mA�r, ale i neporuA?enost, A?plnost nebo A?in, kterA?m se znovu nastoluje pA?vodnA� stav. ZnamenA? tedy i uzdravenA�, ale i ukonA?enA�. a�zBiblickA? mA�r nenA� jen nA�jakA? a�sdohodaa�?, umoA?A?ujA�cA� pokojnA? A?ivot, ani a�sobdobA� mA�rua�?, na rozdA�l od a�sobdobA� vA?lkya�?, ale kaA?dodennA� spokojenA? A?ivot, stav souladu mezi A?lovA�kem a jeho okolA�m, tj. pA�A�rodou, lidmi, ale takA� Bohem a sebou samA?m. KonkrA�tnA� vA?razy, kterA� tuto situaci popisujA�, jsou poA?ehnA?nA�, odpoA?inek, slA?va, bohatstvA�, spA?sa, A?ivot.a�?[112] Pokoj neboli A?A?lA?m je zA?roveA? a�zdar BoA?A�a�? a zA?roveA? a�zdokonalA? blaA?enosta�?, kde a�zblaA?enost je BA?h sA?ma�?.[113] Bez jednoty rozumu a srdce nemA?A?e vA�A?lovA�ku nastat pokoj ve smyslu a�zblaA?enosti, tedy blaha, A?tA�stA�, spA?sy a spravedlnostia�?.[114] Proto JeA?A�A? ve svA�m blahoslavenstvA� mluvA� o a�zA?istA�m srdcia�?,[115] kterA� je podmA�nkou pro otevA�enA� se a hledA?nA� pravdy.

            VA�Tanachu a�zvA?raz a�sspravedlnosta�? oznaA?uje vA�prvnA� A�adA� prA?vnA� A�A?d. PrA?vo odsoudit aA�potrestat nutA� kaA?dA�ho zachovA?vat zA?kony a zvyklosti. MorA?lnA� vA?znam vA?razu je A?irA?A�: spravedlnost odplA?cA� kaA?dA�mu podle jeho zA?sluh, i kdyA? dotyA?nA? povinnost nenA� zakotvena ani vA�zA?konech, ani ve zvycA�ch. Jeden zA�biblickA?ch smA�rA? myA?lenA� vidA� ve spravedlnosti nA?m znA?mou mravnA� ctnost, rozA?A�A�enou na zachovA?vA?nA� vA?ech BoA?A�ch pA�ikA?zA?nA�, ale nakonec podlA�hajA�cA� jeA?tA� koneA?nA�mu BoA?A�mu soudu.a�?[116] DruhA? smA�r biblickA�ho myA?lenA� pA�isuzuje spravedlnosti A?irA?A� vA?znam, kdy a�zlidskA? mravnA� bezA?honnost je vA?dy jen odrazem a ozvA�nou svrchovanA� spravedlnosti BoA?A� a jeho obdivuhodnA� laskavosti, se kterou A�A�dA� svA�t a naplA?uje svA� stvoA�enA� dobrem. A?lovA�k se BoA?A� spravedlnosti pA�ibliA?uje vA�rou a poznA?vA? vA�nA� BoA?A� milosrdenstvA�. a�� A?lovA�k nenA� schopen zajistit BoA?A� pA�A�zeA? vlastnA�mi silami a je lepA?A� odevzdat se vA�rou Hospodinovi. a�� BA?h projevuje svou spravedlnost tA�m, A?e zjevuje svA� milosrdenstvA� a bez ohledu na zA?sluhy uskuteA?A?uje svA? zaslA�benA�.a�?[117] JestliA?e spravedlnost, stejnA� jako pravdu a pokoj, ale i lidskA? prA?va pojmeme jako nepA�edmA�tnA� vA?zvy, kterA� pA�ichA?zA� zA�budoucnosti a na kterA� my jako lidA� mA?me a musA�me odpovA�dat, pak mA?A?eme i o spravedlnosti A�A�ct, ve smyslu a�zsvrchovanA� spravedlnostia�?, A?e mA? nA?s a ne my ji.

            Na tyto nepA�edmA�tnA� vA?zvy reagujA� knihy Tanachu a snaA?A� se je ztvA?rnit, poA?A�naje obrazy abrahamovskA� vA�ry vA�podobA� osobnA�ch lidskA?ch pA�A�bA�hA?, aA? po 613 micvot, kterA� tvoA�A� zA?klad izraelskA�ho nA?boA?enstvA�. VA�Talmudu, v traktA?tu Makot[118] se uA?A�, A?e BA?h dal MojA?A�A?ovi 613 pA�ikA?zA?nA�, David je zestruA?nil na jedenA?ct (A? 15), IzajA?A? na A?est (Iz 33,15-16), MicheA?A? na tA�i (Mi 6,8) a Abakuk na jedno (Ab 2,4), kterA� Bible kralickA� pA�eklA?dA?: a�zSpravedlivA? z vA�ry A?iv budea�?.

            Kontrapunktem tA�chto vA?zev kA�tomu, co a�zmA? bA?ta�?, jsou pak varovA?nA� pA�ed tA�m, co a�zbA?t nemA?a�?, kdy je Hospodin rozezlen nad faleA?nostA� a pokrytectvA�m lidu[119] a stA?le se opakujA� obrazy nevyslyA?enA� HospodinovA?ch vA?zev, poruA?ovA?nA� pA�ikA?zA?nA� a pA?sobenA� zla, kdy pA�ichA?zA� prokletA� a trest. NeboA? jak pravA� velmi expresivnA� druhA� pA�ikA?zA?nA�: a�zJA? jsem Hospodin, tvA?j BA?h, BA?h A?A?rlivA� milujA�cA�. StA�hA?m vinu otcA? na synech do tA�etA�ho i A?tvrtA�ho pokolenA� tA�ch, kteA�A� mA� nenA?vidA�, ale prokazuji milosrdenstvA� tisA�cA?m pokolenA� tA�ch, kteA�A� mA� milujA� a mA? pA�ikA?zA?nA� zachovA?vajA�.a�? (Ex 20,5-6) Proto IzajA?A? vyA�kne svA� sedmerA� a�zBA�da!a�? (Iz 5,8-23 a 10,1-2) proti tA�m, kdo nedbajA� Hospodinova zA?kona a dopouA?tA�jA� se, vyjA?dA�eno vA�naA?em jazyce: chamtivosti po majetku a sobectvA�, kterA� nedbA? spoleA?enstvA� a novA� pA�A�chozA�ch; nemravnosti a neA?cty kA�pokoji, niternosti a ryzA� nepA�edmA�tnosti; nezA�A�zenosti a pouhA� touhy po zA?bavA�; lA?i a neA?cty kA�pravdA�; pA?chy, svA�vole a zboA?A?tA�nA� rozumu; podvodu, korupce a neA?cty ke spravedlnosti; a zneuA?A�vA?nA� moci a poruA?ovA?nA� prA?va. JeremjA?A? kA�tomu pA�idA?vA?: a�zToto pravA� Hospodin: a�sProklet buA? muA?, kterA? doufA? v A?lovA�ka, opA�rA? se o pouhA� tA�lo a srdcem se odvracA� od Hospodina.a�?a�? (Jr 17,5) A zA?roveA? Hospodin dodA?vA?: a�zPoA?ehnA?n buA? muA?, kterA? doufA? v Hospodina, kterA? dA?vA�A�uje Hospodinu.a�? (Jr 17,7)

            SouA?asnA? A?lovA�k mA?A?e odmA�tnout izraelskA� nA?boA?enstvA�, ale mA�l by mA�t A?ctu ke a�zKnize kniha�? a hledat svA� pojetA� niternosti a vA�ry, aby se on i jeho svA�t, jak varuje A?almista, a�znezhroutila�?. (A? 15) NeboA? bez ohledu na dA�jinnA�, nA?boA?enskA� a filosofickA� kontexty bude vA?dy platit, A?e pokud mA? A?lovA�k A?istA� srdce a hledA? pravdu, pA?sobA� pokoj a obA�tovA?vA? se pro spravedlnost, nachA?zA� tu pravou A?ivotnA� cestu a naplA?uje svA� A?ivotnA� poslA?nA�.

            A urA?itA� by mA�l souA?asnA? A?lovA�k dodrA?ovat A?tvrtA� pA�ikA?zA?nA�: a�zPamatuj na den odpoA?inku, A?e ti mA? bA?t svatA?a�? (Ex 20,8-11 a Dt 5,12-15), neboA? se nejednA? pouze o odpoA?inek, ale o a�zspoA?inutA�a�?, ve kterA�m se A?lovA�k mA?A?e otevA�A�t tomu, co ho oslovuje a vyzA?vA?.

            PA�A�loha A?. 1: Tanach a StarA? zA?kon

            Tanach je akronym, kterA?m se v A?idovstvA� oznaA?ujA� posvA?tnA� spisy, kterA� jsou souA?A?stA� bible. JelikoA? jsou (na rozdA�l od zbytku bible) psA?ny hebrejsky, oznaA?ujA� se nA�kdy takA� jako hebrejskA? bible. Akronym Tanach vznikl z poA?A?teA?nA�ch pA�smen nA?zvA? jednotlivA?ch sbA�rek tA�chto spisA? (t-n-k):[120]

                1. TA?rA? (a�zZA?kona�?, a�zUA?enA�a�?), oznaA?ovanA? podle poA?tu knih, kterA� obsahuje, nA�kdy jako ChumaA? (a�zPA�ticea�?); v kA�esA?anstvA� jsou tyto spisy oznaA?ovA?ny jako Pentateuch (pA�tikniA?A�);
                2. NebiA�m (a�zProrocia�?);
                3. KetA?bA�m (a�zSpisya�?).

                Tanach bA?vA? nA�kdy oznaA?ovA?n takA� jako Mikra (a�zA?tenA�a�?). NA�kdy se celek Tanachu oznaA?uje prostA� jako TA?ra. RozdA�lenA� posvA?tnA?ch spisA? A?idovstvA� do tA�A� A?A?stA� je dobA�e dosvA�dA?eno z rabA�nskA� literatury obdobA� DruhA�ho chrA?mu. NeuA?A�valo se ovA?em oznaA?enA� Tanach, nA?brA? Mikra. Podle A?idovskA� tradice se Tanach sklA?dA? z 24 spisA?, neboA? A?idA� uznA?vajA� tzv. palestinskA? kA?non, jehoA? uA?A�vajA� takA� protestantskA� cA�rkve. PoA�adA� tA�chto knih v A?idovstvA� a kA�esA?anstvA� je odliA?nA�, stejnA� jako poA?A�tA?nA� knih, protoA?e nA�kterA� z nich kA�esA?anA� poA?A�tajA� za dvA� samostatnA�. KatolickA? cA�rkev a pravoslavA�, kterA� uznA?vajA� bibli vA�rozsahu alexandrijskA�ho kA?nonu, povaA?ujA� za souA?A?st svA�ho StarA�ho zA?kona nA�kolik tzv. deuterokanonickA?ch spisA?, kterA� nebyly sepsA?ny v hebrejA?tinA�, ale v A�eA?tinA�.

                PalestinskA? kA?non

                PalestinskA? kA?non je oznaA?enA� rozsahu knih Tanachu v podobA�, v nA�A? jej vypracoval Sanhedrin[121] ke konci prvnA�ho stol. n. l. Po dobytA� JeruzalA�ma roku 70 n. l. se Sanhedrin pA�esunul do Javne (A�ecky Jamnia), kde vznikla pod vedenA�m Jochanana ben Zakaj rabA�nskA? akademie. ZA�ejmA� kvA?li narA?stajA�cA�m konfrontacA�m mezi A?idovstvA�m a ranA?m kA�esA?anstvA�m a kvA?li diskusA�m uvnitA� A?idovstvA� vznikla potA�eba vymezit se vA?A?i tA�mto novA� vzniklA?m skupinA?m a uzavA�A�t kA?non posvA?tnA?ch spisA?. Podle rabA�nskA� tradice byla mezi roky 90 a 100 svolA?na synoda, kterA? rozhodla o rozsahu posvA?tnA?ch spisA? Tanachu.[122]

                Obsah palestinskA�ho kA?nonu Tanachu:

                    • TA?rA? (a�zZA?kona�?, a�zUA?enA�a�?)
                      • BerA�A?A�t (a�zNa poA?A?tkua�?) a�� stvoA�enA� svA�ta
                      • A�emA?t (a�zJmA�naa�?) a�� vA?chod z Egypta, darovA?nA� Tory
                      • VajjikrA? (a�zA zavolala�?) a�� chrA?movA� a jinA� pA�edpisy
                      • Bemidbar (a�zNa pouA?tia�?) (putovA?nA� pouA?tA�)
                      • DebA?rA�m (a�zSlovaa�?) a�� souhrn MojA?A�A?ovA?ch proroctvA�
                    • NebiA�m (a�zProrocia�? a�� 8 knih)
                      • RiA?A?nA�m (a�zStarA?A� prorocia�?)
                        • JehoA?ua (a�zHospodinova spA?saa�?) a�� dobA?vA?nA� a osA�dlenA� Izraele
                        • A�oftim (a�zSoudcia�?) a�� nejstarA?A� doba
                        • A�muel (a�zVyslyA?el BA?ha�?) a�� vznik krA?lovstvA�, A�aul (Saul) a David
                        • Melachim (a�zKrA?lovA�a�?) a�� krA?lovskA� knihy od A�loma (A�alomoun) po zniA?enA� chrA?mu
                      • AcharA?nA�m (a�zPozdA�jA?A� prorocia�?)
                        • JeA?ajA?hA? (a�zHospodin je spA?saa�?)
                        • JirmejA?hA? (a�zBohem povA?A?enA?a�?)
                        • JechezkA�l (a�zBA?h upevA?ujea�?)
                        • A�enA� A?sA?r (a�zDvanA?ct) a�� 12 menA?A�ch proroku: HoA?ea, Joel, Amos, Ovadja, Jona, Micha, Nachum, Chabakuk, Cefonja, Chagaj, Zecharja a Melachi
                    • KetA?bA�m (a�zSpisya�? a�� 11 knih)
                      • TehillA�m (a�zChvalozpA�vya�? a�� A?almy), MiA?lej (a�zPA�A�slovA�a�?), Ijov (Job)
                      • Megilot (ChameA? megilot a�� a�zPA�t svitkA?a�?): A�A�r ha-A?irA�m (a�zPA�seA? pA�snA�a�?), RA?t (a�zPA�A�telkynA�a�?), A�kA? (a�zA� jaka�? a�� PlA?A? JeremjA?A?A?v), Kohelet (a�zShromaA?A?ovatelkaa�? a�� Kazatel), Ester (a�zskrytA?a�?, persky a�zhvA�zdaa�?, bohynA� IA?tar)
                      • Daniel (a�zMA?j soudce BA?ha�?), Ezra-Nechamja (EzdrA?A? a NehemjA?A?), DibrA� ha-jA?mA�m (a�zUdA?losti dnA?a�? a�� Letopisy, Paralipomenon)

                  AlexandrijskA? kA?non

                  Ve 3. stoletA� pA�. n. l. byl poA�A�zen pA�eklad Tanachu do helA�nistickA� A�eA?tiny (koinA�) zvanA? podle poA?tu pA�ekladatelA? Septuaginta, a tuto verzi vA�tA?inou pouA?A�vali prvnA� kA�esA?anA�, tzv. kA?non alexandrijskA?. ModernA� textovA? kritika klade vznik pA�ekladu do A?dobA� 3. – 1. stoletA� pA�. n. l. PA?vodnA� panovala domnA�nka, A?e Septuaginta, na mnoha mA�stech zA?sadnA� odliA?nA? od Tanachu, je jen A?patnA?m pA�ekladem hebrejskA�ho textu. NA?lezy v KumrA?nu vA?ak ukA?zaly, A?e se jednA? o celkem pA�esnA? pA�eklad jinA� verze hebrejskA�ho textu. Seznam textA? Septuaginty, kde odrA?A?ky jsou pouze pro pA�ehlednost, je nA?sledujA�cA�:[123]

                      • Genesis (a�zZroda�?), Exodos (a�zVyjitA�a�?), Levitikon (a�zZA?leA?itosti LevitA?a�?), Arithmoi (a�zPoA?tya�?), Deuteronomion (a�zOpakovA?nA� ZA?konaa�?)
                      • Jozue, Kniha soudcA?, Kniha RA?t, 1. KrA?lovskA? (1. Samuelova), 2. KrA?lovskA? (2. Samuelova), 3. KrA?lovskA? (1. KrA?lovskA?), 4. KrA?lovskA? (2. KrA?lovskA?), 1. Kniha letopisA? (1. Paralipomenon), 2. Kniha letopisA? (2. Paralipomenon)
                      • (**) 1. EzdrA?A? (v katolictvA� takA� nazA?vanA? 3. EzdrA?A?), 2. EzdrA?A? (EzdrA?A?, NehemjA?A?), Kniha Ester (PA�A�davky jsou (*)), (*) Kniha JA?dit, (*) Kniha TobijA?A?, (*) 1. MakabejskA?, (*) 2. MakabejskA?, (**) 3. MakabejskA?, (***) 4. MakabejskA?
                      • A?almy, (***) Kniha A?d (s Modlitbou MenaA?eovou), Kniha pA�A�slovA�, Kniha Kohelet, PA�seA? pA�snA�, JA?b, (*) Moudrost A�alomounova, (*) SA�rachovec, (***) A?almy A�alomounovy
                      • Kniha OzeA?A?, Kniha A?mos, Kniha MicheA?A?, Kniha JA?el, Kniha AbdijA?A?, Kniha JonA?A?, Kniha Nahum, Kniha Abakuk, Kniha SofonjA?A?, Kniha Ageus, Kniha ZacharjA?A?, Kniha MalachiA?A?, Kniha IzajA?A?, Kniha JeremjA?A?
                      • (*) Kniha BA?ruk, PlA?A? JeremjA?A?A?v, (*) List JeremjA?A?A?v (v katolictvA�: BA?ruk, 6. Kapitola), Kniha Ezechiel, (*) Zuzana, Kniha Daniel (s Modlitbou AsariA?A?ovou a TA�emi muA?i vA�rozpA?lenA� peci (*)), (*) BA�l a drak

                    StarA? zA?kon

                    KA�esA?anA� tA�mA�A� od poA?A?tku pouA?A�vali nikoli hebrejskA? text Tananchu, ale Septuagintu (LXX). Tento pA�eklad vA?ak obsahoval vA�ce knih neA? pozdA�jA?A� kA?non pA�ijatA? A?idy. S A�eckA?m pA�ekladem Tanachu pak kA�esA?anA� pA�ejali i ponA�kud A?irA?A� kA?non. AlespoA? zpoA?A?tku jej vA?ak kaA?dA? z cA�rkevnA�ch obcA� uA?A�vala v jinA�m rozsahu. Teprve velmi pomalu a spletitA� se zaA?A�nA? formovat obecnA� uznA?vanA� mA�A�A�tko posvA?tnosti tA�chto knih. Proces formalizace biblickA�ho kA?nonu zaA?A�nA? teprve ve 4. stoletA�.

                    Pro katolickou cA�rkev mA�l pak velkA? vliv latinskA? pA�eklad bible zvanA? Vulgata, jehoA? autorem je JeronA?m.[124] Na latinsky hovoA�A�cA�m ZA?padA� jiA? tA�mA�A� nikdo nebyl schopen s A�eckA?m pA�ekladem septuagintnA�m pracovat.

                    ProtestantskA? kA?non, kterA? v zA?sadA� pA�ejA�mA? kA?non palestinskA?, mA? svA?j poA?A?tek v dobA� protestantskA� reformace. KatolickA? cA�rkev v reakci na to definovala svA?j kA?non v rozsahu zhruba odpovA�dajA�cA�m alexandrijskA�mu kA?nonu a schvA?lila jej na TridentskA�m koncilu vA�roce 1546. ProtestantskA? kA?non odpovA�dA? rozsahem A?idovskA�mu, ale A�azenA�m katolickA�mu. KurzA�vou jsou katolickA� a�zdeuterokanonickA� knihya�?, kterA� protestantA� nazA?vajA� a�zapokryfya�?:

                        • Pentateuch
                        • PrvnA� MojA?A�A?ova (Genesis a�� a�zZroda�?)
                        • DruhA? MojA?A�A?ova (Exodus a�� a�zVyjitA�a�?)
                        • TA�etA� MojA?A�A?ova (Leviticus a�� a�zLevitskA?a�?)
                        • A?tvrtA? MojA?A�A?ova (Numeri a�� a�zA?A�slaa�?)
                        • PA?tA? MojA?A�A?ova (Deuteronomium a�� a�zDruhA? zA?kona�?)
                        • DA�jepisnA� knihy
                        • Jozue, SoudcA?, RA?t, 1.-2. Samuelova, 1.-2. KrA?lovskA?, 1.-2. Paralipomenon, EzdrA?A?, NehemjA?A?, TobiA?A?, JA?dit, Ester (+ pA�A�davky), -2. MakabejskA?
                        • Proroci
                        • VelcA� proroci: IzajA?A?, JeremjA?A? + PlA?A?, BA?ruch, Ezechiel, Daniel (+ pA�A�davky)
                        • MalA� proroci: OzeA?A?, JA?el, A?mos, AbdijA?A?, JonA?A?, MicheA?A?, Nahum, Abakuk, SofonjA?A?, Ageus, ZacharjA?A?, MalachiA?A?
                        • MudroslovnA� spisy
                        • JA?b, A?almy, PA�A�slovA�, Kazatel, PA�seA? pA�snA�, Kniha moudrosti, Kniha SA�rachovcova

                      PA�A�loha A?. 2: Izrael a Juda

                      Judaismus je termA�n, kterA? oznaA?uje (zhruba od 19. stoletA�) nA?boA?enstvA� A?idovskA�ho nA?roda a�� Izraele. Do tA� doby se v kA�esA?anskA�m prostA�edA� pouA?A�valy pro vA�ru A?idA? obraty jako a�zizraelitskA? vA�raa�? (Israelitischglauben), a�zA?idovskA? vA�raa�? (JA?dischglauben) nebo a�zMojA?A�A?skA? vA�raa�?. A?idA� sami svA� nA?boA?enstvA� oznaA?ovali a oznaA?ujA� jako emuna (vA�ra) nebo dat (nA?boA?enstvA�). ModernA� termA�n jahadut (A?idovstvA�) se vztahuje spA�A?e na kulturnA�-nA?rodnostnA�-nA?boA?enskA? celek (odvozen z nA�meckA�ho Judentum). V tA�to souvislosti je tA�eba rozliA?it mezi judaismem jako nA?boA?enstvA�m, a A?idovstvA�m jako kulturnA�-nA?boA?ensko-nacionA?lnA�m souborem, zahrnujA�cA�m historii, jazyk (hebrejA?tina), zemi (stA?tnA� A?tvar), liturgii, filosofii, umA�nA�, soubor etickA?ch zA?sad, nA?boA?enskA?ch praktik, a podobnA�.

                      Judsko (hebrejsky, Jehuda; A�ecky IoudaA�a; latinsky IudA�a) pA�A�padnA� takA� Judea, je hornatA? jiA?nA� A?A?st historickA� ZemA� izraelskA� (hebrejsky ErecA�Jisra’el). ZemA� izraelskA? je nA?zev Izraele, kterA? oznaA?uje A?zemA�, jeA? podle A?idA? Hospodin pA�islA�bil izraelskA�mu nA?rodu.[125] NekopA�ruje souA?asnA� politickA� hranice StA?tu Izrael (tj. na zA?pad od A�eky JordA?n), ale oznaA?uje celou biblickou zem. V souA?asnA� dobA� se toto A?zemA� dA�lA� mezi StA?t Izrael a Palestinskou autonomii.

                      Judaismus vznikl jako kmenovA� nA?boA?enstvA� hebrejskA?ch kmenA? pA�ibliA?nA� ve 2. tisA�ciletA� pA�. n. l. PA�edchA?dci Izraele, usazenA�ho jiA? napevno vA�Kenaanu,[126] byli oznaA?ovA?ni jako a�zhebrejovA�a�? (hebrejsky A?Ibri, A�ecky Hebraios), coA? neoznaA?uje jenom nA?rodnost, ale jednA? se o vA�ce etnik, kterA? vA?ak mA�la cosi spoleA?nA�ho, a�zco vystihuje hebrejskA� slovo Abar (A?-b-r) a�� A?lo o jakA�si pA�echA?zenA�, prochA?zenA�, smA�A�ovA?nA� nA�kam a�� kam? UA? tA�m je naznaA?ena a�skoA?ovnosta�? hebrejA?, jejich polonomA?dskA� zaloA?enA�.a�?[127] a�zNabA�zA� se souvislost (ne zcela prokA?zanA?, ale nalehavA� se vnucujA�cA�) mezi oznaA?enA�m A?Ibri (hebrejec) a A?Apiru (A?i habiru/chapiru). A?Apiru neoznaA?ovalo jeden nA?rod (etnikum), nA?brA? rA?znA? semitskA? etnika. Jednalo se o a�spoutnA�kya�?, ne-li bA�A?ence, autsajdry, nezakoA�enA�nce A?ijA�cA� na okraji zavedenA� spoleA?nosti, migranti naA?eho vA�ku. NA�kdy se tito A?Apiru zformovaly do guerillovA?ch band, kterA� napadaly karavany apod. a�sHebrejcia�? se mohli vA�tanA� pA�idat na nA�kterou vA?lA?A�cA� stranu a rozhodnout boj vA�jejA� prospA�ch.a�?[128]

                      Jemnost vA?znamu Izraele[129] je nejlA�pe vyjA?dA�ena vA�knize IzajA?A?, vA�kap. a�zSluA?ebnA�kem je novA? Izraela�?, kde se A�A�kA?: a�zA nynA� pravA� Hospodin, kterA? mA� vytvoA�il jako svA�ho sluA?ebnA�ka uA? v A?ivotA� matky, abych k nA�mu pA�ivedl JA?koba nazpA�t, byA? i nebyl shromA?A?dA�n Izrael.a�?[130] SouhlA?skovA� znA�nA� textu rozliA?uje mezi JA?kobem a Izraelem ve smyslu viditelnA�ho spoleA?enstvA� lidu od a�zneviditelnA�hoa�? spoleA?enstvA� vyvolenA?ch.

                      JA?kob mA�l 12 synA?, z nichA? povstalo dvanA?ct kmenA?, kterA� se jednotnA� nazA?valy Izraelem. KrA?tce po smrti A�alomouna se podle Tanachu A�A�A?e rozdA�lila na severnA�ch a�z10 kmenA?a�? (IzraelskA� krA?lovstvA�) a jiA?nA� a�z2 kmenya�? (JudskA� krA?lovstvA�). JudskA� krA?lovstvA� byl stA?tnA� A?tvar, jenA? existoval mezi lety 930-586 pA�. n. l. vA�hornatA�m Judsku. KdyA? vA�roce 722 pA�.n.l. asyrskA? vojska dobyla SamaA�A�, pA�esA�dlila severnA� kmeny. Tyto kmeny se asimilovaly se svA?m okolA�m a zanikly.[131] Z celA�ho izraelskA�ho nA?roda tak zbyly jen kmeny jiA?nA�, tedy Juda a BenjamA�n. Od tA� doby mA?A?eme hovoA�it o A?idovskA�m nA?rodu, neboA? jmA�no A?id oznaA?uje v prvA� A�adA� A?lena kmene Juda, respektive lid pochA?zejA�cA� z kmenA? JudskA�ho krA?lovstvA�. TermA�n a�zA?idA�a�? a a�zIzrael(itA�)a�? je pouA?A�vA?n jako synonymum.

                      Juda (hebrejsky Jehuda, a�zTen, kterA? chvA?lA�a�?) je hebrejskA� jmA�no s variantami Judah, Judas a Jude. A A?idA� jsou hebrejsky Jehudim. Pokud se pA�A?e s velkA?m prvnA�m pA�smenem, oznaA?uje slovo A?id pA�A�sluA?nA�ka A?idovskA�ho nA?roda, tedy A?ida v etnickA�m slova smyslu, zatA�mco A?id (s malA?m pA�smenem) je pA�A�sluA?nA�kem A?idovskA�ho nA?boA?enstvA�.

                      Judea byla takA� A�A�mskA? provincie existujA�cA� vA�letech 63 pA�. n. l.a��132 n. l. JejA�m jA?drem bylo Judsko a SamaA�sko, pozdA�ji vA?ak do nA� byly zaA?lenA�ny i ostatnA� A?A?sti Herodova krA?lovstvA�. Provincie spadala pod pA�A�mou A�A�mskou sprA?vu. KdyA? vA�roce 135 n. l. A�A�mskA? cA�saA� HadriA?n potlaA?il vA�druhA� A?idovskA� vA?lce povstA?nA� Bar Kochby, zakA?zal A?idA?m jejich nA?boA?enstvA� a na mA�stA� JeruzalA�ma nechal postavit A�A�mskA� mA�sto Aelia Capitola, kam A?idA� nemA�li pA�A�stup. Judeu pA�ejmenoval podle dA?vnA?ch PeliA?tejcA? na Palestinu, aby zahladil i sebemenA?A� pamA?tku na A?idovskA� osA�dlenA�.

                      PA�A�loha A?. 3: PA�ehled dA�jinnA?ch udA?lostA�

                      Izrael:

                      2000 PronikA?nA� hebrejskA?ch kmenA? na A?zemA� Kenaanu.

                      1800 Odchod AbrahA?ma zA�Uru.[132]

                      1700 Josef, syn JA?kobA?v A?il vA�EgyptA�.

                      1377-1361 Faraon Amenhotep IV. (A�ecky Achnaton) zavedl uctA�vA?nA� jedinA�ho boha Atona.

                      1232-1226 Faraon Merenptah, za jehoA? vlA?dy jsou zmiA?ovA?ni IzraelitA�.

                      1220 Odchod MojA?A�A?e zA�Egypta a prvnA� exodus.

                      1200 PronikA?nA� iraelskA?ch kmenA? do Kenaanu (Jozue).

                      1130 VA�tA�zstvA� severnA�ch kmenA? nad SA�serou (DebA?A�ina pA�seA?, Sd 5).

                      1050 VA�tA�zstvA� PeliA?tejcA? u Afeku (smrt ElA�ho).

                      1040 Samuel, prorok a soudce.

                      1025 Saul a zaA?A?tky krA?lovstvA�.

                      1000 David krA?lem a JeruzalA�m hlavnA�m mA�stem.

                      960 A�alomoun postavil ChrA?m.

                      930 RozdA�lenA� krA?lovstvA� na severnA� izraelskA� a jiA?nA� judskA�.

                      Proroci na severu (pA?sobenA� vA?ech prorokA? je pouze odhadovA?no):[133] ElijA?A? (870-850) a ElA�A?a (850-800); A?mos (kolem r. 750), OzeA?A? (740-730).

                      Proroci na jihu: IzajA?A? (746-700), MicheA?A? (740-700).

                      722 PA?d SamaA�A� a konec izraelskA�ho krA?lovstvA� a�� asyrA?tA� krA?lovA� Salmanassar V., kterA? pA�i oblA�hA?nA� umA�rA?, a Sargon II.[134]

                      716-687 ChizkijA?A? judskA?m krA?lem a prvnA� nA?boA?enskA? reforma podporovanA? prorokem IzajA?A?em.

                      701 AsyrskA? krA?l Sinchareb zpustoA?il celA� Judsko, ale neA?spA�A?nA� oblA�hal JeruzalA�m pravdA�podobnA� kvA?li morovA� nA?kaze (Iz 36,1 a 37,36-37).

                      640-609 JA?A?ijA?A? krA?lem a druhA? nA?boA?enskA? reforma. UmA�rA? vA�bitvA� u Megida sA�faraA?nem Nekoem II.

                      Proroci: Nahum (kolem r. 610), Abakuk (kolem r. 600), SofonjA?A? (kolem r. 630/600), JeremjA?A? (povolA?n 627-580?).

                      598-587/6 SidkijA?A? krA?lem, prvnA� zboA�enA� JeruzalA�mskA�ho chrA?mu krA?lem Nebukadnesarem II. a deportace do BabylA?nu.

                      Proroci: Ezechiel (593-571), DruhA? IzajA?A? (550-530).

                      538 NA?vrat zA�babylA?nskA�ho zajetA� (perskA? krA?l KA?ros II. VelikA?).

                      520-515 Stavba druhA�ho JeruzalA�mskA�ho chrA?mu.

                      Proroci: Ageus (je datovA?n vA�roce 520), ZacharjA?A? (520-518), MalachiA?A? (500-450).

                      457 NA?vrat dalA?A�ch uteA?encA? zA�BabylA?nu pod vedenA�m EzdrA?A?e a NehemjA?A?e.

                      300-100 Vznik Septuaginty, A�eckA�ho pA�ekladu Tanachu vA�Alexandrii.

                      Proroci: Daniel (168-164); nejistA� je datovA?nA� a�� JA?el, JonA?A? a AbdijA?A?.[135]

                      167-63 PovstA?nA� MakabejskA?ch (Mattathias a jeho syn Juda Makkabi).

                      143-135 A�imon, bratr Judy MakabejskA�ho, dokonA?il osvobozenA� vlasti.

                      106 Aristobulus, jeho vnuk, pA�ijal krA?lovskA? titul, vlA?da HasmoneovcA?.

                      63 Pompeius pA�ipojil judskA� krA?lovstvA� kA�A�A�mskA� A�A�A?i a vznikla provincie Judea, Hasmoneovci vlA?dli pod A�A�mskou svrchovanostA�.

                      37pA�.n.l.-4.n.l. HA�rodA�s I. VelikA? odstranil poslednA�ho Makkabejce a byl uznA?n A?A�mem za krA?le Judska.

                      66-70 PrvnA� A?idovskA? vA?lka a druhA� zboA�enA� JeruzalA�mskA�ho chrA?mu cA�saA�em VespasiA?nem a jeho synem Titem.

                      69-79 Titus Flavius Vespasianus, jako vojevA?dce na taA?enA� proti vzbouA�enA� Judei byl provolA?n cA�saA�em.

                      70 RabA�nskA? akademie vA�JavnA�, kterou zaklA?dA? Jochanan ben Zakaj.

                      98-117 CA�saA� Traianus, ovlA?dl ArmA�nii, MezopotA?mii a A?A?st ArA?bie, A�A�A?e nabyla tehdy nA�jvA�tA?A�ho rozsahu.

                      117-138 CA�saA� Hadrianus

                      132-135 PovstA?nA� Bar Kochby neboli druhA? A?idovskA? vA?lka a zA?nik A?idovskA� stA?tnosti.

                      135-395 Judea pA�ejmenovA?na na A�A�mskou provincii Palestinu, podle A?hlavnA�ch nepA�A?tel PeliA?tejcA?.

                      PouA?itA? literatura

                          • M. BalabA?n, HebrejskA� myA?lenA�, Praha 1993
                          • M. BalabA?n, BojovnA�ci a trpitelA�, Praha 1994
                          • Bible, Praha 1979 (A?EP a�� A?eskA? ekumenickA? pA�eklad bible poA�A�zenA? vA�letech 1961 a�� 1979)
                          • Bible kralickA?, Praha 2008
                          • Eliade, DA�jiny nA?boA?enskA�ho myA?lenA� I-III, Praha 2008
                          • Feuchtwanger, A?idovskA? vA?lka, Praha 1992
                          • Finkelstein, N. A. Silberman, ObjevovA?nA� Bible. SvatA? PA�sma Izraele ve svA�tle modernA� archeologie. Praha 2007.
                          • HejdA?nek, NepA�edmA�tnost vA�myA?lenA� a ve skuteA?nosti, Praha 1997
                          • HejdA?nek, Filosofie a vA�ra, Praha 1999
                          • Heller, a�zVznik ZA?kona a ProrokA?a�?, in: ZA?kon a proroci, Praha 1984
                          • Jaspers, Asvod do filosofie, Praha 1996.
                          • LA�on-Dufour, SlovnA�k biblickA� teologie, Praha 2003.
                          • Pascal, MyA?lenky (VA?bor), Praha 2000
                          • Potok, PutovA?nA� a�� DA�jiny A?idA?, Praha 2008
                          • RA?dl, DA�jiny filosofie I-II, Praha 1932-33
                          • RA?dl, AstA�cha zA�filosofie, Praha 1969.
                          • Rendtorff, HebrejskA? bible a dA�jiny, Praha 1996
                          • Werfel, JeremiA?A?, Praha 1967, 2006

                        [1] Pouze pro osobnA� potA�ebu.

                        [2] HebrejskA� nA?zvy Tanachu a jeho knih jsou vA�kurzA�vA�. PA�epis hebrejskA?ch slov vychA?zA� z knihyA�M. BalabA?na HebrejskA� myA?lenA� (str. 33). M. BalabA?n pouA?A�vA? nA?zev Tenak (Tenach), ale vA�tA?inovA� se pouA?A�vA? Tanach. A vA�pA�A�padA� TA?rA? je pouze Tora. VA�pA�A�loze a�zTanach a StarA? zA?kona�? je srovnA?nA� struktury palestinskA�ho a alexandrijskA�ho kA?nonu (Septuaginta) a StarA�ho zA?kona.

                        [3] Srv. Hodnoty a vA?zvy vA�hebrejskA� vA�A�e, str. 2.

                        [4] Srv. StarovA�kA� dA�jiny A?rodnA�ho pA?lmA�sA�ce I-II., kde vA�prvnA� A?A?sti jsou informace o dA�jinA?ch poA?A�naje paleolitem a neolitem aA? do doby vlA?dy NovobabylonskA� A�A�A?e. Ve druhA� A?A?sti jsou dA�jiny megalitickA� kultury ve StA�edomoA�A� a vlastnA�ho Kenaanu, vA?etnA� spoleA?nA�ho dA�jinnA�ho zA?vA�ru za vlA?dy PerA?anA?, A�A�A?A� Alexandra VelikA�ho a A?A�manA?.

                        [5] Jejich rozdA�lnost je popsA?na vA�pA�A�loze a�zTanach a StarA? zA?kona�?.

                        [6] RozvinutA� tohoto tA�matu je vA�textu VA�ra, nA?boA?enstvA� a duchovnA� moc.

                        [7] Srv. pA�ehled pouA?itA� literatury.

                        [8] Srv. Bible, Ex 32,25-29. DA?le jsou pA�i citacA�ch zA�Bible uvA?dA�ny pouze nA?zvy knih.

                        [9] NenA�-li uvedeno jinak, vA?echna nA?sledujA�cA� data znamenajA� dobu pA�ed naA?A�m letopoA?tem.

                        [10] VA?znamy a vzA?jemnA� souvislosti zA?kladnA�ch slov jsou vysvA�tleny vA�pA�A�loze a�zIzrael a Judaa�?.

                        [11] MezopotA?mie je na vA?chodA� oddA�lena od IrA?nskA� vysoA?iny pohoA�A�m Zagros, na severu konA?A� jejA� hranice ArmA�nskou vysoA?inou, na zA?padA� Arabskou pouA?tA� a na jihu PerskA?m zA?livem. V dneA?nA� dobA� jejA� A?zemA� zhruba odpovA�dA? IrA?ku, severovA?chodnA� SA?rii, jihovA?chodnA�mu Turecku a jihozA?padnA�mu A?rA?nu.

                        [12] Srv. M. Eliade, DA�jiny nA?boA?enskA�ho myA?lenA� I, str. 81 a str. 99.

                        [13] Srv. StarovA�kA� dA�jiny A?rodnA�ho pA?lmA�sA�ce I., str. 2.

                        [14] Ptolemaios I. SA?tA�r (ZachrA?nce) se stal vlA?dcem Egypta a pA�ijal krA?lovskA? titul (305), Seleukos I. NA�kA?tor se stal se pA?nem BabylA?nu (312).

                        [15] A?asovA? A?daj, A?e to bylo kolem roku 1800 je pouze orientaA?nA� a nenA� niA?A�m podloA?en.

                        [16] StejnA� tak je nepodloA?enA? doba MojA?A�A?ova odchodu zA�Egypta kolem roku 1200, ale za vlA?dy faraona Merenptaha, syna Ramesse II., je alespoA? zmA�nka o Izraelitech, nikoliv vA?ak o jejich exodu.

                        [17] Srv. I. Finkelstein, N. A. Silberman, ObjevovA?nA� Bible. SvatA? PA�sma Izraele ve svA�tle modernA� archeologie, str. 125.

                        [18] Aramejci byli pA�A�sluA?nA�ci zA?padosemitskA�ho koA?ovnA�ho a pasteveckA�ho nA?roda, kteA�A� nikdy nemA�li jednotnou A�A�A?i a byli rozptA?leni v jednotlivA?ch nezA?vislA?ch krA?lovstvA�ch, ale podaA�ilo se jim rozA?A�A�it svou A�eA? a kulturu po celA�m A?zemA� MezopotA?mie (aramejA?tina je srovnatelnA? vA?znamem sA�latinou). Srv. StarovA�kA� dA�jiny A?rodnA�ho pA?lmA�sA�ce II.

                        [19] PeliA?tejci byli nesemitskA? nA?rod, pravdA�podobnA� indoevropskA�ho pA?vodu, kterA? pA�iA?el pravdA�podobnA� zA�KrA�ty (jeden z tzv. moA�skA?ch nA?rodA?) a dobyl kolem roku 1200 jiA?nA� pobA�eA?A� Kenaanu a spojil kenaanskA� mA�stskA� stA?ty v jeden svazek. Srv. StarovA�kA� dA�jiny A?rodnA�ho pA?lmA�sA�ce II.

                        [20] Srv. R. Rendtorff, HebrejskA? bible a dA�jiny, str. 62-63.

                        [21] Srv. Ch. Potok, PutovA?nA�, str. 143.

                        [22] Srv. 1S 8-10.

                        [23] Srv. 1K 14,7-9; 14,22.

                        [24] Tento pA�A�bA�h je jednou z a�znarativnA�ch perela�? Tanachu.

                        [25] Srv. M. BalabA?n, BojovnA�ci a trpitelA�, str. 49.

                        [26] Srv. 2K 17,1-6. Podle Tanachu je pA�ipisovA?na deportace elity izraelskA�ho krA?lovstvA� do Babylonu Salmanassarovi (A�almaneser).

                        [27] PA�A�bA�h krA?le ChizkijA?A?e zachycuje 2K 18-20, 2Pa 29-32 a Iz 36-39.

                        [28] Srv. 2K 18,3.

                        [29] Srv. 2K 19,35-36.

                        [30] Pro islA?m, tedy nA?boA?enstvA� muslimA?, je posvA?tnou knihou KorA?n, zA�Tanachu pouze vychA?zA�.

                        [31] Srv. pA�A�lohu a�zTanach a StarA? zA?kona�?.

                        [32] Srv. 2K 22 a�� 23,1-25.

                        [33] VA�hebrejskA�m Tanachu jsou bez rozdA�lenA� knihy Samuel (A�muel) a KrA?lovskA? (Melachim).

                        [34] Srv. a�zDeuteronomistickA? A?kolaa�? (http://cs.wikipedia.org/wiki/DeuteronomistickA?_A?kola).

                        [35] Srv. a�zTeorie vzniku Pentateuchua�? (http://cs.wikipedia.org/wiki/Teorie_vzniku_Pentateuchu).

                        [36] Srv. obsah palestinskA�ho kA?nonu, str. a��

                        [37] Srv. M. BalabA?n, HebrejskA� myA?lenA�, str. 36.

                        [38] PodrobnA�jA?A� obsah knih Tananchu je v doplA?ujA�cA�m textu VA?tah knih StarA�ho zA?kona.

                        [39] Ex 1 a�� 15. Pesach (A�ecky: paschaa�Za�Z), A?asto nazA?vanA? a�zSvA?tek nekvaA?enA?ch chlebA?a�? je jednA�m z nejdA?leA?itA�jA?A�ch A?idovskA?ch svA?tkA? a zA?roveA? jednA�m z nejstarA?A�ch vA?bec (jelikoA? pA�A�kaz k jeho dodrA?ovA?nA� byl dA?n jako jeden z mA?la jeA?tA� pA�ed darovA?nA�m Tory na SA�naji). SpoleA?nA� se svA?tky A�avuot a Sukot se A�adA� mezi tA�i poutnA� svA?tky, kterA� se kaA?doroA?nA� slavA�.

                        [40] Ex 20,1-17.

                        [41] Ex 24,12 a 34,1.

                        [42] 613 micvot neboli pA�ikA?zA?nA� je koncept judaismu, podle kterA�ho Tora obsahuje celkem 613 micvot, kterA? Hospodin naA�A�dil Izraeli. TA�chto 613 pA�ikA?zA?nA� se dA�lA� na 248 a�zpozitivnA�ch pA�ikA?zA?nA�a�? a 365 a�znegativnA�ch pA�ikA?zA?nA�a�?.

                        [43] Gn 1,26-28 a Gn 2,7-8.

                        [44] Srv. M. Eliade, DA�jiny nA?boA?enskA�ho myA?lenA� I, str. 180.

                        [45] Gn 6,12-13 a 7,17-24.

                        [46] Gn 11,9: a�zProto se jeho jmA�no nazA?vA? BA?bel (to je Zmatek), A?e tam Hospodin zmA?tl A�eA? veA?kerA� zemA� a lid rozehnal po celA� zemi.a�?

                        [47] Srv. M. Eliade, DA�jiny nA?boA?enskA�ho myA?lenA� I, str. 184.

                        [48] Gn 3,19.

                        [49] Gn 9,25-27.

                        [50] Abram znamenA? a�zvzneA?enA? oteca�?, AbrahA?m je a�zotec nA?rodA?a�?.

                        [51] Gn 22,1-19.

                        [52] Srv. M. Eliade, DA�jiny nA?boA?enskA�ho myA?lenA� I, str. 189.

                        [53] Gn 12,11-20 a 26,7-11.

                        [54] Gn 37.

                        [55] Podle MidraA?e (Genesis Raba, 19,7) je sedm spravedlivA?ch: Abraham, IzA?k, JA?kob, Levi, Kehat, AmrA?m a MojA?A�A?.

                        [56] Ex 3,14-15, a�zSetkA?nA� sA�Hospodinema�?. JinA� pA�eklA?dajA�: a�zBudu, kterA? budua�? sA�vA?hledem na koneA?nA� Hospodinovo vA�tA�zstvA�. L. HejdA?nek pA�eklA?dA?: a�zJsem, kterA? budua�?. JmA�no JHVH, kterA� nahrazujeme A?eskA?m a�zHospodina�?, nenA� ani jmA�nem, tedy subjektem, ale ani jsoucnem. Srv. Hodnoty a vA?zvy vA�hebrejskA� vA�A�e, str. 2-3.

                        [57] Ex 12,26-27, a�zVelikonoce a vyjitA� zA�Egyptaa�?.

                        [58] Nu 11-14, 16-17, 20-25, 31-32.

                        [59] Ex 20,1-17.

                        [60] PodrobnA�jA?A� obsah je v doplA?ujA�cA�m textu VA?tah knih StarA�ho zA?kona.

                        [61] A�ema Jisra’el (a�zSlyA?, Izraelia�?; zkrA?cenA� A�ema) je jedna z nejdA?leA?itA�jA?A�ch A?idovskA?ch modliteb a vyznA?nA� vA�ry (krA�do) judaismu. A?tenA� A�ema Jisra’el tvoA�A� dA?leA?itou A?A?st rannA� a veA?ernA� bohosluA?by. SklA?dA? se ze tA�A� A?A?stA�: Dt 6,4-9, Dt 11,13-24 a Nu 15,37-41.

                        [62] Dt 5,6-21.

                        [63] Srv. Ch. Potok, ??

                        [64] Srv. tamt. ??

                        [65] Srv. obsah palestinskA�ho kA?nonu, str. a��

                        [66] KA�esA?anskA� rozdA�lenA� na a�zvelkA�a�? a a�zmalA�a�? proroky je nepA�imA�A�enA�, srv. kap. 6.2.: a�zAcharA?nA�m (pozdA�jA?A� proroci)a�?.

                        [67] M. BalabA?n, HebrejskA� myA?lenA�, str. 34-35.

                        [68] 1S 8,7.

                        [69] M. Eliade, DA�jiny nA?boA?enskA�ho myA?lenA� I, str. 364.

                        [70] Tamt., str. 365.

                        [71] Tamt., str. 366.

                        [72] Srv. M. BalabA?n, HebrejskA� myA?lenA�, str. 34.

                        [73] Srv. pA�A�lohu a�zPA�ehled dA�jinnA?ch udA?lostA�a�? a podrobnA�ji o prorocA�ch viz samostatnA? text Knihy StarA�ho zA?kona.

                        [74] Ab 2,4. V pA�ekladu KralickA� bible, vA�pA�ekladu A?EP: a�zSpravedlivA? bude A?A�t pro svou vA�rnosta�?.

                        [75] Talmud, Makot 23b-24a. Srv. Hodnoty a vA?zvy vA�hebrejskA� vA�A�e, str. 1-2.

                        [76] Mi 6,8, a�zHospodinA?v spor – BoA?A� poA?adavky (Hospodin A?A?dA? prA?vo, milosrdenstvA� a pokoru)a�?.

                        [77] PodrobnA�jA?A� obsah je v doplA?ujA�cA�m textu VA?tah knih StarA�ho zA?kona.

                        [78] Srv. Hodnoty a vA?zvy vA�hebrejskA� vA�A�e, str. 5.

                        [79] PodrobnA�jA?A� obsah je v doplA?ujA�cA�m textu VA?tah knih StarA�ho zA?kona.

                        [80] Srv. F. Werfel, JeremjA?A?.

                        [81] PodrobnA�jA?A� obsah je v doplA?ujA�cA�m textu VA?tah knih StarA�ho zA?kona.

                        [82] Srv. M. Eliade, DA�jiny nA?boA?enskA�ho myA?lenA� I, str. 362-363.

                        [83] Srv. obsah palestinskA�ho kA?nonu, str. a��

                        [84] NA?sledujA�cA� text je zkrA?cenou a upravenou verzA� popisu KetA?bA�m M. BalabA?na vA�knize HebrejskA� myA?lenA�, str. 35-36.

                        [85] PA�s 8,6. KralickA? bible pA�eklA?dA?: a�zplamen nejprudA?A�a�?.

                        [86] Tento pA�eklad navrhuje L. HejdA?nek, biblistA� takA� pA�eklA?dajA�: a�zBudu, kterA? budua�?.

                        [87] Srv. X. LA�on-Dufour, SlovnA�k biblickA� teologie, a�zSrdcea�?: VA�biblickA�m pojetA� je srdce a�zsA�dlem a�svnitA�nA�ho A?ivotaa�? A?lovA�ka se vA?A�m vA?udy. K citA?m se tak druA?A� pamA�A?, myA?lenA�, lidskA� zA?mA�ry a rozhodnutA� o nich. BA?h dal A?lovA�ku a�ssrdce kA�myA?lenA�a�? a A?almista mluvA� o a�smyA?lenkA?ch srdcea�? Boha samotnA�ho, tj. o jeho zA?mA�ru budoucA� spA?sy lidA�a�?.

                        [88] B. Pascal, MyA?lenky, kap. 1, LXIX a LXX, str. 22.

                        [89] L. HejdA?nek, Filosofie a vA�ra, str. 181-182.

                        [90] Srv. L. HejdA?nek, NepA�edmA�tnost vA�myA?lenA� a ve skuteA?nosti, str. 107, 117, 121-123. L. HejdA?nek navazuje na filosofy a theology, kteA�A� se pA�ed nA�m snaA?ili o novA� vyjA?dA�enA� a pojmenovA?nA� Hospodina vA�jazyce souA?asnA�ho A?lovA�ka. Byli to zejmA�na filosofovA� K. Jaspers (a�zjakoA?to existence jsme ve vztahu kA�Bohu a�� kA�transcendencia�?), G. Marcel (a�ztajemstvA�, kterA� tvoA�A� metafyzickA? rozmA�r bytA�, dA?vA? smysl vA�A�e a svobodA�a�?) a E. LA�vinas (a�ztranscendence druhA�hoa�?), kA�esA?anA?tA� theologovA� D. Bonhoeffer (a�zpA�ed Bohem a sA�nA�m A?ijeme bez Bohaa�?) a K. Rahner (a�zabsolutnA� budoucnosta�?) a judaistA� M. Buber (a�zvA�A?nA� Tya�?) a F. Rosenzweig (a�zsvoboda smA�A�uje kA�nekoneA?nua�?).

                        [91] Srv. L. HejdA?nek, Filosofie a vA�ra, str. 226-227.

                        [92] Srv. K. Jaspers, Asvod do filosofie, a�zObjA�majA�cA�a�?, str. 23-24.

                        [93] Srv. L. HejdA?nek, Filosofie a vA�ra, a�zReflexe vA�ry ve StarA�m zA?konA�a�?, str. 203.

                        [94] Tamt., str. 209.

                        [95] Tamt., str. 214.

                        [96] Bible kralickA?, A? 146,4.

                        [97] Tamt., Jr 6,19.

                        [98] Tamt., Da 2,30.

                        [99] Tamt., A? 139,2.

                        [100] Srv. Jr 29,11-13.

                        [101] L. HejdA?nek, Filosofie a vA�ra, str. 215.

                        [102] Srv. M. BalabA?n, HebrejskA� myA?lenA�, str. 114.

                        [103] Tamt.

                        [104] Tamt., str. 118.

                        [105] Srv. X. LA�on-Dufour, SlovnA�k biblickA� teologie, a�zMilosrdenstvA�a�?.

                        [106] Tamt.

                        [107] Tamt., a�zPoA?ehnA?nA�a�?.

                        [108] VA�pojetA� A�eckA� filosofie pravda neboli alA�theia vyjadA�uje, A?e nA�co je odkrytA� a�� mA�sto aby to bylo zamlA?eno A?i skryto, je to vyjA?dA�eno a zbaveno vA?eho zastA�rajA�cA�ho zdA?nA�.

                        [109] E. RA?dl, AstA�cha zA�filosofie, str. 12.

                        [110] Srv. L. HejdA?nek, NepA�edmA�tnost vA�myA?lenA� a ve skuteA?nosti, str. 112.

                        [111] Srv. L. HejdA?nek, Filosofie a vA�ra, a�zReflexe vA�ry ve StarA�m zA?konA�a�?, str. 216-217.

                        [112] X. LA�on-Dufour, SlovnA�k biblickA� teologie, a�zPokoja�?.

                        [113] Srv. tamt.

                        [114] Srv. tamt.

                        [115] Srv. Bible, Mt 5,8a��10: a�z8A�Blaze tA�m, kdo majA� A?istA� srdce, neboA? oni uzA�A� Boha. 9A� Blaze tA�m, kdo pA?sobA� pokoj, neboA? oni budou nazvA?ni syny BoA?A�mi. 10A� Blaze tA�m, kdo jsou pronA?sledovA?ni pro spravedlnost, neboA? jejich je krA?lovstvA� nebeskA�.a�?

                        [116] X. LA�on-Dufour, SlovnA�k biblickA� teologie, a�zSpravedlnosta�?.

                        [117] Tamt.

                        [118] Talmud, Makot 23b-24a.

                        [119] Iz 1,13-17, a�zPravA? bohosluA?ba (PouhA� obA�ady bez A?istoty srdce nejsou bohosluA?bou.)a�?.

                        [120] PA�epis hebrejskA?ch slov vychA?zA� z knihyA�M. BalabA?na HebrejskA� myA?lenA� (str. 33-35). M. BalabA?n pouA?A�vA? nA?zev Tenak (Tenach), ale vA�tA?inovA� se pouA?A�vA? Tanach. Srv. i R. Rendtorff, HebrejskA? bible a dA�jiny, str. 174.

                        [121] Sanhedrin (A�ecky synedrion, a�zradaa�?) bylo shromA?A?dA�nA� dvaceti tA�A� nebo sedmdesA?ti jednoho soudcA?, jmenovanA� vA�biblickA� zemi izraelskA� (Erec Jisra’ela�Za�Z). VelkA? Sanhedrin (sanhedrin gdolaa�Za�Z) byl nejvyA?A?A� soud starovA�kA�ho Izraele. DA?le existoval tzv. MalA? Sanhedrin (sanhedrin ktanaa�Za�Z), kterA? mA�l pravomoc odsuzovat kA�hrdelnA�m trestA?m. PoslednA� zA?vaznA� rozhodnutA� Sanhedrinu je zA�roku 358 n. l., kdy byl pA�ijat A?idovskA? kalendA?A�, rozpuA?tA�n byl vA�roce 425 vA�dA?sledku neustA?lA� perzekuce ze strany cA�saA�skA� A?A�mskA� A�A�A?e.

                        [122] Od 60. let 20. stol. jsou mezi odbornA�ky pomA�rnA� A?astA� pochybnosti o existenci javnijskA� synody.

                        [123] VysvA�tlivky: (*) = v protestantskA?ch cA�rkvA�ch apokryf, v katolickA� cA�rkvi deuterokanonickA? spis, v pravoslavA� anaginoskomenon, (**) = spis uznA?vanA? pouze ve vA?chodnA�ch cA�rkvA�ch, (***) = spis neuznA?vanA? A?A?dnou cA�rkvA�.

                        [124] SvatA? JeronA?m (347-420) byl vA?znamnA? kA�esA?anskA? spisovatel, jeden zA�cA�rkevnA�ch OtcA? a uA?itelA? cA�rkve, theolog a pA�ekladatel bible do latiny. KatolickA? cA�rkev jej stavA� vedle sv. AmbroA?e, Augustina a A?ehoA�e VelikA�ho mezi A?tyA�i velkA� zA?padnA� cA�rkevnA� Otce.

                        [125] Tanach obsahuje mnoA?stvA� rA?znA?ch popisA? hranic ZemA� izraelskA�. TA�i hlavnA� pasA?A?e jsou Ge 15,18-21, Nu 34,1-15 a Ez 47,13-20.

                        [126] Kenaan vznikl zA�akkadskA�ho slova kinaa?�a?�u, coA? znamenA? totA�A? jako A�eckA� slovo fA�nix a je spojeno sA�vA?robou purpurovA�ho barviva, coA? byl hlavnA� zdroj pA�A�jmA? ve fA�nickA� oblasti. V prvnA�m vA?znamu tedy KanaA?n znamenA? totA�A? co FA�nicie. V pA�enesenA�m vA?znamu vA?ak prA?vA� dA�ky vlivu FA�nicie v oblasti se jmA�no KenaA?n pouA?A�vA? pro vA?echna tato A?zemA� a kultury.

                        [127] M. BalabA?n, BojovnA�ci a trpitelA�, str. 18.

                        [128] Tamt., str. 19.

                        [129] Ex 32,25-29: a�z25A� Pak zA?stal JA?kob sA?m a tu s nA�m kdosi zA?polil, dokud nevzeA?la jitA�enka. 26A� KdyA? vidA�l, A?e JA?koba nepA�emA?A?e, poranil mu pA�i zA?polenA� kyA?elnA� kloub, takA?e se mu vykloubil. 27A� NeznA?mA? A�ekl: a�sPusA? mA�, vzeA?la jitA�enka.a�? JA?kob vA?ak odvA�til: a�sNepustA�m tA�, dokud mi nepoA?ehnA?A?.a�? 28A� OtA?zal se: a�sJak se jmenujeA??a�? OdpovA�dA�l: a�sJA?kob.a�? 29A� Tu A�ekl: a�sNebudou tA� uA? jmenovat JA?kob (to je AsskoA?nA?), nA?brA? Izrael (to je ZA?pasA� BA?h), neboA? jsi jako knA�A?e zA?pasil s Bohem i s lidmi a obstA?ls.a�?a�?

                        [130] Tamt., Iz 49,5.

                        [131] Podle legend tyto kmeny A?ijA� daleko na vA?chodA�, nikA?m neruA?eny, zachovA?vajA� BoA?A� zA?kon a BA?h se o nA� starA?. Na konci vA�kA? pak vyjdou ze svA� zemA� a budou se podA�let na obnovA� BoA?A�ho Izraele. Toto tA�ma zpracovA?vA? napA�. apokryfnA� spis 4. Kniha EzdrA?A?ova, 13,40-50.

                        [132] KurzA�vou jsou legendA?rnA� udA?losti, kterA� nemajA� oporu vA�historii.

                        [133] Srv. J. Heller, a�zVznik zA?kona a prorokA?a�?, in: ZA?kon a proroci, Praha 1984.

                        [134] Podle Tanachu je ale pA�ipisovA?na deportace izraelskA?ch a�zDeseti ztracenA?ch kmenA?a�? do Babylonu Salmanassarovi.

                        [135] Texty ale musely bA?t napsA?ny pA�ed pA�ekladem Septuaginty, protoA?e Daniel uA? je zaA�azen ve a�zSpisecha�?.