(bA�ezen 2015)[1]
NaA?A� potA�ebou by mA�lo bA?t alespoA? vA�zA?kladu se orientovat vA�dA�jinA?ch a pA�edevA?A�m v dA�jinA?ch evropskA�ho myA?lenA�, kterA� se odvA�jejA� pA�edevA?A�m od dA�jin kA�esA?anstvA�. KA�esA?anstvA� pA�evzalo a vA�sobA� propojilo dva myA?lenkovA� rozdA�lnA� zpA?soby myA?lenA�, kterA?mi jsou a�zhebrejskA? vA�raa�? a a�zA�eckA? filosofiea�?. KA�tomu L. HejdA?nek A�A�kA?:[2] a�zNaprostA� vA�tA?inA� EvropanA? chybA� poA�vA�domA�, A?e styl jejich myA?lenA� (pokud vA?bec nA�jakA? styl majA�) je bytostnA� A�eckA�ho pA?vodu (tj. mA? A�eckA? zA?klad) a�� a pA�ece vA?ichni navzdory tomu myslA� a�zA�eckya�? (i kdyA? vA�tA?inou zjednoduA?enA�, ochuA�zenA� a mnohdy vyslovenA� upadle, vA�tA?inou takA� smA�A?enA� s jinA?mi prvky). A?eckA? filosofie totiA? ovlivnila evropskA� myA?lenA� nejenom proA�stA�ednictvA�m logu (pA�esvA�dA?ovA?nA�m, tj. promA�nou naslouchajA�cA�ch ve a�zsvA�dkya�?) a nejenom prostA�ednictvA�m vA?uky a vzdA�lA?vA?nA�, tedy A?kol a A?kolenA�, ale takA� pouhou a�znA?kazoua�?. Tzv. a�zzdravA? rozuma�? prA?mA�rnA�ho (resp. vA�tA?inovA�ho) Evropana s veA?kerou svou zdA?nA�livou samozA�ejmostA� je zaloA?en pA�edevA?A�m na tA�mA? starA�m A�eckA�m myA?lenA�, na kterA�m jsou zaloA?eny i vA?echny evropskA� vA�dy. Jinak A�eA?eno, a�zzdravA? rozuma�? uA? dA?vno nenA� nA�A?A�m a�zpA?vodnA�ma�?, nA?brA? je vA?sledkem jistA� historicky probA�hlA� a�zkultivacea�?, kterA� vA?ak chybA� povA�domA� o vlastnA�ch koA�enech.a�?
Proto, abychom dokA?zali rozumA�t i porozumA�t sami sobA�, druhA?m lidem i svA�tu, ve kterA�m A?ijeme, mA�li bychom bA?t schopni rozumA�t dA�jinA?m A�eckA� filosofie a filosofii pojA�mat jako a�zzpA?sob myA?lenA�a�?, protoA?e jak A�ekl K. Jaspers: a�zPro A?lovA�ka je filosofie nezbytnA?, je pA�A�tomna vA?dy a vA?ude. Filosofii nelze uniknout, a kdo filosofii odmA�tA?, jiA? filosofuje, aniA? by si to uvA�domoval.a�?[3] Filosofie podle Jasperse a�zznamenA?: bA?t na cestA�. JejA� otA?zky jsou podstatnA�jA?A� neA? jejA� odpovA�di a kaA?dA? odpovA�A? se stA?vA? novou otA?zkou.a�?[4] JejA�m smyslem je pA�edevA?A�m a�zspatA�it pA?vodnA� skuteA?nosta�? a a�ztrpA�livA� a neA?navnA� udrA?ovat rozum bdA�lA?m i pA�ed tA�m nejpodivnA�jA?A�m a nejvA�ce se vzpA�rajA�cA�ma�?. a�zFilosofie koncentruje A?lovA�ka tak, A?e se stA?vA? sA?m sebou tA�m, A?e mA? A?A?ast na skuteA?nosti.a�?[5]
SpojenA�m A�eckA� filosofie a hebrejskA� vA�ry se ve svA�m celoA?ivotnA�m dA�le zabA?vA? L. HejdA?nek a hledA? zejmA�na novA� pojetA� a�zprvnA� filosofiea�?.[6] NA?sledujA�cA� A?vaha vychA?zA� pA�edevA?A�m zA�jeho myA?lenek.
VA?chodiskem hebrejskA� vA�ry je vztah A?lovA�ka a lidskA�ho spoleA?enstvA� kA�Hospodinu. Hospodin sA?m sebe pojmenovA?vA? a�zJsem, kterA? jsema�? (Ex 3,14), nebo takA� a�zJsem, kterA? budua�?.[7] Jako bychom vA�tomto druhA�m vA?znamu slyA?eli dovA�tek: a�zpokud mA� budete hledat a naslouchat tichA�mu hlasu, kterA?m kA�vA?m promlouvA?m ve vaA?em srdcia�?, ve smyslu toho, kA�A?emu vyzA?vA? zejmA�na prorok JeremjA?A?. Zaslechne-li A?lovA�k tento tichA? hlas a neuposlechne ho, dostA?vA? se do vnitA�nA�ch rozporA?, kterA� staA�A� Hebrejci nazA?vali a�zdvojakostA� srdcea�?.[8] A?lovA�k mA?A?e lhA?t navenek, kdy A�A�kA? nA�co jinA�ho, neA? si myslA�, ale neobelA?e svA� srdce neboli niternA� dA�nA� v sobA�. To je i smyslem PascalovA?ch vA?rokA?, A?e a�zsrdce mA? svA� dA?vody, o nichA? rozum nemA? tuA?enA�a�? a a�zBoha cA�tA� srdce, nikoli rozum. VA�tom prA?vA� je vA�ra: BA?h citelnA? srdci, ne rozumu.a�?[9]
TA�m, A?e Hospodin je BA?h, jehoA? jmA�no nesmA� bA?t vysloveno, protoA?e je nepojmenovatelnA? a nezobrazitelnA? (Ex 20,4-7 a Dt 5,8-11), nemA?A?eme vlastnA� A�A�ct, A?e a�zjea�?. Hospodin je tedy a�znejsoucA�a�? a a�znepA�edmA�tnA?a�? ve smyslu vA?roku E. RA?dla, A?e a�zBA?h vlastnA� nenA�, nA?brA? platA� a�� mohli bychom takA� A�A�ci: nenA�, ale a�sbA?ti mA?a�?a�?.[10] Hospodin je vA�tomto pojetA� a�zryzA� nepA�edmA�tnostA�a�?, kterA? je poslednA�m pA?vodcem kaA?dA� udA?losti a kterA? nemA? vnA�jA?ku a je ryzA�m vnitA�kem. Je tA�m a�zjednA�m a celA?ma�? a zA�nA� a jejA� moci kaA?dA? A?ivA? bytost A?ije. A nikoliv svou minulostA�, ale svou budoucnostA� je kaA?dA? udA?lost zakotvena v ryzA� nepA�edmA�tnosti. Hospodin neboli ryzA� nepA�edmA�tnost je tajemstvA�m, kterA� nA?s osvobozuje a dA?vA? naA?emu A?ivotu smysl. [11]
Proto takA� nesmA� bA?t vzA?vA?n jako a�zmodlaa�? (Ex 20,5 a Dt 5,9), protoA?e modlosluA?ebnictvA�, kterA� je jednA�m zA�klA�A?ovA?ch problA�mA? nejenom vA?ech nA?boA?enstvA�, ale lidskA�ho A?ivota vA?bec, nA?s odvracA� od toho, co a�zbA?ti mA?a�?. ModlosluA?ebnictvA� je vA�rou a�zv nA�coa�?, kdy A?lovA�k uvA�A�A� svA�mu konstruktu, aA? uA? ve smyslu svA�vole, nebo dokonce zlovA?le, a uzavA�rA? se tomu, co pA�ichA?zA� a co ho oslovuje.
VA�ra nenA� vA�rou a�zv nA�coa�?, je spA�A?e A?ivotnA� cestou, na kterA� se A?lovA�k spolA�hA? na jedinA� spolehlivA�[12] a je vA�nA�m dA?vA�ra a jistota, kterA? se neopA�rA? o rozumovA� dA?kazy. VA�ra je niternA?m dA�nA�m, ve kterA�m je A?lovA�k oslovovA?n ve svA�m srdci nepA�edmA�tnA?mi vA?zvami. A?lovA�k A?ije zA�vA�ry a ve vA�A�e, ale jeho vztah kA�a�zryzA� nepA�edmA�tnostia�? nemA?A?e bA?t vztahem ve smyslu obrA?cenA� se kA�nA�jakA�mu pA�edmA�tu, protoA?e o a�zryzA� nepA�edmA�tnostia�? nemA?A?eme A�A�ct, A?e a�zjesta�?. ZA?roveA? je A?lovA�k schopen si toto niternA� dA�nA� neboli vA�ru uvA�domovat, otevA�rat se tomuto dA�nA� a pA�ibliA?ovat se k druhA�mu A?lovA�ku, a tA�m i kA�sobA� samA�mu. Je schopen otevA�rat se tomu, co ho a�zobjA�mA?a�?[13] a utvA?A�A�, tedy tomu, co a�zbA?ti mA?a�?. A?lovA�k zA?roveA? zA�vA�ry a ve vA�A�e A?ije a zA?roveA? tuto vA�ru reflektuje.
MusA�me si vA?ak uvA�domit, A?e Hebrejci tyto pA�edstavy a myA?lenky formulovali vA�dobA�, kdy byli obklopeni pA�es tisA�c let propracovA?vanA?mi nA?boA?enstvA�mi Egypta a A�A�A?A� z MezopotA?mie a jejich zpA?sob vyjadA�ovA?nA� byl narativnA�, nikoliv filosofickA?, tedy pojmovA?. Je vA?ak otA?zkou, zda se sA�tA�mito nA?boA?enskA?mi konstrukty prvnA�ch civilizacA�, kterA� se jiA? vzdalovaly pA?vodnA�m mA?tA?m neolitickA�ho A?lovA�ka, nevypoA�A?dali mnohem radikA?lnA�ji, neA? A�eckA? filosofie, pA�edevA?A�m PlatA?n, kterA? tyto mA?ty promA�nil vA�ideje.
StarA?m HebrejcA?m lze pA�iznat a�zobjev vA�rya�?.[14] a�zMytickA? A?lovA�k se identifikuje sA�pravzorem, A?lovA�k vA�ry opouA?tA� pravzory a stereotypy a otevA�rA? se vA?A?i nahodilosti a kontingenci, protoA?e ta je a�sdomA�nou lidA� stateA?nA?cha�? (jak A�A�kal RA?dl o budoucnosti).a�?[15] Jde o objev dA�jinnA�ho A?asu a o motiv a�zexodua�?, kde AbrahamA?v exodus je a�zanti-archetypa�?.
a�zNeznA?mo vA?dy novA�, nikdy se neopakujA�cA�, a pA�ece pA�edznamenanA� zaslA�benA�m a�� to je obraz A?ivota zA�vA�ry, A?ivota orientovanA�ho vA�rou.a�?[16] VA�ra pA�edstavuje obrat A?ivotnA� prA?vA� tak jako myA?lenkovA?. a�zPro lidskA? A?ivot je dA?leA?itA�, je-li zaloA?en na myA?lenA� pravA�m nebo nepravA�m, na myA?lenA� dobrA�ho nebo zlA�ho. Ale izraelskA� tradici je vzdA?len novovA�kA? pA�edsudek, A?e A?lovA�ku je jeho vlastnA� myA?lenA� tA�m nejbliA?A?A�m, A?e o nA�m vA?e podstatnA� vA� nebo mA?A?e vA�dA�t. Jen BA?h znA? hloubky naA?eho myA?lenA�, a protoA?e to je vA�tA?inou zlA�, nechA? je buA? zmizet a�sv tentA?A? dena�?,[17] anebo naopak nechA? to zlA� dopadnout na lidskA� hlavy jako a�sovoce myA?lenA� jejicha�?.[18] KaA?dA? A?lovA�k je vyzA?vA?n, aby opustil svA? myA?lenA� a�� a to ovA?em nenA� moA?nA� uA?init, dokud je nepoznA?. Odtud i vA?zva (kterou snad mA?A?eme generalizovat), aby a�szvA�dA�l myA?lenA� srdce svA�hoa�?.[19] A tu nenA� jinA� cesty, neA? otevA�A�t se pohledu a poznA?nA� samotnA�ho Hospodina, kterA? a�srozumA� myA?lenA� lidskA�mu zdalekaa�?.[20] Jak je vidA�t, nachA?zA�me tu jak vA?zvu kA�odstupu od myA?lenA� od sebe, tak vA?zvu kA�otevA�enosti vA?A?i svA�tlu pravdy, a pak zejmA�na vA?zvu kA�obratu od myA?lenA� nepravA�ho a myA?lenA� marnosti kA�myA?lenA� pravA�mu a spravedlivA�mu, kA�myA?lenA� o pokoji[21] a ne o trA?penA�.a�?[22]
A?lovA�k je oslovovA?n a vyzA?vA?n vA?zvami A?i zjevenA�mi nepA�edmA�tnA�ho Hospodina, kterA?mi jsou podle M. BalabA?na a�� a�zvA�rnost/vA�ra/pravda (emet), milosrdenstvA� (chesed), spravedlnost (cedek) aA�pokoj (A?A?lA?m)a�?.[23] a�zPilA�A�i eschatologickA�ho vA�ku jsou MilosrdenstvA� a VA�ra. VA�A?almu 85,11 A?teme: a�sSetkajA� se milosrdenstvA� a vA�rnost (Kral: vA�ra), spravedlnost sA�pokojem si dajA� polA�benA�a�?. A pokraA?ovA?nA�: a�sZe zemA� vyraA?A� pravda (Kral: vA�ra), z nebe bude shlA�A?et spravedlnosta�? a�� v. 12. A?EP tedy pA�eklA?dA? tentA?A? hebrejskA? vA?raz emet jednou a�svA�rnosta�?, podruhA� a�spravdaa�?, KraliA?tA� chA?pou emet vA�obou pA�A�padech jako a�svA�rua�?.a�� A?EP tuA?A�, A?e emet mA? tu A?irA?A� vA?znam neA? a�svA�rnosta�?, jde takA� o a�spravdua�? a�� to, co platA�, vsadA�m-li na BoA?A� vA�rnost = stA?lost, spolehlivosta�?.[24] M. BalabA?n dochA?zA� k tomu, A?e a�zemet a�� chesed a�� cedek a�� A?A?lA?m jsou snad pA?vodnA� personifikovanA� vlastnosti Hospodinovy, jeA?tA� pA?vodnA�ji moA?nA? pA�A�mo Hospodinovi boA?A?tA� poslovA�.a�?[25]
A?lovA�ku, kterA? si uvA�domuje svA� neA?tA�stA� nebo svou hA�A�A?nost, se vA�jeho tA�sni zjevuje nekoneA?nA� BoA?A� milosrdenstvA� neboli chesed.[26] MilosrdenstvA� je zA?roveA? darem a�zmilostia�?, ale i vA?zvou kA�vzA?jemnosti sA�druhA?mi bytostmi a skrze setkA?nA� sA�nimi i ke spoleA?enstvA�, kterA� bude vnitA�nA� sjednoceno v pravdA�, pokoji a spravedlnosti. a�zBoA?A� milost je milosrdenstvA�m, sklA?nA�jA�cA�m se nad ubohA?m (hen), velkorysA? vA�rnost vA?A?i vyvolenA?m (chesed), neochvA�jnost vA�plnA�nA� danA?ch slibA? (emet), nA�A?nA? a opravdovA? lA?ska kA�milovanA?m (rahamim), nevyA?erpatelnA? spravedlnost (cedek), zajiA?A?ujA�cA� vA?emu stvoA�enA� plnost prA?va a splnA�nA� tuA?eb. TakA� jeho dary pokoje a radosti plynou zA�BoA?A� milostia�?.[27] a�zNejvA?stiA?nA�jA?A�m slovem pro oznaA?enA� milosti vA�A?lovA�ku je pravdA�podobnA� poA?ehnA?nA�. PoA?ehnA?nA� je lidskou odpovA�dA� na BoA?A� zjevenA�.a�?[28]
V Tanachu[29] slovo pravda neboli emet vyvolA?vA? pA�edstavu pevnosti, jistoty, vA�rnosti, stA?losti[30] a spolu sA�E. RA?dlem mA?A?eme A�A�ct, A?e a�znemA?me pravdu, nA?brA? pravda mA? nA?s; neustanovujeme ji, nA?brA? rodA�me se do nA�a�?.[31] A?lovA�k je schopen se ve svA� vA�A�e takovA�to pravdA� A?i ryzA� nepA�edmA�tnosti otevA�A�t a odevzdat. MusA�me si vA?ak bA?t vA�domi toho, A?e a�zneexistuje A?A?dnA? moA?nost aktivnA�ho pA�A�stupu kA�ryzA� nepA�edmA�tnosti, ale existuje zkuA?enost onoho umlknutA�, onoho zapA�enA� sebe samA�ho a ztiA?enA� tA� ruA?ivA� a pA�ekA�iA?ujA�cA� hluA?nosti lidskA�ho A?itA� a myA?lenA�, abychom mohli zaslechnout oslovujA�cA� vA?zvu toho, co (jeA?tA�) nenA� a A?emu musA�me propA?jA?it sama sebe, aby ten tichA? hlas mohl bA?t uslyA?en, vysloven a uposlechnuta�?.[32] NeboA? a�zpravda oslovA�, kdyA? oslovA�, a mlA?A�, kdyA? mlA?A�a�?.[33]
Pokoj neboli A?A?lA?m nenA� pouze klid a mA�r, ale je to dar a poA?ehnA?nA�, kterA? se projevujA� ve schopnosti milovat a obA�tovat se pro druhA�. HebrejskA? vA?raz a�zA?A?lA?ma�? znamenA? ve svA�m zA?kladu nejenom mA�r, ale i neporuA?enost, A?plnost nebo A?in, kterA?m se znovu nastoluje pA?vodnA� stav. ZnamenA? tedy i uzdravenA�, ale i ukonA?enA�. a�zBiblickA? mA�r nenA� jen nA�jakA? a�sdohodaa�?, umoA?A?ujA�cA� pokojnA? A?ivot, ani a�sobdobA� mA�rua�?, na rozdA�l od a�sobdobA� vA?lkya�?, ale kaA?dodennA� spokojenA? A?ivot, stav souladu mezi A?lovA�kem a jeho okolA�m, tj. pA�A�rodou, lidmi, ale takA� Bohem a sebou samA?m. KonkrA�tnA� vA?razy, kterA� tuto situaci popisujA�, jsou poA?ehnA?nA�, odpoA?inek, slA?va, bohatstvA�, spA?sa, A?ivot.a�?[34] Pokoj neboli A?A?lA?m je zA?roveA? a�zdar BoA?A�a�? a zA?roveA? a�zdokonalA? blaA?enosta�?, kde a�zblaA?enost je BA?h sA?ma�?.[35] Bez jednoty rozumu a srdce nemA?A?e vA�A?lovA�ku nastat pokoj ve smyslu a�zblaA?enosti, tedy blaha, A?tA�stA�, spA?sy a spravedlnostia�?.[36] Proto JeA?A�A? ve svA�m blahoslavenstvA� mluvA� o a�zA?istA�m srdcia�?,[37] kterA� je podmA�nkou pro otevA�enA� se a hledA?nA� pravdy.
VA�Tanachu a�zvA?raz a�sspravedlnosta�? oznaA?uje vA�prvnA� A�adA� prA?vnA� A�A?d. PrA?vo odsoudit aA�potrestat nutA� kaA?dA�ho zachovA?vat zA?kony a zvyklosti. MorA?lnA� vA?znam vA?razu je A?irA?A�: spravedlnost odplA?cA� kaA?dA�mu podle jeho zA?sluh, i kdyA? dotyA?nA? povinnost nenA� zakotvena ani vA�zA?konech, ani ve zvycA�ch. Jeden zA�biblickA?ch smA�rA? myA?lenA� vidA� ve spravedlnosti nA?m znA?mou mravnA� ctnost, rozA?A�A�enou na zachovA?vA?nA� vA?ech BoA?A�ch pA�ikA?zA?nA�, ale nakonec podlA�hajA�cA� jeA?tA� koneA?nA�mu BoA?A�mu soudu.a�?[38] DruhA? smA�r biblickA�ho myA?lenA� pA�isuzuje spravedlnosti A?irA?A� vA?znam, kdy a�zlidskA? mravnA� bezA?honnost je vA?dy jen odrazem a ozvA�nou svrchovanA� spravedlnosti BoA?A� a jeho obdivuhodnA� laskavosti, se kterou A�A�dA� svA�t a naplA?uje svA� stvoA�enA� dobrem. A?lovA�k se BoA?A� spravedlnosti pA�ibliA?uje vA�rou a poznA?vA? vA�nA� BoA?A� milosrdenstvA�. a�� A?lovA�k nenA� schopen zajistit BoA?A� pA�A�zeA? vlastnA�mi silami a je lepA?A� odevzdat se vA�rou Hospodinovi. a�� BA?h projevuje svou spravedlnost tA�m, A?e zjevuje svA� milosrdenstvA� a bez ohledu na zA?sluhy uskuteA?A?uje svA? zaslA�benA�.a�?[39] JestliA?e spravedlnost, stejnA� jako pravdu a pokoj, ale i lidskA? prA?va pojmeme jako nepA�edmA�tnA� vA?zvy, kterA� pA�ichA?zA� zA�budoucnosti a na kterA� my jako lidA� mA?me a musA�me odpovA�dat, pak mA?A?eme i o spravedlnosti A�A�ct, ve smyslu a�zsvrchovanA� spravedlnostia�?, A?e mA? nA?s a ne my ji.
Na tyto nepA�edmA�tnA� vA?zvy reagujA� knihy Tanachu a snaA?A� se je ztvA?rnit, poA?A�naje obrazy abrahamovskA� vA�ry vA�podobA� osobnA�ch lidskA?ch pA�A�bA�hA?, aA? po 613 micvot, kterA� tvoA�A� zA?klad izraelskA�ho nA?boA?enstvA�. VA�Talmudu, v traktA?tu Makot[40] se uA?A�, A?e BA?h dal MojA?A�A?ovi 613 pA�ikA?zA?nA�, David je zestruA?nil na jedenA?ct (A? 15), IzajA?A? na A?est (Iz 33,15-16), MicheA?A? na tA�i (Mi 6,8): a�zA?lovA�A?e, bylo ti oznA?meno, co je dobrA� a co od tebe Hospodin A?A?dA?: jen to, abys zachovA?val prA?vo, miloval milosrdenstvA� a pokornA� chodil se svA?m Bohema�?. A Abakuk na jedno (Ab 2,4), kde vA�pA�ekladu Bible kralickA� toto pA�ikA?zA?nA� znA�: a�zSpravedlivA? z vA�ry A?iv budea�?, a vA�pA�ekladu A?EP: a�zSpravedlivA? bude A?A�t pro svou vA�rnosta�?.
Kontrapunktem tA�chto vA?zev kA�tomu, co a�zmA? bA?ta�?, jsou pak varovA?nA� pA�ed tA�m, co a�zbA?t nemA?a�?, kdy je Hospodin rozezlen nad faleA?nostA� a pokrytectvA�m lidu[41] a stA?le se opakujA� obrazy nevyslyA?enA� HospodinovA?ch vA?zev, poruA?ovA?nA� pA�ikA?zA?nA� a pA?sobenA� zla, kdy pA�ichA?zA� prokletA� a trest. NeboA? jak pravA� velmi expresivnA� druhA� pA�ikA?zA?nA�: a�zJA? jsem Hospodin, tvA?j BA?h, BA?h A?A?rlivA� milujA�cA�. StA�hA?m vinu otcA? na synech do tA�etA�ho i A?tvrtA�ho pokolenA� tA�ch, kteA�A� mA� nenA?vidA�, ale prokazuji milosrdenstvA� tisA�cA?m pokolenA� tA�ch, kteA�A� mA� milujA� a mA? pA�ikA?zA?nA� zachovA?vajA�a�? (Ex 20,5-6). Proto IzajA?A? vyA�kne svA� sedmerA� a�zBA�da!a�? (Iz 5,8-23 a 10,1-2) proti tA�m, kdo nedbajA� Hospodinova zA?kona a dopouA?tA�jA� se, vyjA?dA�eno vA�naA?em jazyce: chamtivosti po majetku a sobectvA�, kterA� nedbA? spoleA?enstvA� a novA� pA�A�chozA�ch; nemravnosti a neA?cty kA�pokoji, niternosti a ryzA� nepA�edmA�tnosti; nezA�A�zenosti a pouhA� touhy po zA?bavA�; lA?i a neA?cty kA�pravdA�; pA?chy, svA�vole a zboA?A?tA�nA� rozumu; podvodu, korupce a neA?cty ke spravedlnosti; a zneuA?A�vA?nA� moci a poruA?ovA?nA� prA?va. JeremjA?A? kA�tomu pA�idA?vA?: a�zToto pravA� Hospodin: a�sProklet buA? muA?, kterA? doufA? v A?lovA�ka, opA�rA? se o pouhA� tA�lo a srdcem se odvracA� od Hospodinaa�?a�? (Jr 17,5). A zA?roveA? Hospodin dodA?vA?: a�zPoA?ehnA?n buA? muA?, kterA? doufA? v Hospodina, kterA? dA?vA�A�uje Hospodinua�? (Jr 17,7).
SouA?asnA? A?lovA�k mA?A?e odmA�tnout izraelskA� nA?boA?enstvA�, ale mA�l by mA�t A?ctu ke a�zKnize kniha�? a hledat svA� pojetA� niternosti a vA�ry, aby se on i jeho svA�t, jak varuje A?almista, a�znezhroutila�? (A? 15,5). NeboA? bez ohledu na dA�jinnA�, nA?boA?enskA� a filosofickA� kontexty bude vA?dy platit, A?e pokud mA? A?lovA�k A?istA� srdce a hledA? pravdu, pA?sobA� pokoj a obA�tovA?vA? se pro spravedlnost, nachA?zA� tu pravou A?ivotnA� cestu a naplA?uje svA� A?ivotnA� poslA?nA�.
A urA?itA� bychom mA�li dodrA?ovat A?tvrtA� pA�ikA?zA?nA�: a�zPamatuj na den odpoA?inku, A?e ti mA? bA?t svatA?a�? (Ex 20,8-11 a Dt 5,12-15), neboA? se nejednA? pouze o odpoA?inek, ale o a�zspoA?inutA�a�?, ve kterA�m se A?lovA�k mA?A?e otevA�A�t tomu, co ho oslovuje a vyzA?vA?.
Ale pA�edevA?A�m bychom mA�li hledat spoleA?enstvA� sA�druhA?mi lidmi, kterA� nebude spojeno pouze vnA�jA?A�mi cA�ly, ale bude otevA�eno a�zvnitA�nA�mu sjednocenA�a�?, kterA� si nemA?A?e vynutit, ani naplA?novat. TakovA? spoleA?enstvA� by mA�la hledat novA� pojetA� vA�ry v dialogu, kterA� bude sice respektovat odkazy a tradice minulosti, zejmA�na hebrejskou vA�ru, ze kterA� vychA?zA� kA�esA?anstvA�, a A�eckou filosofii, ze kterA� vychA?zA� modernA� vA�da, ale bude hledat souA?asnA� pojetA� i jazyk, ve kterA�m svou vA�ru vyjA?dA�A�.
TakovA�to souA?asnA� pojetA� vA�ry navrhovali vA�minulA�m stoletA� filosofovA� a theologovA�, kteA�A� se pokouA?eli o novA� pA�A�stupy k pojetA� A?lovA�ka jako personA?lnA�ho subjektu a pro kterA� zA?kladnA�mi tA�maty byly zejmA�na nepA�edmA�tnost, udA?lostnost a procesualita. Popisovali dA?vody vykoA�enA�nA� a odcizenA� evropskA�ho A?lovA�ka, a proto hledali i novA� pojetA� starozA?konnA�ho Boha ve smyslu Hospodina. PatA�ili k nim zejmA�na filosofovA� K. Jaspers (a�zjakoA?to existence jsme ve vztahu kA�Bohu a�� kA�transcendencia�?), G. Marcel (a�ztajemstvA�, kterA� tvoA�A� metafyzickA? rozmA�r bytA�, dA?vA? smysl vA�A�e a svobodA�a�?) a E. LA�vinas (a�ztranscendence druhA�hoa�?), kA�esA?anA?tA� theologovA� D. Bonhoeffer (a�zpA�ed Bohem a sA�nA�m A?ijeme bez Bohaa�?) a K. Rahner (a�zabsolutnA� budoucnosta�?) a judaistA� M. Buber (a�zvA�A?nA� Tya�?) a F. Rosenzweig (a�zsvoboda smA�A�uje kA�nekoneA?nua�?). Z A?eskA?ch filosofA? jsou to zejmA�na E. RA?dl (a�znemA?me pravdu, nA?brA? pravda mA? nA?s; neustanovujeme ji, nA?brA? rodA�me se do nA�a�?) a L. HejdA?nek, kterA? pojA�mA? bytA� jako udA?lostnA� dA�nA� a Boha jako ryzA� nepA�edmA�tnost.
[1] Text je internA�m materiA?lem projektu WebDialog. JednA? se o zkrA?cenou verzi textu HebrejskA? vA�ra a proroci Tanachu (kap. 9 a 10) a volnA� na nA�j navazuje Niternost a pA?sobenA� pokoje.
[2] L. HejdA?nek, NepA�edmA�tnost vA�myA?lenA� a ve skuteA?nosti,A� str. 10.
[3] Srv. K. Jaspers, Asvod do filosofie, str. 9-13.
[4] Tamt., str. 12.
[5] Tamt., str. 13.
[6] Srv. L. HejdA?nek, Filosofie a vA�ra, Praha 1999, str. 225-226.
[7] Tento pA�eklad navrhuje L. HejdA?nek.
[8] Srv. X. LA�on-Dufour, SlovnA�k biblickA� teologie, a�zSrdcea�?: VA�biblickA�m pojetA� je srdce a�zsA�dlem a�svnitA�nA�ho A?ivotaa�? A?lovA�ka se vA?A�m vA?udy. K citA?m se tak druA?A� pamA�A?, myA?lenA�, lidskA� zA?mA�ry a rozhodnutA� o nich. BA?h dal A?lovA�ku a�ssrdce kA�myA?lenA�a�? a A?almista mluvA� o a�smyA?lenkA?ch srdcea�? Boha samotnA�ho, tj. o jeho zA?mA�ru budoucA� spA?sy lidA�a�?.
[9] B. Pascal, MyA?lenky, kap. 1, LXIX a LXX, str. 22.
[10] L. HejdA?nek, Filosofie a vA�ra, str. 181-182.
[11] Srv. L. HejdA?nek, NepA�edmA�tnost vA�myA?lenA� a ve skuteA?nosti, str. 107, 117, 121-123.
[12] Srv. L. HejdA?nek, Filosofie a vA�ra, str. 226-227.
[13] Srv. K. Jaspers, Asvod do filosofie, a�zObjA�majA�cA�a�?, str. 23-24.
[14] Srv. L. HejdA?nek, Filosofie a vA�ra, a�zReflexe vA�ry ve StarA�m zA?konA�a�?, str. 203.
[15] Tamt., str. 209.
[16] Tamt., str. 214.
[17] Bible kralickA?, A? 146,4.
[18] Tamt., Jr 6,19.
[19] Tamt., Da 2,30.
[20] Tamt., A? 139,2.
[21] Srv. Jr 29,11-13.
[22] L. HejdA?nek, Filosofie a vA�ra, str. 215.
[23] Srv. M. BalabA?n, HebrejskA� myA?lenA�, str. 114.
[24] Tamt.
[25] Tamt., str. 118.
[26] Srv. X. LA�on-Dufour, SlovnA�k biblickA� teologie, a�zMilosrdenstvA�a�?.
[27] Tamt.
[28] Tamt., a�zPoA?ehnA?nA�a�?.
[29] A?idovskA? Tanach, neboli hebrejskou bibli, pA�evzali kA�esA?anA� jako souA?A?st svA� svatA� knihy Bible, sA�nA?zvem StarA? zA?kon.
[30] VA�pojetA� A�eckA� filosofie pravda neboli alA�theia vyjadA�uje, A?e nA�co je odkrytA� a�� mA�sto aby to bylo zamlA?eno A?i skryto, je to vyjA?dA�eno a zbaveno vA?eho zastA�rajA�cA�ho zdA?nA�.
[31] E. RA?dl, AstA�cha zA�filosofie, str. 12.
[32] Srv. L. HejdA?nek, NepA�edmA�tnost vA�myA?lenA� a ve skuteA?nosti, str. 112.
[33] Srv. L. HejdA?nek, Filosofie a vA�ra, a�zReflexe vA�ry ve StarA�m zA?konA�a�?, str. 216-217.
[34] X. LA�on-Dufour, SlovnA�k biblickA� teologie, a�zPokoja�?.
[35] Srv. tamt.
[36] Srv. tamt.
[37] Srv. Bible, Mt 5,8a��10: a�z8A�Blaze tA�m, kdo majA� A?istA� srdce, neboA? oni uzA�A� Boha. 9A� Blaze tA�m, kdo pA?sobA� pokoj, neboA? oni budou nazvA?ni syny BoA?A�mi. 10A� Blaze tA�m, kdo jsou pronA?sledovA?ni pro spravedlnost, neboA? jejich je krA?lovstvA� nebeskA�.a�?
[38] X. LA�on-Dufour, SlovnA�k biblickA� teologie, a�zSpravedlnosta�?.
[39] Tamt.
[40] Talmud, Makot 23b-24a.
[41] Iz 1,13-17, a�zPravA? bohosluA?ba (PouhA� obA�ady bez A?istoty srdce nejsou bohosluA?bou.)a�?.