DuchovnA� hodnoty a budoucnost A?eskA?ch nadacA�

Asvod

PA�edseda sprA?vnA� rady NadaA?nA�ho fondu Martina Bubera, kterA? je autorem studie, oslovil vA�roce 2007 pA�edstavitele vA?znamnA?ch A?eskA?ch nadacA� (Nadace a�zNadA?nA� Josefa, Marie a ZdeA?ky HlA?vkovA?cha�?, NROS a�� Nadace rozvoje obA?anskA� spoleA?nosti, Nadace VIA a A�VA?bor dobrA� vA?le – Nadace Olgy HavlovA�) sA�nA?vrhem na spoluprA?ci a podporu projektu vzdA�lA?vacA�ho a kulturnA�ho portA?lu WebDialog. ((NadaA?nA� fond Martina Bubera, kterA? vznikl vA�roce 2004, mA�l za sebou tA�i neA?spA�A?nA� pokusy o zA�skA?nA� finanA?nA�ch prostA�edkA? zA�programA? EU na realizaci vzdA�lA?vacA�ho a kulturnA�ho portA?lu WebDialog, pA�edloA?enA?ch na programy EU ve spoluprA?ci sA�nakladatelstvA�m OIKOYMENH a Univerzitou J. E. PurkynA�.)) PA�edstavitelA� tA�chto nadacA� se shodli na tom, A?e jednA�m z dA?vodA? prohlubujA�cA�ch se krizA� naA?A� spoleA?nosti je destrukce vyznA?vanA?ch etickA?ch a filosofickA?ch hodnot a A?e nastA?vA? chvA�le, kdy by se lidA� z nadacA� mA�li spoleA?nA� zamyslet nad touto situacA�. ZvlA?A?tA� kdyA? majA� nadace vA�nadaA?nA�m zA?konA� na prvnA�m mA�stA� uveden obecnA� prospA�A?nA? cA�l, kterA?m je rozvoj duchovnA�ch hodnot. ((ZA?kon o nadacA�ch a nadaA?nA�ch fondech A?. 227/1997 Sb.)) NepodlA�hA?me sice iluzi, A?e by nadace mohly spoleA?enskA� dA�nA� vA?raznA� ovlivnit, ale pA�inejmenA?A�m jsou to jedny zA�mA?la prA?vnickA?ch osob, kterA� nejsou zA?vislA� na stA?tnA�ch dotacA�ch a mohou si dovolit tuto situaci reflektovat a analyzovat jejA� dA?vody.

DA�ky tA�mto A?vahA?m vznikla idea zpracovA?nA� studie, kterA? by na jednA� stranA� zpA�ehlednila myA?lenkovA? vA?chodiska a poslA?nA� vA?znamnA?ch nadacA�, interpretovala, vA�A?em spoA?A�vA? obecnA� prospA�A?nA? cA�l nadaA?nA�ho zA?kona, kterA?m je rozvoj duchovnA�ch hodnot, a navrhla moA?nou roli nadacA� pro pA�ichA?zejA�cA� budoucnost. PodmA�nkou pro analA?zu naA?A� souA?asnA� spoleA?enskA� situace je vA?ak vytvoA�enA� dialogu pA�edevA?A�m lidA� zA�nadacA� a univerzit, ale i lidA� zA�umA�leckA�ho a mediA?lnA�ho svA�ta.

HlavnA�m cA�lem studie tedy nenA� vytvoA�enA� vA�deckA�ho dA�la, ale srozumitelnA? a kA�diskusi vybA�zejA�cA� reflexe myA?lenkovA?ch vA?chodisek a poslA?nA� A?eskA?ch nadacA�, pA�emA?A?lenA� o A?innosti nadacA� jako celku a hledA?nA� moA?nA� role nadacA� do budoucnosti. ((PA�edloA?enA? studie tedy nemA? parametry studiA� vydA?vanA?ch vA�rA?mci grantA? HlA?vkovy nadace. To se odrA?A?A� i vA�bibliografii, kde jsou uvedena pouze dA�la, kterA? jsou ve studii vyuA?ita.)) DruhA?m cA�lem studie je pokus nadaA?nA�ho manaA?era o interpretaci obecnA� prospA�A?nA�ho cA�le, kterA?m je rozvoj duchovnA�ch hodnot a navrA?enA� praktickA�ho postupu pro vedenA� spoleA?nA�ho dialogu prostA�ednictvA�m projektu PorozumA�nA� pA�A�tomnA�mu a hledA?nA� budoucA�ho.

VA�prvnA� kapitole studie „NadaA?nA� svA�t a naA?e pA�A�tomnost“ jsou zpA�ehlednA�na myA?lenkovA? vA?chodiska a zA?kladnA� tA�mata A?innosti A?eskA?ch nadacA� a to srovnA?nA�m poslA?nA� vybranA?ch vA?znamnA?ch nadacA� a asociacA�, kterA� vznikly vA�devadesA?tA?ch letech, nadaA?nA�ho zA?kona a nadacemi pA�ijatA?ch etickA?ch principA? chovA?nA�.

Ve druhA� kapitole „MyA?lenkovA? vA?chodiska vybranA?ch nadacA� a dA?leA?itA? tA�mata“ jsou identifikovA?na vA?znamnA? tA�mata v A?innosti vybranA?ch nadacA� a to vA�kontextu myA?lenkovA?ch vA?chodisek tA�chto nadacA� prezentovanA?ch na jejich webovA?ch strA?nkA?ch, kterA? jsou uvedena vA�pA�A�loze A?. 2 (ZpA�ehlednA�nA� poslA?nA�, cA�lA? a programA? vybranA?ch nadacA�). JednotlivA? tA�mata byla sA�pA�edstaviteli tA�chto nadacA� konzultovA?na a odsouhlasena. ZA�tA�chto vA?znamnA?ch tA�mat jednotlivA?ch nadacA� je pak vytvoA�en nA?vrh dA?leA?itA?ch tA�mat v A?innosti A?eskA?ch nadacA�, kterA? by mA�la bA?t reflektovA?na a diskutovA?na sA�odbornA�ky, pA�edevA?A�m zA�akademickA�ho svA�ta.

Ve tA�etA� kapitole „Asloha duchovnA�ch hodnot a poslA?nA� nadacA� ve spoleA?nosti“ je nabA�dnuta interpretace rozvoje duchovnA�ch hodnot, kterA? vychA?zA� zA�pojetA� skuteA?nosti, kterA? se dA�je a uskuteA?A?uje vA�udA?lostech, tedy vA�neustA?lA?ch zmA�nA?ch, a mA? svou pA�edmA�tnou i nepA�edmA�tnou strA?nku. VA?znam slova hodnota je pojat jako to, co bA?ti mA? a vA?znam slova duchovnA� jako niternA?. Pokud budeme schopni pA�ipustit a promyslet niternost neboli nepA�edmA�tnost vA�myA?lenA� a ve skuteA?nosti, mohly by nA?m takto pojatA� duchovnA� hodnoty pomoci pA�i hledA?nA� spoleA?nA?ch cA�lA? a brA?nA�nA� se krizA�m, ve kterA?ch je naA?e spoleA?nost. LidA� vA�nadacA�ch jsou tA�mto vyzA?vA?ni, aby na sebe vzali odpovA�dnost za spoleA?nA? dialog a vzhledem kA�finanA?nA� nezA?vislosti nadacA� i vA�tA?A� odpovA�dnost za celkovA? vA?voj naA?A� spoleA?nosti. VA�pA�A�loze A?. 1 (DuchovnA� hodnoty a vA�ra) jsou pak uvedeny prameny, ze kterA?ch autor pA�i svA� interpretaci vychA?zel.

Ve A?tvrtA� kapitole „HledA?nA� spoleA?nA� cesty do budoucnosti“ je nastoleno tA�ma, od kterA�ho se odvA�jA� budoucnost A?eskA?ch nadacA�, a tA�m je odpovA�dnost nadacA� za celkovA? rozvoj naA?A� spoleA?nosti tak, jak je vyjA?dA�ena vA�pA�ijatA?ch etickA?ch principech chovA?nA� nadacA�. Je navrA?en projekt PorozumA�nA� pA�A�tomnA�mu a hledA?nA� budoucA�ho, jehoA? hlavnA�m cA�lem je vytvoA�enA� dialogickA�ho spoleA?enstvA� a vzdA�lA?vacA�ho a kulturnA�ho portA?lu WebDialog. VA�pA�A�loze A?. 3 (Rozhovory sA�pA�edstaviteli nadaA?nA�ho svA�ta) jsou pak jednotlivA? tA�mata studie diskutovA?na sA�nA�kolika pA�edstaviteli vA?znamnA?ch nadacA�. VA�pA�A�loze A?. 4 (ZadA?nA� projektu: PorozumA�nA� pA�A�tomnA�mu a hledA?nA� budoucA�ho) je zpA�ehlednA�no struA?nA� zadA?nA� projektu.

I. NadaA?nA� svA�t a naA?e pA�A�tomnost

1. Vznik nadaA?nA�ho svA�ta po roce 1989

Vznik A?eskA?ch nadacA� a celA�ho nadaA?nA�ho svA�ta po roce 1989 je zvlA?A?tnA�m fenomA�nem, kterA? zatA�m nebyl dostateA?nA� reflektovA?n. ZajA�mavA?m vA?chodiskem mA?A?e bA?t A?vaha, A?e lidA�, kteA�A� tento svA�t vytvA?A�eli, tuA?ili, A?e politickA? a ekonomickA? rozvoj naA?A� spoleA?nosti bude provA?zen mnoha obtA�A?emi a A?e je tA�eba tvoA�it spoleA?enskou sA�lu, kterA? bude do urA?itA� mA�ry na obou tA�chto procesech nezA?vislA?. Situace byla sloA?itA? vA�tom, A?e nebylo pA�A�liA? na co navazovat, protoA?e spolkovA? A?ivot a tradice nadacA�, kterA? sahA? aA? do stA�edovA�ku, byly pA�edchA?zejA�cA�m reA?imem potlaA?eny. NavA�c vA�celA� EvropA� jsou nadace spA�A?e okrajovA?m spoleA?enskA?m jevem a tradice vA�USA, kde nadace jsou silnou souA?A?stA� spoleA?nosti, je nA?m pA�A�liA? vzdA?lenA? a vzhledem kA�rozdA�lnosti evropskA?ch a americkA?ch dA�jin tA�A?ko pA�edatelnA?, aA? A�ada A?eskA?ch nadacA� se snaA?A� „americkA? model“ pA�evzA�t. ((SrovnA?nA� A?innosti nadacA� vA�EvropA� a vA�USA nenA� pA�edmA�tem tA�to studie, ale je to dA?leA?itA� tA�ma, jehoA? zpracovA?nA� by napomohlo kA�lepA?A�mu porozumA�nA� nadaA?nA� A?innosti. ZvlA?A?tA� pak rozdA�ly v pojetA� community a community care.))

Pokud chceme uvaA?ovat o budoucnosti A?eskA?ch nadacA�, mA�li bychom znA?t jejich dA�jiny i A?irA?A� dA�jinnA� souvislosti, mA�li bychom reflektovat myA?lenkovA? vA?chodiska a tvoA�it myA?lenkovA� zA?zemA� A?eskA?ch nadacA�, kterA� by tA�m mohly zA�skat vA�tA?A� vliv vA�naA?A� spoleA?nosti, nejenom vA�oblastech, kde se angaA?ujA� prostA�ednictvA�m svA?ch poskytovanA?ch grantA?.

NadaA?nA� svA�t vznikl po roce 1989 pomA�rnA� rychle. PodA�l na tom mA�ly A?tyA�i existujA�cA� a silnA� nadace, jejichA? pA?vod charakterizuje problematickou situaci transformace naA?A� spoleA?nosti.

Nadace sA�nejdelA?A� historiA� vA�A?echA?ch, kterou je NadA?nA� Josefa, Marie a ZdeA?ky HlA?vkovA?ch ((NejstarA?A� A?eskA? nadace byla Dr. Josefem HlA?vkou zaloA?ena dne 25. ledna 1904. A?innost NadA?nA� byla po celou dobu nepA�etrA?itA� prA?vnA� kontinuity A?zce spojena s osudy A?eskA� spoleA?nosti. V roce 1953 byly rozhodnutA�m vlA?dy zruA?eny vA?echny A?eskA� nadace s vA?jimkou NadA?nA�, jemuA? byla ponechA?na moA?nost formA?lnA� existence s urA?itA?m vlastivA�dnA?m poslA?nA�m a torzem pA?vodnA� majetkovA� podstaty. Do roku 1989 se podaA�ilo nA�kolikrA?t zabrA?nit zruA?enA� NadA?nA�, naposledy pak v roce 1987.)) byla jedinou nadacA�, kterou minulA? reA?im nezruA?il. Po roce 1989 byla obnovena hodnota odkazu J. HlA?vky a renesance jeho NadA?nA� – podporovat vynikajA�cA� studenty praA?skA?ch vysokA?ch A?kol, talentovanA� mladA� vA�deckA� pracovnA�ky a umA�lce, stejnA� jako pA�ispA�vat k rozvoji A?eskA� spoleA?nosti a jejA�ho hospodA?A�stvA� prostA�ednictvA�m NA?rodohospodA?A�skA�ho A?stavu J. HlA?vky.

DalA?A�mi dvA�ma existujA�cA�mi nadacemi, kterA� byly zaloA?eny vA�zahraniA?A� po ChartA� 77, byly VzdA�lA?vacA� nadace Jana Husa a Nadace Charty 77. VzdA�lA?vacA� nadace Jana Husa vznikla na sklonku sedmdesA?tA?ch let v Oxfordu s cA�lem pomoci ohroA?enA� kultuA�e a vzdA�lanosti v komunistickA�m A?eskoslovensku. Nadace podporuje rozvoj plnohodnotnA�ho a kvalitnA�ho vzdA�lA?vA?nA� jako zA?kladu zdravA� obA?anskA� spoleA?nosti zaloA?enA� na principech demokracie, solidarity a zodpovA�dnosti. VizA� nadace je svobodnA? spoleA?nost zaloA?enA? na svobodnA�m toku myA?lenek a informacA� a uvA�domA�nA� si kaA?dA�ho obA?ana svA?ch prA?v, povinnostA� a zodpovA�dnosti. A?innost Nadace Charty 77 pA�eA?la plynule zeA�Stockholmu, kde ji pA�edseda nadace FrantiA?ek Janouch zaloA?il vA�roce 1978, a od A?nora 1990 byla registrovA?na vA�A?R. Nadace zA�A?iroce pojA�manA� ochrany lidskA?ch prA?v a podpory disidentA? pA�eA?la kA�podpoA�e celA� A?kA?ly kulturnA� humanitA?rnA�ch aktivit aA�stala se, podle vlastnA�ho sebehodnocenA�, prA?kopnA�kem obA?anskA� spoleA?nosti.

A?tvrtou nadacA� byla A?eskoslovenskA? rada pro humanitA?rnA� spoluprA?ci (dnes A?eskA? rada humanitA?rnA�ch organizacA�), kterA? vznikla vA�kvA�tnu 1990 zA�a�sneslavnA�hoa�? Fondu mA�ru a solidarity. ((Fond mA�ru a solidarity NA?rodnA� fronty A?eskoslovenskA� socialistickA� republiky.)) JejA�m cA�lem bylo zmA�rnit lidskA� utrpenA� realizacA� nejrA?znA�jA?A�ch humanitA?rnA�ch projektA?, zejmA�na vA�oblasti zdravotnA� a sociA?lnA� handicapovanA?ch.

NejvA?znamnA�jA?A�mi mezi novA� vzniklA?mi nadacemi byly VA?bor dobrA� vA?le – Nadace Olgy HavlovA� a Nadace ObA?anskA�ho fA?ra. VA?bor dobrA� vA?le – Nadace Olgy HavlovA� zaloA?ila Olga HavlovA? (1933-1996), prvnA� manA?elka prezidenta A?eskA� republiky, poA?A?tkem roku 1990 v tradici VA?boru na obranu nespravedlivA� stA�hanA?ch Charty 77. CA�lem nadace bylo pomA?hat lidem se zdravotnA�m nebo sociA?lnA�m handicapem, aby se mohli co nejlA�pe zaA?lenit do spoleA?nosti. V kvA�tnu 1990 byla zaloA?ena Nadace ObA?anskA�ho fA?ra jako samostatnA? organizace, kterA� ObA?anskA� fA?rum propA?jA?ilo svA� jmA�no a poskytlo poA?A?teA?nA� finanA?nA� grant. PoslA?nA�m nadace je podporovat obnovu a ochranu kulturnA�ho dA�dictvA� v A?eskA� republice se zvlA?A?tnA�m dA?razem na opomA�jenA� pamA?tky.

DA?leA?itou organizacA�, kterA? byla registrovA?na vA�roce 1990 jako organizace sA�mezinA?rodnA�m prvkem, byl A?eskA? helsinskA? vA?bor, kterA? byl zaloA?en z podnA�tu MezinA?rodnA� helsinskA� federace vA�roce 1988, aby sledoval dodrA?ovA?nA� a poruA?ovA?nA� lidskA?ch prA?v vA�tehdejA?A� A?SSR. Po roce 1990 pokraA?oval ve svA� obhajobA� lidskA?ch a obA?anskA?ch prA?v. A?eskA? helsinskA? vA?bor vA?ak nepracuje jako nadace.

VA�roce 1993 vznikly dalA?A� dvA� vA?znamnA� organizace NROS (Nadace rozvoje obA?anskA� spoleA?nosti) a ICN (InformaA?nA� centrum nadacA�). NROS povaA?uje existenci silnA� a nezA?vislA� obA?anskA� spoleA?nosti za dA?leA?itou podmA�nku udrA?ovA?nA� demokratickA?ch hodnot nejen v A?R ale i v celoevropskA�m mA�A�A�tku. Jako svA� zA?kladnA� poslA?nA� chA?pe NROS podporu organizacA� obA?anskA� spoleA?nosti, protoA?e pA�ispA�vajA� k prosazovA?nA� demokratickA?ch hodnot a spoleA?enskA� odpovA�dnosti a upevA?ovA?nA� obA?anskA?ch prA?v a svobod, tolerance, principu rovnosti a solidarity. ICN vzniklo na zA?kladA� dohody neziskovA?ch organizacA� na historicky vA?znamnA� konferenci neziskovA?ch organizacA� vA�roce 1991 ve StupavA� a jeho poslA?nA�m bylo prostA�ednictvA�m kvalitnA�ho vzdA�lA?vacA�ho a informaA?nA�ho servisu rozvA�jet neziskovA? sektor v A?R a podporovat filantropii.

Po roce 1989 zaA?aly vA�naA?A� zemi pA?sobit i zahraniA?nA� nadace. ZA�deseti a�snejbohatA?A�cha�? nadacA� vA�USA si vA�Praze vytvoA�ila sA�dlo pro Evropu C. S. Mott Foundation a poboA?ku zde mA? i Open Society Fund, Nadaci Open Society Fund Praha. ObA� nadace majA� ve svA�m poslA?nA� podporu rozvoje demokratickA� aA�pluralitnA� spoleA?nosti. VA�roce 1991 vznikla zA�podpory German Marshall Fund zA�USA Nadace PartnerstvA�, kterA? pomA?hA? nevlA?dnA�m organizacA�m, obcA�m a dalA?A�m partnerA?m v pA�A?i o A?ivotnA� prostA�edA�, stimulujeme trvale udrA?itelnA? rozvoj, mezisektorovou spoluprA?ci a A?A?ast obA?anA? na vA�cech veA�ejnA?ch. SamostatnA?m prA?vnA�m subjektem se Nadace PartnerstvA� stala vA�roce 1998.

VA�roce 1990 zaloA?ila Wendy W. Luers vA�New Yorku nadaci Foundation for a Civil Society pro podporu demokracie a obA?anskA� spoleA?nosti v A?R a SR. ProstA�ednictvA�m tA�to nadace vznikly pA�edevA?A�m Nadace VIA a KomunitnA� nadace Euroregionu Labe. Nadace VIA vznikla vA�roce 1997, jako transformace nadace Foundation for a Civil Society, jejA�m poslA?nA�m je podporovat a posilovat aktivnA� A?A?ast veA�ejnosti na rozvoji demokratickA� spoleA?nosti v A?eskA� republice, zejmA�na prostA�ednictvA�m podpory komunitnA�ch projektA? vA�A?R, a je u nA?s hlavnA�m nositelem idejA� komunitnA�ch nadacA� vA�USA. KomunitnA� nadace Euroregionu Labe, kterA? vznikla takA� vA�roce 1997, je prvnA� komunitnA� nadacA� vA�naA?A� zemi a jejA�m poslA?nA�m je usilovat oA�otevA�enA� lidskA� spoleA?enstvA� aA�zlepA?ovA?nA� podmA�nek A?ivota v Euroregionu Labe.

VA�roce 1997 vzniklo i obA?anskA� sdruA?enA� FA?rum dA?rcA? (Czech Donors Forum), kterA� poskytuje poradenskA� sluA?by nadacA�m i firmA?m pA�i jejich filantropii. A?leny FA?ra dA?rcA? jsou vA?znamnA� nadace, nadaA?nA� fondy a firemnA� dA?rci (Asociace nadacA�, Asociace nadaA?nA�ch fondA? a Klub firemnA�ch dA?rcA? DONATOR).

2. NadaA?nA� zA?kon a NadaA?nA� investiA?nA� fond

UrA?itA?m vyvrcholenA�m procesu rozvoje nadacA� bylo v roce 1997 schvA?lenA� ZA?kona o nadacA�ch a nadaA?nA�ch fondech a zA?roveA? vytvoA�enA� nadaA?nA�ho jmA�nA� vybranA?m nadacA�m zA�NadaA?nA�ho investiA?nA�ho fondu. ZA?kon o nadacA�ch a nadaA?nA�ch fondech ((ZA?kon o nadacA�ch a nadaA?nA�ch fondech A?. 227/1997 Sb.)) definoval nadace a nadaA?nA� fondy jako A?A?elovA? sdruA?enA� majetku zA�A�zenA? a vzniklA? pro dosahovA?nA� obecnA� prospA�A?nA?ch cA�lA?. ObecnA� prospA�A?nA?m cA�lem je podle tohoto zA?kona a�zzejmA�na rozvoj duchovnA�ch hodnot, ochrana lidskA?ch prA?v nebo jinA?ch humanitA?rnA�ch hodnot, ochrana pA�A�rodnA�ho prostA�edA�, kulturnA�ch pamA?tek a tradic, a rozvoj vA�dy, vzdA�lA?nA�, tA�lovA?chovy a sportua�?. PA�estoA?e se vA�preambuli Asstavy A?R hovoA�A� o a�zsvobodnA�m a demokratickA�m stA?tA�, zaloA?enA�m na A?ctA� k lidskA?m prA?vA?m a na zA?sadA?ch obA?anskA� spoleA?nostia�?, nadaA?nA� zA?kon termA�n obA?anskA� spoleA?nosti nepouA?A�vA?. StejnA� tak zA?kon neA�eA?A� ani problA�m filantropie, tedy pravidla pro zA�skA?vA?nA� finanA?nA�ch a jinA?ch prostA�edkA? od dA?rcA?, kterA? jsou pA�edpokladem pro dosahovA?nA� obecnA� prospA�A?nA?ch cA�lA?. Naopak se vA�nadaA?nA�m zA?konA� jako prvnA� obecnA� prospA�A?nA? cA�l objevil rozvoj duchovnA�ch hodnot, kterA? je v poslA?nA� nadacA� vA?jimeA?nA� a nenA� blA�A?e urA?en.

VA?raznou podporou ve vA?voji nadacA� byl NIF (NadaA?nA� investiA?nA� fond) ((NadaA?nA� investiA?nA� fond (NIF) vznikl vA�roce 1991 na zA?kladA� zA?kona A?NR A?. 171/1991 Sb. VlA?da vyA?lenila 1% akciA� zA�druhA� vlny kupA?novA� privatizace jako majetek tohoto fondu, in: www.donorsforum.cz.)), kterA? vznikl v rA?mci druhA� vlny kupA?novA� privatizace, kdy bylo vyA?lenA�no 1 % akciA� s cA�lem uA?A�t tA�chto prostA�edkA? na posA�lenA� nadaA?nA�ho sektoru a zajiA?tA�nA� jeho urA?itA� finanA?nA� nezA?vislosti tak, aby se mohl podA�let na podpoA�e rozvoje obA?anskA� spoleA?nosti v A?eskA� republice. V I. etapA� byla uzavA�ena smlouva s 38 nadacemi, rozdA�lenA? finanA?nA� A?A?stka pA�edstavovala 483 mil. KA?. Ve II. etapA� byla uzavA�ena smlouva sA�64 nadacemi, zA�nichA? 29 zA�skalo pA�A�spA�vek i vA�I. etapA�. Byla rozdA�lena A?A?stka 849 mil. KA?. Nadace a nadaA?nA� fondy ((Ve zbA?vajA�cA� A?A?sti textu se hovoA�A� pouze o a�znadacA�cha�?, ale jsou tA�m myA?leny i a�znadaA?nA� fondya�?.))se tA�m staly vA?znamnA?m fenomA�nem ve vytvA?A�enA� partnerstvA� a spoleA?nA�ho A�eA?enA� problA�mA? ve veA�ejnA�m, soukromA�m a neziskovA�m sektoru, jehoA? klA�A?ovA?mi pA�edstaviteli jsou obce, stA?tnA� instituce, obchodnA� spoleA?nosti a nevlA?dnA� neziskovA� organizace.

Nadace udA�laly dalA?A� krok pA�i hledA?nA� svA� identity, kdyA? vA�roce 2002 pA�ijaly vA�Asociaci nadacA� pA�i FA?ru dA?rcA? spoleA?nA� a�zprincipy etickA�ho chovA?nA�a�? ((Asociace nadacA� FA?ra dA?rcA? pro svA� A?leny sestavila zA?vaznA? Pravidla etickA�ho chovA?nA� nadacA� jako zA?kladnA�ho principu fungovA?nA� nadaA?nA� A?innosti, in: www.donorsforum.cz. Text je uveden v kapitole „VybranA� nadace a etickA? kodex nadacA�“.)), kde bylo konstatovA?no, A?e a�zA?A?elem nadacA� je spravovat a rozdA�lovat finanA?nA� prostA�edky pro veA�ejnA� prospA�A?nA� A?A?ely a tA�m slouA?it celA� spoleA?nostia�?. ZA?vA�r prohlA?A?enA� konA?A� vA�tou, A?e a�znadace jednajA� sA�vA�domA�m odpovA�dnosti za celkovA? obraz a vA?voj neziskovA�ho sektorua�?. Filantropie pA�edstavuje podle tA�chto principA? a�zneziA?tnou pomoc penA�zi, vA�cnA?mi dary, A?asem a dovednostmi bez oA?ekA?vA?nA� osobnA�ho zisku. Jde o A?innost zamA�A�enou na dosahovA?nA� veA�ejnA� prospA�A?nA?ch cA�lA?. Tradice dA?rcovstvA� a pA�A?e o druhA� je pro kvalitu A?ivota zcela zA?sadnA�. Nadace a nadaA?nA� fondy jsou projevem organizovanA� filantropie vA�A?Ra�?.

3. PojetA� obA?anskA� spoleA?nosti

SpoleA?nA?m jmenovatelem ve vA?ech vA?A?e uvedenA?ch poslA?nA�ch, aA? uA? pA�A�mo A?i nepA�A�mo vyjA?dA�enA?m, je rozvoj obA?anskA� spoleA?nosti. A prA?vA� na vA?voji pojetA� obA?anskA� spoleA?nosti je vidA�t, A?e vA?e se mA�nA� a na tyto zmA�ny je tA�eba reagovat. VA�souA?asnA� dobA� jsou vA�humanitnA�ch vA�dA?ch rozliA?ovA?na tA�i rozdA�lnA? pojetA� obA?anskA� spoleA?nosti. VA�prvnA�m pojetA� je obA?anskA? spoleA?nost chA?pA?na jako konkurenA?nA� pojem kA�demokracii, ve smyslu omezenA� a odpovA�dnA� autority a jako neodmyslitelnA? souA?A?st trhu. a�zVolnA? trh podle generalistA? a maximalistA? kultivuje obA?any, uA?A� je odpovA�dnosti, nA?zorovA� pluralitA�, toleranci a nA?zorovA�mu sebeomezovA?nA� a je neodmyslitelnou souA?A?stA� obA?anskA� spoleA?nosti, jako je obA?anskA? spoleA?nost neodmyslitelnou souA?A?stA� trhua�? ((M. BlafkovA?: „ObA?anskA? spoleA?nost: spory mezi generalisty, maximalisty a minimalisty“, in: www.e-polis.cz, 2008.)), coA? jsou vA�tomto konceptu dA?leA?itA� pA�edpoklady fungujA�cA� obA?anskA� spoleA?nosti. Ve druhA�m pojetA� je obA?anskA? spoleA?nost zastA�eA?ujA�cA�m konceptem, platformou institucA�, kterA? mimo rA?mec stA?tu zahrnuje trA?nA� hospodA?A�stvA� a jeho instituce, veA�ejnA� mA�nA�nA�, vlA?du prA?va, politickA� strany, veA�ejnA� i soukromA� asociace, nejrA?znA�jA?A� formy spoleA?enskA� spoluprA?ce, jeA? vytvA?A�ejA� zA?vazky a zaklA?dajA� vztahy dA?vA�ry. I zde je neodmyslitelnou souA?A?stA� obA?anskA� spoleA?nosti trA?nA� hospodA?A�stvA�, kterA� jA� poskytuje zA?sadnA� oporu. VA�tA�etA�m pojetA� je obA?anskA? spoleA?nost mimo stA?t, mimo ekonomiku a trh i mimo ostatnA� A?A?sti spoleA?nosti. PA�edstavuje samostatnou sfA�ru spoleA?enskA� solidarity a hodnotovA�ho konsensu, to znamenA? urA?itA� kulturnA� pA�edpoklady, tradice, hodnoty, normy a sdA�lenA� mravy. VA�tomto pojetA� je obA?anskA? spoleA?nost nositelem a�zuniverzA?lnA�ch a transcendentA?lnA�ch hodnot“ ((Tamt.)) a stojA� v opozici proti stA?tu a trhu a mA�la by poskytovat zA?zemA� pro jejich transformaci.

Pokud pA�ipustA�me smysluplnost tA�chto interpretacA� pojetA� obA?anskA� spoleA?nosti, pak zA�poslA?nA� nadacA� nevyplA?vA?, kA�jakA� zA�tA�chto variant by se nadace pA�iklA?nA�ly a vA�tA?inou je jejich pojetA� obA?anskA� spoleA?nosti formulovA?no pouze vA�obecnA� rovinA�.

4. DA�jinnA� souvislosti a naA?e pA�A�tomnost

JestliA?e chceme uvaA?ovat o budoucnosti A?eskA?ch nadacA� a o spoleA?nA?ch tA�matech a cA�lech, mA�li bychom se nejprve zamyslet nad pA�A�tomnou situacA� naA?A� spoleA?nosti. HodnocenA� toho, co se udA?lo a stA?le se dA�je vA�poslednA�ch dvaceti letech vA�naA?A� zemi, je tA�eba uvA�st tA�m, A?e je velmi problematickA� srovnA?vat politickA? reA?im pA�ed rokem 1989 sA�tA�m, co se dA�je dnes, protoA?e tyto udA?losti vychA?zejA� ze zcela rozdA�lnA?ch dA�jinnA?ch podmA�nek a myA?lenkovA?ch vA?chodisek. ZA�hlediska pamA�ti nA?roda je neA?A?astnA�, A?e jsme se sA�dobou pA�ed rokem 1989 zatA�m nevypoA�A?dali a nepojmenovali jsme „sA�ly“, kterA� vA�nA� vlA?dly. SovA�tskA? svaz sice zaniknul, Rusko pA�eA?lo ke kapitalismu, ale je otA?zka, jak zaniknul bolA?evismus, kterA? vA�Rusku vlA?dnul sedmdesA?t let a kterA? byl vzhledem kA�dA�lce svA�ho trvA?nA� obdobnou tragA�diA� pro evropskou kulturu a civilizaci jako faA?ismus.

„SametovA? revoluce“ vA�roce 1989 byla spA�A?e smA�nnA?m obchodem, kdy politickA? moc byla smA�nA�na za ekonomickou moc. JestliA?e A?dobA� od roku 1939 do roku 1989 bylo pro A?eskA? nA?rod „vyhnanstvA�m“, pak „nA?vrat“ do vlastnA� zemA� a kA�demokracii se zatA�m nezdaA�il. Sice jiA? neA?ijeme v „bez-prA?vnA�“ spoleA?nosti, ale A?ijeme ve spoleA?nosti, kde zA?kony nejsou dodrA?ovA?ny.

Po dvaceti letech bychom mA�li pojmenovat alespoA? nejhrubA?A� chyby, ke kterA?m doA?lo, ale nezA?stA?vat pouze u kritiky. VnA�jA?nA� nazA�rA?no spoA?A�vA? krize naA?A� spoleA?nosti vA�tom, A?e po padesA?ti letech totalitnA�ch reA?imA? prochA?zA�me zmA�nami, ve kterA?ch, vedle mnohA?ch pozitivnA�ch jevA?, dochA?zA� i k negativnA�m jevA?m. NegativnA�mi jevy, kterA� jsou dA?vodem souA?asnA?ch spoleA?enskA?ch krizA�, jsou pA�edevA?A�m nA�zkA? A?roveA? politickA?ch pA�edstavitelA?, kteA�A� zneuA?A�vajA� svA� politickA� moci a dochA?zA� ke korupci. Jsou zneuA?A�vA?ny veA�ejnA� finanA?nA� prostA�edky kA�osobnA�mu obohacovA?nA�. StA?tnA�ho majetku se vA�procesu podivnA� privatizace zmocnili vA�mnoha pA�A�padech buA? pA�edstavitelA� minulA�ho reA?imu, coA? byl pA�A�pad privatizace velkA?ch stA?tnA�ch podnikA?, nebo lidA�, kteA�A� se vA�minulA�m reA?imu A?ivili vekslovA?nA�m A?i jinA?mi podvody. Dnes se tito lidA� stA?vajA� „elitou nA?roda“.

DalA?A� vlnou nezA?konnosti a podvodA? byla privatizace bankovnictvA�. SouA?asnA?m klA�A?ovA?m jevem je provA?zanost politickA� moci a soukromA�ho kapitA?lu a nezA?konnA� osobnA� obohacovA?nA� zneuA?A�vA?nA�m stA?tnA�ch finanA?nA�ch prostA�edkA? a dotacA� zA�EU.A�VA?echny tyto vnA�jA?A� jevy bychom mA�li bA?t schopni pojmenovat, abychom si vyjasnili alespoA? fakta.

Jsou ale vA?A?e uvedenA� vnA�jA?A� jevy opravdu dA?vodem souA?asnA?ch spoleA?enskA?ch krizA�? Nejsou spA�A?e dA?sledkem toho, jakou filosofii, vyznA?nA� a hodnoty, a zA�nich vyplA?vajA�cA� pravidla a normy jsme po listopadu 1989 pA�ijali jako lidA� a obA?anA� pro vytvA?A�enA� naA?A� spoleA?nosti a lidskA?ch spoleA?enstvA� vA�nA�? Pokud svobodu nebudeme pojA�mat jako „anarchii“, kterA? se A�A�dA� pouze prA?vnA�mi pA�edpisy, ale pA�edevA?A�m jako odpovA�dnost, pak jako jsme byli spoluodpovA�dnA� za minulA? reA?im, jsme ve svobodA?ch, kterA� jsme zA�skali, jeA?tA� vA�ce spoluodpovA�dnA� za souA?asnA? reA?im. A nadace, kterA� jsou a mA�ly by bA?t nezA?vislA?mi organizacemi, jsou odpovA�dnA� minimA?lnA� za reflexi a analA?zu tA�chto spoleA?enskA?ch procesA?.

II. MyA?lenkovA? vA?chodiska vybranA?ch nadacA� a dA?leA?itA? tA�mata

1. VybranA� nadace a etickA? kodex A?eskA?ch nadacA�

CA�lem nA?sledujA�cA� analA?zy je ukA?zat vA?chozA� myA?lenky a vA?znamnA? tA�mata vybranA?ch nadacA�. KA�analA?ze byly vybrA?ny nadace, jejichA? A�editelA� se A?A?astnA� pA�A�pravy projektu PorozumA�nA� pA�A�tomnA�mu a hledA?nA� budoucA�ho, NROS a�� Nadace rozvoje obA?anskA� spoleA?nosti (dA?le jen NROS), VA?bor dobrA� vA?le a�� Nadace Olgy HavlovA� (dA?le jen VDV) a Nadace VIA. ((PhDr. Hana A�ilhA?novA? (NROS), MUDr. Milena A?ernA? (VDV), Ing. JiA�A� BA?rta (Nadace VIA).)) DA?le byly do analA?zy zaA�azeny Nadace Charty 77, Nadace OSF Praha, Nadace PartnerstvA� a VzdA�lA?vacA� nadace Jana Husa. Mezi nadace, kterA� se podA�lely na rozvoji nadaA?nA�ho svA�ta po roce 1989, bezesporu patA�A� i Nadace a�zNadA?nA� Josefa, ZdeA?ky a Marie HlA?vkovA?cha�?, kterA? vA?ak vzhledem kA�tomu, A?e je poskytovatelem grantu na zpracovA?nA� tA�to studie, nebyla do analA?zy zaA�azena.

VA?znamnA? tA�mata vA�A?innosti vybranA?ch nadacA� byla navrA?ena ve spoluprA?ci sA�pA�edstaviteli tA�chto nadacA� ((VA?jimkou je VzdA�lA?vacA� nadace Jana Husa, kde se nepodaA�ilo navA?zat komunikaci a tA�mata byla konzultovA?na pouze sA�bA?valA?m dlouholetA?m A�editelem Ing. M. PospA�A?ilem, dnes A�editelem Centra pro vA?zkum neziskovA�ho sektoru.)) a nA?vrh vychA?zel z myA?lenkovA?ch vA?chodisek tA�chto nadacA� prezentovanA?ch na jejich webovA?ch strA?nkA?ch, kterA? jsou uvedena vA�pA�A�loze A?. 2 (ZpA�ehlednA�nA� poslA?nA�, cA�lA? a programA? vybranA?ch nadacA�).

NROS, VDV a Nadace VIA reprezentujA� tA�i vA?znamnA� proudy, ve kterA?ch se uskuteA?A?uje A?innost a pA?sobenA� nadacA� vA�naA?A� zemi. Prioritou NROS je podpora silnA� a nezA?vislA� obA?anskA� spoleA?nosti prostA�ednictvA�m rozvoje neziskovA?ch organizacA�. Prioritou VDV je podpora neziskovA?ch organizacA� ve zdravotnA� a sociA?lnA� oblasti. A prioritou Nadace VIA je rozvoj komunitnA�ho A?ivota A?eskA?ch mA�st a obcA� prostA�ednictvA�m neziskovA?ch organizacA� a obnova zpA�etrhanA� tradice filantropie a dA?rcovstvA� vA�A?eskA� republice.

Nadace Charty 77 se ponA�kud uchA?lila od svA�ho pA?vodnA�ho poslA?nA�, kterA� bylo pA?vodnA� pojA�mA?no pA�edevA?A�m na obranu lidskA?ch prA?v a podporu pronA?sledovanA?ch disidentA? aA�nezA?vislA� kultury, ale zejmA�na jejA� Konto BariA�ry je ukA?zkou toho, podobnA� jako projekt NROS Pomozte dA�tem, jak je moA?nA� uskuteA?A?ovat veA�ejnA� sbA�rky ((Podle zA?kona A?. 117/2001 Sb. o veA�ejnA?ch sbA�rkA?ch a zmA�nA� nA�kterA?ch zA?konA?, A� 1 a�zveA�ejnou sbA�rkou je zA�skA?vA?nA� a shromaA?A?ovA?nA� dobrovolnA?ch penA�A?itA?ch pA�A�spA�vkA? od pA�edem neurA?enA�ho okruhu pA�ispA�vatelA? pro pA�edem stanovenA? veA�ejnA� prospA�A?nA? A?A?el, zejmA�na humanitA?rnA� nebo charitativnA�, rozvoj vzdA�lA?nA�, tA�lovA?chovy nebo sportu, nebo ochrana kulturnA�ch pamA?tek, tradic nebo A?ivotnA�ho prostA�edA�a�?. SbA�rku je oprA?vnA�na konat za podmA�nek stanovenA?ch tA�mto zA?konem pouze prA?vnickA? osoba.)) i ve spoleA?nosti, kterA? se postupnA� uchyluje k pA�edmA�tnA�mu pojetA� skuteA?nosti a kA�orientaci nikoliv na duchovnA� hodnoty, ale na materiA?lnA� hodnoty. Nadace OSF Praha je pA�A�kladem toho, co znamenA? se inspirovat zahraniA?nA�mi zkuA?enostmi. TA�m, A?e Nadace OSF Praha pA�evzala zkuA?enosti svA� mateA�skA� nadace, pA�inA?A?ela a pA�inA?A?A� dA?leA?itA? tA�mata, kterA?mi jsou vedle obA?anskA� spoleA?nosti a podpory vzdA�lanosti pA�edevA?A�m tA�mata lidskA?ch prA?v a boje proti korupci, na kterA? upozorA?uje nalA�havA�ji neA? ostatnA� nadace. Nadace PartnerstvA� je klA�A?ovou nadacA�, kterA? se zabA?vA? tA�matem ochrany A?ivotnA�ho prostA�edA� a trvale udrA?itelnA�ho A?ivota. VzdA�lA?vacA� nadace Jana Husa spolu sA�HlA?vkovou nadacA� jsou nadacemi, jejA�mA? hlavnA�m cA�lem je vzdA�lanost a vzdA�lA?vA?nA�. VA?echny nadace vybranA� do analA?zy se vA?znamnA?m zpA?sobem podA�lely na vytvA?A�enA� nadaA?nA�ho svA�ta vA�naA?A� zemi vA�devadesA?tA?ch letech minulA�ho stoletA�.

EtickA? kodex A?eskA?ch nadacA�

ZajA�mavA?m fenomA�nem bylo vA�roce 2002 pA�ijetA� Pravidel etickA�ho chovA?nA� nadacA� ((Asociace nadacA� FA?ra dA?rcA? pro svA� A?leny sestavila zA?vaznA? Pravidla etickA�ho chovA?nA� nadacA� jako zA?kladnA�ho principu fungovA?nA� nadaA?nA� A?innosti, in: www.donorsforum.cz.)), kterA? sestavila Asociace nadacA� pA�i FA?ru dA?rcA? jako zA?kladnA� principy nadaA?nA� A?innosti, kterA?mi propaguje dodrA?ovA?nA� etickA?ch zA?sad jako zA?kladnA�ho principu fungovA?nA� nadacA�. Nadace zaA�azenA� do analA?zy jsou A?leny Asociace nadacA� a pA�ijaly nA?sledujA�cA�

EtickA? kodex:

PRINCIPY ETICKA�HO CHOVA?NA? NADACA?

My, nadace sdruA?enA� v Asociaci nadacA� pA�i FA?ru dA?rcA?, jsme se dohodly na nA?sledujA�cA�ch principech etickA�ho chovA?nA�, kterA� respektujeme a povaA?ujeme pro svou A?innost za zA?vaznA�. VyzA?vA?me ostatnA� nadace, aby se kA�tA�mto etickA?m principA?m pA�ipojily.

PREAMBULE

Filantropie pA�edstavuje neziA?tnou pomoc penA�zi, vA�cnA?mi dary, A?asem a dovednostmi bez oA?ekA?vA?nA� osobnA�ho zisku. Jde o A?innost zamA�A�enou na dosahovA?nA� veA�ejnA� prospA�A?nA?ch cA�lA?. Tradice dA?rcovstvA� a pA�A?e o druhA� je pro kvalitu A?ivota zcela zA?sadnA�. Nadace a nadaA?nA� fondy jsou projevem organizovanA� filantropie vA�A?R. Tyto subjekty, i ostatnA�, kterA� majA� stejnA� zA?mA�ry, potA�ebujA� pro svou A?innost jasnA� principy etickA�ho chovA?nA� vA�oblasti poskytovA?nA� prostA�edkA? tak, aby filantropie zA�skala vA?eobecnou dA?vA�ru a respekt A?irokA� veA�ejnosti.

Nadace jsou podle zA?kona A?. 227/1997 Sb. o nadacA�ch a nadaA?nA�ch fondech A?A?elovA? sdruA?enA� majetku, zA�A�zenA? a vzniklA? pro dosahovA?nA� obecnA� prospA�A?nA?ch cA�lA?. ObecnA� prospA�A?nA?m cA�lem je zejmA�na rozvoj duchovnA�ch hodnot, ochrana lidskA?ch prA?v nebo jinA?ch humanitA?rnA�ch hodnot, ochrana pA�A�rodnA�ho prostA�edA�, kulturnA�ch pamA?tek a tradic a rozvoj vA�dy, vzdA�lA?nA�, tA�lovA?chovy a sportu.

Nadace si uvA�domujA�, A?e jejich A?A?elem je spravovat a rozdA�lovat finanA?nA� prostA�edky pro veA�ejnA� prospA�A?nA� A?A?ely a tA�m slouA?it celA� spoleA?nosti. Tohoto A?A?elu dosahujA� zejmA�na prostA�ednictvA�m podpory nestA?tnA�ch neziskovA?ch organizacA�. Jejich pA�A�stup ke spoleA?enskA?m otA?zkA?m je nestranickA?.

Tento dokument shrnuje zA?kladnA� etickA� principy A?innosti nadacA�, kterA� respektujA� a pA�esahujA� rA?mec souA?asnA�ho zA?kona. Dokument pA�edjA�mA? budoucA� normy jednA?nA� a pA?sobenA� nadacA� na veA�ejnosti. ZveA�ejnA�nA�m dokumentu usilujA� jeho signatA?A�i o to, aby se zde uvedenA� zA?sady staly obecnA� pA�ijA�manA?mi.

VA�souladu sA�etickA?mi principy nadace:

• pouA?A�vajA� svA� prostA�edky na obecnA� prospA�A?nA? A?A?el, pro kterA? byly zA�A�zeny
• dodrA?ujA� princip rozdA�lovA?nA� nadaA?nA�ch pA�A�spA�vkA? tA�etA�m osobA?m
• minimalizujA� nA?klady na svoji vlastnA� administrativu
• hospodaA�A� sA�majetkem jim svA�A�enA?m zakladateli a dA?rci tak, aby byl trvalA?m a pokud moA?no rostoucA�m zdrojem dalA?A�ch pA�A�jmA?
• poskytujA� veA�ejnosti moA?nost seznA?mit se se svA?mi statuty a grantovA?mi pravidly
• vedou A�A?dnA� svA� A?A?etnictvA� a zajiA?A?ujA� vyjA?dA�enA� nezA?vislA�ho auditora ke svA�mu hospodaA�enA�
• uveA�ejA?ujA� vA?roA?nA� zprA?vu o A?innosti a vA?sledcA�ch hospodaA�enA� s majetkem, vyA?A�slujA� vA?znamnA� dary a uvA?dA�jA� A�pA�ehled vA?znamnA?ch poskytnutA?ch nadaA?nA�ch pA�A�spA�vkA?
• dodrA?ujA� svA� jasnA� a srozumitelnA� definovanA� poslA?nA�, cA�le a programy vA�souladu se svA?m poslA?nA�m, statutem, cA�li a programy:

-A�A�A�A�A�A� dbajA� na to, aby se udA�lovA?nA� nadaA?nA�ch pA�A�spA�vkA? A�A�dilo jednoznaA?nA?mi a pA�edem uveA�ejnA�nA?mi pravidly

-A�A�A�A�A�A� dbajA� na to, aby procesA�rozhodovA?nA� o poskytovA?nA� nadaA?nA�ch pA�A�spA�vkA? probA�hal A�A?dnA?m a objektivnA�m zpA?sobem a aby nedoA?lo keA� konfliktu zA?jmA? osob, kterA� se A?A?astnA� vA?bA�ru uchazeA?A? a rozhodovA?nA� o vA?A?i nadaA?nA�ch pA�A�spA�vkA?

-A�A�A�A�A�A� dbajA� na uzavA�rA?nA� smluv obsahujA�cA�ch podmA�nky pro poskytnutA� nadaA?nA�ho pA�A�spA�vku

-A�A�A�A�A�A� dbajA� o kontrolu A�A?dnA�ho vyuA?itA� poskytnutA?ch nadaA?nA�ch pA�A�spA�vkA? vA�souladu sA�podmA�nkami zA?kona a pA�A�sluA?nA?ch smluv

-A�A�A�A�A�A� peA?livA� sledujA� a prA?bA�A?nA� hodnotA� vA?sledky svA� nadaA?nA� A?innosti

• dbajA� o minimalizaci nA?kladA? na sprA?vu tak, aby nejenom dodrA?ovaly zA?konem stanovenA� omezenA� zapsanA� ve statutu, ale aby uA?etA�enA� prostA�edky mohly bA?t pouA?ity pro plnA�nA� cA�lA? a programA?
• dbajA� o zachovA?nA� morA?lnA�ho kreditu A?lenA? sprA?vnA�ch a dozorA?A�ch orgA?nA?
• ochraA?ujA� intelektuA?lnA� hodnoty vloA?enA� A?adatelem do pA�edloA?enA?ch projektA? a dbajA� na to, aby nA?pady A?adatele, ani jejich A?A?st, nebyly vyuA?ity ve prospA�ch jinA�ho subjektuA� bez vA�domA� autora
• dbajA� na ochranu informacA� o osobnA�ch A?dajA�ch A?adatelA?, kterA� zA�skajA� vA�souvislosti se A?A?dostmi o nadaA?nA� pA�A�spA�vek
• informujA� o svA� A?innosti prostA�ednictvA�m pravidelnA� vydA?vanA?ch zprA?v:

-A�A�A�A�A�A� o svA�m poslA?nA�, cA�lech, programech a A?innosti vA�uplynulA�m kalendA?A�nA�m roce

-A�A�A�A�A�A� o grantovA?ch pravidlech a jejich A?pravA?ch

-A�A�A�A�A�A� o zdrojA�ch pA�A�jmA? a jejich vA?A?i, vA?etnA� zA?konem poA?adovanA�ho vA?A?tu nadaA?nA�ch darA?

-A�A�A�A�A�A� o vA?A?i provoznA�ch nA?kladA?

-A�A�A�A�A�A� o celkovA?ch vA?dajA�ch a jejich struktuA�e, vA?etnA� vA?A?tu vA?znamnA?ch poskytnutA?ch nadaA?nA�ch pA�A�spA�vkA?

-A�A�A�A�A�A� o zmA�nA?ch statutu nebo dalA?A�ch vA?znamnA?ch dokumentA? veA�ejnA�ho charakteru

-A�A�A�A�A�A� o A?lenech sprA?vnA� a dozorA?A� rady

• dbajA� o A�A?dnou evidenci pA�ijatA?ch nadaA?nA�ch darA? a poskytnutA?ch nadaA?nA�ch pA�A�spA�vkA?
• projevujA� A?ctu a vA?A?nost ve vztahu kA�zakladatelA?m a dA?rcA?m
• respektujA� projevenou vA?li a pA�A?nA� dA?rcA?, pokud nejsou vA�rozporu se zA?konem nebo statutem
• informujA� dA?rce o skuteA?nostech, kterA� se vztahujA� kA�jeho osobA�, jsou-li pouA?ity vA�dokumentech vydA?vanA?ch nadacA�
• dojednajA� sA�dA?rcem, zda a vA�jakA� formA� bude uvedena ve vA?roA?nA� zprA?vA� informace o poskytnutA�m daru
• A�A?dnA� spravujA� svA?j majetek a usilujA� o jeho zajiA?tA�nA� do budoucnosti
• volA� etickA� prostA�edky kA�propagaci svA� A?innosti
• jednajA� vA?dy sA�vA�domA�m odpovA�dnosti za celkovA? obraz a vA?voj neziskovA�ho sektoru

EtickA? kodex nadacA� je dobrou ukA?zkou toho, co pA�edstavuje orientace naA?eho souA?asnA�ho myA?lenA� na vnA�jA?A�, pA�edmA�tnA� a materiA?lnA�. Principy etickA�ho chovA?nA� nadacA� se totiA? tA�matu etiky dotA?kajA� pouze na A?tyA�ech mA�stech a to bez bliA?A?A�ho vysvA�tlenA�, vA�A?em spoA?A�vA? dodrA?ovA?nA� tA�chto principA?:

• dbajA� o zachovA?nA� morA?lnA�ho kreditu A?lenA? sprA?vnA�ch a dozorA?A�ch orgA?nA?
• ochraA?ujA� intelektuA?lnA� hodnoty vloA?enA� A?adatelem do pA�edloA?enA?ch projektA? a dbajA� na to, aby nA?pady A?adatele, ani jejich A?A?st, nebyly vyuA?ity ve prospA�ch jinA�ho subjektuA� bez vA�domA� autora
• projevujA� A?ctu a vA?A?nost ve vztahu kA�zakladatelA?m a dA?rcA?m
• volA� etickA� prostA�edky kA�propagaci svA� A?innosti.

ZajA�mavA? a mnohoznaA?nA? je zA?vA�reA?nA? vA�ta, A?e nadace jednajA� vA?dy sA�vA�domA�m odpovA�dnosti za celkovA? obraz a vA?voj neziskovA�ho sektoru.

2. NROS – Nadace rozvoje obA?anskA� spoleA?nosti

VA?znamnA? tA�mata vA�A?innosti NROS

VA?znamnA?mi tA�maty vA�A?innosti NROS jsou zejmA�na rozvoj silnA� a nezA?vislA� obA?anskA� spoleA?nosti, udrA?ovA?nA� demokratickA?ch hodnot a spoleA?enskA� odpovA�dnosti vA�celoevropskA�m mA�A�A�tku, upevA?ovA?nA� obA?anskA?ch prA?v a svobod a ochrana lidskA?ch prA?v, kterA? vA�pojetA� NROS znamenajA�:

Rozvoj silnA� a nezA?vislA� obA?anskA� spoleA?nosti:

ObA?anskA? spoleA?nost je pro NROS pojmem, kterA? je vystavA�n na svobodnA� iniciativA� aktivnA�ch a odpovA�dnA?ch lidA�, kteA�A� se samostatnA� nebo vA�rA?znA?ch vA�ce A?i mA�nA� formalizovanA?ch spoleA?enstvA�ch snaA?A� ovlivA?ovat veA�ejnA� vA�ci. TA�m, A?e tato uskupenA� vytvA?A�ejA� horizontA?lnA� sA�tA�, jsou schopnA� vyplA?ovat prostor mezi obA?anem a stA?tem, zvyA?ujA� participaci na demokracii mimo rA?mec zastupitelskA�ho systA�mu a ve svA�m dA?sledku tak brA?nA� excesA?m vA�rA?znA?ch oblastech stA?tnA� politiky A?i vytvA?A�ejA� hrA?z proti spoleA?enskA?m otA�esA?m.

DemokratickA� hodnoty a spoleA?enskA? odpovA�dnost:

ProsazovA?nA� demokratickA?ch hodnot a spoleA?enskA� odpovA�dnosti tvoA�A� zA?kladnA� vA?chodisko vA�poslA?nA� a A?innosti NROS a to prA?vA� prostA�ednictvA�m podpory organizacA� obA?anskA� spoleA?nosti. Po dvacetiletA?ch zkuA?enostech i vzhledem kA�rozdA�lnA?m interpretacA�m vA?znamu obA?anskA� spoleA?nosti pociA?uje NROS potA�ebu veA�ejnA� diskuze zamA�A�enA� na zA?kladnA� otA?zky, zejmA�na vA�A?em vlastnA� spoA?A�vajA� demokratickA� hodnoty a spoleA?enskA? odpovA�dnost a jakA? je role obA?ana, obA?anskA?ch iniciativ a nevlA?dnA�ch neziskovA?ch organizacA� ve vztahu ke stA?tu a politickA?m strukturA?m?

ObA?anskA? prA?va a svobody:

JednA�m zA�nejcitlivA�jA?A�ch i nejhlubA?A�ch problA�mA? naA?A� spoleA?nosti jsou obA?anskA? prA?va a svobody dA�tA� a mladistvA?ch se specifickA?mi problA�my. Oblast pA�A?e o tyto dA�ti a mladistvA� je zamA�A�ena na dA�ti sociA?lnA� znevA?hodnA�nA� (tj. A?ijA�cA� mimo rodinu nebo ohroA?enA� umA�stA�nA�m do A?stavnA�ho zaA�A�zenA�), tak na dA�ti se zdravotnA�m postiA?enA�m. NedostateA?nA? nabA�dka i dostupnost zdravotnA�ch a sociA?lnA�ch sluA?eb znesnadA?uje pA�A?i o dA�ti a mladistvA� se specifickA?mi problA�my. ChybA� nA?rodnA� strategie a koncepce pA�A?e o dA�tA� a rodinu. SouA?asnA? systA�m je roztA�A�A?tA�nA? a neposkytuje dostatek terA�nnA�ch a preventivnA�ch opatA�enA�. DA?sledkem je alarmujA�cA� situace, kdy vA�A?R vyrA?stA? vysokA? poA?et dA�tA� vA�A?stavnA�ch zaA�A�zenA�ch. CA�lem NROS je pA�ispA�t ke snA�A?enA� poA?tu dA�tA� umA�stA�nA?ch vA�A?stavnA� pA�A?i a zlepA?it tak pomA�r rodinnA� pA�A?e na A?kor pA�A?e A?stavnA�.

StejnA� jako vA�pA�A�padA� demokratickA?ch hodnot a spoleA?enskA� odpovA�dnosti by se mA�la interpretace pojmu a�zobA?anskA?ch prA?v a svoboda�? stA?t pA�edmA�tem multidisciplinA?rnA� i veA�ejnA� diskuze.

Ochrana lidskA?ch prA?v:

A?R vstoupila do EU vA�dobA�, kdy vA�A�adA� oblastA�, zejmA�na vA�reA?lnA� A?rovni dodrA?ovA?nA� a ochrany lidskA?ch prA?v ohroA?enA?ch skupin (mezi kterA� patA�A� i etnicky a nA?rodnostnA� odliA?nA�), jeA?tA� nedosahovala kvality vA�tA?iny dosavadnA�ch A?lenskA?ch zemA�. ZejmA�na na mA�stnA� a regionA?lnA� A?rovni nenA� zajiA?tA�no naplA?ovA?nA� potA�eb cA�lovA?ch skupin, jako jsou pA�A�sluA?nA�ci nA?rodnostnA�ch a etnickA?ch menA?in a cizinci. DA?vodem mA?A?e bA?t i skuteA?nost, A?e vA�porovnA?nA� sA�jinA?mi evropskA?mi zemA�mi nenA� A?R zemA� sA�dlouhodobA�jA?A� migraA?nA� zkuA?enostA�. TakA� novodobA� standardy ochrany nA?rodnostnA�ch menA?in nejsou jeA?tA� vA�A?R zaA?itA� a veA�ejnostA� plnA� pochopenA�. A?eskA? spoleA?nost stA?le vykazuje (jako reziduum komunistickA�ho reA?imu) znA?mky uzavA�enosti, egocentrismu, nedostateA?nA� vnA�mavosti kA�problA�mA?m etnicky odliA?nA?ch osob, A?asto se znaky xenofobnA�ch postojA?. VA�mnohA�m ohledu je moA?nA� tyto postoje pozitivnA� ovlivA?ovat a mA�nit prostA�ednictvA�m aktivit, kterA?mi NNO pA�itaA?livA?m zpA?sobem a�zotevA�ou tento prostor odliA?nA?cha�? vA�tA?inovA� spoleA?nosti.

CA�lem NROS je pA�ispA�t ke zlepA?ovA?nA� (popA�. zahA?jenA�) komunikace mezi odliA?nA?mi etnickA?mi a nA?rodnostnA�mi komunitami a vA�tA?inovou spoleA?nostA�, kterA? povede kA�vA�tA?A� vzA?jemnA� otevA�enosti a propojenosti komunit A?ijA�cA�ch na stejnA�m A?zemA� (obce, regiony). CA�lem je oboustrannA� poznA?vA?nA�, nastolenA� dA?vA�ry, zvA?A?enA� komfortu a bezpeA?nA�ho souA?itA� nA?rodnostnA� a etnicky odliA?nA?ch skupin a pA�A�sluA?nA�kA? vA�tA?inovA� spoleA?nosti.

3. VA?bor dobrA� vA?le a�� Nadace Olgy HavlovA�

VA?znamnA? tA�mata vA�A?innosti VDV

VA?znamnA?mi tA�maty vA�A?innosti VDV jsou dA?stojnA� zapojenA� sociA?lnA� a zdravotnA� handicapovanA?ch obA?anA? do spoleA?nosti, pA?sobenA� na morA?lnA� vA�domA� spoleA?nosti, upozorA?ovA?nA� na nedostatky vA�sociA?lnA� politice stA?tu a vA�prA?ci institucA�, rozvoj duchovnA�ch hodnot a vzdA�lA?vA?nA�, ochrana lidskA?ch prA?v. V pojetA� VDV, kterA� formulovala A�editelka Milena A?ernA?, tato tA�mata znamenajA�:

DA?stojnA� zapojenA� handicapovanA?ch obA?anA? do spoleA?nosti:

Zakladatelka VDV Olga HavlovA? si po listopadu 1989 uvA�domila, co spoleA?nost dluA?A� lidem se zdravotnA�mi a sociA?lnA�mi handicapy. OdmA�tala myA?lenku, A?e A?lovA�k se zdravotnA�m postiA?enA�m, dlouhodobA� nemocnA? nebo starA? mA? bez moA?nosti vA?bA�ru A?A�t vA�A?stavu sA�lidmi stejnA� postiA?enA?mi. Byla svobodomyslnA? a svobodu druhA?ch respektovala. ZdA?razA?ovala tedy svobodnou volbu prostA�edA�, vA�nA�mA? A?lovA�k hodlA? A?A�t. Bylo vA?ak nutnA� vytvoA�it systA�m sociA?lnA�ch sluA?eb, kterA? takovou volbu umoA?A?uje. Dostupnost sociA?lnA�ch sluA?eb je dodnes na nA�zkA�m stupni a zA?kon o sociA?lnA�ch sluA?bA?ch, platnA? od 1. 1. 2007, kterA? zavedl pA�A�spA�vky na pA�A?i pro jednotlivA� obA?any se zdravotnA�m postiA?enA�m, neobsahuje nA?stroje, jak tyto pA�A�spA�vky dostat do systA�mu sociA?lnA�ch sluA?eb.

ZvlA?A?tnA� formou dA?razu na zapojenA� handicapovanA?ch obA?anA? do spoleA?nosti je Cena Olgy HavlovA�, zaloA?enA? Olgou Havlovou pA�i pA?tA�m vA?roA?A� zaloA?enA� VDV vA�roce 1995. ObdrA?A� ji kaA?doroA?nA� osobnost, kterA? se pA�es svA?j zA?vaA?nA? handicap angaA?uje pro druhA�. Tento aspekt je vA?dA?A� i pA�i rozhodovacA�ch procesech, vA?bA�rovA?ch a grantovA?ch A�A�zenA�ch a pA�idA�lovA?nA� nadaA?nA�ch pA�A�spA�vkA? VDV a�� dnes moA?nA? jeA?tA� vA�ce neA? vA�minulosti.

MorA?lnA� vA�domA� spoleA?nosti:

Ascta nA?leA?A� vA?emu A?ivA�mu a jeho rA?stu. Respekt kA�rA?stu podmiA?uje mravnA� odliA?nA? rozhodnutA�. HumA?nnA� je hodnotnA�, nehumA?nnA� ohroA?uje hodnoty.

VelkA� nA?rodnA� katastrofy (povodnA�a��) vyvolA?vajA� ve spoleA?nosti ducha solidarity, vyjA?dA�enA�ho spontA?nnA�m vyA?lenA�nA�m finanA?nA�ch prostA�edkA? na pomoc. SbA�rky fungujA� jen vA�pA�A�padech, kterA� na lidi pA?sobA� emocionA?lnA�, jako napA�. moA?nost onemocnA�nA� rakovinou, slepA� dA�ti apod. Velice mA?lo vA?ak funguje cit pro a�zodpovA�dnost dA?t zpA�t spoleA?nostia�?.

VA�A?R panuje pA�esvA�dA?enA�, A?e a�zo vA?echno se starA? stA?ta�?. Dokonce nA�kteA�A� do tohoto systA�mu zahrnujA� i nadace. (VDV se setkA?vA? i sA�tA�m, jak A�A�kA? Milena A?ernA?, A?e zdravotnA� postiA?enA� vytahujA� na nadace zA?kony, podle kterA?ch jim to a to nA?leA?A�.) DomnA�vA?m se, A?e A?kolem nestA?tnA�ch neziskovA?ch organizacA� je dA?t vA�dA�t, A?e a�zkaA?dA? je odpovA�dnA? za vA?ea�?.

PodnikatelskA� subjekty majA� urA?itA� dovednosti, kterA� pA�inA?A?ejA� do komunity. Mohou pomA?hat i neziskovA�mu sektoru. SpoleA?enskA? odpovA�dnost firem je dnes uA? rozA?A�A�enA?m heslem, ale vA�poslednA� dobA� nabA?vA? A?astA�ji podoby podnikovA?ch nadacA�, kterA� slouA?A� politickA?m, a nikoliv veA�ejnA?m zA?jmA?m.

Nedostatky vA�sociA?lnA� politice stA?tu a vA�prA?ci institucA�:

Na spoleA?enskA� A?rovni probA�hajA� velmi rychlA� zmA�ny. ZmA�ny vA�organizacA�ch jsou pomalA�, neboA? systA�my se uA?A� pomaleji.

Ve spoleA?nosti je mnoho lidA�, kteA�A� jsou postiA?eni zmA�nami. MusA�me dospA�t do situace, kdy na tyto lidi nepohlA�A?A�me jako na hlupA?ky, nA?brA? jako na ty, kdo majA� kompetence.

ObecnA� platA�, A?e A?A�ady jsou velmi rezistentnA� vA?A?i zmA�nA?m. ObA?anskA? sdruA?enA�, obecnA� prospA�A?nA� spoleA?nosti a A?A?elovA? zaA�A�zenA� cA�rkvA� jako poskytovatelA� sociA?lnA�ch sluA?eb se za dvacet let nestala regulA�rnA� souA?A?stA� spoleA?nosti, a tak i vA�pA�A�padech, kdy poskytujA� kvalitnA� a nepostradatelnA� sociA?lnA� sluA?by pro potA�ebnA�, se musejA� domA?hat dotacA� ze stA?tnA�ho rozpoA?tu, neboA? obce a kraje na nabA�dku jejich sluA?eb a�� aA? uA? poskytovanA� vA�terA�nu A?i v domA?cnostech a�� vesmA�s nereflektujA�. SociA?lnA� sluA?by pobytovA�ho charakteru, dnes jako pA�ed listopadem 1989, majA� vytvoA�eny pA�A�znivA�jA?A� podmA�nky pro svoji existenci. A?esko a�� dnes jako dA�A�ve a�� je tradiA?nA� zemA� A?stavA?. PodivuhodnA? fenomA�n domovA? dA?chodcA?, relikt socialismu, pA?vodnA� rozpoA?tovA?ch organizacA� zA�izovanA?ch stA?tem, se po regionA?lnA�m uspoA�A?dA?nA� stA?tu podaA�ilo protlaA?it do EvropskA� unie. NenA� divu, A?e obce pA�i reformA� veA�ejnA� sprA?vy svornA� odmA�tly vA�pA�A�mA� pA?sobnosti financovat tyto zbytnA�lA� instituce, aA? stojA� na jejich katastru.

Proto VDV, podobnA� jako nestA?tnA� neziskovA� organizace pA?sobA�cA� vA�tA�to oblasti, podle svA?ch moA?nostA� stojA� za preventivnA�mi, ale zejmA�na terA�nnA�mi a ambulantnA�mi sociA?lnA�mi sluA?bami.A� Fakt, A?e preventivnA�, terA�nnA� a ambulantnA� sluA?by jsou vA�A?hrnu nejen dA?stojnA�jA?A� pro uA?ivatele, ale tA�A? ekonomicky vA?hodnA�jA?A� neA? sanace A?i pobytovA� sluA?by, stA?le nenA� dostateA?nA?m argumentem pro transformaci sociA?lnA�ch sluA?eb, o niA? MPSV usiluje deset let. Je pA�A�liA? mnoho pA�ekA?A?ek a hnutA�, jeA? tA�to transformaci brA?nA�. Rezistence je obsaA?ena jak vA�samotnA�m centrA?lnA�m orgA?nu stA?tnA� sprA?vy, tak ve veA�ejnA� sprA?vA�, ale i u poskytovatelA? sociA?lnA�ch sluA?eb podle hesla a�zA?A?dnA? kapr si nevypustA� svA?j vlastnA� rybnA�ka�?.

Ochrana lidskA?ch prA?v:

VA�A?eskA� republice od poA?A?tku 90. let minulA�ho stoletA�, proti doporuA?enA�m VysokA� komisaA�ky OSN pro uprchlA�ky a jejA�ch nA?sledovnA�kA?, veA?kerou starostlivost o nejrizikovA�jA?A� cA�lovou skupinu migrantA? pA�ebA�ral stA?t. ExekutivnA� moc se tak propojila sA�humanitA?rnA� pomocA�, kA�nA�A? se centrA?lnA� orgA?ny stA?tnA� sprA?vy chovajA� velmi odtaA?itA�. PostupnA� doA?lo kA�omezenA�m A?i likvidaci obA?anskA?ch sdruA?enA�, kterA? uprchlA�kA?m pomA?hala.

VA�oblasti menA?inovA� politiky, zejmA�na A�eA?enA� otA?zek tA?kajA�cA�ch se romskA� minority, doA?lo po listopadu 1989 kA�rozsA?hlA?m opatA�enA�m administrativnA�ho i finanA?nA�ho charakteru. VA�poslednA�m desetiletA� XX. stoletA� se o finanA?nA� podporu rovnA?ch prA?v pro Romy postaral zejmA�na miliardA?A� G. Soros zA�USA, kterA? vA�celA� postkomunistickA� EvropA� vytvoA�il sA�A? organizacA�, usilujA�cA�ch o systA�movA� zmA�ny vA�politice lidskA?ch prA?v, rovnA�ho pA�A�stupu ke vzdA�lA?nA� a zamA�stnA?vA?nA�. PozdA�ji byly vA�tA�to oblasti bohatA� A?erpA?ny zdroje zA�EvropskA�ho sociA?lnA�ho fondu.

VDV sleduje vA?e, co se vA�oblasti ochrany a podpory lidskA?ch prA?v vA�A?R odehrA?vA?. Podporuje ty nestA?tnA� neziskovA� organizace, kterA� spravedlivA?m, transparentnA�m zpA?sobem hospodaA�A� sA�veA�ejnA?mi prostA�edky, na nA�kterA� dA�lA?A� projekty se jim vA?ak financA� nedostA?vA?.A� StA�A?ejnA�m programem tohoto charakteru je program a�zObyA?ejnA? A?ivota�?, financovanA? zA�vA?nosu prostA�edkA? zA�NadaA?nA�ho investiA?nA�ho fondu.

4. Nadace VIA

VA?znamnA? tA�mata vA�A?innosti Nadace VIA

PoslA?nA� Nadace VIA se promA�tA? do programovA?ch cA�lA? a vA?znamnA?ch nadaA?nA�ch tA�mat, kterA?mi jsou komunita a komunitnA� A?ivot, rozvoj neziskovA?ch organizacA�, veA�ejnA? prostor a aktivnA� podA�l lidA� na sprA?vA� vA�cA� veA�ejnA?ch a filantropie, odpovA�dnost a svoboda, kterA? vA�pojetA� Nadace VIA znamenajA�:

Komunita a komunitnA� A?ivot:

Nadace VIA pomA?hA? rozvA�jet komunitnA� A?ivot A?eskA?ch mA�st a obcA�, neboA? vychA?zA� z pA�esvA�dA?enA�, A?e odpovA�dnost a starost o svA� okolA� a ochota podA�let se na sprA?vA� vA�cA� veA�ejnA?ch patA�A� k nezbytnA?m pA�edpokladA?m A?ivota ve svobodnA� spoleA?nosti. Proto poskytuje granty zamA�A�enA� na podporu komunitnA�ch projektA? a pomA?hA? svA?mi asistenA?nA�mi programy rozhA?bA?vat aktivitu a dA�nA� v mA�stnA�ch komunitA?ch.

Rozvoj neziskovA?ch organizacA�, veA�ejnA? prostor a aktivnA� podA�l lidA� na sprA?vA� vA�cA� veA�ejnA?ch:

Nadace VIA posiluje neziskovA� organizace a investuje do jejich rozvoje, protoA?e je pA�esvA�dA?ena, A?e neziskovA� organizace jsou podstatnou souA?A?stA� A?ivota kaA?dA� zdravA� spoleA?nosti. DA�ky nim mohou aktivnA� lidA� vstupovat do veA�ejnA�ho prostoru, dA�ky nim se mohou zapojit do praktickA� pomoci pA�A�rodA�, kultuA�e, obci, nebo pA�A�mo konkrA�tnA�m jednotlivcA?m, kteA�A� tuto pomoc potA�ebujA�. Proto programy Nadace VIA kladou velkA? dA?raz na vzdA�lA?vA?nA� a rozvoj neziskovA?ch organizacA� a�� a to jak malA?ch zaA?A�najA�cA�ch dobrovolnickA?ch uskupenA�, tak i velkA?ch profesionA?lnA�ch organizacA�.

Filantropie, odpovA�dnost a svoboda:

Nadace VIA pomA?hA? obnovovat zpA�etrhanA� tradice filantropie a dA?rcovstvA� vA�A?echA?ch a na MoravA� neboA? soukromA? filantropie a dA?rcovstvA� sehrA?vA? v A?ivotech lidA�, ale i celA� spoleA?nosti, vA?znamnou roli. Nadace VIA napomA?hA? tomu, aby se soukromA� dA?rcovstvA� stalo opA�t bA�A?nou a cenA�nou ctnostA�. CtnostA�, kterA? je projevem naA?A� odpovA�dnosti a nedA�lnou souA?A?stA� naA?A� svobody.

ZkuA?enosti, nabytA� dA�ky svA� filantropickA� A?innosti, sdA�lA� Nadace VIA a�� aA? uA? se jednA? o podporu rozvoje neziskovA?ch organizacA�, rozvoj dA?rcovstvA�, nebo rozvoj komunitnA�ho A?ivota a�� s kolegy ze zahraniA?A�, pA�edevA?A�m postkomunistickA?ch zemA� stA�ednA� a vA?chodnA� Evropy.

HodnocenA� souA?asnA�ho stavu filantropie vA�A?echA?ch:

Filantropie a ochota lidA� a firem pomA?hat vA�poslednA�ch letech soustavnA� roste a to je dobA�e. Na druhou stranu, je to letos teprve dvacet let, co jsme po velmi dlouhA� dobA� zaA?ali opA�t A?A�t svobodnA�, s plnou odpovA�dnostA� za A?ivot kolem nA?s.

Jak se ony nesvobodnA� roky podepsaly na nA?s a na stavu filantropie? PA�edevA?A�m jsme si pA�A�liA? zvykli na to, A?e je to koneckoncA? stA?t, kdo se nakonec postarA? o vA?echny potA�eby ve spoleA?nosti. TakovA�mu vidA�nA� A?ivota a svA�ta samozA�ejmA� nahrA?vA? i model sociA?lnA�ho stA?tu, tak jak se po druhA� svA�tovA� vA?lce vytvoA�il vA�zA?padnA� kontinentA?lnA� EvropA�. Fakticky jsme ztratili povA�domost o tom, A?e filantropie a�� coby soukromA? iniciativa smA�A�ujA�cA� kA�dosaA?enA� obecnA�ho prospA�chu a�� je vysoce cenA�nou ctnostA� a mA? bA?t bA�A?nou souA?A?stA� A?ivota. A pA�idA?me-li kA�tomu skuteA?nost, A?e platA�me znaA?nA� danA� stA?tu, kterA? a�zdo vA?eho mluvA� a o vA?echno se starA?a�?, pak majA� mnozA� zA�nA?s pocit, A?e a�zjiA? pA�ispA�li dosta�?.

MA�ra filantropie u nA?s zatA�m dostateA?nA? nenA�, ale trend rozvoje soukromA�ho dA?rcovstvA� je nadA�jnA?. MeziroA?nA� tempo rA?stu objemu soukromA?ch darA? za poslednA�ch sedm let je zhruba 10 %. AvA?ak poskytnutA� dary si ve svA�m daA?ovA�m pA�iznA?nA� uplatA?uje pouze 140 tisA�c daA?ovA?ch poplatnA�kA? (A?daj zA�roku 2007) a potenciA?l pro dalA?A� rA?st jak objemu, tak i mnoA?stvA� poskytnutA?ch darA? je tedy obrovskA?.

JiA? dnes darujA� soukromA� dA?rci, tj. firmy a jednotlivci, kolem 4 miliard KA? roA?nA� a to je zhruba 35 % toho, co na podporu obecnA� prospA�A?nA?ch projektA? poskytujA� veA�ejnA� rozpoA?ty.

DalA?A� rozvoj dA?rcovstvA� vA�souA?asnA� chvA�li pravdA�podobnA� nejvA�ce limitujA� nA?sledujA�cA� faktory:

• pA�A�liA? mnoho lidA� stA?le A?ije vA�pA�edstavA�, A?e se stA?t postarA? o vA?echny a vA?echno a pA�A�liA? mnoho neziskovA?ch organizacA� je pA�esvA�dA?eno, A?e mA? na podporu dA?rcA? a�znA?roka�?
• mnohA� neziskovA� organizace se stA?le jeA?tA� nenauA?ily systematicky vyhledA?vat soukromA� dA?rce, zA�skA?vat je pro svou A?innost, inspirovat je a zA?roveA? respektovat jejich dA?rcovskou vA?li
• mnozA� zA�nA?s si nejsou vA�domi moA?nosti snA�A?it si zA?klad danA� zA�pA�A�jmu o hodnotu poskytnutA?ch darA?

PA�esto je trend zA�poslednA�ch let nadA�jnA? a�� roste poA?et dA?rcA? a hodnota darA?, roste i ochota lidA� pomA?hat dobrovolnou pracA�, A?i poskytnutA�m know-how a odbornosti.

5. Nadace Charty 77

VA?znamnA? tA�mata vA�A?innosti Nadace

VA?znamnA?mi tA�maty vA�A?innosti Nadace jsou zejmA�na podpora handicapovnA?m obA?anA?m prostA�ednictvA�m aktivnA�ho fundraisingu, podpora neziskovA�ho sektoru a rozvoj obA?anskA� spoleA?nosti.

Podpora handicapovnA?m obA?anA?m prostA�ednictvA�m aktivnA�ho fundraisingu:

HlavnA�m motivem aA�cA�lem Nadace je vracet handicapovanA� spoluobA?any do A?ivota a to prostA�ednictvA�m aktivnA�ho fundraisingu, kde Konto BARIA�RY je nejstarA?A� a nejA?spA�A?nA�jA?A� veA�ejnou sbA�rkou vA�A?eskA� republice. Od Konta BARIA�RY se odvA�jejA� i dalA?A� fundraisingovA� programy spoA?A�vajA�cA� pA�edevA?A�m ve spoluprA?ci sA�vA?znamnA?mi obchodnA�mi spoleA?nostmi. TA�m vznikA? A?irokA? A?kA?la pomoci handicapovanA?m obA?anA?m vA�A�eA?enA� jejich neobyA?ejnA� sloA?itA?ch sociA?lnA�ch, zdravotnA�ch aA�ekonomickA?ch problA�mA? a zA?roveA? jsou tA�m vytvA?A�eny podmA�nky pro jejich nA?vrat do A?ivota a do spoleA?nosti.

Podpora neziskovA�ho sektoru:

ZA�skA?vA?nA� finanA?nA�ch prostA�edkA? zA�veA�ejnA?ch sbA�rek a darA? obchodnA�ch spoleA?nostA� umoA?A?uje i A?irokou podporu neziskovA?ch organizacA�, kterA� organizujA� nebo poskytujA� podporu a pomoc handicapovanA?m lidem. TA�m je zA?roveA? oslovena a pozitivnA� orientovA?na veA�ejnost ve prospA�ch neziskovA�ho sektoru.

Rozvoj obA?anskA� spoleA?nosti:

RozsA?hlA? praktickA? pomoc handicapovanA?m obA?anA?m a praktickA? podpora neziskovA?ch organizacA� bezesporu podporuje rozvoj obA?anskA� spoleA?nosti. PA�esto vA?ak nadace ponA�kud ustoupila od svA?ch pA?vodnA�ch cA�lA?, kterA?mi byla ochrana lidskA?ch prA?v a podpora vzdA�lanosti. JakA?msi pozA?statkem jsou ceny udA�lovanA� za esejistickA?, bA?snickA? A?i beletristickA? dA�la, za zA?sluhy vA�boji za lidskA? prA?va a obA?anskA� svobody, nezA?vislost, suverenitu a demokracii, a za prA?ci vA�oblasti ekologie a A?ivotnA�ho prostA�edA�.

6. Nadace OSF Praha

VA?znamnA? tA�mata vA�A?innosti OSF

VA?znamnA?mi tA�maty vA�A?innosti OSF jsou zejmA�na: podpora budovA?nA� prA?vnA�ho stA?tu a boj proti korupci, lidskA? prA?va a antidiskriminace, rozvoj obA?anskA�ho sektoru a posilovA?nA� obA?anskA� spoleA?nosti a komunikace a mezinA?rodnA� spoluprA?ce.

Podpora budovA?nA� prA?vnA�ho stA?tu a boj proti korupci:

PrA?vnA� stA?t je pilA�A�em demokracie. V prA?vnA�m stA?tu je obA?anovi dovoleno vA?e, co nenA� zakA?zA?no prA?vem, zatA�mco stA?tnA�m institucA�m je zakA?zA?no vA?e, co jim nenA� prA?vem vA?slovnA� dovoleno, pA�A�padA�, co jim nenA� vA?slovnA� pA�ikA?zA?no. Ve fungujA�cA�m prA?vnA�m stA?tu platA� prA?vo stejnA� pro vA?echny a�� jak pro obA?any, tak pro stA?tnA� a jinA� instituce a�� a je vynutitelnA�. DemokratickA? vlA?da musA� bA?t zaloA?ena na vlA?dA� zA?kona. ZnamenA? to, A?e stA?t nejen musA� garantovat, aby prA?vo bylo aplikovA?no stejnA� na kaA?dA�ho A?lena spoleA?nosti, ale musA� bA?t sA?m podA�A�zen prA?vu a prA?vem se A�A�dit.

LidskA? prA?va a antidiskriminace:

Problematika lidskA?ch prA?v je dle OSF totoA?nA? s problematikou demokracie. ZajiA?tA�nA� a dA?slednA� uplatA?ovA?nA� lidskoprA?vnA�ch principA? je souA?A?stA� rozvinutA� demokratickA� spoleA?nosti. KlA�A?ovA?mi tA�maty jsou pro OSF souA?itA� vA�tA?iny spolu sA�menA?inami, zejmA�na pak problA�m romskA� integrace. DA?le migrace, gender problematika a paliativnA� pA�A?e. Pozornost OSF je zamA�A�ena na trendy veA�ejnA� politiky, legislativnA� A?pravy, postoje veA�ejnosti a mA�diA� v danA?ch oblastech a analA?zu jejich dopadA? a moA?nA?ch dA?sledkA? v oblasti lidskA?ch prA?v.

Rozvoj obA?anskA�ho sektoru a posilovA?nA� obA?anskA� spoleA?nosti:

Demokracie je nestabilnA� vA?ude tam, kde demokratickA�mu systA�mu chybA� obsah v podobA� rozvinutA� obA?anskA� spoleA?nosti. Dle OSF jsou prioritnA� procesy doprovA?zejA�cA� reformu veA�ejnA� sprA?vy, zejmA�na zapojenA� obA?anA? do vA?ech oblastA� veA�ejnA�ho A?ivota legitimnA�mi formami a prosazovA?nA� tA�chto forem. DA?le spoluprA?ce veA�ejnA�ho a soukromA�ho sektoru sA�prioritou podpory neziskovA?ch organizacA�, kterA� hrajA� dA?leA?itou A?lohu pA�i obhajobA� tA�mat veA�ejnA�ho zA?jmu. VA�neposlednA� A�adA� je cA�lem OSF posA�lit vnA�mA?nA� pozitivnA� role kultury jako nezbytnA� souA?A?sti obA?anskA� spoleA?nosti.

Komunikace a mezinA?rodnA� spoluprA?ce:

DA?leA?itA?m tA�matem OSF je komunikace a vedenA� dialogu ve veA�ejnA�m prostoru. G. Soros se pA�i vytvA?A�enA� Open Society Fund opA�ral o filosofii K. Poppera a jeho pojetA� otevA�enA� spoleA?nosti, kterA? je vytvA?A�ena prostA�ednictvA�m kritickA�ho myA?lenA�, vzA?jemnA�ho dialogu a podA�lenA� se na tvorbA� nA?rodnA�ch politik. Toto tA�ma OSF podporuje prostA�ednictvA�m projektA? mezinA?rodnA� spoluprA?ce a zahraniA?nA�ch stA?A?A�.

7. Nadace ParnerstvA�

VA?znamnA? tA�mata vA�A?innosti Nadace PartnerstvA�

VA?znamnA?mi tA�maty vA�A?innosti Nadace PartnerstvA� jsou zejmA�na trvale udrA?itelnA? rozvoj a ochrana A?ivotnA�ho prostA�edA�, mezisektorovA? spoluprA?ce a partnerstvA� a obA?anskA? spoleA?nost a A?A?ast obA?anA? na vA�cech veA�ejnA?ch:

Trvale udrA?itelnA? rozvoj a ochrana A?ivotnA�ho prostA�edA�:

Oblast A?ivotnA�ho prostA�edA� a udrA?itelnA�ho rozvoje vA�sobA� zahrnuje obrovskou A?kA?lu nejrA?znA�jA?A�ch tA�mat, jejichA? nalA�havost je vnA�mA?na rA?znA� a vA�prA?bA�hu A?asu se i mA�nA�. Na poA?A?tku A?innosti Nadace PartnerstvA� byla mezi nejdA?leA?itA�jA?A�mi spoleA?enskA?mi tA�maty ochrana ovzduA?A�, vod, pA�A�rody a problematika odpadA?. ZatA�mco doprava, odpady a energetika zA?stA?vajA� dodnes prioritnA� jako dlouhodobA? tA�mata, otA?zka zneA?iA?tA�nA� ovzduA?A� zA�A?elnA�ch pA�A�A?ek ustoupila a naopak A?astA�ji neA? dA�A�ve neziskovA� organizace upozorA?ujA� na problA�m hodnotovA� orientace a potA�ebnosti ekologickA� vA?chovy (viz studie NeziskovA? sektor pA�ed vstupem A?R do EU).

Nadace navazuje na odkaz J. VavrouA?ka, jehoA? pA?sobenA� vA�politickA�m svA�tA� vA�devadesA?tA?ch letech bylo a�ssvA�tlA?m zjevema�? a jeho pA�edA?asnA? smrt velkou ztrA?tou pro naA?i spoleA?nost. Jeho projev na zasedA?nA� ValnA�ho shromA?A?dA�nA� SvA�tovA� unie na ochranu pA�A�rody vA�roce 1994 by mA�li znA?t vA?ichni pA�edstavitelA� A?eskA?ch nadacA�. ZA?kladnA�mi tA�maty jeho projevu sA�nA?zvem HledA?nA� lidskA?ch hodnot sluA?itelnA?ch sA�trvale udrA?itelnA?m zpA?sobem A?ivota ((KA�nedoA?itA?m 60. narozeninA?m vydala Nadace PartnerstvA� vA�roce 2005 sbornA�k Josef VavrouA?ek a�� Na cestA� kA�trvalA� udrA?itelnosti, kde vA�kapitole „A?ivotnA� tA�mata“ je podkapitola „HledA?nA� lidskA?ch hodnot sluA?itelnA?ch sA�trvale udrA?itelnA?m A?ivotem“, coA? je pA�ehled hodnot vyA?atA?ch zA�vystoupenA� Josefa VavrouA?ka na spoleA?nA�m zasedA?nA� EtickA� pracovnA� skupiny a Komise pro enviromentA?lnA� prA?vo vA�prA?bA�hu ValnA�ho shromA?A?dA�nA� IUCN a�� SvA�tovA� unie na ochranu pA�A�rody vA�Buenos Aires dne 20. ledna 1994.)) byl vztah:

• A?lovA�ka kA�pA�A�rodA�
• lidskA�ho individua ke spoleA?nosti
• kA�toku A?asu a smyslu dA�jin
• ke smyslu vlastnA�ho A?ivota
• ke svobodA� a kA�odpovA�dnosti
• k A?rovni naA?eho poznA?nA�
• kA�vlastnA�mu A?ivotu
• kA�budoucA�m generacA�m
• kA�odliA?nA?m nA?zorA?m a jinA?m civilizacA�m
• kA�vA�cem spoleA?nA?m

MezisektorovA? spoluprA?ce a partnerstvA�:

Nadace PartnerstvA� jiA? nenA� nadacA� podporujA�cA� a spolupracujA�cA� vA?luA?nA� sA�ekologickA?mi NNO, jak tomu bylo vA�prvnA�ch letech jejA� existence. Pro dosaA?enA� svA�ho poslA?nA� postupnA� rozA?iA�uje svou pA?sobnost na celou spoleA?nost, pA�edevA?A�m obce, firmy a stA?tnA� sprA?vu. Bylo by velmi prospA�A?nA�, kdyby se vA�ce spojilo A?silA� Nadace PartnerstvA� sA�dalA?A�mi nadacemi typu Nadace VIA a Asociace komunitnA�ch nadacA�.

ObA?anskA? spoleA?nost a A?A?ast obA?anA? na vA�cech veA�ejnA?ch:

ZA?jem veA�ejnosti o vA�ci veA�ejnA� a jejich A?A?ast se prolA�nA? vA?emi aktivitami nadace. VA�minulosti mA�la Nadace PartnerstvA� samostatnA? program zamA�A�enA? pA�evA?A?nA� na informovanost veA�ejnosti o A?nicA�ch znA�A?iA?A?ujA�cA�ch lA?tek zA�jednotlivA?ch prA?myslovA?ch provozA?.A� Program byl ukonA?en uzA?konA�nA�m veA�ejnA� pA�A�stupnA�ho registru zneA?iA?A?ujA�cA�ch lA?tek a�� tzv. IntegrovanA? registr zneA?iA?tA�nA�. ZA?kladnA� grantovA? program nadace je nynA� zamA�A�en vA?hradnA� na projekty A?A?asti veA�ejnosti na rozhodovA?nA�, aktivizaci mA�stnA�ch obyvatel a tzv. a�zadvocacya�? projekty. ((„Advocacy projekt“ je vA�pojetA� Nadace PartnerstvA� projekt zpracovA?vajA�cA� nA?vrh zmA�n legislativy nebo projekt prA?vnA� a jinA� pomoci mA�stnA�m obA?anskA?m iniciativA?m hA?jA�cA�m zA?jmy A?ivotnA�ho prostA�edA� A?i kvalitu A?ivota.)) Nadace PartnerstvA� povaA?uje tento program za velmi vA?znamnA?, protoA?e umoA?A?uje jako jeden zA�mA?la domA?cA�ch zdrojA? financovat a�zwatch doga�? projekty. ((„Watch dog“ projekt je vA�pojetA� Nadace PartnerstvA� takovA? projekt, kterA? sleduje dodrA?ovA?nA� platnA� nA?rodnA� A?i mezinA?rodnA� legislativy, pA�edevA?A�m vA�oblasti A?ivotnA�ho prostA�edA� A?i prA?va veA�ejnosti na informace.))

8. VzdA�lA?vacA� nadace Jana Husa

VA?znamnA? tA�mata vA�A?innosti Husovy nadace

VA?znamnA?mi tA�maty vA�A?innosti Husovy nadace jsou zejmA�na: rozvoj plnohodnotnA�ho a kvalitnA�ho vzdA�lA?nA� jako zA?kladu zdravA� obA?anskA� spoleA?nosti, a principy rozvoje demokratickA� spoleA?nosti.

Rozvoj plnohodnotnA�ho a kvalitnA�ho vzdA�lA?nA� jako zA?kladu zdravA� obA?anskA� spoleA?nosti:

VzdA�lanost a vzdA�lA?vA?nA� jsou hlavnA�m tA�matem Husovy nadace, kterA? povaA?uje svobodnA� a kvalitnA� vzdA�lA?vA?nA� jako jednu ze zA?kladnA�ch a nejdA?leA?itA�jA?A�ch hodnot spoleA?nosti. Husova nadace podporuje projekty zA�oblasti vyA?A?A�ho vzdA�lA?vA?nA�, kterA� rozvA�jejA� neaplikovanA� humanitnA�, spoleA?enskovA�dnA� a pA�A�buznA� obory, neboA? svobodnA� bA?dA?nA� se nemusA� vA?dy ubA�rat jen standardnA�mi cestami souA?asnA�ho akademickA�hoA� provozu, ani nemusA� vA?dy vyhovovatA� standardnA�mu hodnocenA� vzdA�lA?vA?nA�, vA�dy a vA?zkumu. DA?raz je kladen na mezioborovA? dialog a spoluprA?ci, tedy na celostnA� pA�A�stup ke vzdA�lA?vA?nA� a vzdA�lanosti.

Principy rozvoje demokratickA� spoleA?nosti:

Husova nadace vzhledem ke svA� historii pA?sobila pA�ed rokem 1989 i po nA�m na formulovA?nA� principA? demokratickA� spoleA?nosti vA�naA?A� zemi. Za klA�A?ovA? tA�mata pro rozvoj demokratickA� spoleA?nosti Husova nadace povaA?uje: spoleA?nost zaloA?enou na svobodnA�m toku myA?lenek a informacA� a spoleA?nost zaloA?enou na principech demokracie, solidarity a zodpovA�dnosti. Tato tA�mata sice zaznA�vajA� vA�preambulA�ch webovA?ch strA?nek, nejsou vA?ak dA?le rozvedena.

9. DA?leA?itA? tA�mata vA�A?innosti nadacA�

Z analA?zy myA?lenkovA?ch vA?chodisek vybranA?ch nadacA� vyplynulo, A?e vA?znamnA?mi tA�maty, kterA? zaznA�vajA� vA�poslA?nA�ch a prezentacA�ch jednotlivA?ch nadacA�, jsou:

NROS

oA�A� Rozvoj silnA� a nezA?vislA� obA?anskA� spoleA?nosti

oA�A� DemokratickA� hodnoty a spoleA?enskA? odpovA�dnost

oA�A� ObA?anskA? prA?va a svobody

oA�A� Ochrana lidskA?ch prA?v

VA?bor dobrA� vA?le a�� Nadace Olgy HavlovA�

oA�A� DA?stojnA� zapojenA� handicapovanA?ch obA?anA? do spoleA?nosti

oA�A� MorA?lnA� vA�domA� spoleA?nosti

oA�A� Nedostatky vA�sociA?lnA� politice stA?tu a vA�prA?ci institucA�

oA�A� Ochrana lidskA?ch prA?v

Nadace VIA

oA�A� Komunita a komunitnA� A?ivot

oA�A� Rozvoj neziskovA?ch organizacA�, veA�ejnA? prostor a aktivnA� podA�l lidA� na sprA?vA� vA�cA� veA�ejnA?ch

oA�A� Filantropie, odpovA�dnost a svoboda

oA�A� HodnocenA� souA?asnA�ho stavu filantropie vA�A?echA?ch

Nadace Charty 77

oA�A� Podpora handicapovnA?m obA?anA?m prostA�ednictvA�m aktivnA�ho fundraisingu

oA�A� Podpora neziskovA�ho sektoru

oA�A� Rozvoj obA?anskA� spoleA?nosti

Nadace Open Society Fund Praha

oA�A� Podpora budovA?nA� prA?vnA�ho stA?tu a boj proti korupci

oA�A� LidskA? prA?va a antidiskriminace

oA�A� Rozvoj obA?anskA�ho sektoru a posilovA?nA� obA?anskA� spoleA?nosti

oA�A� Komunikace a mezinA?rodnA� spoluprA?ce

Nadace PartnerstvA�

oA�A� Trvale udrA?itelnA? rozvoj a ochrana A?ivotnA�ho prostA�edA�

oA�A� MezisektorovA? spoluprA?ce a partnerstvA�

oA�A� ObA?anskA? spoleA?nost a A?A?ast obA?anA? na vA�cech veA�ejnA?ch

VzdA�lA?vacA� nadace Jana Husa

oA�A� Rozvoj plnohodnotnA�ho a kvalitnA�ho vzdA�lA?nA� jako zA?kladu zdravA� obA?anskA� spoleA?nosti

oA�A� Principy rozvoje demokratickA� spoleA?nosti

10. TA�mata pro dialog s odbornA�ky

ZA�rozhovorA? sA�pA�edstaviteli nadacA� ((PA�A�loha A?. 3: Rozhovory sA�pA�edstaviteli nadacA�.)) vyplynulo, A?e po dvacetiletA?ch zkuA?enostech lidA� zA�nadacA� a neziskovA?ch organizacA� zaA?A�najA� rozliA?ovat, vA�A?em spoA?A�vA? politicky a manaA?ersky organizovanA? spoleA?nost a vA�A?em spoA?A�vA? lidskA� spoleA?enstvA�. Pokud totiA? za vnA�jA?A�mi spoleA?enskA?mi nA?stroji nebudou lidskA? spoleA?enstvA�, ve kterA?ch jsou lidA� vnitA�nA� sjednoceni a respektujA� niternost, nejenom lidskou, a tA�m i mravnost a odpovA�dnost, tak pouze vnA�jA?A� pravidla a normy, A?i spoleA?enskA� teorie, nezabrA?nA� krizA�m a problA�mA?m, do kterA?ch se dostala naA?e spoleA?nost. Do kterA?ch jsme se dostali my jako lidA� vA�roli obA?anA?. NeboA? za podmA�nku spravedlivA� a lidsky dA?stojnA� spoleA?nosti spoleA?nA� povaA?ujeme to, jak jsou lidA� duchovnA� orientovA?ni a zA�jakA?ch myA?lenkovA?ch vA?chodisek se utvA?A�A� jejich zpA?sob myA?lenA� a tA�m i hodnoty, kterA� pA�ijA�majA� a vyznA?vajA�.

Z analA?zy myA?lenkovA?ch vA?chodisek vybranA?ch nadacA� a zA�rozhovorA? sA�jejich pA�edstaviteli vyplynula nA?sledujA�cA� dA?leA?itA? tA�mata pro dialog sA�odbornA�ky zA�humanitnA�ch oborA?:

• Rozvoj obA?anskA� spoleA?nosti a obA?anskA? prA?va a povinnosti, coA? souvisA� sA�porozumA�nA�m tA�matu demokracie, demokratickA?ch hodnot a spoleA?enskA� odpovA�dnosti, coA? se vA?ak neobejde bez porozumA�nA� zejmA�na vztahu kapitalismu a demokracie, vztahu volnA�ho trhu a politickA� svobody, tA�matA?m jako jsou veA�ejnA? prostor, veA�ejnA? zA?jem a obecnA� blaho, ale i role mA�diA� ve spoleA?nosti.
• Ochrana lidskA?ch prA?v a morA?lnA� vA�domA� spoleA?nosti, kde proti sobA� stojA� dva filosoficko-prA?vnA� koncepty pA�irozenoprA?vnA� teorie a pozitivistickA� teorie lidskA?ch prA?v, ze kterA?ch vyplA?vajA� rA?znA? pojetA� morA?lnA�ho vA�domA� spoleA?nosti a svobody a odpovA�dnosti A?lovA�ka, coA? A?zce souvisA� sA�pomocA� handicapovanA?m a ohroA?enA?m lidem, a zejmA�na sA�ochranou prA?v ohroA?enA?ch dA�tA�, kterA? jsou vA?A?nA?m problA�mem naA?A� spoleA?nosti.
• Rozvoj humanitA?rnA�ch hodnot a pomoc znevA?hodnA�nA?m obA?anA?m, coA? souvisA� s pomocA� sociA?lnA� a zdravotnA� handicapovanA?m lidem, kterA?mi jsou i sociA?lnA� vylouA?enA� lidA� ze spoleA?nosti (RA?movA�, jinA� etnickA� skupiny a migranti, ale i lidA� trpA�cA� chudobou), s jejich dA?stojnA?m zapojenA�m do spoleA?nosti a s nedostatky vA�sociA?lnA� politice stA?tu a vA�prA?ci institucA�.
• Podpora komunitnA�ho A?ivota a komunitnA� pA�A?e, kde tA�ma komunity a komunitnA� pA�A?e A?zce souvisA� sA�pA�edchozA�m tA�matem a sA�rozdA�lnostmi vA�pojetA� obA?anskA� spoleA?nosti a komunity. VA�pA�A�padA� komunity se jednA? o dva rozdA�lnA� koncepty, kterA� vychA?zejA� zA�jinA?ch tradic, a to je community vA�pojetA� americkA?ch komunitnA�ch nadacA� a community vA�pojetA� komunitnA� pA�A?e o handicapovanA� ve VelkA� BritA?nii.
• Podpora vzdA�lanosti a kultury a A?loha hodnot, kde cA�lem vzdA�lA?vA?nA� by nemA�lo bA?t pouze zA�skA?vA?nA� informacA� a znalostA� ve smyslu oborovA� specializace, ale cA�lem by mA�la bA?t i vA?eobecnA? vzdA�lanost, porozumA�nA� zA?kladnA�m otA?zkA?m lidskA� existence a vA?znamu filosofickA?ch, estetickA?ch a etickA?ch hodnot ve smyslu celkovA� kultivace A?lovA�ka i spoleA?nosti.
• Ochrana A?ivotnA�ho prostA�edA� a trvale udrA?itelnA? A?ivot, kdy tA�ma trvale udrA?itelnA�ho A?ivota by mA�lo bA?t jednA�m ze spoleA?nA?ch tA�mat vA?ech nadacA�, kdy bychom si mA�li poloA?it otA?zku, zda problA�m pA�A?e o pA�A�rodu a A?ivotnA� prostA�edA� nespoA?A�vA? pA�edevA?A�m ve zmA�nA� naA?eho vztahu kA�A?ivA?m bytostem a celA� pA�A�rodA�?
• Podpora neziskovA?ch organizacA� a fyzickA?ch osob, kterA? je pro vA�tA?inu nadacA� nA?strojem k dosahovA?nA� obecnA� prospA�A?nA?ch cA�lA? a otA?zkou je, zda by nadace nemA�ly vzhledem kA�narA?stajA�cA�mu poA?tu neziskovA?ch organizacA� vyhodnotit jejich efektivitu a pA�ehodnotit svA� strategie podpory.
• Filantropie a altruismus, kde otA?zkou je, jak veA�ejnost chA?pe dobroA?innost a dA?rcovstvA� a co nadace dA�lajA� pro kultivaci a vA?chovu svA?ch dA?rcA?.

ObecnA� prospA�A?nA� cA�le, kterA� jsou obsaA?eny vA�poslA?nA�ch vA?A?e uvedenA?ch nadacA�, vA�sobA� obsahujA� dA?leA?itA? tA�mata, kterA? jsou pA�edpokladem pro spravedlivA� a kultivovanA� vytvA?A�enA� spoleA?nosti. Je otA?zka, jak jim lidA� zA�nadacA� rozumA� a jak by nadace mohly A?A?innA�ji pA�ispA�t kA�pA�ekonA?nA� krizA�, kterA?mi naA?e spoleA?nost prochA?zA�. Pokud pA�ijmeme nabA�zenA� pojetA� duchovnA�ch hodnot, pak toto tA�ma, jako prvnA� obecnA� prospA�A?nA? cA�l nadaA?nA�ho zA?kona, je vA?chozA� a spojujA�cA� myA?lenkou pro ostatnA� tA�mata.

KdyA? srovnA?me tato tA�mata sA�obecnA� prospA�A?nA?mi cA�li nadaA?nA�ho zA?kona, tak aA? na ochranu kulturnA�ch pamA?tek a „rozvoj tA�lovA?chovy a sportu“ jsou vA�nich vA?echny obsaA?eny sA�tA�m, A?e navA�c je tu tA�ma „rozvoje obA?anskA� spoleA?nosti“, „komunity a komunitnA� pA�A?e“ a „filantropie“.

III. Asloha duchovnA�ch hodnot a poslA?nA� nadacA� ve spoleA?nosti

JednA�m zA�hlavnA�ch problA�mA? naA?A� pA�A�tomnosti a naA?A� spoleA?nosti je A?roveA? vA?eobecnA� vzdA�lanosti. VA�tA?inA� lidA� chybA� hlubA?A� filosofickA� vzdA�lA?nA� a majA� nedA?vA�ru i strach pA�ed A�eA?enA�m filosofickA?ch otA?zek a problA�mA?. Pokud si vA?ak neklademe otA?zky, zejmA�na jakA? je nA?A? zpA?sob myA?lenA� a kde bereme svA? myA?lenkovA? vA?chodiska, co je to niternost a jakA� hodnoty to vlastnA� vyznA?vA?me, a pokud neznA?me dA�jinnA� souvislosti, vA�tA�zA� tzv. a�szdravA? rozuma�?, kterA?m se A?asto snaA?A�me pA�ekonat svou nevzdA�lanost a tA�m i nejistotu. PA�edevA?A�m bychom se mA�li ptA?t na to, jakA?m zpA?sobem pA�istupujeme kA�nA�A?emu tak zdA?nlivA� samozA�ejmA�mu, jako je skuteA?nost?

1. SkuteA?nost jako udA?lostnA� dA�nA�

PoloA?me si tedy otA?zku, zda A�ada problA�mA?, do kterA?ch se dostA?vA?me jako konkrA�tnA� lidA� i naA?e spoleA?nost, nespoA?A�vA? ve A?patnA�m myA?lenkovA�m pojetA� skuteA?nosti, ve kterA� se vA?e dA�je a ve kterA� existujeme? Zda jsme pA�ed touto dA�jA�cA� se a neustA?le se mA�nA�cA� skuteA?nostA� nedali ve svA�m myA?lenA� pA�ednost tomu, A?emu A�A�kA?me realita. ((LatinskA? nA?zev a�zrealitasa�? je odvozen od a�zresa�?, vA�c. A?eskA? termA�n a�zskuteA?nosta�? souvisA� se slovem a�zskuteka�?, skuteA?nA� je to, co bylo uskuteA?nA�no resp. co se uskuteA?nilo.)) Realita v pA�ekladu znamenA? vA�cnost A?i vA�covost a A?asto nA?s vede kA�neuvA?A?enA�mu zvA�cA?ovA?nA� neboli zpA�edmA�tA?ovA?nA� skuteA?nostA�, kterA� se vA�cA� A?i pA�edmA�tem stA?t nemohou. ZejmA�na pak A?lovA�k ve svA� niternosti a svA�t ve svA� neuchopitelnosti.

NechA?vA?me se strhnout svA�tem vA�cA� neboli pA�edmA�tnou skuteA?nostA�, i kdyA? tuA?A�me, A?e skuteA?nost nenA� pouze tA�m, co jest, ale tA�m co se dA�je, co se uskuteA?A?uje, co teprve pA�ichA?zA� v udA?lostech z budoucnosti. ((NA?sledujA�cA� myA?lenky jsou A?erpA?ny zA�nepublikovanA�ho textu L. HejdA?nka, „MalA? A?vod do filosofie“, 1972.)) V naA?em svA�tA� vA�tA�zA� fakta a jejich interpretace nad vznikajA�cA�mi a dA�jA�cA�mi se udA?lostmi, neboli latinskA� factum nad fiens. ((a�zFactuma�? je to, co je udA�lA?no, co je tedy hotovA�, co se uA? jednou stalo; kdeA?to a�zfiensa�? je to, co se dA�je, tedy co sice zA?A?sti uA? nastalo, ale zA?A?sti se prA?vA� dA�je a jeA?tA� za chvA�li se dA�t bude.)) PravA? skuteA?nost je vA?ak fiens, nikoli factum. Factum je pouze jakousi stopou, zbytkem po skuteA?nosti, jakousi jejA� vnA�jA?A� skoA�A?pkou. Vedle slova fakta pouA?A�vA?me v podobnA�m kontextu slova konkrA�tnA�, srozumitelnA?, uchopitelnA? a praktickA?. ZaA?ali jsme A?A�t ve svA�tA� vA�cA�, kde i svA�t a A?lovA�k jsou pouhA?mi vA�cmi.

SvA�t vA?ak nenA� „skladiA?tA� vA�cA�“, ale je spA�A?e osvA�tlenou scA�nou, na nA�A? se vA�ci ukazujA� vA�pravA� podobA�. Tomu je moA?no rozumA�t i tak, A?e „vA�ci“, kterA� jsou ve tmA� a pA�ichA?zejA� ze tmy, pA�ichA?zejA� do svA�tla a tA�m do svA�ta. A?eA?tina (a nA�kterA� jinA� slovanskA� jazyky) spojuje slova svA�tlo a svA�t jednA�m koA�enem. MusA�me si ovA?em stA?le bA?t vA�domi toho, A?e jde pouze o metaforu. SvA�tlo, jeA? dopadA? na vA�ci a ukazuje je vA�pravA� podobA�, nepA�ichA?zA� nA?hle a najednou, jako kdyA? rozsvA�tA�me reflektor na divadelnA� scA�nA�, kterA? do tA� chvA�le tonula ve tmA�, nA?brA? sA�A?asem a vA�A?ase. Jinak A�eA?eno: nenA� to jenom nA�jakA? novA? vA�c mezi dosavadnA�mi vA�cmi, ale prA?vA� ne-vA�c, ne-pA�edmA�t. Cosi, co nenA� souA?A?stA� vnA�jA?A� strA?nky skuteA?nosti, ale co ji prA?vA� proto spoluurA?uje, resp. blA�A?e urA?uje, neboA? pA�ichA?zA� zA�budoucnosti, vA�nA�A? je hluboce zakotveno, a tvoA�A� nepA�edmA�tnou skuteA?nost. ((NepA�edmA�tnA? skuteA?nost je jednA�m zA�hlavnA�ch tA�mat filosofie nepA�edmA�tnosti filosofa L. HejdA?nka. VA?chozA� myA?lenky jeho filosofie nepA�edmA�tnosti jsou rozvedeny vA�pA�A�loze A?. 1: DuchovnA� hodnoty a vA�ra, kap. A?. 2: „Filosofie a vA�ra„.))

Tzv. danA? skuteA?nost nenA� vA?bec niA?A�m jednoznaA?nA?m, jak jsme si navykli usuzovat. KdyA? napA�. zdA?razA?ujeme, A?e chceme jen a jen fakta, znamenA? to vlastnA�, A?e nechceme skuteA?nost celou a plnou, nA?brA? pouze ochuzenou, zkreslenou a zA?roveA? nejednoznaA?nou. Teprve souvislosti, teprve kontext, hlavnA� pak A?asovA? kontext, rozhoduje o tom, jakA� mA�sto, jakou dA?leA?itost majA� ta A?i ona fakta, jakA? je jejich smysl a tA�m i pravA? tvA?A�, pravA? podoba. Podle toho, jak rozumA�me skuteA?nosti, rozumA�me i sami sobA�, druhA?m lidem a svA�tu kolem sebe neboli svA�mu osvA�tA�.

Pokud tedy skuteA?nost pojmeme jako fiens neboli udA?lostnA� dA�nA�, pak vA?e, co se prA?vA� uskuteA?A?uje, se dA�je a uskuteA?A?uje vA�udA?lostech, tedy v neustA?lA?ch zmA�nA?ch. TakA?e to, A?emu A�A�kA?me skuteA?nost nebo svA�t, jsou akce a reakce neboli vzA?jemnA? reaktibilita udA?lostA�. KaA?dA? udA?lost, kterA? mA? svA?j poA?A?tek, prA?bA�h a konec, zaA?A�nA? jako cosi vnitA�nA�ho, nejsoucA�ho, niternA�ho neboli nepA�edmA�tnA�ho, co se teprve vA�prA?bA�hu dA�nA� zvnA�jA?A?uje, uskuteA?A?uje, a tedy zpA�edmA�tA?uje.

NepA�edmA�tnA� skuteA?nosti neboli niternA�mu dA�nA� mA?A?eme tedy rozumA�t jako udA?losti, ve kterA� je A?lovA�k oslovovA?n nepA�edmA�tnA?mi vA?zvami, kterA� pA�ichA?zejA� zA�budoucnosti. TA�mito nepA�edmA�tnA?mi vA?zvami je A?lovA�k oslovovA?n zevnitA�, avA?ak hloubA�ji neA? ve svA�m lidskA�m nitru. NiternA� dA�nA� je jakA?msi vnitA�nA�m sepA�tA�m mezi A?lovA�kem, kterA? se tomuto dA�nA� mA?A?e ve svA�m nitru otevA�A�t, a nepA�edmA�tnA?mi vA?zvami, kterA� ho oslovujA� a povolA?vajA� kA�aktivnA�mu A?ivotu.

PojetA� pA�edmA�tnA� a nepA�edmA�tnA� skuteA?nosti, kterA? je jednA�m od sebe neoddA�litelnA?m udA?lostnA?m dA�nA�m neboli fiens, sice klade velkA� nA?roky na zpA?sob naA?eho myA?lenA� a na jeho reflexi, ale zA?roveA? nA?s mA?A?e a�sochrA?nita�? pA�ed zjednoduA?ovA?nA�m a extrA�my naA?eho myA?lenA�, kdy buA? vA?e je danA� a poznatelnA� neboli objektivnA�, nebo individuA?lnA� a relativnA� neboli subjektivnA�. PA�ipuA?tA�nA�m nepA�edmA�tnA� skuteA?nosti bychom lA�pe rozumA�li i pA�edmA�tnA� skuteA?nosti, tedy tomu, co vidA�me, A?eho se mA?A?eme dotknout a tA�m i zmocnit, pA�edmA�tnA� skuteA?nosti, ve kterA� jsme sami sebe a�suvA�znilia�? ve svA�tA� vA�cA� a materiA?lnA�ch hodnot.

2. Reflexe dA?leA?itA?ch spoleA?enskA?ch tA�mat

VA?voj naA?A� spoleA?nosti zatA�m nenA� pA�A�liA? dobrA?, ale snad jsme po dvaceti letech alespoA? zbavili faleA?nA?ch nadA�jA� a iluzA� a jiA? nepA�ijA�mA?me ideologie, kterA� se zaA?tiA?ujA� svobodou a nA?zorovou pluralitou bez vztahu ke spravedlnosti a odpovA�dnosti. NemA�li bychom vA?ak podlehnout skepsi a marnosti. DavovA? kultura vA�tA�zila vA�dA�jinA?ch ve chvA�lA�ch, kdy vzdA�lanA� a odpovA�dnA� lidA� rezignovali na ovlivA?ovA?nA� svA� spoleA?nosti a ustupovali do A?stranA�. Naopak se zdA?, A?e je a�sten pravA? A?asa�? na to, abychom s odstupem zaA?ali znovu vA�st dialog zejmA�na nad tA�maty obA?anskA� spoleA?nosti a volnA�ho trhu, coA? jsou myA?lenkovA� konstrukty, kterA� byly vA�ce A?i mA�nA� zneuA?ity jako a�spolitickA? heslaa�? a ze kterA?ch se bohuA?el staly a�snovodobA� mA?tya�?.

TvrzenA�, A?e „volnA? trh kultivuje obA?any, uA?A� je odpovA�dnosti, nA?zorovA� pluralitA�, toleranci a nA?zorovA�mu sebeomezovA?nA�“ ((M. BlafkovA?, ObA?anskA? spoleA?nost: spory mezi generalisty, maximalisty a minimalisty, in: www.e-polis.cz, 2008.)), je velmi problematickA�. VA�takovA�m pojetA� je volnA? trh „zlatA?m bA?A?kem“ ((Bible, Ex 32. MojA?A�A?, kterA? vyvedl svA?j nA?rod zA�egyptskA�ho zajetA�, se odebral na horu SijA?n a kdyA? se dlouho nevracel, pA�emluvili A?idA� jeho bratra A?rona, aby jim a�zudA�lal boha, kterA? by A?el pA�ed nimia�?. A?ron jim odlil modlu vA�podobA� a�zzlatA�ho bA?A?kaa�?, kterA�ho zaA?ali uctA�vat mA�sto svA�ho Hospodina. Po nA?vratu ze SijA?nu nechal MojA?A�A? zlatA�ho bA?A?ka rozbA�t a potrestat ty, kteA�A� toto modlosluA?ebnictvA� zpA?sobili.)) (A?i „zlatA?m teletem“) neboli novodobA?m mA?tem. Pokud mytickA� myA?lenA� pojmeme jako celoA?ivotnA� zamA�A�enA� A?lovA�ka na nekritickA� napodobovA?nA� nA�jakA?ch pravzorA? neboli archetypA?, pak novodobA?m mA?tem je pA�edevA?A�m a�zneviditelnA? ruka trhua�? a a�zzapA�aA?enA� A?A?bla do pluhua�?. ((Srv. T. SedlA?A?ek, Ekonomie dobra a zla, Praha 2009.)) Je otA?zka, zda i obA?anskA? spoleA?nost se nestala novodobA?m mA?tem? ObA?anskA? spoleA?nost a volnA? trh nejsou A?ivA� bytosti a nemohou sami od sebe nic zpA?sobit a vyA�eA?it. Je to naA?e neA?A?astnA� vytvA?A�enA� pojmA?, do kterA?ch vklA?dA?me nA�co, co vA�nich nenA�. TA�m si zabraA?ujeme skuteA?nosti nejenom rozumA�t, a vA�jejA� nepA�edmA�tnosti i porozumA�t, ale A?asto se tA�m zbavujeme odpovA�dnosti za udA?losti, kterA� se uskuteA?A?ujA� a my se na nich podA�lA�me.

MA�li bychom se znovu zamyslet, co se za tA�mito myA?lenkovA?mi konstrukty skrA?vA?, a mA�li bychom pA�edevA?A�m rozumA�t a rozliA?ovat, co se skrA?vA? za pojmy spoleA?nosti a spoleA?enstvA�, neboA? spoleA?enstvA� jsou lidA�, kteA�A� jsou nejenom vnA�jA?nA� spojeni, ale i vnitA�nA� sjednoceni. VA�intencA�ch rozliA?enA� vnitA�nA�ho a vnA�jA?A�ho bychom mA�li lA�pe a hloubA�ji rozumA�t i porozumA�t, vA�A?em spoA?A�vA? prA?vo a spravedlnost. DA?le bychom mA�li rozumA�t tomu, co se skrA?vA? za pojmy demokracie a demokratickA� spoleA?nosti, protoA?e zA�nich vyplA?vajA� pravidla a normy, kterA� jsme pA�ijali pro naA?i spoleA?nost. VA�A?em spoA?A�vA? naA?e role obA?ana vA�tA�to demokratickA� spoleA?nosti a co je to moc. PolitickA? moc a moc i bezmoc obA?ana. VA�neposlednA� A�adA� bychom mA�li rozumA�t tomu, vA�A?em spoA?A�vA? partnerstvA�, ale i rivalita mezi stA?tnA�mi institucemi, obchodnA�mi spoleA?nostmi a neziskovA?mi organizacemi.

PA�ekonA?nA� souA?asnA?ch spoleA?enskA?ch krizA� je vA�nedohlednu a musA�me jen doufat, A?e se tyto krize nebudou prohlubovat. PodmA�nkou vA?ech vnA�jA?A�ch zmA�n jsou zmA�ny, kterA� by musely nejprve probA�hnout vA�nA?s samotnA?ch. JednA�m ze zA?kladnA�ch pA�edpokladA? pro zmA�ny ve spoleA?nosti je spoluprA?ce lidA� zA�univerzit, dalA?A�ch intelektuA?lA? a vzdA�lanA?ch lidA�, a vytvA?A�enA� spoleA?enstvA�, kterA? budou hledat spoleA?nA� programy. CA�le tA�chto programA? by mA�ly bA?t pA�edevA?A�m vA�otevA�enA�m pojmenovA?nA� problA�mA? a krizA� a vA�nabA�dce alternativ, kterA� budou srozumitelnA� pA�edevA?A�m pro mladA� lidi, ale i pro ostatnA�. NemA�li bychom podceA?ovat to, A?e pokud takovA� programy nevzniknou, mA?A?e dojA�t kA�vlnA� extrA�mismu, vA?emoA?nA�ho zabarvenA�. Ve spoleA?nosti narA?stA? napA�tA� i projevy nespokojenosti, kterA� pokud nebudou kultivovA?ny, mohou se zvrhnout do destrukcA�. NarA?stajA�cA� problA�my, napA�. romskA? integrace a projevy neofaA?ismu, jsou jen prvnA�mi signA?ly a stA?tnA� instituce nejsou schopny tyto problA�my A�eA?it.

3. NepA�edmA�tnA? skuteA?nost a duchovnA� hodnoty

CA�lem spoleA?nA?ch programA? duchovnA� orientovanA?ch lidA� a neziskovA?ch organizacA� by nemA�la bA?t rychlA? a vnA�jA?A� A�eA?enA�, ale spoleA?nA� zamyA?lenA� nad skuteA?nostA�, ve kterA� A?ijeme a pA�edevA?A�m nad naA?A� spoluodpovA�dnostA� za vA?voj spoleA?nosti. SpoluprA?ce by mA�la spoA?A�vat ve vytvA?A�enA� nezA?vislA?ch spoleA?enstvA�, jejichA? cA�lem bude pA�edevA?A�m hledA?nA� duchovnA�ch hodnot a podpora vzdA�lanosti ve smyslu celkovA� kultivace, nikoliv pouze znalostA�. Pokud by tato spoleA?enstvA� byla sloA?ena zA�lidA� jak z akademickA�ho a neziskovA�ho, tak i zA�umA�leckA�ho a mediA?lnA�ho svA�ta, bylo by moA?nA� oslovit i A?irA?A� veA�ejnost.

TA�ma duchovnA�ch hodnot, kde vA?znam slova duchovnA� je niternA? neboli nepA�edmA�tnA?, by se mohlo stA?t jednA�m zA�hlavnA�ch spoleA?nA?ch tA�mat. Pokud bychom pA�ijali myA?lenkovA? model nepA�edmA�tnA� skuteA?nosti a niternA�ho dA�nA�, ve kterA�m je A?lovA�k ve svA� niternosti oslovovA?n nepA�edmA�tnA?mi vA?zvami, pak duchovnA� hodnoty mA?A?eme pojmout jako nepA�A�mA� vyjA?dA�enA� tA�to nepA�edmA�tnA� skuteA?nosti.

DuchovnA� hodnoty jsou vA�tomto kontextu tA�m, co a�zbA?ti mA?a�? ((E. RA?dl ve svA?ch DA�jinA?ch filosofie vyslovuje myA?lenku, A?e prA?vA� to, co a�zbA?ti mA?a�?, je skuteA?nA�jA?A�, neA? to, co a�zjesta�?. Tedy vA?e, co pA�ichA?zA� zA�budoucnosti mA? pA�ednost pA�ed tA�m, co tu je jako danA�.)), co mA?A?eme pouze tuA?it a po A?em mA?A?eme touA?it. DuchovnA� hodnoty jsou nepA�edmA�tnA� a tudA�A? pouze nepA�A�mo vyjA?dA�itelnA�. ((Srv. PA�A�loha A?. 1: DuchovnA� hodnoty a vA�ra, kap. A?. 1: „MyA?lenA� nepA�edmA�tnA� skuteA?nosti“.)) Jsou nA�A?A�m, kA�A?emu se mA?A?eme pouze pA�ibliA?ovat estetickA?mi, etickA?mi a filosofickA?mi hodnotami. PA�i stanovovA?nA�, vyznA?vA?nA� a dodrA?ovA?nA� estetickA?ch, etickA?ch a filosofickA?ch hodnot se mA?A?eme vzA?jemnA� vA�domA� dorozumA�t a shodnout, ale tyto hodnoty nejsou tA�m, co by skuteA?nA� sjednocovalo naA?e lidskA� spoleA?enstvA�. Pouze nA?m umoA?A?ujA� vytvoA�enA� vnA�jA?A�ch pravidel a norem pro naA?e souA?itA�, pro organizovanA� A?itA� ve spoleA?nosti. Naproti tomu spoleA?nA� hledA?nA� duchovnA�ch hodnot, kde dA?raz je na hledA?nA� nevyjA?dA�itelnA�ho, ale hledatelnA�ho, nA?m mA?A?e napomoci hledat to, co bA?ti mA?. Nejenom ve smyslu etickA�m, ale ve smyslu hledA?nA� celkovA� A?ivotnA� orientace a naplA?ovA?nA� lidskA�ho A?ivota.

TA�m, A?e je A?lovA�k obdaA�en svA?m vA�domA�m a jazykem, umoA?A?ujA� mu slova, aby rozumA�l sA?m sobA�, dorozumA�l se sA�druhA?m A?lovA�kem a snaA?il se porozumA�t nepA�edmA�tnA?m vA?zvA?m, kterA� ho oslovujA�. MusA� se mA�t vA?ak na pozoru, zda dobA�e rozumA�l a porozumA�l. A nemA�l by podlA�hat iluzi, A?e a�smA? pravdua�?. Pokud naopak pravdu pojmeme ve smyslu duchovnA�ch hodnot, tedy ve smyslu nevyjA?dA�itelnA�ho a tA�m nepopsatelnA�ho, kterA�mu se vA?ak mA?A?eme otevA�A�t a pA�ibliA?ovat, pak mA?A?eme spolu sA�E. RA?dlem A�A�ct, A?e a�znemA?me pravdu, nA?brA? pravda mA? nA?s; neustanovujeme ji, nA?brA? rodA�me se do nA�“. ((E. RA?dl, AstA�cha zA�filosofie, Praha 1969, edice VA?hy: a�zNemA?me pravdu, A�ekl bych, nA?brA? pravda mA? nA?s; neustanovujeme ji, nA?brA? rodA�me se do nA�.a�?, str. 12.)) A?lovA�k je ve svA�m nitru schopen se takovA�to PravdA� otevA�A�t a odevzdat, a nechat touto Pravdou urA?it svA?j A?ivot, tedy spolehnout se na to jedinA� spolehlivA�. HledA?nA� Pravdy pak nenA� jen o poznA?nA� a poznA?vA?nA�, ale pA�edevA?A�m o naplA?ovA?nA� poslA?nA� individuA?lnA�ho A?ivota, kdy se A?lovA�k teprve stA?vA? sA?m sebou. ((Srv. PA�A�loha A?. 1: DuchovnA� hodnoty a vA�ra, kap. A?. 2: „Filosofie a vA�ra“.))

Tuto Pravdu mA?A?eme milovat, nebo dokonce, jak tomu bylo vA�dA�jinA?ch, pro ni obA�tovat svA?j A?ivot, ale nemA?A?eme ji vlastnit. PodstatnA? nenA� nA?zev, ale zpA?sob myA?lenA� a otevA�enA� se budoucA�mu, tedy tomu, co pA�ichA?zA� a co bA?ti mA?. VA�reflexi niternA�ho dA�nA� jsme schopni porozumA�t. Ve spoleA?enstvA� sA�druhA?mi lidmi se kA�nA� mA?A?eme pA�ibliA?ovat a pokouA?et se jA� nepA�A�mo vyjA?dA�it ve svA?ch slovech. OA�tomto boji a rozporu, vA�A?em spoA?A�vA? osobnA� lidskA? pravda a Pravda, kterA? nA?s oslovuje prostA�ednictvA�m nepA�edmA�tnA?ch vA?zev, jsou dA�jiny A?idovskA�ho a kA�esA?anskA�ho nA?boA?enskA�ho myA?lenA�. PA�edevA?A�m pA�A�bA�hy StarA�ho zA?kona jsou o boji mezi vA�rou, kterA? je vnitA�nA�m sepA�tA�m mezi A?lovA�kem a nepojmenovatelnA?m a nezobrazitelnA?m Hospodinem, a mezi dodrA?ovA?nA�m ZA?kona neboli vnA�jA?nA� stanovenA?ch a pA�ijatA?ch nA?boA?enskA?ch pravidel. ((Srv. PA�A�loha A?. 1: DuchovnA� hodnoty a vA�ra, kap. A?. 3: „VA�ra a�� odkud a kam?“))

Pokud nejsme schopni pA�ijmout jako duchovnA� hodnotu takto pojatou Pravdu, protoA?e je vA�nA?s pA�A�liA? „zakoA�enA�na“ pravda ve smyslu A�eckA� pravdy neboli alA�theia, kterA? znamenA? odkrytost ((VA�pojetA� StarA�ho zA?kona vyvolA?vA? slovo „pravda“ pA�edstavu pevnosti, jistoty, vA�rnosti,A� stA?losti (amen). VA�pojetA� A�eckA� filosofie a�spravdaa�? vyjadA�uje, A?e nA�co je odkrytA� a�� mA�sto aby to bylo zamlA?eno A?i skryto, je to vyjA?dA�eno a zbaveno vA?eho zastA�rajA�cA�ho zdA?nA�.)), pak duchovnA�mi hodnotami mohou bA?t a�znormA?lya�? ((Pojem „normA?lu“ pouA?A�vA? L. HejdA?nek ve svA�m textu „ProblA�m normality zA�filosofickA�ho hlediska“: a�zNormalita jako jev mA?A?e bA?t poznA?na a pojmovA� uchopena jen jako smA�A�ovA?nA�, pA�iblA�A?enA� k a�snormA?lua�?, kterA? je jejA�m organizujA�cA�m rozvrhem…a�?. Tento nepublikovanA? text zA�roku 1970 byl vA�pozmA�nA�nA� podobA� a bez uvedenA� autora, vA�tA� dobA� uvA�znA�nA�ho zA�politickA?ch dA?vodA?, souA?A?stA� sbornA�ku Normalita osobnosti od E. SyA�iA?A?ovA� a kol., vydanA�ho vA�roce 1972.)), ke kterA?m by se mA�ly pA�ibliA?ovat nA?mi vyjA?dA�enA� normy pro normalitu neboli normA?lnA� A?ivot. Je s podivem, jak mA?lo si klademe otA?zku, co je lidskA? normalita a co povaA?ujeme za normA?lnA�, pA�estoA?e toto slovo A?asto pouA?A�vA?me? Normalita je pojA�mA?na buA? tak, A?e nepsanA� normy vychA?zA� zA�pA�irozenosti A?lovA�ka a z opravdovosti jeho citA? a pocitA?, nebo jsou normy vytvoA�eny experty A?i prA?vnA�mi pA�edpisy. Co kdyA? je lidskA? normalita spA�A?e smA�A�ovA?nA�m a pA�ibliA?ovA?nA�m kA�normA?lA?m, kterA� jsou urA?ovA?ny tA�m, co nA?s pA�ekraA?uje a co nA?s vyzA?vA?? NeboA? podle toho, jakA?m zpA?sobem se otevA�rA?me nepA�edmA�tnA?m vA?zvA?m a pA�ibliA?ujeme kA�normA?lA?m, kterA� nejsou vA?tvorem A?lovA�ka, podle toho vypadA? nA?A? spoleA?nA? svA�t. Pokud je lidskA? normalita urA?ovA?na normA?ly a nikoliv normami, a�zpak nenA� dA?na, ale stA?le jeA?tA� se utvA?A�A� a dotvA?A�A�a�?. ((Tamt.: a�zLidskA? normalita nenA� dA?na, ale stA?le jeA?tA� se utvA?A�A� a dotvA?A�A�. Jde dA�jinami kupA�edu pA�es nejvA�tA?A� propasti. JejA� smA�r neleA?A� vA�lidskA� libovA?li, ale podmaA?uje si A?lovA�ka, aby dovrA?il obrovskou, strastiplnou, ale ve svA� mohutnosti velkolepou cestu od toho, co je nejpravdA�podobnA�jA?A�, kA�tomu, co je nejmA�nA� pravdA�podobnA�, protoA?e nejmA�nA� nahodilA�a�?.))

Tak jako nA?s vA�A?ivotA� trA?pA� a pobuA�uje to, co je nenormA?lnA�, tak jeA?tA� vA�ce to, co je nespravedlivA�. Ve svA�m nitru jsme vyzA?vA?ni kA�tomu, abychom usilovali o pokojnA� souA?itA� sA�druhA?mi lidmi a o lepA?A� svA�t, ve kterA�m bude vA�tA�zit prA?vo a spravedlnost. TouA?A�me po blA�zkosti, jistotA� a radosti, kterA� pA�ichA?zejA� ve chvA�lA�ch, kdy nejsme vA�rozporu se svA?m nitrem a A?ijeme vA�opravdovA?ch spoleA?enstvA�ch sA�blA�zkA?mi lidmi. PA�edevA?A�m je to rodina, ve kterA� jsme se narodili, dA?le rodina, ve kterA� vychovA?vA?me svA� dA�ti, a spoleA?enstvA� pA�A?tel, se kterA?mi se setkA?vA?me. To jsou lidskA? spoleA?enstvA�, ve kterA?ch by mA�li silnA�jA?A� respektovat dA?stojnost, prA?va a svobody slabA?A�ch a ve kterA?ch se uA?A�me, co je to svoboda a odpovA�dnost. ProtoA?e svobodnA?mi a odpovA�dnA?mi lidmi se nerodA�me, ale stA?vA?me se jimi prA?vA� vA�tA�chto spoleA?enstvA�ch. Pokud i lidskA? prA?va a spravedlnost pojmeme jako nepA�edmA�tnA� vA?zvy ((Srv. A. HavlA�A?ek, „OtA?zka lidskA?ch a pA�irozenA?ch prA?v“, in: www.rozmluvy.cz, 2010.)), kterA� kA�nA?m pA�ichA?zejA� zA�budoucnosti a na kterA� mA?me a musA�me odpovA�dat, pak a�zvA?echno pozitivnA� prA?vo je jen lidskou odpovA�dA� na vA?zvu kA�aktivnA�mu, praktickA�mu respektu k pA�ichA?zejA�cA�m a kaA?dou naA?i aktivitu pA�edchA?zejA�cA�m zA?kladnA�m prA?vA?ma�?. ((L. HejdA?nek, „O potA�ebA� filosofickA�ho zaloA?enA� myA?lenky lidskA?ch prA?v“ (separA?t, 2001).)) PrA?vo a spravedlnost jsou dalA?A�mi duchovnA�mi hodnotami, na kterA?ch „stojA� a padA?“ nA?A? svA�t.

Podle L. HejdA?nka mA? myA?lenka zA?kladnA�ch, tj. primA?rnA�ch a naprosto nezadatelnA?ch lidskA?ch prA?v smysl jen za pA�edpokladu, A?e principiA?lnA� rozliA?A�me tzv. zA?kladnA� (fundamentA?lnA�) prA?va od prA?v zA?konnA?ch, legA?lnA�ch, tj. ode vA?ech pokusA? o jejich formulaci A?i vyjA?dA�enA�. ((L. HejdA?nek, „LidskA? prA?va a filosofie“, in: KA�esA?anskA? revue, 65, 1998, A?. 6, str. 151.)) Pokud nA�kdo v tA�to souvislosti tvrdA�, A?e se A?lovA�k rodA� „vybaven“ zA?kladnA�mi svobodami a prA?vy, brA?nA� se vlastnA� proti chA?pA?nA� prA?v jako nA�A?eho, co A?lovA�ku udA�luje, resp. pA�idA�luje spoleA?nost nebo stA?t. A protoA?e v dobA� osvA�censtvA� nebylo moA?nA� mluvit o Bohu jako garantovi rovnA?ch prA?v a svobod, byla tato garance pA�ipsA?na pA�A�rodA�. To znamenA?, A?e prA?v a svobod nabA?vA? kaA?dA? A?lovA�k pA�i zrozenA�.

Formulace, A?e se lidA� rodA� svobodnA� a sobA� rovnA� v dA?stojnosti a prA?vech, mA? podle L. HejdA?nka nA?sledujA�cA� smysl: a�zje to zA?vazek dospA�lA?ch, A?e budou stA?t pA�i svA?ch narozenA?ch dA�tech, a je to takA� zA?vazek silnA?ch, A?e budou respektovat dA?stojnost, prA?va a svobody slabA?A�ch, aby tak proti pA�irozenA� nerovnosti postavili spoleA?nost nea��pA�irozenou a nea��pA�A�rodnA�, ale zato lidskou“. ((Tamt.)) VA�jeho pojetA� spoA?A�vajA� lidskA? prA?va, pravda, spravedlnost atd. v tom, A?e pA�ichA?zejA� z budoucnosti jako vA?zvy, na kterA� my lidA� mA?me a musA�me odpovA�dat. HovoA�A� o lidskA?ch prA?vech, kterA? a�znemA?mea�?, ale kterA? a�zmajA� nA?sa�?, jichA? nejsme a�zpA?vodci, ale jen A?A?astnA�kya�?. TakovA? prA?va neustanovujeme, nA?brA? se do nich rodA�me, a�zjsou tu dA�A�ve, neA? jsme se narodili“. ((Tamt., str. 152-153.))

I kdyA? L. HejdA?nek myA?lenku lidskA?ch prA?v jako prA?v pA�irozenA?ch odmA�tA?, pA�esto usiluje o vykA?zA?nA� lidskA?ch prA?v jako prA?v nezcizitelnA?ch a fundamentA?lnA�ch, a to ve smyslu toho, co pA�ichA?zA� z budoucnosti, kterA? je pro nA?A? A?ivot primA?rnA� A?i zA?kladnA�. Ale tA�m pA?dem i o pA�ijetA� toho, A?e vA?echno pozitivnA� prA?vo je jen lidskou odpovA�dA� na vA?zvu k aktivnA�mu respektu k pA�ichA?zejA�cA�m a kaA?dou naA?i aktivitu pA�edchA?zejA�cA�m zA?kladnA�m prA?vA?m.

4. A?lovA�k jako bytost odpovA�dnA? a duchovnA�

JednA�m zA�nejvA?A?nA�jA?A�ch problA�mA? souA?asnA�ho A?lovA�ka je, jak rozumA� niternA�mu dA�nA�A� a jak je schopen porozumA�t nepA�edmA�tnA?m vA?zvA?m. Zda je schopen vA�tomto niternA�m dA�nA� A?A�t a podle toho myslet a konat, nebo zda je mu schopen pouze rozumA�t. A podle jakA�ho vyznA?nA� A?i ZA?kona, kterA? by toto niternA� dA�nA� vyjadA�oval a popisoval, se souA?asnA? A?lovA�k A�A�dA� tak, aby pravidla a pA�edpisy, zA�nA�ho plynoucA�, pA�ijA�mal nejenom svA?m rozumem, ale i svA?m srdcem. ((Srv. PA�A�loha A?. 1: DuchovnA� hodnoty a vA�ra, kap. A?. 3: „VA�ra a�� odkud a kam?“))

VnitA�nA� sjednocenA? A?lovA�k neA?ije pouze ve svA�m rozumu, ale vA�jednotA� rozumu a srdce neboli svA�ho nitra. Pokud totiA? opravdu a�zmA? A?istA� srdce, pA?sobA� pokoj a obA�tovA?vA? se pro spravedlnosta�? ((Bible, Mt 5, 3-10, KA?zA?nA� na hoA�e.)), nachA?zA� svou pravou A?ivotnA� cestu, na kterA� hledA? duchovnA� hodnoty a odpovA�dA? svA?mi myA?lenkami a skutky nepA�edmA�tnA?m vA?zvA?m, kterA� ho oslovujA�. Pak A?ije skuteA?nA� vA�niternA�m dA�nA�, uskuteA?A?uje sA?m sebe a naplA?uje svA� poslA?nA�. ZA?roveA? je schopen si toto niternA� dA�nA� uvA�domovat a reflektovat. VA�tA�to reflexi se otevA�rA? a pA�ibliA?uje kA�druhA�mu A?lovA�ku a tA�m i sA?m kA�sobA� samA�mu. OtevA�rA? se i tomu, co ho pA�ekraA?uje a utvA?A�A�. StA?vA? se svobodnA?m a odpovA�dnA?m, a tA�m i kultivovanA?m A?lovA�kem. Ve spoleA?enstvA� sA�druhA?mi lidmi pak nachA?zA� blA�zkost, jistotu a radost.

NiternA� dA�nA�, nepA�edmA�tnA� vA?zvy a duchovnA� hodnoty jsou vyjA?dA�enA�m nepA�edmA�tnA� skuteA?nosti, kterA� se nemA?A?eme zmocnit svA?m souA?asnA?m zpA?sobem myA?lenA�, ale mA?A?eme ji pA�ipustit a otevA�A�t se jA�. ProtoA?e a�zteprve tam, kde je A?lovA�k schopen se otevA�A�t vA?A?i tA�to pA�ichA?zejA�cA� nepA�edmA�tnA� skuteA?nosti, se stA?vA? bytostA� odpovA�dnou a tA�m duchovnA�a�?. ((L. HejdA?nek, „Kapitoly zA�filosofickA� antropologie“, in: Protestant, 1991, kap. XI: „Bytost rozumnA? a duchovnA�“.))

5. DuchovnA� hodnoty jako spoleA?nA� tA�ma dialogu

PonA�kud nA?silnA� vyznA�vA? tA�ma duchovnA�ch hodnot vA�nadaA?nA�m zA?konA�, kde je jako prvnA� obecnA� prospA�A?nA? cA�l uveden a�zrozvoj duchovnA�ch hodnota�?. ZA�pA�edchA?zejA�cA�ho textu vyplA?vA?, A?e nemA?A?eme mluvit o a�srozvojia�? duchovnA�ch hodnot, protoA?e rozvA�jet mA?A?eme nA�co, co jiA? existuje, co mA?me. Proto dA?le budeme mluvit o duchovnA�ch hodnotA?ch ve smyslu jejich hledA?nA�. JestliA?e duchovnA� hodnoty nepojmeme zA�pohledu nadacA� pouze jako nA?boA?enskA� hodnoty nebo jako souhrnnA? nA?zev pro ostatnA� obecnA� prospA�A?nA� cA�le nadaA?nA�ho zA?kona, a nebudeme usilovat o zjednoduA?ujA�cA� definici, pak jsou duchovnA� hodnoty sloA?itA?m filosofickA?m problA�mem, kterA? A�eA?A� filosofie a vA�tA?ina humanitnA�ch vA�d.

Pokud hledA?nA� duchovnA�ch hodnot budeme chA?pat jako snahu o porozumA�nA� nepA�edmA�tnA?m vA?zvA?m, kterA� kaA?dA�ho zA�nA?s jinA?m zpA?sobem oslovujA�, pak budeme schopni pA�ijmout bez sloA?itA?ch filosofickA?ch interpretacA� alespoA? to, A?e skuteA?nost, kterA? se dA�je v neustA?lA?ch zmA�nA?ch a uskuteA?A?uje vA�udA?lostech, mA? svou pA�edmA�tnou i nepA�edmA�tnou strA?nku a duchovnA� hodnoty jsou nA�A?A�m, kA�A?emu smA�A�ujeme a A?A�m nepA�A�mo vyjadA�ujeme nepA�edmA�tnou strA?nku tA�to skuteA?nosti. Pak nA?m hledA?nA� duchovnA�ch hodnot mA?A?e pomoci ke sjednocovA?nA� lidskA�ho spoleA?enstvA�, ve kterA�m A?ijeme, a pA�i stanovovA?nA� spoleA?nA?ch cA�lA? ((Srv. L. HejdA?nek, „Budoucnost, a�znA?pada�? a povaha tvorby“, in: Reflexe, A?. 22, 2001, str. 44. VA�tomto textu navrhuje L. HejdA?nek jako pojetA� nepA�edmA�tnA� skuteA?nosti i a�znepA�edmA�tnA� cA�le, tedy nA�co jako ‚tentativnA�‘ (cA�le) na rozdA�l od cA�lA? pA�edem, tj. pA�edmA�tnA� danA?ch A?i stanovenA?cha�?, coA? by znamenalo vA?raznou zmA�nu pro myA?lenkovA? model a�zposlA?nA� a cA�lA? projektua�? vA�teorii managementu.)), kdy budeme respektovat nepA�edmA�tnou skuteA?nost.

NaA?emu souA?asnA�mu myA?lenA�, kterA� je orientovanA� pA�evA?A?nA� na vnA�jA?A� neboli pA�edmA�tnou skuteA?nost, na fakta neboli na factum a nikoliv na fiens neboli na udA?lostnA� dA�nA�, bude takovA? zpA?sob myA?lenA� obtA�A?nA� pA�ijatelnA?. Jsme sice orientovA?ni na konkrA�tnost a uchopitelnost pA�edmA�tnA� skuteA?nosti, ale o to vA�tA?A� zA?pas vedeme o niternost neboli nepA�edmA�tnost ve skuteA?nosti i vA�naA?em myA?lenA�, aA? si to uvA�domujeme, A?i nikoliv. To se projevuje, A?asto nereflektovanA�, pA�edevA?A�m vA�mezilidskA?ch vztazA�ch. JestliA?e se pro nA?s skuteA?nost stA?vA? pouze vnA�jA?A� neboli pA�edmA�tnou, jsou duchovnA� hodnoty vA�podobA� estetickA?ch, etickA?ch a filosofickA?ch hodnot jen prA?zdnA? slova, protoA?e hodnotou se stA?vA? to vnA�jA?A�, hmotnA�, vA�podobA� majetku, moci a A?spA�chu.

Dialog a pA�emA?A?lenA� o duchovnA�ch hodnotA?ch vA�tomto pojetA� nA?m mA?A?e pomoci brA?nit se krizA�m, ve kterA?ch je naA?e spoleA?nost. MA?A?e nA?m pomoci brA?nit se zavA?dA�jA�cA�m ideologiA�m a zA�nich plynoucA�ch zA?vislostA�, ale i vA?em nA?vratA?m kA�rA?znA?m formA?m mA?tu, vA�podobA� novodobA?ch mA?tA?, vA�tA?iny esoteriky, a vA?chodnA�ch nauk, kterA?m mA?A?eme stA�A?A� porozumA�t bez dlouhodobA�ho pobytu v autentickA�m prostA�edA�. ((DruhA?m extrA�mem proti novodobA?m mA?tA?m zaloA?enA?ch na vA�deckA� objektivizaci, jsou nA?vraty souA?asnA?ch lidA� kA�rA?znA?m formA?m esoteriky a hledA?nA� jistot ve vA?chodnA�ch naukA?ch, kterA� pro svou nesrozumitelnost mohou evropskA�mu A?lovA�ku poskytovat iluzi a�sA�eA?enA�a�? jeho vnitA�nA�ch rozporA? a problA�mA?.)) Proto musA�me brA?nit a rozvA�jet rozum a kritickA� myA?lenA� vA�intencA�ch evropskA�ho myA?lenA� a filosofie, ale ve smyslu rozumnosti a rozumA�nA�, kterA� je schopno reflektovat nepA�edmA�tnost vA�myA?lenA� a ve skuteA?nosti.

Pokud A?lovA�k nenA� schopen uvA�domovat si a reflektovat niternA� dA�nA� a uskuteA?A?ovat sA?m sebe, mA�jA� se sA?m se sebou i sA�druhA?mi lidmi, a A?ije vA�A?zkosti a vA�prA?zdnotA�, se kterA?mi musA� bojovat. BuA? tA�m, A?e se vrhA? do vnA�jA?A�ho svA�ta vA�horeA?natA?ch aktivitA?ch nebo upadA? do zmaru, ze kterA�ho vznikajA� duA?evnA� poruchy, kterA?mi jsou nejA?astA�ji deprese, nebo dokonce do duA?evnA�ch onemocnA�nA�, kdy ztrA?cA� pA�A�stup i sA?m kA�sobA�. LidA�, kterA?m tato prA?zdnota pA�ipadA? jako normA?lnA�, se nad niternA?m dA�nA�m nezamA?A?lejA� a hledajA� svA� hodnoty ve vnA�jA?A�m svA�tA�, vA�podobA� materiA?lnA�ch hodnot. Tito lidA� „se zaA?tiA?ujA� normA?lnostA�“, aniA? by vA�dA�li, co je to normalita. ((NA?zor „vA�tA?iny“ neboli nA?zor „davu“ nemusA� bA?t normA?lnA�. Pro vA�tA?inu NA�mcA? byly za druhA� svA�tovA� vA?lky koncentraA?nA� tA?bory takA� normA?lnA�. NA?zor davu se vA�tA?inou A�A�dA� podle nA?zorA? vlA?dnoucA�ch elit. Pokud povaA?ujeme naA?e souA?asnA� elity za normA?lnA�, zejmA�na politickA� a ekonomickA� elity, kterA� pA�edurA?ujA� nA?zory vA�tA?iny lidA�, je diskuse o normalitA� pA�i nejmenA?A�m problematickA?.)) Jsou ale i lidA�, kteA�A� se snaA?A� niternA�mu dA�nA� rozumA�t a touA?A� po dialogu.

6. PsychologickA? a manaA?erskA? zpA?sob myA?lenA�

OtA?zkou je, zda jednA�m zA�vysvA�tlenA�, A?A�m je pro A?lovA�ka niternA� dA�nA� a jak vA�nA�m mA? existovat, nebyl „objev“ lidskA� psychiky a nevA�domA�. Na pA�elomu 19. a 20. stoletA� se postupnA� „vyprazdA?ovaly“ kA�esA?anskA� hodnoty, evropskA? A?lovA�k byl oslnA�n svobodou a pokrokem technickA� civilizace, a hledal novou A?ivotnA� orientaci a cestu. ZaA?A?tek minulA�ho stoletA� byl pA�A�mo a�snabita�? novA?mi myA?lenkami a vynA?lezy. BohuA?el vA?sledkem tohoto tvoA�ivA�ho napA�tA� byly takA� dvA� dA�sivA� svA�tovA� vA?lky, kterA� nemajA� vA�dA�jinA?ch lidstva obdoby.

Ve vA?ech tA�chto nedozA�rnA?ch zmA�nA?ch se konstituovala psychologie a pA�edevA?A�m zA�nA� se postupnA� emancipujA�cA� psychoterapie, kterA� se doslova „zmocnily“ lidskA�ho nitra a postavily lidskA� JA? do stA�edu, jako zA?klad vA?eho dA�nA�. DA?leA?itA? pA�estala bA?t skuteA?nost jako udA?lostnA� dA�nA� se svA?mi zmA�nami a nepA�edmA�tnostA�, podstatnou se stala interpretace skuteA?nosti a rozumA�nA� naA?im pocitA?m, proA?itkA?m a potA�ebA?m, pouze lidskA� niternosti. EvropskA� myA?lenA�, kterA� bylo po staletA�ch ovlivA?ovA?no zA?pasem mezi filosofiA� a theologiA�, bylo vA�poslednA�ch vA�ce neA? sto letech nesmA�rnA� ovlivnA�no psychologickA?m zpA?sobem myA?lenA�. AsspA�chy psychologie a psychoterapie jsou nespornA�, zvlA?A?tA� ve vztahu kA�lidem sA�duA?evnA�mi poruchami a nemocemi, a stejnA� tak je nespornA� dA?leA?itA�, jak jsme schopni lA�pe rozumA�t sami sobA� a druhA?m lidem. Ale to takA� znamenA?, A?e jsme schopni rozumA�t myA?lenkovA?m vA?chodiskA?m, na kterA?ch je naA?e rozumA�nA� vystavA�no. A je otA?zkou, zda psychologie a psychoterapie znajA� svA? myA?lenkovA? vA?chodiska a zda psychologickA? zpA?sob myA?lenA� se nestal jednou ze zA?bran, aby souA?asnA? A?lovA�k mohl rozumA�t a porozumA�t niternA�mu dA�nA�, kterA� pA�ekraA?uje jeho lidskA� nitro, kterA� se vA�tomto dA�nA� ustavuje a uskuteA?A?uje?

KaA?dA? vA�dnA� obor, kaA?dA� lidskA� myA?lenA� mA? svA? vA?chodiska, kterA? jsou pouhA?m konstruktem, myA?lenkovA?m modelem. JedinA� filosofie je schopna se tA�mito vA?chodisky zabA?vat a reflektovat je. ((L. HejdA?nek, NepA�edmA�tnost vA�myA?lenA� a ve skuteA?nosti, Praha 1999, str. 135: a�zSouA?asnA? vA�da je vnitA�nA� rozpolcena hlubokA?m rozporem, vyplA?vajA�cA�m z neudrA?itelnA�ho pojetA� a programu vA�deckA� prA?ce; vA�da se rozpadla na jednotlivA� speciA?lnA� vA�dy s omezenA?mi rozsahy kompetence, takA?e A?A?dnA? vA�da vlastnA� nenA� kompetentnA�, aby provA?dA�la reflexe a revize svA?ch pojmovA?ch nA?strojA? a myA?lenkovA?ch prostA�edkA?. NemA?A?e se vA?ak bez nA�A?eho takovA�ho obejA�t a provA?dA� to tudA�A? mimo svou kompetenci. RozdA�lenA� vA�deckA?ch oborA? podle a�zpA�edmA�tA?a�? je nutnA� vadnA� a vlastnA� neuskuteA?nitelnA�; pokus o jeho realizaci vede k destrukci vA�dy jakoA?to vA�dya�?.)) Bylo by velmi prospA�A?nA�, kdyby doA?lo kA�dialogu a spoluprA?ci mezi filosofy, theology, psychology, psychoterapeuty a sociology.

NavA�c je naA?e myA?lenA� ovlivA?ovA?no novA?m oborem, kterA? byl podobnA� jako psychologie konstituovA?n vA�19. stoletA�, a tA�m je management a manaA?erskA? zpA?sob myA?lenA�. ((V prvnA� etapA�, kterA? probA�hala na konci 19. a na zaA?A?tku minulA�ho stoletA� si vzrA?stajA�cA� nA?roky na A�A�zenA� stA?le vA�tA?A�ch a na A�A�zenA� zdrojA? nA?roA?nA�jA?A�ch spoleA?nostA� vynutily tento novA? obor. Jako jeho zakladatelA� jsou uvA?dA�ni H. Fayol, W. Taylor a M. Weber. Za zakladatele modernA�ho managementu je povaA?ovA?n P. F. Drucker.)) JestliA?e psychologie a psychoterapie postavily do stA�edu lidskA� JA? a tA�m A?lovA�ku zabraA?ujA� jA�t hloubA�ji kA�nepA�edmA�tnA?m skuteA?nostem, tak teorie managementu, kterA? byl pA?vodnA� pouhou technologiA� na organizovA?nA� lidskA� A?innosti, ale postupnA� se stA?vA? zpA?sobem lidskA�ho myA?lenA�, jde do druhA�ho extrA�mu, a zA�A?lovA�ka dA�lA? pouhA? „lidskA? zdroj“. SkuteA?nost pak pojA�mA? jako pouhA� vnA�jA?A� dA�nA�, kterA� je moA?nA� A�A�dit, to znamenA? plA?novat a organizovat A?innosti, usmA�rA?ovat a vA�st lidskA� zdroje a vA?echny tyto A?innosti kontrolovat. ObdobnA? myA?lenkovA? koncept a vA?chodiska, jako mA? management, majA� obory, zejmA�na pak ekonomie, kterA� se sice zabA?vajA� A?lovA�kem, ale jako pouhou souA?A?stA�, jako pouhou vA�cA� A?i pA�edmA�tem vA�dA�jA�cA� skuteA?nosti, kterA? je pojA�mA?na jako objektivnA� neboli pouze pA�edmA�tnA?.

7. LidskA� spoleA?enstvA� a organizovanA? spoleA?nost

VA�myA?lenkovA?ch konceptech oborA?, kterA� nepracujA� sA�tA�matem nepA�edmA�tnosti, je tA�A?kA� pA�ijmout myA?lenku, A?e lidskA� spoleA?enstvA� vznikA? ve chvA�li, kdy dochA?zA� kA�setkA?nA�m lidA� a jejich vnitA�nA�mu sjednocenA� v niternA�m dA�nA�, ve kterA�m vA?e vznikA?. Tyto obory se shodnou na tom, A?e spoleA?nost vznikA? ve chvA�li, kdy si urA?itA� seskupenA� lidA� vytvoA�A� spoleA?nA? pravidla a normy pro svA� souA?itA�, kdy si stanovA� spoleA?nA? program a jeho cA�le. VA�sociologickA�m pojetA� je spoleA?nost a�zsouborem lidskA?ch bytostA�, jejichA? vztahy jsou A�A�zeny institucemi, eventuA?lnA� zajiA?tA�ny sankcemi, aA? uA? explicitnA�mi A?i skrytA?mi, kterA� dA?vajA� kaA?dA�mu A?lenu spoleA?nosti pocA�tit vA?hu kolektivnA�ho momentua�?. ((G. Durozoi, A. Roussel, FilozofickA? slovnA�k, heslo a�zSpoleA?nosta�?.)) VA�pA�A�padA�, A?e jsou tyto instituce vytvoA�eny podle pA�ijatA?ch prA?vnA�ch pA�edpisA?, vznikA? spoleA?nost buA? na A?rovni nA?roda A?i A?zemnA�ho celku vA�podobA� stA?tu a jeho organizaA?nA�ch struktur, nebo v podobA� prA?vnickA?ch osob, jako jsou obchodnA� spoleA?nosti, nadace, obA?anskA? sdruA?enA� atd.

Pokud pA�ipustA�me existenci a rozdA�lnost lidskA�ho spoleA?enstvA� a organizovanA� spoleA?nosti ((Vedle rozliA?enA� mezi „spoleA?enstvA�m a spoleA?nostA�“ bychom nemA�li takA� zamA�A?ovat „spoleA?nost a instituci“. „Instituce“ je na jednA� stranA� vyjA?dA�enA�m procesu vytvA?A�enA� zA?konA? a principA?, jimiA? se A�A�dA� nA�jakA? spoleA?nost, a procesu organizovA?nA� tA�to spoleA?nosti. Na druhA� stranA� vA�sobA� pojem „instituce“ zahrnuje i zpA?soby myA?lenA�, cA�tA�nA� a chovA?nA� lidA� vA�tA�to spoleA?nosti, od A?ehoA? se odvA�jA� proces „institucionalizace“, ve kterA�m se prohlubuje orientace lidA� na pA�edmA�tnou skuteA?nost. Tento proces bychom nemA�li zjednoduA?ovat pouze psychologickA?mi interpretacemi.)), mA?A?eme je pojmout jako dvA� rozdA�lnA? udA?lostnA? dA�nA�, kterA? jsou vA?ak vzA?jemnA� propojenA? a neoddA�litelnA?. SpoleA?nost je potom vnA�jA?A�m spojenA�m, kterA� mA?A?e vzniknout zA�popudu vnitA�nA� sjednocenA�ho spoleA?enstvA�, ale mA?A?e vzniknout i existovat nezA?visle na nA�m. StejnA� tak mohou existovat lidskA? spoleA?enstvA�, i kdyA? vA?jimeA?nA�, kterA? nevytvA?A�A� vnA�jA?A� pravidla pro svA� souA?itA� nebo pouze okrajovA�. TakovA?m pA�A�kladem je souA?itA� partnerA?, rodin a pA�A?tel, kdy tito vzA?jemnA� si blA�zcA� lidA� nereflektujA� nebo nejsou schopni reflektovat niternA� dA�nA�, ale k vnitA�nA�mu sjednocenA� mezi nimi dochA?zA�.

JestliA?e vA?ak lidA� ve spoleA?enstvA� reflektujA� niternA� dA�nA�, vytvA?A�ejA� spoleA?nA� vyznA?nA� A?i uA?enA�, A?A�mA? dochA?zA� kA�zvnA�jA?nA�nA� tohoto niternA�ho dA�nA�. TA�m vznikA? vA�rA?mci spoleA?enstvA� i spoleA?nost, kterA? pA�ijala vnA�jA?A� pravidla a normy pro spoleA?nA� souA?itA�. PA�A�kladem jsou cA�rkve a spoleA?enstvA� jinak duchovnA� orientovanA?ch lidA�. Tato spoleA?enstvA�, kterA? se stala zA?roveA? spoleA?nostmi, jsou vA�nebezpeA?A�, A?e zamA�nA� niternA� dA�nA� sA�jeho reflexA�, jejich vyznA?nA� se stA?vA? pouze vA�domA?m vyznA?vA?nA�m a uctA�vA?nA�m, ve kterA�m mA?A?e vnitA�nA� sjednocenA� zaniknout, a jejich spoleA?enstvA� se stA?vA? pouhou spoleA?nostA�, vnA�jA?nA� organizovanou.

Pokud ale lidA� nejsou schopni si uvA�domovat a reflektovat niternA� dA�nA�, nebo odmA�tnou pA�ipustit jeho existenci, pak nepotA�ebujA� nebo odmA�tnou i spoleA?nA� vyznA?nA� a svA� souA?itA� zaklA?dajA� na vnA�jA?nA� deklarovanA?ch pravidlech a normA?ch, kterA� vA?ak nejsou lidmi vnitA�nA� pA�ijA�mA?ny a jsou pouze vynutitelnA� sankcemi. VA�takovA� spoleA?nosti, kdy lidskA? spoleA?enstvA� ustupujA� do pozadA�, se nejvyA?A?A�mi hodnotami stA?vajA� „moc a bohatstvA�“, kterA� by mA�ly bA?t prostA�edkem a nikoliv cA�lem, A?i dokonce smyslem lidskA�ho A?ivota. Ve spoleA?nosti vznikA? prA?zdnota a vzA?jemnA? odcizenost, se kterA?mi lidA� musA� bojovat ve svA�m nitru. DuchovnA� orientovanA�, vzdA�lanA� a zodpovA�dnA� lidA� tuto situaci A?asto A�eA?A� tak, A?e se odvracejA� od spoleA?nosti do svA�ho soukromA�, A?A�mA? spoleA?nost pA�ichA?zA� o svA� autority. A politickA� moci se prA?vA� proto zmocA?ujA� lidA� chorobnA� touA?A�cA� po moci, kteA�A� mohou bA?t i velmi inteligentnA� a schopnA�, ale jsou patologiA?tA� ((PatologickA? osobnost je chorobnA? a nenormA?lnA� A?lovA�k, kterA? se projevuje citovou chladnostA�, agresivitou, zlostnostA� a mnoha dalA?A�mi rysy, kterA� vedou kA�protispoleA?enskA�mu chovA?nA�.)) a tA�m i nebezpeA?nA�. ZA?roveA? se politickA� moci zmocA?ujA� i hloupA�, bezohlednA� a nezodpovA�dnA� lidA� ((D. Bonhoeffer ve svA� A?vaze Po deseti letech kA�desetiletA�mu vA?roA?A� Hitlerovy moci povaA?uje hloupost za nebezpeA?nA�jA?A�ho nepA�A�tele dobra neA? je zlo. In:A� D. Bonhoeffer, Na cestA� k svobodA�, Praha 1991, str. 74.)) touA?A�cA� po bohatstvA�, kterA� zA�skA?vajA� nezA?konnA?mi prostA�edky. SpoleA?nost je postupnA� ovlA?dA?na vzA?jemnA� provA?zanou politikou stA?tu a vlastnA�kA? kapitA?lu, a A?lovA�k vA�nA� pA�estA?vA? bA?t i obA?anem, protoA?e se stA?vA? pouhA?m manipulovatelnA?m voliA?em a lidskA?m zdrojem. Je poruA?ovA?na zA?konnost, mizA� niternost a sA�nA� i mravnost, hodnoty se vyprazdA?ujA� a lidA� se uchylujA� ke staronovA?m A?i novodobA?m mA?tA?m. TakovA? spoleA?nost je pA�edurA?ena buA? kA�zA?niku, nebo kA�sebedestrukci. VzpomeA?me na zA?nik starA�ho A?A�ma A?i na druhou svA�tovou vA?lku.

Je otA?zkou, jakA?m zpA?sobem mohou ve spoleA?nosti, kterA? je zaloA?ena pA�evA?A?nA� na vnA�jA?A�ch pravidlech a normA?ch a materiA?lnA�ch hodnotA?ch, existovat i lidskA? spoleA?enstvA�, kterA? jsou vnitA�nA� sjednocena, aA? uA? vA�Bohu A?i vA�duchovnA�ch hodnotA?ch. To je otA?zka nejenom filosofickA? A?i theologickA?, ale pA�A�mo existenA?nA�. Nehledejme rychlA� odpovA�di, o ty A?A?dejme filosofy, theology a odbornA�ky zA�ostatnA�ch humanitnA�ch oborA?, ale v pojetA� spoleA?nA�ho hledA?nA� duchovnA�ch hodnot, kterA� jsou vA�nadaA?nA�m zA?konA� prvnA�m obecnA� prospA�A?nA?m cA�lem, se podA�vejme na moA?nou roli A?i poslA?nA� nadacA� ve spoleA?nosti.

8. PoslA?nA� nadacA� ve spoleA?nosti

Nadace jsou vA?jimeA?nA� organizace, kterA� na rozdA�l od ostatnA�ch neziskovA?ch organizacA�, aA? humanitA?rnA�ch, A?kolskA?ch A?i kulturnA�ch, jsou finanA?nA� nezA?vislA�, a o to vA�tA?A� odpovA�dnost nesou za celkovA? vA?voj naA?A� spoleA?nosti. DA�jinnA� bychom mohli, sA�jistou nadsA?zkou, nadace pA�irovnat kA�cA�rkevnA�m A�A?dA?m, kterA� mA�ly svA� vlastnA� majetky, takA� znaA?nou autonomii a byly vA�mnoha pA�A�padech nositeli novA?ch myA?lenek i kritiky cA�rkve.

Dialog o hledA?nA� duchovnA�ch hodnot by se mA�l stA?t spoleA?nA?m tA�matem vA?ech nadacA�, ne snad vA�jejich formulaci, ale ve spoleA?nA�m smA�A�ovA?nA� kA�tomu, co bA?ti mA?. Na prvnA�m mA�stA� jde o vnitA�nA� kulturu kaA?dA� nadace a kultivovanost a vzdA�lanost lidA� z nadacA�. ManaA?ery se mA?A?eme stA?t, to je zA?leA?itost jistA?ch dovednostA� a odbornosti, ale duchovnA�mi lidmi jsme jen dA�ky porozumA�nA� svA�mu srdci a nepA�edmA�tnA?m vA?zvA?m, kterA� nA?s oslovujA� a vyzA?vajA� kA�aktivnA�mu A?ivotu. To by mA�lo vA�st lidi zA�nadacA� a neziskovA?ch organizacA� kA�hlubA?A�mu zamyA?lenA�, ve spoluprA?ci sA�filosofy a dalA?A�mi odbornA�ky, nad teoretickA?mi vA?chodisky managementu. PoloA?me si otA?zku, vA�A?em opravdu spoA?A�vA? a�sziska�? neziskovA?ch organizacA�. A vA�A?em spoA?A�vajA� poslA?nA�, cA�le a aktivity tA�chto organizacA� a jejich projektA?? SA�tA�m souvisA� i dalA?A� dA?leA?itA? otA?zka, vA�A?em spoA?A�vA? zA�manaA?erskA�ho, ale i duchovnA�ho hlediska vyhodnocovA?nA� kvality a efektivity jejich A?innosti. A jak sA�touto situacA�, kterou mA?A?eme nazvat a�smanaA?erskou schizofreniA�a�? neziskovA?ch organizacA�, souvisA� duchovnA� hodnoty?

PA�edevA?A�m vA?ak jde o nadaA?nA� spoleA?enstvA�, protoA?e kultivovanost a vzdA�lanost zA�skA?vA?me, vedle sebevzdA�lA?vA?nA�, pA�edevA?A�m prostA�ednictvA�m setkA?nA� a rozhovorA?. Pokud lidA� zA�nadacA� pA�ijmou vA�tA?A� odpovA�dnost za celkovA? vA?voj naA?A� spoleA?nosti a jejA�ch lidskA?ch spoleA?enstvA� a nejenom za programy svA?ch nadacA�, pak se tA�ma duchovnA�ch hodnot mA?A?e stA?t prostA�ednA�kem na tA�to cestA� a nadace mohou usilovat o spoluprA?ci sA�lidmi zA�akademickA�ho, umA�leckA�ho a mediA?lnA�ho svA�ta.

IV. HledA?nA� spoleA?nA� cesty do budoucnosti

1. DA?leA?itA? tA�mata pro dialog sA�odbornA�ky

Pro teoretickA� rozpracovA?nA� tA�mat vyplA?vajA�cA�ch zA�pA�edchozA� kapitoly a pro zodpovA�zenA� otA?zky, vA�A?em spoA?A�vA? odpovA�dnost nadacA� za celkovA? rozvoj spoleA?nosti, by se mA�li lidA� zA�nadacA� pokusit o navA?zA?nA� spoluprA?ce a dialog pA�edevA?A�m sA�lidmi zA�univerzit, ale i zA�umA�leckA�ho a mediA?lnA�ho svA�ta. MA�li by se pokusit o vytvoA�enA� jakA�hosi dialogickA�ho spoleA?enstvA�, kterA� bude usilovat o reflexi naA?ich souA?asnA?ch spoleA?enskA?ch problA�mA? i o reflexi a rozpracovA?nA� dA?leA?itA?ch nadaA?nA�ch tA�mat a kterA� bude hledat spoleA?nou cestu do budoucnosti. ProstA�edkem pA�i tomto hledA?nA� spoleA?nA� cesty mA?A?e bA?t vytvoA�enA� odbornA� garantovanA� komunikaA?nA� platformy vA�podobA� webovA�ho vzdA�lA?vacA�ho a kulturnA�ho portA?lu, kde budou shromA?A?dA�ny a vytvA?A�eny texty, kterA� umoA?nA� porozumA�nA� souA?asnA?m dA�jA?m a problA�mA?m vA�naA?A� spoleA?nosti, pA�iblA�A?A� vybranA� evropskA� kulturnA� tradice, a jejich autoA�i budou hledat novA� vize a cesty do budoucnosti.

JednA�m zA�prvnA�ch krokA? pA�i hledA?nA� takovA�to spoleA?nA� cesty byla konference a�zFinancovA?nA� vA�dy a budoucnost A?eskA?ch nadacA�a�? ((Informace o konferenci jsou ve sbornA�ku vydanA�m NadA?nA�m Josefa, Marie a ZdeA?ky HlA?vkovA?ch.)), kterA? se konala vA�lednu 2008 zA�iniciativy Nadace a�zNadA?nA� Josefa, Marie a ZdeA?ky HlA?vkovA?cha�? a kterA? byla prvnA�m vA�tA?A�m setkA?nA�m pA�edstavitelA? univerzitnA�ho a nadaA?nA�ho svA�ta. Konference ukA?zala, jak jsou si lidA� zA�univerzitnA�ho a nadaA?nA�ho svA�ta vzdA?leni a zatA�m nenachA?zejA� spoleA?nou A�eA?. LidA� zA�univerzit jsou a�szahlcenia�? teoriA� a lidA� zA�nadacA� naopak praxA�. Jejich vzA?jemnA? spoluprA?ce by prospA�la obA�ma stranA?m.

DalA?A�m krokem byl interaktivnA� projekt NROS, kterA? nesl nA?zev a�zTA�etA� role vysokA?ch A?kol a obA?anskA? spoleA?nosta�? ((Informace o projektu jsou na www.nros.cz.)) a byl realizovA?n vA�roce 2008 aA? 2009 ve spoluprA?ci sA�nA�kolika univerzitami, kde byly diskutovA?ny i moA?nA� formy spoluprA?ce univerzit a nadacA�.

2. Projekt: PorozumA�nA� pA�A�tomnA�mu a hledA?nA� budoucA�ho

Jako praktickA? vA?stup tA�to studie bylo pak vytvoA�enA� projektu a�zPorozumA�nA� pA�A�tomnA�mu a hledA?nA� budoucA�hoa�? ((CelkovA? nA?vrh projektu tvoA�A� pA�A�lohu A?. 3: a�zZadA?nA� projektu: PorozumA�nA� pA�A�tomnA�mu a hledA?nA� budoucA�hoa�?.)), jehoA? vznik inicioval autor studie ve spoluprA?ci sA�D. RA?dlovou (Nadace a�zNadA?nA� Josefa, ZdeA?ky a Marie HlA?vkovA?cha�?), A. HavlA�A?kem (FilozofickA? fakulta Univerzity J. E. PurkynA�) a V. NA�mcem (FilosofickA? fakulta Karlovy univerzity), kteA�A� tvoA�A� zA?klad pA�A�pravnA� skupiny projektu. DalA?A�mi A?leny tA�to skupiny se stali M. A?ernA? (VA?bor dobrA� vA?le a�� Nadace Olgy HavlovA�), A. DoleA?alovA? (NA?rodohospodA?A�skA? fakulta VA�E), H. A�ilhA?novA? (NROS a�� Nadace rozvoje obA?anskA� spoleA?nosti), J. BA?rta (Nadace VIA) a M. A?A?k (VysokA? A?kola ekonomie a managementu).

HlavnA�m cA�lem projektu PorozumA�nA� pA�A�tomnA�mu a hledA?nA� budoucA�ho je vytvoA�enA� dialogickA�ho spoleA?enstvA� sloA?enA�ho z lidA� zA�univerzit a nadacA� a zA�umA�leckA�ho a mediA?lnA�ho svA�ta a vzdA�lA?vacA�ho a kulturnA�ho portA?lu WebDialog, kterA? bude komunikaA?nA� platformou dialogickA�ho spoleA?enstvA� sA�veA�ejnostA�. DalA?A�mi dlouhodobA?mi cA�li jsou vytvoA�enA� e-learningovA?ch programA? spojenA� s realizacA� interaktivnA�ch vzdA�lA?vacA�ch projektA? a systematickA? komunikace dialogickA�ho spoleA?enstvA� sA�veA�ejnostA� spojenA? sA�vytvoA�enA�m dlouhodobA� mediA?lnA� strategie.

3. DialogickA� spoleA?enstvA�

DialogickA� spoleA?enstvA� se pokusA� o spoleA?nou analA?zu naA?A� pA�A�tomnosti a hledA?nA� spoleA?nA?ch vizA� do budoucnosti. MyA?lenkovA?m vA?chodiskem celA�ho projektu je idea celostnA�ho vA�dA�nA�, kterA� propojA� obory jako je filosofie, theologie, politologie (politickA? filosofie a vA�da), psychologie a psychoterapie, sociologie, ekonomie, management a informatika. Budou vA?ak reflektovA?ny i dalA?A� vA�dnA� obory, zejmA�na prA?vo a historie. Jde o vA�dA�nA�, kterA� A?erpA? zA�poznatkA? a pA�A�stupA? jednotlivA?ch vA�dnA�ch oborA?, avA?ak snaA?A� se pA�ekroA?it jejich omezenou perspektivu a integrovat je do celkovA�ho poznA?nA� A?lovA�ka, svA�ta a spoleA?nosti. PA�itom jde o to inspirovat se tA�m nejlepA?A�m zA�tradic jednotlivA?ch oborA?, co vA�tomto spoleA?nA�m A?silA� o porozumA�nA� pA�A�tomnA�mu a hledA?nA� budoucA�ho mA?A?e pomoci. Snahou bude na zA?kladA� lepA?A�ho porozumA�nA� naA?A� pA�A�tomnosti hledat novA� cesty a otevA�rat novA� perspektivy do budoucnosti. KA�analA?ze souA?asnA?ch problA�mA? a kA�formulaci tA�mat je nezbytnA� hledat inspiraci i vA�minulosti.

DialogickA� spoleA?enstvA� (zhruba 70 osobnostA�) se bude podA�let na tvorbA� a reflexi portA?lu WebDialog. Bude v nA�m 40 osobnostA� zA�univerzitnA�ho svA�ta a�� filosofovA�, theologovA�, politologovA�, psychologovA�, sociologovA�, ekonomovA�, teoretici managementu a informatiky a osobnosti zA�dalA?A�ch vA�dnA�ch oborA?. NadaA?nA�, umA�leckA? a mediA?lnA� svA�t bude zastoupen po deseti osobnostech. ((KA�1.12.2010 bylo vA�dialogickA�m spoleA?enstvA� A?A?astno 37 osobnostA� zA�univerzitnA�ho (23), nadaA?nA�ho (6), umA�leckA�ho (6) a mediA?lnA�ho (2) svA�ta.)) SA�tA�mito lidmi probA�hnou rozhovory, kterA� budou uvedeny na portA?le WebDialog, a budou poA?A?dA?ni o zpracovA?nA� nebo uvedenA� jiA? vytvoA�enA?ch textA? na zadanA? tA�mata sA�cA�lem pojmenovat problA�my naA?A� spoleA?nosti a hledA?nA� vizA� do budoucnosti.

PA�edstava je, aby postupnA� vzniklo volnA� a neformA?lnA� spoleA?enstvA� vA?znamnA?ch osobnostA�, kterA� i pA�i respektovA?nA� rA?znA?ch nA?zorA? a pA�A�stupA? najde shodu vA�pojmenovA?nA� naA?ich souA?asnA?ch problA�mA? a spoleA?nou vizi do budoucnosti. Snahou bude, aby se dialogickA� spoleA?enstvA� prostA�ednictvA�m portA?lu WebDialog a dalA?A�ch mediA?lnA�ch projektA? stalo autoritou pro veA�ejnost, alespoA? pro inteligentnA� a vzdA�lanA� lidi, kde hlavnA� cA�lovou skupinou budou mladA� lidA�, zejmA�na studenti VA�, a lidA� zA�univerzit, nadacA� a neziskovA?ch organizacA�.

4. VzdA�lA?vacA� a kulturnA� portA?l WebDialog

HlavnA�m cA�lem vzdA�lA?vacA�ho a kulturnA�ho portA?lu WebDialog bude vytvoA�enA� odbornA� garantovanA� platformy lidA� z univerzit, nadacA� a lidA� zA�umA�leckA�ho a mediA?lnA�ho svA�ta, kterA� spojuje zA?jem o lepA?A� a hlubA?A� porozumA�nA� sobA� samA?m, svA�tu a spoleA?nosti, vA�nA�A? A?ijeme. WebovA? komunikace, kterA? sice nemA?A?e a nemA�la by nahradit osobnA� setkA?vA?nA� a rozhovory, umoA?A?uje zpracovat jedno tA�ma ve vA�ce rovinA?ch tak, aby na jednA� stranA� byla umoA?nA�na srozumitelnost a na druhA� stranA� aby nedochA?zelo ke zjednoduA?ovA?nA� a A?patnA� interpretaci myA?lenek i skuteA?nosti. VzdA�lA?vacA� a kulturnA� portA?l WebDialog bude obsahovat tyto kapitoly:

• a�zHome pagea�? ((VA�A?vozovkA?ch jsou nA?zvy jednotlivA?ch kapitol a podkapitol.))
• a�zSetkA?nA� sA�osobnostmia�?:
  • OsobnA� portA?ly A?lenA? dialogickA�ho spoleA?enstvA�.
  • AnalA?za pA�A�tomnosti a vize do budoucnosti kaA?dA�ho A?lena dialogickA�ho spoleA?enstvA� (odpovA�di na dvA� zA?kladnA� otA?zky).
• a�zPA�A�tomnA� a budoucA� ve spoleA?nA?ch tA�matecha�?:
  • a�zPorozumA�nA� pA�A�tomnA�mua�?:
    • AnalA?zy aktuA?lnA�ch spoleA?enskA?ch problA�mA?.
    • Studie jako samostatnA� projekty, napA�.:
      • V. NA�mec, T. SedlA?A?ek, Krize souA?asnA� A?eskA� spoleA?nosti vA�kontextu globA?lnA� krize.
  • a�zHledA?nA� budoucA�hoa�?:
    • SpoleA?nA? tA�mata a texty kA�nim od A?lenA? dialogickA�ho spoleA?enstvA� a dalA?A�ch odbornA�kA?, kdy zatA�m jsou schvA?lena tA�mata:
      • Povaha hodnot a jejich vA?znam pro spoleA?nost
      • UniversA?lnost lidskA?ch prA?v:
        • J. Sokol, Jsou lidskA? prA?va pA�irozenA??
        • V. NA�mec, a�zPA�irozenoprA?vnA� teoriea�? bez pojmu pA�irozenosti.
      • Svoboda a odpovA�dnost
      • Normalita a autentiA?nost
      • Komunikace a lidskA� spoleA?enstvA�
      • SpotA�eba a zisk
      • VolnA? trh a obecnA? prospA�ch
      • VeA�ejnost a elity ve spoleA?nosti
      • Krize a zmA�na
    • Tvorba spoleA?nA?ch vizA� a nA?vrhy projektA?.
• a�zInspirace minulA?ma�?:
  • a�zTA�mataa�?:
    • SpoleA?nA? tA�mata vA�dA�jinnA?ch souvislostech: A. HavlA�A?ek, OtA?zka lidskA?ch a pA�irozenA?ch prA?v.
  • a�zVybranA� obory a autoA�ia�?:
    • Filosofie, theologie, politologie (politickA? filosofie a vA�da), psychologie a psychoterapie, sociologie, ekonomie, management a informatika (eventuelnA� dalA?A� vA�dnA� obory).
  • a�zBible a vA�raa�?:
    • DA�jinnA? pA�ehled, studie kA�biblickA� a kA�esA?anskA� tradici a hledA?nA� nenA?boA?enskA� vA�ry pA�i respektovA?nA� kA�esA?anskA� tradice.
  • a�zLiteratura a umA�nA�a�?:
    • Studie a hledA?nA� spoleA?nA?ch tA�mat zA�dA�jin literatury, divadla, hudby, vA?tvarnA�ho a filmovA�ho umA�nA�.
• a�zE-knihovnaa�?:
  • Anotace, bibliografie a dA�la cca 300 doporuA?enA?ch autorA? zA�filosofie a vybranA?ch vA�dnA�ch oborA?.
  • Anotace, bibliografie a dA�la cca 100 doporuA?enA?ch autorA? zA�dA�jin literatury a umA�nA�.
• a�zSlovnA�k pojmA?a�?.
• a�zJmennA? rejstA�A�ka�?.
• a�zDiskusnA� fA?raa�?:
  • AsA?astnA�kA? dialogickA�ho spoleA?enstvA� kA�vybranA?m tA�matA?m.
  • DialogickA�ho spoleA?enstvA� s A?irA?A� odbornou veA�ejnostA�.
  • DialogickA�ho spoleA?enstvA� se studenty vysokA?ch A?kol.
  • Diskuse k aktuA?lnA�m spoleA?enskA?m tA�matA?m sA�A?irA?A� veA�ejnostA�.
• a�zE-learning celostnA�ho vA�dA�nA�a�? (z tA�mat a textA? portA?lu WebDialog):
  • Programy pro studenty stA�ednA�ch a vysokA?ch A?kol.
  • Programy pro pracovnA�ky nadacA� a neziskovA?ch organizacA�.
  • Programy pro celoA?ivotnA� vzdA�lA?vA?nA�.
  • Programy a�zna zakA?zkua�? (zejmA�na pro obchodnA� spoleA?nosti).
• a�zE-knihkupectvA� a antikvariA?ta�? (prodej pouze doporuA?enA?ch autorA?).
• a�zO nA?sa�?.

ZA?kladem vzdA�lA?vacA�ho a kulturnA�ho portA?lu WebDialog jsou osobnA� portA?ly pA�izvanA?ch A?A?astnA�kA? dialogickA�ho spoleA?enstvA� (a�zSetkA?nA� sA�osobnostmia�?) a kapitoly a�zPA�A�tomnA� a budoucA� ve spoleA?nA?ch tA�matecha�? a a�zInspirace minulA?ma�?. CA�le jednotlivA?ch kapitol portA?lu WebDialog jsou:

• SetkA?nA� sA�osobnostmi

Na osobnA�ch strA?nkA?ch se pA�edstavA� A?A?astnA�ci dialogickA�ho spoleA?enstvA� a budou hodnotit problA�my naA?A� spoleA?nosti a pA�edklA?dat svA� osobnA� vize do budoucnosti zodpovA�zenA�m nA?sledujA�cA�ch otA?zek:

• Jak hodnotA�te pA�A�tomnou situaci naA?A� spoleA?nosti po dvaceti letech od zmA�ny politickA�ho systA�mu? JakA� jsou nejvA?A?nA�jA?A� problA�my tA�to spoleA?nosti a vA�A?em spoA?A�vajA� jejich pA�A�A?iny?
• JakA? je vize do budoucnosti, kA�jakA?m zmA�nA?m by mA�lo vA�naA?A� spoleA?nosti dojA�t a jakA? je vA�tA�chto procesech role lidA� zA�univerzit, nadacA� a neziskovA?ch organizacA� a lidA� zA�umA�leckA�ho a mediA?lnA�ho svA�ta?

• PA�A�tomnA� a budoucA� ve spoleA?nA?ch tA�matech

Snahou bude analyzovat naA?A� pA�A�tomnou situaci, pojmenovat nejvA?A?nA�jA?A� problA�my A?i krizovA� jevy souA?asnA�ho A?lovA�ka a spoleA?nosti a identifikovat jejich pA�A�A?iny. Pozornost bude soustA�edA�na pA�edevA?A�m na A?eskou spoleA?nost a jejA� vA?voj vA�uplynulA?ch dvaceti letech, avA?ak se zohlednA�nA�m A?irA?A�ho kontextu a souvislostA�. Perspektivy rA?znA?ch oborA? by mA�ly napomoci projasnit pA�A�tomnou situaci zA�rA?znA?ch hledisek. Na zA?kladA� tA�chto analA?z se dialogickA� spoleA?enstvA� pokusA� formulovat vize do budoucnosti, vytA?A?it hlavnA� zmA�ny, k nimA? by mA�lo vA�naA?A� spoleA?nosti dojA�t, a vyjasnit, jakA? vA�tA�chto procesech mA?A?e bA?t role lidA� zA�univerzit, nadacA� a lidA� zA�umA�leckA�ho a mediA?lnA�ho svA�ta. ZastoupenA� rA?znA?ch oborA? mA? umoA?nit objasnit problA�my a krizovA� jevy vA�naA?A� spoleA?nosti zA�rA?znA?ch hledisek a vA�co nejA?irA?A�ch souvislostech. ZA?klad tA�chto analA?z pA�A�tomnosti a hledA?nA� vizA� do budoucnosti by mA�la tvoA�it hodnocenA� jednotlivA?ch A?lenA? dialogickA�ho spoleA?enstvA� (odpovA�di na otA?zky v a�zSetkA?nA� sA�osobnostmia�?) a vzA?jemnA? dialog kA�vybranA?m spoleA?nA?m tA�matA?m. VA?chodiskem diskuse by mA�ly bA?t kratA?A� autorskA� texty jejA�ch A?A?astnA�kA?, popA�. jinA?ch autorA?, pokud jsou vzhledem kA�tA�matu relevantnA�.

• Inspirace minulA?m

KA�analA?ze souA?asnA?ch problA�mA? a kA�formulaci zA?vaA?nA?ch tA�mat je nezbytnA� hledat inspiraci vA�minulosti, tj. u autorA?, kteA�A� se podobnA?mi problA�my jiA? zabA?vali a kteA�A� pA�iA?li s A�eA?enA�m, jeA? i vA�dneA?nA� dobA� dA?vA? podnA�ty a pomA?hA? porozumA�t naA?im problA�mA?m. F. Nietzsche vA�tA�to souvislosti napsal, A?e a�za�shistorickA?a�? A?lovA�k se ohlA�A?A� do minulosti proto, aby rozumA�l pA�A�tomnosti a nauA?il se mocnA�ji touA?it po budoucnostia�?. ((F. Nietzsche: O uA?itku a A?kodlivosti historie pro A?ivot, in: NeA?asovA� A?vahy, 1872.)) DA�jinnA� A?itA� totiA? osvA�tluje pA�A�tomnA� A?itA� minulostA�, pA�ivA?dA� nA?s k sebeuvA�domA�nA�, ukazuje nA?m naA?i vazbu k tomu, co se stalo, z A?eho vychA?zA�me, i kdyA? nA�kdy nevA�domA�. Inspirace minulA?m se neomezA� jen na odbornA� texty historikA?, filosofA?, politologA?, ekonomA?, sociologA?, psychoterapeutA? atd., ale kA�vA?A?e zmA�nA�nA� analA?ze nA?m budou slouA?it takA� texty biblickA�, literA?rnA� A?i umA�leckA? dA�la.

VA�podkapitole a�zTA�mataa�? budou vybranA? spoleA?nA? tA�mata zpracovA?na zA�dA�jinnA�ho hlediska. VA�podkapitole a�zVybranA� obory a autoA�ia�? budou popsA?ny dA�jiny i perspektivy vybranA?ch oborA? a ke kaA?dA�mu oboru budou doporuA?eni vybranA� autoA�i. VA�podkapitole a�zBible a vA�raa�? budou popsA?ny biblickA� dA�jiny a rozdA�lnA� pA�A�stupy kA�pojetA� vA�ry a nA?boA?enstvA�. Texty StarA�ho a NovA�ho zA?kona budou pA�iblA�A?eny prostA�ednictvA�m knihy A?tenA� zA�bible od filosofa J. Sokola. Podkapitola a�zLiteratura a umA�nA�a�? pA�iblA�A?A� dA�jiny literatury a umA�nA� vA�kontextu dA�jin evropskA�ho myA?lenA�, zejmA�na dialogu mezi umA�nA�m a filosofiA�. VA�odbornA?ch studiA�ch o literatuA�e, divadle, hudbA�, vA?tvarnA�m umA�nA� a filmovA�m umA�nA� bude doporuA?eno zhruba 100 vA?znamnA?ch autorA?, kteA�A� budou postupnA� zpracovA?ni do e-knihovny.

• E-knihovna

CA�lem je postupnA� seznA?menA� s zhruba 400 doporuA?enA?mi autory, kde ke kaA?dA�mu autorovi budou zpracovA?ny anotace (v rozsahu 10-15 stran), bibliografie, primA?rnA� a sekundA?rnA� literatura, odkazy na jinA� seriA?znA� informaA?nA� zdroje, audio a video. Podle moA?nostA� autorskA?ch prA?v budou zpA�A�stupnA�ny vybranA� texty A?i dA�la. Na e-knihovnu bude navazovat samostatnA? slovnA�k tA�mat a pojmA?.

• E-learning celostnA�ho vA�dA�nA�

CA�lem je vytvoA�enA� e-learningovA?ch vzdA�lA?vacA�ch programA? vA�systA�mu BeeWiser, kterA� budou navazovat na pA�edchA?zejA�cA� texty a e-knihovnu a budou zpracovA?ny ve tA�ech A?rovnA�ch nA?roA?nosti: pro stA�edoA?kolskA� studenty, pro vysokoA?kolskA� studenty a pro celoA?ivotnA� vzdA�lA?vA?nA� odbornA� veA�ejnosti. Na e-learningovA� programy budou navazovat interaktivnA� programy, zejmA�na pro potA�eby neziskovA?ch organizacA� a vzdA�lA?vA?nA� nadanA?ch dA�tA�.

• ZbA?vajA�cA� kapitoly portA?lu WebDialog

V a�zDiskusnA�ch fA?recha�? budou probA�hat pA�edevA?A�m diskuse vytvoA�enA�ho dialogickA�ho spoleA?enstvA� lidA� zA�univerzit a nadacA� a zA�umA�leckA�ho a mediA?lnA�ho svA�ta, ale i diskuse sA�veA�ejnostA�. a�zSlovnA�k tA�mat a pojmA?a�? umoA?nA� orientaci ve zpracovanA?ch tA�matech a textech portA?lu WebDialog. a�zE-knihkupectvA� a antikvariA?ta�? budou nabA�zet pouze dA�la doporuA?enA?ch autorA?. ZpA�A�stupnA�nA� portA?lu WebDialog veA�ejnosti se odhaduje vA�roce 2011. VA�pA�A�padA� zA�skA?nA� dotacA� zA�programA? EU by mohly e-learningovA� vzdA�lA?vacA� programy vzniknout do roku 2013.

5. SpoleA?nA? tA�mata dialogickA�ho spoleA?enstvA�

VA�pA�A�pravnA� fA?zi vzniku dialogickA�ho spoleA?enstvA� byla zvolena nA?sledujA�cA� vA?chozA� spoleA?nA? tA�mata, ve kterA?ch se budou postupnA� A�eA?it i vybranA? tA�mata nadacA�:

• Povaha hodnot a jejich vA?znam pro spoleA?nost
• UniversA?lnost lidskA?ch prA?v:
  • J. Sokol, Jsou lidskA? prA?va pA�irozenA??
  • V. NA�mec, a�zPA�irozenoprA?vnA� teoriea�? bez pojmu pA�irozenosti.
  • A. HavlA�A?ek, OtA?zka lidskA?ch a pA�irozenA?ch prA?v.
• Svoboda a odpovA�dnost
• Normalita a autentiA?nost
• Komunikace a lidskA� spoleA?enstvA�
• SpotA�eba a zisk
• VolnA? trh a obecnA? prospA�ch
• VeA�ejnost a elity ve spoleA?nosti
• Krize a zmA�na

ZpracovA?nA� textA? ke zvlolenA?m spoleA?nA?m tA�matA?m umoA?nA� lepA?A� a hlubA?A� porozumA�nA� problA�mA?m naA?A� souA?asnA� spoleA?nosti. CelkovA? analA?za naA?A� pA�A�tomnosti vyplyne, aA? bude vytvoA�eno dialogickA� spoleA?enstvA� a zpracovA?ny odpovA�di na zA?kladnA� otA?zky vA?emi A?leny dialogickA�ho spoleA?enstvA�.

VA?sledkem tA�chto snah by mA�lo bA?t spoleA?nA� A�eA?enA� tA�matu odpovA�dnosti nadacA� za celkovA? rozvoj spoleA?nosti a vytvoA�enA� interaktivnA�ch vzdA�lA?vacA�ch projektA?, mediA?lnA� strategie a systematickA� komunikace sA�veA�ejnosti.

6. Realizace interaktivnA�ch vzdA�lA?vacA�ch projektA?

CA�lem interaktivnA�ch vzdA�lA?vacA�ch projektA? bude vyuA?itA� e-learningovA?ch programA? portA?lu WebDialog kA�podpoA�e rozvoje komunit a komunitnA�ch projektA? na A?zemA� krajA?, euroregionA? a vA�tA?A�ch mA�st. Pro jednotlivA� cA�lovA� skupiny, pro kterA� budou zpracovA?ny e-learningovA� programy, by mohly bA?t ve spoluprA?ci sA�regionA?lnA�mi univerzitami vytvoA�eny na A?rovni jednotlivA?ch krajA? interaktivnA� vzdA�lA?vacA� projekty, kterA� by pA�ispA�ly k:

• PodpoA�e nadanA?ch studentA? zA�gymnA?ziA� a stA�ednA�ch A?kol.
• RozA?A�A�enA� vzdA�lA?nA� studentA? VA� a jejich motivaci, aby pracovali pro rozvoj svA�ho kraje.
• PostgraduA?lnA�mu vzdA�lA?vA?nA� pracovnA�kA? neziskovA?ch organizacA� sA�cA�lem posA�lenA� mA�stnA�ch komunitnA�ch spoleA?enstvA� a projektA?.
• ZvyA?ovA?nA� vzdA�lanosti vA�danA�m kraji realizacA� programu celoA?ivotnA�ho vzdA�lA?vA?nA�.

TA�m by mohlo dojA�t ze strany nadacA� a univerzit na nA?rodnA� A?rovni kA�podpoA�e neziskovA?ch organizacA�, kterA� realizujA� komunitnA� projekty a vytvA?A�ejA� neformA?lnA� spoleA?enstvA�. PodmA�nkou realizace tA�chto vzdA�lA?vacA�ch projektA? bude vytvoA�enA� lektorskA�ho tA?mu, kterA? by dokA?zal aplikovat e-learningovA� programy vytvoA�enA� na portA?lu WebDialog ve spoluprA?ci sA�regionA?lnA�mi univerzitami, nadacemi a neziskovA?mi organizacemi. Tato spoluprA?ce na pA�A�pravA� interaktivnA�ch vzdA�lA?vacA�ch projektA? by zA?roveA? umoA?nila zmapovA?nA� mA�stnA�ch komunitnA�ch spoleA?enstvA� a iniciovA?nA� vzniku obdobnA�ho dialogickA�ho spoleA?enstvA� na A?rovni vA�tA?A�ch mA�st.

PA�edpokladem realizace interaktivnA�ch vzdA�lA?vacA�ch projektA? bude vytvoA�enA� mA�stnA�ho lektorskA�ho a tutorskA�ho tA?mu. Obsahem kaA?dA�ho projektu bude realizace spoleA?nA?ch A?tenA� textA?, kterA? umoA?nA� A?A?astnA�kA?m proniknout do problematiky interpretace a porozumA�nA� odbornA?m textA?m. DA?le poskytovA?nA� osobnA�ch konzultacA� prostA�ednictvA�m tutorA?, kteA�A� by pomA?hali A?A?astnA�kA?m pA�i zpracovA?nA� zadanA?ch pracA� ze spoleA?nA?ch A?tenA� a sA�A�eA?enA�m jejich studijnA�ch problA�mA?. SouA?A?stA� vzdA�lA?vacA�ch projektA? budou i spoleA?nA� konference, na kterA?ch se A?A?astnA�ci seznA?mA� sA�celkovou problematikou svA�ho kraje a setkajA� se sA�vA?znamnA?mi osobnostmi zvanA?mi na tyto konference.

PilotnA� projekt kA�tA�matu podpory nadanA?ch studentA? z gymnA?ziA� a stA�ednA�ch A?kol je jiA? zpracovA?n sA�nA?zvem VzdA�lA?vA?nA� jako cesta ve spoluprA?ci s Filozofickou fakultou Univerzity J. E. PurkynA� pro AssteckA? kraj. ZatA�m vA?ak nebyla zA�skA?na finanA?nA� dotace na jeho realizaci. VzdA�lA?vacA� projekt by vyplnil zA?vaA?nA? deficit ve vzdA�lA?vacA�ch koncepcA�ch i praxi gymnA?ziA� v A?eskA� republice, kterA?m je podpora individualizace vzdA�lA?vA?nA� nadanA?ch studentA?.

CA�lem doplA?kovA�ho vzdA�lA?vacA�ho projektu je systematickA? prA?ce s nadanA?mi studenty z gymnA?ziA� a stA�ednA�ch A?kol, kterA? mA? prohloubit jejich vzdA�lA?nA�, pA�ivA�st je k celostnA�mu pA�A�stupu ke svA�tu a podporovat vA�nich inovativnA� pA�A�stup pA�i A�eA?enA� problA�mA?. Projekt by znamenal spoluprA?ci pedagogicko-psychologickA?ch poraden sA�Univerzitou J. E PurkynA� pA�i zmapovA?nA� a vA?bA�ru nadanA?ch studentA? sA�cA�lem jejich motivace pro studium na mA�stnA�ch regionA?lnA�ch univerzitA?ch a uplatnA�nA� ve svA�m kraji.

VA�rA?mci projektu Communitas pro praxis, jehoA? cA�lem jsou stA?A?e studentA? vA�nadacA�ch a kterA? pA�edloA?ila Univerzita J. E. PurkynA� ve spoluprA?ci sA�VA?borem dobrA� vA?le a�� NadacA� Olgy HavlovA�, NadacA� PartnerstvA� a NadacA� VIA na program EU, byla navrA?ena nA?sledujA�cA� tA�mata, ze kterA?ch by byl vytvoA�en e-learningovA? program pro vzdA�lA?vA?nA� studentA? FF UJEP:

• ZA?kladnA� spoleA?enskA? tA�mata a jejich reflexe:
  • Asloha duchovnA�ch hodnot ve spoleA?nosti.
  • UniverzA?lnost lidskA?ch prA?v, svoboda a odpovA�dnost.
  • Role obA?anskA� spoleA?nosti ve stA?tA�.
  • Vztah kapitalismu a demokracie.
• AnalA?za a A�A�zenA� spoleA?enskA?ch procesA?:
  • EkonomickA� teorie ve vztahu ke spotA�ebA�, zisku, obecnA�mu prospA�chu a veA�ejnA�mu zA?jmu.
  • Teorie managementu jako nA?stroje pro organizovA?nA� a A�A�zenA� spoleA?enskA?ch procesA?.
  • Vztah volnA�ho trhu a politickA� svobody.
  • VeA�ejnA? prostor, komunikace a role mA�diA� vA�modernA� demokracii.
• Role univerzit, nadacA� a neziskovA?ch organizacA� ve spoleA?nosti:
  • PoslA?nA� a myA?lenkovA? vA?chodiska univerzit, nadacA� a neziskovA?ch organizacA�.
  • Filantropie, altruismus, fundraising a public relations.
  • Legislativa a management nadacA� a neziskovA?ch organizacA�.
  • VyhodnocovA?nA� kvality a efektivity A?innosti nadacA� a neziskovA?ch organizacA�.
• KlA�A?ovA? tA�mata A?innosti nadacA� a neziskovA?ch organizacA�:

oA�A� Podpora vzdA�lanosti a kultury.

oA�A� HumanitA?rnA� hodnoty a pomoc znevA?hodnA�nA?m obA?anA?m.

oA�A� Podpora komunitnA�ho A?ivota a komunitnA� pA�A?e.

oA�A� Ochrana A?ivotnA�ho prostA�edA� a trvale udrA?itelnA? A?ivot.

7. KomunikaA?nA� strategie a cA�lovA� skupiny portA?lu WebDialog

VA�pA�A�padA�, A?e se podaA�A� vytvoA�it dialogickA� spoleA?enstvA� na reprezentativnA� A?rovni a vA?A?e uvedenA� projekty budou A?spA�A?nA� realizovA?ny, bude vytvoA�ena dlouhodobA? mediA?lnA� strategie pro komunikaci dialogickA�ho spoleA?enstvA� sA�veA�ejnostA�. To znamenA? nejenom prostA�ednictvA�m portA?lu WebDialog, ale i ve spoluprA?ci sA�vybranA?mi mA�dii, popA�A�padA� vytvoA�enA�m dalA?A�ho vlastnA�ho mA�dia. HlavnA� cA�lovou skupinou by mA�li bA?t mladA� lidA�, kteA�A� nechtA�jA� pA�ijmout souA?asnA� materiA?lnA� hodnoty a hledajA� svou vlastnA� A?ivotnA� cestu. Tito mladA� lidA� hledajA� autority, kterA� by je oslovili, a stA?vajA� se obA�A?mi prosazovanA� a�snA?zorovA� pluralitya�?, jejA�mA? motivem je strach pA�ed ideologiemi a obrana svobody, aby se kaA?dA? A?lovA�k mohl svobodnA� rozhodnout, jakA� a�svyznA?nA�a�? pA�ijme. OtA?zkou je, zda tato nA?zorovA? pluralita nezpA?sobuje spA�A?e nA?zorovA? a intelektuA?lnA� a�schaosa�?, a zda svoboda, kterA? je pA�edevA?A�m odpovA�dnostA�, se nezvrhA?vA? do svA�vole a neodpovA�dnosti. Obrazem tohoto chaosu je internet, kterA? je bezesporu geniA?lnA�m vynA?lezem. Je vA?ak otA?zkou, co zpA?sobuje, a co jeA?tA� zpA?sobA�. KaA?dopA?dnA� bychom mA�li pA�ijmout, A?e A?ijeme ve a�ssvA�tA� informacA�a�?, ve kterA�m je tA�A?kA� ubrA?nit se jejich kvantitA� a nalA�zat kvalitnA� informace.

Druhou hlavnA� cA�lovou skupinou by mA�li bA?t lidA� zA�neziskovA?ch organizacA� a ti lidA� zA�komunit, kterA?m a�sleA?A� na srdci vA�ci veA�ejnA�a�?. Pokud komunitu pojmeme jako lidskA� spoleA?enstvA� vA�urA?itA�m vymezenA�m prostoru, kterA� se snaA?A� tvoA�it svA? spoleA?enskA? pravidla a nA?stroje pro dobA�e a spravedlivA� fungujA�cA� spoleA?nost, pak podpora takovA?chto existujA�cA�ch spoleA?enstvA�, kterA? mohou bA?t i vA�rozporu sA�mA�stnA� politickou mocA�, by se mA�la stA?t prioritou nejenom pro dialogickA� spoleA?enstvA�, ale i pro velkA� nadace. Po dvacetiletA?ch zkuA?enostech sA�komunitnA�mi projekty platA� to, A?e vA?e zA?visA� na kvalitA� lidA� a na kvalitA� mA�stnA�ho lidskA�ho spoleA?enstvA�. Vznik reprezentativnA�ho, ale vnitA�nA� sjednocenA�ho spoleA?enstvA�, zejmA�na na A?zemA� vA�tA?A�ch mA�st, kterA� by neusilovalo o vnA�jA?A� moc, ale stalo se autoritou proA�komunitu, by mohlo zpA?sobit mnohA� zmA�ny.

8. Dialog a spoluprA?ce nadacA� sA�veA�ejnostA�

Nositeli estetickA?ch, etickA?ch a filosofickA?ch hodnot by mA�li bA?t, a takA� A?asto jsou, pA�edevA?A�m lidA� zA�univerzit a cA�rkvA�, intelektuA?lovA� a umA�lci. SpoluprA?ce lidA� zA�nadacA� a univerzit nenA� zatA�m na patA�iA?nA� A?rovni a dosaA?enA� tA�to spoluprA?ce by se mA�lo stA?t prioritou. Vedle dialogu nad spoleA?nA?mi tA�maty bychom mA�li hledat cesty do budoucnosti, jak se brA?nit dalA?A�mu rozkladu mravnosti a narA?stajA�cA�m spoleA?enskA?m nespravedlnostem. Je otA?zka, zda krize naA?A� spoleA?nosti nesouvisA� mimo jinA� s nevyjasnA�nA?mi A?i nesprA?vnA?mi teoretickA?mi pA�edpoklady oborA? jako je politika, ekonomie, prA?vo a management, kterA� majA� vA?znamnA? vliv na utvA?A�enA� souA?asnA� spoleA?nosti a lidskA�ho A?ivota, aniA? by vA?ak dost dobA�e rozumA�ly A?lovA�ku a lidskA� spoleA?nosti, sA�nimiA? zachA?zejA�.

Nadace jsou dA�ky svA?m obecnA� prospA�A?nA?m cA�lA?m i finanA?nA� nezA?vislosti pA�A�mo pA�edurA?eny, aby se staly organizA?tory programu umoA?A?ujA�cA�ho spoluprA?ci zejmA�na lidA� zA�univerzit a nadacA� a lidA� z umA�leckA�ho a mediA?lnA�ho svA�ta. Tato spoluprA?ce by mA�la smA�A�ovat k nalezenA� alespoA? minimA?lnA�ho spoleA?nA�ho programu, kterA? by umoA?nil oslovit zejmA�na mladA� lidi. MinimA?lnA�ho programu, kterA? by vA?ak vA�sobA� dokA?zal spojit tA�i cesty ke vzdA�lanosti, kterA?mi jsou celostnA� vA�dA�nA�, znalost dA�jin umA�nA� a hledA?nA� vA�ry vA�intencA�ch biblickA?ch tradic. CelostnA� vA�dA�nA� propojujA�cA� filosofii, theologii a politologii, kterA� tvoA�A� zA?klad evropskA� vzdA�lanosti, sA�obory, kterA� se zabA?vajA� A?lovA�kem a spoleA?nostA�, coA? jsou prA?vo, historie, psychologie, sociologie, ekonomie a teorie managementu a informatiky.

Nadace by mA�ly zA?roveA? najA�t vA�tA?A� odvahu se vstoupenA�m do svA�ta mA�diA�, ale sA�tA�m, A?e se nepA�izpA?sobA� komerA?nA�mu svA�tu sA�jeho a�sduchovnA� prA?zdnotoua�?, a budou hledat svA?j vlastnA� zpA?sob dialogu sA�veA�ejnostA�. PA�edevA?A�m jde o kultivovanost a vzdA�lanost lidA� zA�mA�diA�, protoA?e jsou tA�mi, kdo vA?raznA?m zpA?sobem ovlivA?ujA� naA?A� spoleA?nou budoucnost. Jejich vA?mluvy, A?e a�slidi to nezajA�mA?a�?, jsou A?asto zapA�A�A?inA�ny jejich vlastnA� nevzdA�lanostA�.

Podpora obecnA� prospA�A?nA?ch cA�lA? nadacA� se stA?vA? ze strany soukromA�ho sektoru stA?le vA�ce pA�edmA�tem obchodu a reklamy, ale je otA?zka, co nadace dA�lajA� pro kultivaci a vA?chovu svA?ch dA?rcA?. MoA?nA? paradoxnA� hledA?nA� duchovnA�ch hodnot a pomoc celA� spoleA?nosti by pro dA?rce byly dA?leA?itA�jA?A�m tA�matem, neA? pomoc slabA?m a nemocnA?m.

ZA?vA�r

Studie DuchovnA� hodnoty a budoucnost A?eskA?ch nadacA� vyzA?vA? pA�edstavitele nadacA�, aby podpoA�ili a zA?A?astnili se dialogu lidA� zA�univerzitnA�ho, nadaA?nA�ho, umA�leckA�ho a mediA?lnA�ho svA�ta. Jako spoleA?nA� a jednotA�cA� tA�ma je navrA?eno hledA?nA� duchovnA�ch hodnot, jejichA? a�srozvoja�? je prvnA�m obecnA� prospA�A?nA?m cA�lem nadaA?nA�ho zA?kona, kde vA?znam slova duchovnA� je pojA�mA?n jako niternA? neboli nepA�edmA�tnA? a hodnota jako to, co bA?ti mA?.

Ve tA�etA� kapitole a vA�prvnA� pA�A�loze je navrA?eno pojetA� duchovnA�ch hodnot, kterA� vychA?zA� ze skuteA?nosti ve smyslu fiens nikoliv factum neboli udA?lostnA�ho dA�nA�, kde vA?echno, co se prA?vA� uskuteA?A?uje, se dA�je a uskuteA?A?uje vA�udA?lostech, resp. vA�neustA?lA� reaktibilitA� udA?lostA�, a kde kaA?dA? udA?lost zaA?A�nA? jako cosi vnitA�nA�ho, niternA�ho, nejsoucA�ho neboli nepA�edmA�tnA�ho, co se teprve vA�prA?bA�hu jejA�ho dA�nA� uskuteA?A?uje, zvnA�jA?A?uje a tA�m zpA�edmA�tA?uje. PoslednA�m pA?vodcem kaA?dA� udA?losti je ryzA� nepA�edmA�tnost, o kterA� nelze prohlA?sit, A?e je a�sjsoucA�a�?, ale kterA? je skuteA?nA�jA?A� neA? kaA?dA� a�sjsoucnoa�?.

Toto niternA� dA�nA� a jeho reflexi mA?A?eme pojmout jako nenA?boA?enskou vA�ru, kterA? nenA� vA�rou a�sv nA�coa�?, ale je celkovA?m A?ivotnA�m smA�A�ovA?nA�m, vnitA�nA�m sepA�tA�m mezi A?lovA�kem, kterA? se tomuto dA�nA� mA?A?e ve svA�m nitru otevA�A�t, a nepA�edmA�tnA?mi vA?zvami, kterA� ho oslovujA� a povolA?vajA� kA�aktivnA�mu A?ivotu. NiternA� dA�nA� neboli vA�ra je tedy udA?lost, ze kterA� a ve kterA� se dA�je a uskuteA?A?uje nejenom lidskA? A?ivot, ale A?ivot vA?ech subjektA?. A?lovA�k je vA?ak jedinA?m subjektem, kterA? je schopen si tuto vA�ru i uvA�domovat a reflektovat ji. ProblA�mem souA?asnA�ho A?lovA�ka je, jak rozumA� tomuto niternA�mu dA�nA� neboli vA�A�e, a zda je schopen pouze rozumA�t, nebo vA�tomto niternA�m dA�nA� A?A�t a podle toho myslet a konat.

NiternA� dA�nA� neboli vA�ra, nepA�edmA�tnA� vA?zvy a duchovnA� hodnoty jsou vyjA?dA�enA�m nepA�edmA�tnA� skuteA?nosti, kterA� se nemA?A?eme zmocnit svA?m souA?asnA?m zpA?sobem myA?lenA�, ale mA?A?eme ji pA�ipustit a otevA�A�t se jA�. ProtoA?e teprve tam, kde je A?lovA�k schopen se otevA�A�t vA?A?i tA�to pA�ichA?zejA�cA� nepA�edmA�tnA� skuteA?nosti, se stA?vA? bytostA� odpovA�dnou a tA�m duchovnA�.

DuchovnA� hodnoty mA?A?eme pojmout ve smyslu Pravdy, kterA? mA? nA?s, ne my ji ((E. RA?dl: AstA�cha zA�filosofie, Praha 1969, edice VA?hy: a�zNemA?me pravdu, A�ekl bych, nA?brA? pravda mA? nA?s; neustanovujeme ji, nA?brA? rodA�me se do nA�.a�?, str. 12.)), kdy A?lovA�k je schopen se ve svA�m nitru takovA�to PravdA� otevA�A�t a odevzdat, a nechat touto Pravdou urA?it svA?j A?ivot, tedy spolehnout se na to jedinA� spolehlivA�. Pokud nejsme schopni pA�ijmout jako duchovnA� hodnotu takto pojatou Pravdu, protoA?e je vA�nA?s pA�A�liA? a�szakoA�enA�naa�? pravda ve smyslu A�eckA� pravdy neboli alA�theia, kterA? znamenA? odkrytost, pak duchovnA�mi hodnotami, tedy dalA?A�m nepA�A�mA?m vyjA?dA�enA�m nepA�edmA�tnA?ch vA?zev, mohou bA?t a�znormA?lya�?, ke kterA?m by se mA�ly pA�ibliA?ovat nA?mi vyjA?dA�enA� normy pro normalitu neboli normA?lnA� A?ivot. DuchovnA� hodnotou pro nA?s mohou bA?t i lidskA? prA?va a spravedlnost, kterA� pokud pojmeme jako nepA�edmA�tnA� vA?zvy, kterA� kA�nA?m pA�ichA?zejA� zA�budoucnosti a na kterA� mA?me a musA�me odpovA�dat, pak a�zvA?echno pozitivnA� prA?vo je jen lidskou odpovA�dA� na vA?zvu kA�aktivnA�mu, praktickA�mu respektu k pA�ichA?zejA�cA�m a kaA?dou naA?i aktivitu pA�edchA?zejA�cA�m zA?kladnA�m prA?vA?ma�?. ((L. HejdA?nek, O potA�ebA� filosofickA�ho zaloA?enA� myA?lenky lidskA?ch prA?v (separA?t).))

TakovA�to duchovnA� hodnoty jsou pak nepA�A�mA?m vyjA?dA�enA�m nepA�edmA�tnA� skuteA?nosti a jsou nA�A?A�m, kA�A?emu se mA?A?eme pouze pA�ibliA?ovat estetickA?mi, etickA?mi a filosofickA?mi hodnotami. Pokud bychom byli schopni pA�ipustit a promyslet niternost neboli nepA�edmA�tnost vA�myA?lenA� a ve skuteA?nosti, mohou nA?m duchovnA� hodnoty pomoci ke sjednocovA?nA� lidskA?ch spoleA?enstvA�, ve kterA?ch A?ijeme, ale pA�edevA?A�m pA�i nalA�zA?nA� vzA?jemnosti a blA�zkosti. Dialog o duchovnA�ch hodnotA?ch nA?m mA?A?e pomoci brA?nit se i krizA�m, ve kterA?ch je naA?e spoleA?nost.

JednA�m ze zA?kladnA�ch pA�edpokladA? pro zmA�ny ve spoleA?nosti je spoluprA?ce lidA� zA�univerzit, dalA?A�ch intelektuA?lA? a vzdA�lanA?ch lidA�, a vytvA?A�enA� spoleA?enstvA�, kterA? budou hledat spoleA?nA� programy. CA�le tA�chto programA? by mA�ly bA?t pA�edevA?A�m vA�otevA�enA�m pojmenovA?nA� problA�mA? a krizA� a vA�nabA�dce alternativ, kterA� budou srozumitelnA� pA�edevA?A�m pro mladA� lidi, ale i pro ostatnA�. CA�lem tA�chto programA? by nemA�la bA?t a�srychlA? a vnA�jA?A� A�eA?enA�a�?, ale spoleA?nA� zamyA?lenA� nad skuteA?nostA�, ve kterA� A?ijeme a pA�edevA?A�m nad naA?A� spoluodpovA�dnostA� za vA?voj spoleA?nosti.

VA?stupem studie je vA?zva kA�uskuteA?nA�nA� projektu PorozumA�nA� pA�A�tomnA�mu a hledA?nA� budoucA�ho, kterA? umoA?nA� vznik dialogickA�ho spoleA?enstvA� lidA� zA�univerzitnA�ho, nadaA?nA�ho, umA�leckA�ho a mediA?lnA�ho svA�ta a vytvoA�enA� vzdA�lA?vacA�ho a kulturnA�ho portA?lu WebDialog. Na portA?le WebDialog, kterA? je nA?strojem pro vnitA�nA� dialog a komunikaci sA�veA�ejnostA�, budou ukA?zA?ny tA�i cesty ke vzdA�lanosti a kultivovanosti. PrvnA� cestou je celostnA� vA�dA�nA�, kterA� propojA� obory jako je filosofie, theologie, politologie (politickA? filosofie a vA�da), psychologie a psychoterapie, sociologie, ekonomie, management a informatika. Jde o vA�dA�nA�, kterA� A?erpA? zA�poznatkA? a pA�A�stupA? jednotlivA?ch vA�dnA�ch oborA?, avA?ak snaA?A� se pA�ekroA?it jejich omezenou perspektivu a integrovat je do celkovA�ho poznA?nA� A?lovA�ka, svA�ta a spoleA?nosti. Druhou cestou je hledA?nA� nenA?boA?enskA� vA�ry jako niternA�ho dA�nA� v nA?vaznosti na biblickou tradici. TA�etA� cestou ke vzdA�lanosti a kultivovanosti je znalost dA�jin literatury a umA�nA�.

Na zA?vA�r mi dovolte odcitovat A?alm 15,2-5. Pokud bychom a�zstrach zA�Hospodinaa�? pojali jako A?ctu a respekt pA�ed tA�m, co jsme nazvali ryzA� nepA�edmA�tnostA�, pak mA?me pA�ed sebou a�setickA? kodexa�?, kterA�mu se uA?ili naA?i pA�edkovA� a kterA? nA?m A�A�kA?, kdo je opravdovA?, odpovA�dnA? a tedy i duchovnA� A?lovA�k:

a�zTen, kdo A?ije bezA?honnA�, ten, kdo jednA? spravedlivA�, ten, kdo ze srdce zastA?vA? pravdu, nemA? pomlouvaA?nA? jazyk, druhA�mu nedA�lA? nic zlA�ho, na svA�ho druha nekydA? hanu, pohrdA? tA�m, kdo je hoden zavrA?enA�, vA?A?A� si tA�ch, kdo se bojA� Hospodina, nemA�nA�, co odpA�A�sA?hl, byA? i ke svA� A?kodA�, nepA?jA?uje na lichvA?A�skA? A?rok, nedA? se podplatit proti nevinnA�mu.

Ten, kdo takto jednA?, nikdy se nezhroutA�.a�?

PA�A�lohy

1. DuchovnA� hodnoty a vA�ra

1.1. MyA?lenA� nepA�edmA�tnA� skuteA?nosti

VA�dA�jinA?ch evropskA�ho myA?lenA� se pojem duchovnA� hodnoty objevuje ve vA�ce podobA?ch, ale formulovA?n byl zejmA�na vA�materiA?lnA� etice hodnot ((Srv. A. Anzenbacher, Asvod do etiky, Praha 1994, kap. 9.1: MateriA?lnA� etika hodnot, str. 211.)), kterA? vznikla na zaA?A?tku minulA�ho stoletA� vA�rA?mci fenomenologickA� filosofie. ZA?kladnA� tezA� je, A?e hodnoty nejsou obsahy, jeA? lze racionA?lnA� postihnout, argumentativnA� vykA?zat, nA?brA? otevA�rajA� se cA�tA�nA� hodnot. MnozA� zastA?nci etiky hodnot soudA�, A?e existuje A?istA?, nedA�jinnA? a absolutnA� A�A?d hodnot o sobA�. DA�jinnA� promA�nlivA� nejsou hodnoty, nA?brA? mA�nA� se stav rozvoje naA?eho cA�tA�nA� hodnot ve vztahu kA�nepromA�nnA�mu a nedA�jinnA�mu svA�tu hodnot. M. Scheler rozliA?uje ((M. Scheler, Formalismus vA�etice a materiA?lnA� etika hodnot, 1913.)) vA�oblasti hodnot hierarchii, kde nejniA?A?A� stupeA? tvoA�A� hodnoty pA�A�jemnA�ho a nepA�A�jemnA�ho ve smyslu (smyslovA�) motivace libosti a nelibosti. VyA?A?A�ho A�A?du jsou hodnoty vitA?lnA�ho cA�tA�nA� ve smyslu stupnA� A?ivotnA�ho pocitu, napA�. vA�protikladu toho, co je vzneA?enA� a nA�zkA�, zdravA� a nemocnA�, mladA� a starA�. Nad vitA?lnA�mi hodnotami stojA� duchovnA� hodnoty, kA�nimA? patA�A� hodnoty morA?lnA�, ale i prA?vnA� a estetickA�, jakoA? i hodnoty pravdivA�ho (napA�. ve vA�dA�). Samostatnou a nejvyA?A?A� skupinu tvoA�A� pak hodnoty posvA?tna a neposvA?tna.

Teorie objektivnA�ch, o sobA� jsoucA�ch, nedA�jinnA?ch a na vA�domA� nezA?vislA?ch hodnot se sice ukA?zala jako filosoficky neudrA?itelnA?, ale pokud podrA?A�me jejA� etickA? imperativ ty mA?A?, a pokud toto pojetA� rozA?A�A�A�me vA�rA?mci A?eskA� filosofickA� tradice, pak ve filosofii E. RA?dla je „zdrojem zmA�ny a hlavnA� zdrojem aktivity a tvoA�ivosti „svA�t hodnot“, resp. to, co bA?ti mA?.a�? ((L. HejdA?nek, Hodnota a smrt, in: SetkA?nA� a odstup, Praha 2010, str. 10.)) Ve svA?ch DA�jinA?ch filosofie vyslovuje myA?lenku, A?e prA?vA� to, co a�zbA?ti mA?a�?, je skuteA?nA�jA?A� neA? to, co a�zjesta�?. Tedy vA?e, co pA�ichA?zA� zA�budoucnosti mA? pA�ednost pA�ed tA�m, co tu je jako danA�.A� Pak a�zhodnota je dA�nA�, A?i pA�esnA�ji: hodnota se dA�je, ale nenA� (tj. neexistuje mimo dA�nA�, nenA� vA�A?nA? ve smyslu nepromA�nnosti, i kdyA? zase vA�jinA�m smyslu nenA� souA?A?stA� dA�nA�, nenA� v nA�m utopena, pohlcena).a�? ((Tamt., str. 10.))

SvA�t hodnoty neboli svA�t toho, co bA?ti mA?, je poslednA�m pA?vodcem dA�nA� neboli kaA?dA� udA?losti. A udA?losti tvoA�A� dA�jiny, pro kterA� je podstatnA� jejich rozpA�tA�: a�zdA�jiny jsou jednak prostA?m procesem, pA�echodem (zmA�nou) udA?lostA� a situacA�, jednak tA�A? mA�stem a�szjevenA�a�?, tj. mA�stem, v nA�mA? se prosazuje smysl. Je zA�ejmA�, A?e svA�t hodnoty musA�me umA�stit tam, kde je smysl dA�jin. SvA�t hodnoty nenA� vposledu niA?A�m jinA?m neA? smyslem dA�jin. Smyslem dA�jin je to, co bA?ti mA?. DA�jiny jsou dA�jinami uskuteA?A?ujA�cA�ho se smyslu, jsou dA�nA�m toho, co bA?ti mA?. To, co bA?ti mA?, se vA?ak mA?A?e uskuteA?A?ovat jen uprostA�ed toho, co jest. KdyA? se vA?ak a�shodnotaa�? stane a�sskuteA?nostA�a�?, pA�estA?vA? bA?t hodnotou.a�? ((Tamt., str. 11.))

Abychom porozumA�li paradoxu toho, A?e hodnota se dA�je a nenA� zA?roveA?, mA�li bychom porozumA�t i tA�matu pA�edmA�tnosti a nepA�edmA�tnosti ve skuteA?nosti a v myA?lenA�. UkaA?me si pojetA� tohoto tA�matu u K. Jasperse a M. Bubera, kteA�A� i pA�es svA� rozdA�lnosti smA�A�ovali podobnA?m smA�rem.

K. Jaspers A�eA?il tuto problematiku pojetA�m objA�majA�cA�ho (das Umgreifende). ((K. Jaspers, Asvod do filosofie, Praha 1996. RozhlasovA� pA�ednA?A?ky zA�roku 1953, III. pA�ednA?A?ka: ObjA�majA�cA�.)) To, co myslA�me, o A?em mluvA�me, je vA?dy nA�co jinA�ho neA? my, je tA�m, na co jsme my, subjekt, zamA�A�eni jako na nA�co proti nA?m stojA�cA�ho, jako na objekt. KdyA? pA�emA?A?lA�me o sobA� samA?ch, nemA?A?eme zA�naA?eho JA? uA?init objekt naA?eho myA?lenA�, jelikoA? prA?vA� naA?e JA? je vA?dy pA�edpokladem pro to, aby se nA�co mohlo objektem stA?t. Tento zA?kladnA� stav naA?eho myslA�cA�ho bytA� nazA?vA?me rozA?tA�penA�m na subjekt a objekt. AA? jiA? mluvA�me o objektech reA?lnA?ch A?i ideA?lnA�ch, nebo o naA?ich fantaziA�ch A?i imaginacA�ch nA�A?eho nemoA?nA�ho, jsme stA?le vA�tomto rozA?tA�penA� a jsme zamA�A�eni na nA�co pA�edmA�tnA�ho, aA? vnA�jA?A�ho nebo vnitA�nA�ho.

a�zJakA? je smysl tohoto vA�kaA?dA�m okamA?iku existujA�cA�ho tajemstvA� rozA?tA�penA� na subjekt a objekt? ZA�ejmA� ten, A?e bytA� jakoA?to celek nemA?A?e bA?t ani objekt, ani subjekt, nA?brA? musA� bA?t a�zobjA�majA�cA�a�?, kterA� se vA�tomto rozA?tA�penA� vyjevuje. BytA� vA?bec nemA?A?e bA?t zA�ejmA� pA�edmA�tem (objektem). VA?e, co se mi zpA�edmA�tA?uje, pA�istupuje ke mnA� zA�objA�majA�cA�ho, a jA? jakoA?to subjekt zA�nA�ho vystupuji. PA�edmA�t je urA?itA� bytA� pro JA?. ObjA�majA�cA� zA?stA?vA? pro mA� vA�domA� temnA�a�?. ((Tamt., str. 23.)) a�zObjA�majA�cA� je tedy to, co se vA?dy jen ohlaA?uje, je-li myA?leno. Samo se nA?m nikdy neukazuje, nA?brA? vA?echno ostatnA� se nA?m ukazuje vA�nA�ma�?. ((Tamt., str. 24.))

Pro nA?A? zpA?sob myA?lenA�, kterA� je pA�edmA�tnA� a orientovanA� na vA�ci, je tA�mA�A� nemoA?nA� tuto myA?lenku pA�ijmout. Pokud jdeme za poznA?nA�m, je naA?A�m cA�lem urA?itA? pA�edmA�t, kterA? by byl uchopitelnA?. PojetA�m objA�majA�cA�ho se snaA?A�me zmA�nit sA�pomocA� myA?lenA� naA?e vA�domA� bytA�. Pokud pA�ipustA�me nepA�edmA�tnost objA�majA�cA�ho, mA?A?eme sA�jeho pomocA� nahlA�A?et na jevy jinak, a to tak, A?e a�zv nA?s probouzA� schopnost zaslechnout vA�jevu to, co opravdu jesta�?. ((K. Jaspers, Asvod do filosofie, Praha 1996, str. 24.)) TA�m se stA?vA? pro nA?s dA?leA?itA?m. DA�ky nA�mu je moA?nA� dA�vat se na jsoucna, to znamenA? na to, co je souA?A?stA� bytA�, na jednotliviny kolem nA?s, sA�vA�tA?A� jasnostA�.

Filosofovat o objA�majA�cA�m mA?A?eme vA?ak jen nepA�A�mo, a tA�m se brA?nit zpA�edmA�tA?ujA�cA�m tendencA�m naA?eho myA?lenA�. Tento problA�m ukazuje K. Jaspers na tA�ech zpA?sobech rozA?tA�penA� na subjekt a objekt. a�zJde jednak o rozvaA?ovA?nA� jakoA?to vA�domA� vA?bec, jA�mA? jsme vA?ichni identiA?tA�, za druhA� o A?ivA� bytA�, kterA� kaA?dA�ho zA�nA?s A?inA� zvlA?A?tnA� individualitou, za tA�etA� o existenci, jA�A? jsme autenticky sami sebou ve svA� dA�jinnosti“. ((Tamt., str. 25.)) V naA?em vA�domA� neboli rozvaA?ovA?nA� se objA�majA�cA� vyjevuje jako pA�edmA�tnA? skuteA?nost. StojA�me proti uchopitelnA?m vA�cem, o nichA? mA?A?eme mA�t vA?eobecnA� platnA� vA�dA�nA�. Naopak v naA?em A?ivA�m bytA� je pro nA?s to, co je smysly zakouA?eno vA�zA?A?itku a stA?vA? se skuteA?nA?m jako pA�A�tomnA� danA�, nepA�edmA�tnou skuteA?nostA�, kterA? je nepA�evoditelnA? na jakA�koli vA?eobecnA� vA�dA�nA�. TakovA?mi nepA�edmA�tnA?mi skuteA?nostmi jsme my sami, kteA�A� myslA�me. DA?le jsou to pA�edevA?A�m druhA� bytosti, ale i celA� naA?e osvA�tA�, ve kterA�m A?ijeme.

A pak je tu tA�etA� rovina, kterA? je hlavnA�m tA�matem Jaspersovy filosofie, a tou je existence. a�zJakoA?to existence jsme ve vztahu kA�Bohu a�� kA�transcendencia�?. ((Tamt., str. 25.)) StejnA� jako nelze vA�dA�nA�m uchopit lidskA� bytA�, nelze jA�m pojmout ani svA�t vA�celku. VeA?kerA� poznA?vA?nA� svA�ta mA? svA� meze, celek je neuchopitelnA?. SvA�t a vA?e, co je vA�nA�m, je obklopeno poslednA�m objA�majA�cA�m. Tato transcedence (BA?h) se nA?m tedy ukazuje jen nepA�A�mo, vA�A?ifrA?ch, kterA� se filosofie snaA?A� vyklA?dat, aniA? by vyklA?danA� zvA�cA?ovala – filosofie je neustA?lA?m pA�ibliA?ovA?nA�m kA�tA�to transcedenci.

M. Buber ve svA� slavnA� knize a�sJA? a Tya�? ((M. Buber, JA? a Ty, Olomouc 1995, str.7-9. NA?sledujA�cA� citace jsou vybranA� myA?lenky, kterA?mi M. Buber uvA?dA� svou knihu JA? a Ty.)) vyjadA�uje nepA�edmA�tnost poetiA?tA�ji, ale nabA�zA� tA�m i rA?znA� interpretace. a�zSvA�t je pro A?lovA�ka dvojA�, neboA? i jeho postoj je dvojA�.A� Postoj A?lovA�ka je dvojA�, neboA? i zA?kladnA� slova, kterA? mA?A?e pronA�st, jsou dvA�.A� ZA?kladnA� slova nejsou jednotlivA? slova, nA?brA? slovnA� dvojice.A� JednA�m zA?kladnA�m slovem je slovnA� dvojice JA?-Ty.A�DruhA?m zA?kladnA�m slovem je slovnA� dvojice JA?-Ono. ZA?kladnA� slovo JA?-Ty lze A�A�kat jen celou bytostA�. ZA?kladnA� slovo JA?-Ono nelze nikdy A�A�kat celou bytostA�.

A?ivot lidskA� bytosti se neomezuje jen na okruh sloves, kterA? vyjadA�ujA� smA�A�ovA?nA� za nA�jakA?m cA�lem. NesestA?vA? jen z A?innostA�, jejichA? pA�edmA�tem je nA�jakA� a�snA�coa�?.A� VnA�mA?m nA�co. PociA?uji nA�co. PA�edstavuji si nA�co. Chci nA�co. CA�A�tA�m nA�co. MyslA�m na nA�co. A?ivot lidskA� bytosti nesestA?vA? jenom ze vA?eho tohoto a pochodA? tomu podobnA?ch.A�Toto vA?echno a pochody tomu podobnA� spoleA?nA� zaklA?dajA� A�A�A?i slova Ono. Ale A�A�A?e slova Ty mA? jinA? zA?klad.

Tomu, kdo A�A�kA? a�stya�?, nenA� pA�edmA�tem A?A?dnA� a�snA�coa�?. NeboA? kde je nA�co, tam je i jinA� a�snA�coa�?, kaA?dA� Ono hraniA?A� sA�nA�jakA?m jinA?m Ono a�� Ono existuje jen proto, A?e hraniA?A� sA�jinA?mi. Ale kde A�A�kA?me a�stya�?, tam nenA� A?A?dnA� a�snA�coa�?. Ty nehraniA?A� sA�niA?A�m. Kdo A�A�kA? a�stya�?, nemA? A?A?dnA� nA�co, nemA? nic. Ale ocitA? se ve vztahu.

A?A�kA? se, A?e A?lovA�k zakouA?A� svA?j svA�t. Co to znamenA?? A?lovA�k ohmatA?vA? povrch vA�cA� a zakouA?A� je. A?erpA? z toho vA�dA�nA� o jejich povaze, zkuA?enost. ZakouA?A�, A?A�m se navenek vyznaA?ujA�.A� Ale nejen zkuA?enosti otvA�rajA� svA�t A?lovA�ku.A� NeboA? ony mu otvA�rajA� jen takovA? svA�t, jehoA? podstatou je Ono a Ono, On a On, Ona a Ona a Ono.A� ZakouA?A�m nA�co.A� Nic se na tom nezmA�nA�, pA�ipojA�m-li ke a�szjevnA?ma�? zkuA?enostem i a�stajnA�a�?, s onou sebejistou moudrostA�, kterA? vA� o zvlA?A?tnA�, uzavA�enA� oblasti ve vA�cech, vyhraA?enA� jen zasvA�cenA?m, a mA? k nA� klA�A?. A� tA� tajnosti bez tajemstvA�, A? toho kupenA� pouA?ek! Ono, ono, ono!

Ten, kdo zakouA?A�, se neA?A?astnA� svA�ta. VA?dyA? zkuA?enost je a�svA�nA�ma�?, a ne mezi nA�m a svA�tem. SvA�t se neA?A?astnA� zkuA?enosti. Dovoluje, aby byl zakouA?en, ale vA?bec se ho nedotA?kA?, neboA? kA�tomu niA?A�m nepA�ispA�vA? a nic zA�toho nemA?. SvA�t jako zkuA?enost patA�A� kA�zA?kladnA�mu slovu JA?-Ono. ZA?kladnA� slovo JA?-Ty ustavuje svA�t vztahu.

SfA�ry, v nichA? se zaklA?dA? svA�t vztahu, jsou tA�i.A� PrvnA� z nich je A?ivot s pA�A�rodou. Zde se vztah zachvA�vA? v temnotA� a je pod prahem A�eA?i. TvorovA� se k nA?m obracejA�, ale nemohou nA?s dosA?hnout, a A�A�kA?me-li jim a�stya�?, vA?zne naA?e oslovenA� na prahu A�eA?i.A� Druhou sfA�rou je A?ivot s lidmi. Zde je vztah zjevnA? a mA? podobu A�eA?i. MA?A?eme dA?vat i pA�ijA�mat slovo Ty.A�TA�etA� sfA�rou je A?ivot s duchovnA�mi jsoucnostmi. Zde je vztah zaA�halen jakoby v oblak, ale zjevuje se, je mimo A�eA?, ale plodA� ji. NeslyA�A?A�me A?A?dnA� Ty a pA�ece cA�tA�me, A?e jsme volA?ni. A odpovA�dA?me a�� aA? uA? vytvA?A�A�me, nebo myslA�me, nebo jednA?me, A�A�kA?me svou bytostA� zA?kladA�nA� slovo, aniA? bychom mohli A�A�ci a�stya�? svA?mi A?sty.A� Ale jak mA?A?eme pojA�mat to, co je mimo A�eA?, do svA�ta zA?kladnA�ho slova?A� V kaA?dA� sfA�A�e, skrze vA?e, co nA?m dA?vA? pocA�tit svou pA�A�tomnost, nahlA�A?A�me lem vA�A?nA�ho Ty, ze vA?eho toho slyA?A�me vA?t jeho dech, v kaA?dA�m Ty oslovujeme i je a�� v kaA?dA� sfA�A�e tak, jak to odpovA�dA? jejA� povazea�?.

K. Jaspers a M. Buber patA�A� mezi modernA� filosofy a theology, kteA�A� se pokouA?eli o novA� pA�A�stupy k pojetA� A?lovA�ka jako personA?lnA�ho subjektu a pro kterA� zA?kladnA�mi tA�maty byly zejmA�na nepA�edmA�tnost, udA?lostnost a procesualita. Tito filosofovA� a theologovA� popisovali dA?vody vykoA�enA�nA� a odcizenA� evropskA�ho A?lovA�ka, a proto hledali i novA� pojetA� starozA?konnA�ho Boha ve smyslu Hospodina (hebrejsky JHVH neboli a�zJsem, kterA? jsema�? nebo takA� a�zJsem, kterA? budua�?. ((Bible, Ex 3,14.)) PatA�A� k nim zejmA�na filosofovA� K. Jaspers (a�zjakoA?to existence jsme ve vztahu kA�Bohu a�� kA�transcendencia�?), G. Marcel (a�ztajemstvA�, kterA� tvoA�A� metafyzickA? rozmA�r bytA�, dA?vA? smysl vA�A�e a svobodA�a�?) a E. LA�vinas (a�ztranscendence druhA�hoa�?), kA�esA?anA?tA� theologovA� D. Bonhoeffer (a�zpA�ed Bohem a sA�nA�m A?ijeme bez Bohaa�?) a K. Rahner (a�zabsolutnA� budoucnosta�?) a judaistA� M. Buber (a�zvA�A?nA� Tya�?) a F. Rosenzweig (a�zsvoboda smA�A�uje k nekoneA?nua�?). Z A?eskA?ch filosofA? je to zejmA�na E. RA?dl (a�znemA?me pravdu, nA?brA? pravda mA? nA?s; neustanovujeme ji, nA?brA? rodA�me se do nA�a�?).

1.2. Filosofie a vA�ra

Mezi souA?asnA� filosofy, kteA�A� navazujA� na vA?A?e uvedenA� filosofy a theology, patA�A� L. HejdA?nek ((CA�lem nA?sledujA�cA�ch vA�t je na a�smalA�m prostorua�?, sA�rizikem zjednoduA?enA�, A?patnA� interpetace a neporozumA�nA�, pA�iblA�A?it vA?chozA� myA?lenky filosofie nepA�edmA�tnosti L. HejdA?nka a vytvoA�it vA?chodiska pro pojetA� duchovnA�ch hodnot jako nepA�edmA�tnA� skuteA?nosti. Ke a�sklA�A?ovA?m textA?ma�? proA�porozumA�nA�A� filosofii nepA�edmA�tnosti patA�A� zejmA�na texty NepA�edmA�tnA� myA?lenA� a nepA�edmA�tnA? skuteA?nost a KA�otA?zce mA�ontologickA� archeologie, in: NepA�edmA�tnost vA�myA?lenA� a ve skuteA?nosti, Praha 1999. DA?le pak Filosofie a vA�ra a VA�ra jako a�zkosmickA? faktora�?, in: Filosofie a vA�ra, Praha 1997.)), o jehoA? filosofii nepA�edmA�tnosti a�sse opA�rA?a�? pojetA� duchovnA�ch hodnot navrhovanA� vA�tA�to studii. L. HejdA?nek pojA�mA? bytA� jako udA?lostnA� dA�nA� a Boha jako ryzA� nepA�edmA�tnost. ((L. HejdA?nek, NepA�edmA�tnost vA�myA?lenA� a ve skuteA?nosti, Praha 1999, str. 117: a�zNenA� pochyby o tom, A?e jak vA�zA?znamu kA?zA?nA� apoA?tola Pavla na Areopagu, tak vA�AugustinovA?ch KonfesA�ch mA?me zA�etelnA? doklad pokusu o pA�ekonA?nA� pA�edmA�tnA�ho myA?lenA� na jeho vlastnA� pA?dA�, a to vA�nejuA?A?A� souvislosti sA�pojmem a�zBA?ha�?, tj. sA�pojmem obecnA� nA?boA?enskA?m, kterA�ho si (byA? sA�jistou opatrnostA�) pomocnA� uA?ili autoA�i textA? StarA�ho zA?kona a autoA�i novozA?konnA�. StejnA� tak je zA�ejmA�, A?e pojem a�zBohaa�? nebyl prostA� pA�evzat, ale A?e byl reintepretovA?n, pA�eznaA?ovA?n a ve svA?ch pA?vodnA�ch souvislostech omezovA?n a pA�A�mo osekA?vA?n. Proto se zdA? bA?t naprosto legitimnA� pokus, najA�t za takto pA�eznaA?enA?m a deformovanA?m (A?i spA�A?e reformovanA?m?) pojmem a�zBohaa�? (kterA? je eo ipso stejnA� relativizovA?n) jA�m mA�nA�nou skuteA?nost, kterou se mA?A?eme na zA?kladA� podstatnA� odliA?nA?ch kontextA? (zbavenA?ch zejmA�na vA?ech svazkA? sA�obecnou religiozitou) pokusit pojmovA� uchopit A?i mA�nit jako a�zryzA� nepA�edmA�tnosta�?a�?.)) ZA?kladnA� myA?lenkovA? vA?chodiska jeho filosofie nepA�edmA�tnosti jsou: vA?echno, co se prA?vA� uskuteA?A?uje, se dA�je a uskuteA?A?uje vA�udA?lostech ((Tamt., str. 118: a�zPA�ed svA?m poA?A?tkem udA?lost veskrze nenA�, tj. nelze o nA� v A?A?dnA�m smyslu mluvit jako o jsoucA�. Na samA�m poA?A?tku je udA?lost svou vlastnA� budoucnostA�, kaA?dA?m krokem v prA?bA�hu svA�ho uskuteA?A?ovA?nA� narA?stA? udA?lost ve svA� minulostnA� sloA?ce a ubA?vA? ve svA� sloA?ce budoucnostnA�. ZA?roveA? vA?ak zA?stA?vA? udA?lost integrovanA?m celkem, kterA? si tuto minulost i budoucnost udrA?uje pA�i sobA�, takA?e minulost i budoucnost udA?losti jsou v jejA�m celA�m prA?bA�hu vA?dy a�zpA�i toma�?, jak udA?lost a�zjesta�? (tj. jak se dA�je); jde tedy o minulost i budoucnost a�zpA�ia��toma��noua�?, tedy pA�A�tomnou. Na svA�m konci je udA?lost pouhou minulostA�, tj. svou vlastnA� minulostA�. A pak uA? udA?lost veskrze nenA�, tj. opA�t o nA� nelze v A?A?dnA�m smyslu mluvit jako o jsoucA�a�?. )), kde a�zkaA?dA? udA?lost zaA?A�nA? jako cosi vnitA�nA�ho, niternA�ho, nejsoucA�ho neboli nepA�edmA�tnA�ho, co se teprve vA�prA?bA�hu jejA�ho dA�nA� uskuteA?A?uje, zvnA�jA?A?uje a tA�m zpA�edmA�tA?ujea�?. ((L. HejdA?nek, NepA�edmA�tnost vA�myA?lenA� a ve skuteA?nosti, Praha 1999, str. 107.)) PoslednA�m pA?vodcem kaA?dA� udA?losti je ryzA� nepA�edmA�tnost, o kterA� nelze prohlA?sit, A?e je a�sjsoucA�a�?, ale kterA? je skuteA?nA�jA?A� neA? kaA?dA� a�sjsoucnoa�?. ((Tamt., str. 117: a�zJe totiA? zA�ejmA�, A?e a�sryzA� nepA�edmA�tnosta�? nenA� jsoucnem zejmA�na pak, A?e nenA� a�ssubjektema�?. JestliA?e budeme trvat na tom, A?e jsoucno je vA?echno, co a�sjesta�?, pak se budeme muset napA�A�A?tA� vyvarovat i vA?roku, A?e ryzA� nepA�edmA�tnost a�sjesta�?. PA�isoudA�me-li slovu a�sskuteA?nosta�? rozsah pA�ekraA?ujA�cA� obor jsoucen (tj. vA?eho toho, co a�sjesta�?), mA?A?eme ryzA� nepA�edmA�tnost vymezit jako skuteA?nost, o kterA� nelze prohlA?sit, A?e a�sjesta�?. NemusA�m jistA� pA�ipomA�nat, A?e zA�toho nikterak nevyplA?vA?, A?e ryzA� nepA�edmA�tnost je niA?A�ma�?.)) RyzA� nepA�edmA�tnost, kterA? nemA? vnA�jA?ku a je ryzA�m vnitA�kem, je tA�m a�sjednA�m a celA?ma�?, kterA� bylo vA�poA?A?tcA�ch A�eckA� filosofie zpA�edmA�tnA�no jako absolutnA� jsoucno. ((Tamt., str. 121: a�za�?SvA�t vcelkua�? mA?A?e bA?t ve svA� integritA� vskutku zaloA?en jenom na ryzA� nepA�edmA�tnosti, neboA? ryzA� nepA�edmA�tnost je a�sjednaA?. NemajA�c vnA�jA?ku a jsouc ryzA�m vnitA�kem, je tA�m a�sjednA�m a celA?ma�?, kterA� PamenidA�s faleA?nA� hypostazoval jako absolutnA� jsoucnoa�?.)) RyzA� nepA�edmA�tnost nenA� jsoucnem ani subjektem. a�zNikoliv svou minulostA�, ale svou budoucnostA� je kaA?dA? udA?lost zakotvena v ryzA� nepA�edmA�tnostia�?. ((Tamt., str. 122.)) a�zA tak kaA?dA? A?ivA? bytost se nejen a�zhA?be a trvA?a�? ((Bible, Sk 17, 24-28.)) z moci ryzA� nepA�edmA�tnosti, ale pA�A�mo zA�nA� a zA�jejA� moci a�zA?ijea�?a�?. ((L. HejdA?nek, NepA�edmA�tnost vA�myA?lenA� a ve skuteA?nosti, Praha 1999, str. 123.))

KonkrA�tnA� (konkrescentnA� neboli srostlicovA?) skuteA?nost mA? tedy zA?roveA? svou pA�edmA�tnou i nepA�edmA�tnou strA?nku a dA�je se a uskuteA?A?uje vA�podobA� vnitA�nA� sjednocenA?ch udA?lostA� neboli pravA?ch udA?lostA� ((L. HejdA?nek, Filosofie a vA�ra, Praha 1997, str. 228: a�zPA�A�kladem takovA�ho pravA�ho celku resp. pravA� udA?losti je tA�eba urA?itA? rostlina: vA�kaA?dA� chvA�li se sA�nA� nA�co dA�je, kaA?dA?m dnem se nA?m ukazuje vA�trochu jinA� podobA�, ale vA?echny tyto podoby jsou postupnA?mi a�sstavya�? onA� rostliny, o kterA?ch o vA?ech mA?A?eme prA?vem A�A�ci, A?e a�sjsoua�?, jenom kdyA? opravdu aktuA?lnA� a�sjsoua�? hic et nunc takovA� a takovA�. TA�mto stavA?m budeme A�A�kat jsoucnosti onA� rostliny. Ale rostlina jako celek nenA� jen postupnou stA�A�dou svA?ch vlastnA�ch jsoucnostA�, ale je prA?vA� celkem. Filosofii ergo musA� eminentnA� zajA�mat, co drA?A� ony jednotlivA� jsoucnosti pohromadA� tak, A?e pA�edstavujA� nikoli pouze sA�rii, nA?brA? organickA? celeka�?.)), kterA� si mohou ustavit svA� vlastnA� subjekty. ((Tamt., str. 233: a�zSubjekt (neboli podmA�t) je ne-pA�edmA�t, non-objekt, tj. je to nepA�edmA�tnA? skuteA?nosta�?.)) Subjekt je zA?roveA? pravou udA?lostA� a zA?roveA? vnitA�nA� neboli niternA� zaloA?enou, udrA?ovanou a dA�jA�cA� se jednotkou neboli vnitA�nA� integrovanA?m celkem. ((L. HejdA?nek: NepA�edmA�tnost vA�myA?lenA� a ve skuteA?nosti, Praha 1999, str 82: a�zSubjekty neboli pravA? jsoucna jsou tA�m, co Teilhard de Chardin nazval a�zunitA�es naturellesa�?; jeho termA�n dobA�e vystihoval okolnost, A?e tato jsoucna jsou jakA?msi integrovanA?m celkem, jakousi jednotou vnitA�nA� zaloA?enou a udrA?ovanou. ZA?kladnA�mi typy pA�irozenA?ch jednotek jsou napA�. atomy, molekuly, velkA� molekuly, buA?ky, mnohobunA�A?nA� organismy; zatA�mco otevA�enou otA?zkou je svA�t subatomA?rnA�ch a�sA?A?stica�?a�?. )) Subjekt je A?A?steA?nA� vysunut A?i vyklonA�n do budoucnosti. ((L. HejdA?nek, Filosofie a vA�ra, Praha 1997, str. 234-235: a�zSubjekt totiA? je skuteA?nostA�, kterA? a�sje umA�stA�naa�? A?i a�sstojA�a�? ven zA�udA?losti, tj. jednak ven zA�kaA?dA� jejA� aktuA?lnA� jsoucnosti, ale takA� ven zA�kaA?dA� jejA� jsoucnosti vA?bec. O tA�to vyklonA�nosti do budoucnosti a o tomto postoji ven zA�udA?losti vA?bec mA?A?eme mluvit jako o ex-sistenci.A� A zatA�mco dA�jA�cA� se udA?lost je vA�kaA?dA� svA� aktuA?lnA� jsoucnosti a�sjsoucA�-tua�?, subjekt je protivou vA?eho a�sjsoucA�ho-tua�? jako to, co a�sstojA� vena�? zA�kaA?dA�ho a�stua�?a�?.)) Tuto vyklonA�nost subjektu do budoucnosti ve smyslu A�eckA� ek-stA?sis nazA?vA? L. HejdA?nek ex-sistencA�. ((L. HejdA?nek: NepA�edmA�tnost vA�myA?lenA� a ve skuteA?nosti, Praha 1999, str. 107: a�zK onA� bytostnA� promA�nA� dochA?zA� vA�tom momentu reflexe, kdy subjekt sA?m sebe opouA?tA�, kdy se nechA?vA? za sebou, kdy se ocitA? mimo sebe, kdy vyA?nA�vA?, trA?A�, vystupuje ze sebe; A�eA?tina mA�la pro toto vystoupenA� ze sebe slovo a�sek-stasisa�?, jeA? latina pA�eklA?dala slovem a�sex-sistenciaa�? (oba tyto termA�ny se vA�evropskA?ch jazycA�ch zachovaly, ale jejich vA?znam se povA?A?livA� posunul). Pouze vA�momentu a�sek-stasea�? (a tudA�A? pouze vA�rA?mci reflexe) dochA?zA� kA�jakA�musi a�ssetkA?nA�a�? subjektu sA�poslednA�m zdrojem kaA?dA� aktivity a kaA?dA�ho udA?lostnA�ho dA�nA� vA?bec, tedy i se zdrojem kaA?dA�ho subjektu (neboA? subjekt je jen zvlA?A?tnA�m zpA?sobem strukturovanou udA?lostA�); tA�m je ryzA� nepA�edmA�tnosta�?.)) a�zSubjekt musA� bA?t ke svA� ex-sistenci vyvolA?n a povolA?na�?. ((L. HejdA?nek, Filosofie a vA�ra, Praha 1997, str. 235: a�zJestliA?e subjekt nenA� nA�jakou samostatnou skuteA?nostA�, nezA?vislou na pA�A�sluA?nA� udA?losti ani na tA�le, jejichA? je subjektem, a jestliA?e nenA� ani A?A?dnou jejich sloA?kou ani produktem, nebylo by pA�A�padnA� mluvit o tom tak, A?e udA?lost (resp. jejA� tA�lo) sama sebe pA�esahuje, pA�ekraA?uje prA?vA� vA�tomto subjektu. Docela naopak musA� bA?t subjekt ke svA� ex-sistenci vyvolA?n a povolA?n. Subjekt na toto vyvolA?nA� odpovA�dA? aktem, jA�mA? sA?m sebe zaloA?A� a ustavA�a�?.)) a�zVztah mezi subjektem a mezi vA?zvou, kterA? jej vyvolala a vyvolA?vA? k ex-sistenci, nazveme vA�roua�?. ((Tamt., str. 235: a�zVztah mezi subjektem a mezi vA?zvou, kterA? jej vyvolala a vyvolA?vA? k ex-sistenci, nazveme vA�rou. DA?vodem pro to nA?m je prostA? fakt, A?e tu nachA?zA�me jedinA? pA�A�pad vA�nA�kterA�m zA�koA�enA? evropskA?ch tradic, kterA? svA�dA?A� o obdobnosti toho, jak se A?lovA�k ve svA�m vA�domA� vystavuje onA� skuteA?nosti, kterou jsme uA? naznaA?ili: obdarovanA? je sA?m svA?m darem; obdarovanA? byl sA?m sobA� dA?n jako dar; stal se sA?m sebou tA�m, A?e si nechal sebe dA?t jako dara�?.))

Subjekt se rodA� vA�primordiA?lnA�m ((L. HejdA?nek: NepA�edmA�tnost vA�myA?lenA� a ve skuteA?nosti, Praha 1999, str. 149: a�zSkuteA?nost je zaloA?ena pluralitnA� resp. multiplicitnA�. Labilnost nicoty se projevuje primA?rnA� vznikA?nA�m a zanikA?nA�m primordiA?lnA�ch udA?lostA� (z hlediska mikrofyziky lze mluvit o vznikA?nA� aA� zanikA?nA� virtuA?lnA�ch A?A?stic a kvant, aniA? bychom obojA� rovinu chtA�li pA�edA?asnA� identifikovat). KaA?dA? udA?lost (a tudA�A? takA� kaA?dA? promordiA?lnA� udA?lost) je kusem a�sskuteA?nA�hoa�? dA�nA� kvantovA� povahy, coA? znamenA?, A?e mA? svA?j poA?A?tek, prA?bA�h a koneca�?. a�sPrimordiA?lnA�a�? znamenA? a�sprvotnA�, prapA?vodnA�a�?.)) aktu vA�ry a vA�dalA?A�ch aktech vA�ry se uskuteA?A?uje, tj. sA?m sebe ustavuje, vykonA?vA? a vA?dy znovu obnovuje. ((L. HejdA?nek, Filosofie a vA�ra, Praha 1997, str. 235-236: a�zSubjekt konstituuje sA?m sebe aktem vA�ry, kterA? mu vA?ak nutnA� pA�edchA?zA�. Subjekt se konstituuje svou odpovA�dA� na svou vyvolanost a povolanost, ale je to tato vyvolA?vajA�cA� a povolA?vajA�cA� vA?zva, kterA? nutnA� pA�edchA?zA� kaA?dA� subjektivnA� odpovA�di a tedy i samotnA� konstituci subjektu. Akt vA�ry je skuteA?nost paralogickA? (z hlediska A?kolskA� logiky), a proto se tu lA?me a troskotA? tradiA?nA� logickA� uvaA?ovA?nA�a�?. )) Bez primordiA?lnA�ho aktu vA�ry nenA� subjektu, tj. subjekt nemA?A?e vzniknout, nemA?A?e se ustavit a pak se vykonA?vat a obnovovat. Bez subjektA? nenA� A?A?dnA?ch aktA? a akcA�, bez aktA? a akcA� by nebylo skuteA?nA?ch, dA�jA�cA�ch se vztahA? mezi subjekty, a protoA?e subjekty jsou pravA?mi udA?lostmi, nebylo by ani vztahA? mezi pravA?mi udA?lostmi. A nebyly by moA?nA� ani vztahy mezi nepravA?mi udA?lostmi, neboA? ani nepravA� udA?losti nejsou moA?nA� bez akcA� a reakcA� subjektA?. Bez reaktibility akcA� nenA� moA?nA? svA�t ani A?A?dnA? vnitrosvA�tnA? skuteA?nost. Aktem vA�ry resp. nesA?etnA?mi primordiA?lnA�mi, jakoA? i dalA?A�mi akty vA�ry je spolukonstituovA?n svA�t. ((Tamt., str. 236: a�zBez aktu vA�ry nenA� subjektu, bez subjektu nenA� A?A?dnA�ho aktu, A?A?dnA� akce, bez akce nenA� moA?nA? vazba mezi udA?lostmi, tj. nenA� moA?nA? reaktibilita, bez reaktibility nenA� moA?nA? svA�t ani A?A?dnA? vnitrosvA�tnA? skuteA?nost. Aktem vA�ry resp. nesA?etnA?mi akty vA�ry je spolukonstituovA?n svA�t. a�sVA�raa�? vA�tomto pojetA� je tedy vA?raznA?m kosmologickA?m pojmem, odkazujA�cA�m ke skuteA?nosti: kA�vA�A�e jako kosmickA�mu faktorua�?. a�zJedinA� moA?nA� A�eA?enA� problA�mu konstituce subjektu je po mA�m soudu toto: subjekt je ve svA� ex-sistenci ustaven a upevA?ovA?n akty vA�rya�?.)) Subjektem je kaA?dA? A?ivA? bytost a A?lovA�k je subjekt, kterA? zA?roveA? zA�vA�ry a ve vA�A�e A?ije a zA?roveA? tuto vA�ru reflektuje.

Abychom lA�pe porozumA�li tomu, co pA�inA?A?A� filosofie nepA�edmA�tnosti, podA�vejme se na teze, kterA� L. HejdA?nek pA�edloA?il na odbornA�m kolokviu, kterA� se konalo u pA�A�leA?itosti jeho a�sodchodu na zaslouA?enA? odpoA?ineka�? ((Disputace sA�L.HejdA?nkem o jeho filosofii nepA�edmA�tnosti se konala dne 21.6.2004 na EvangelickA� fakultA� UK vA�Praze. CelA? disputace byla otiA?tA�na vA�A?asopise Reflexe 28/2006. KA�disputaci pA�edloA?il L. HejdA?nek nA?sledujA�cA� teze.)):

1.A�A�A� Leukippovy a DA�mokritovy „atomy“ byly perspektivnA�m nA?padem, ale zA?staly sterilnA�, protoA?e atomy na sebe navzA?jem nereagovaly (resp. reagovaly jen mechanicky), jelikoA? nemA�ly „nitro“, resp. nebyly niternA� sjednoceny.

2.A�A�A� Leibnizovy „monA?dy“ byly geniA?lnA�m nA?padem, pokud jde o jejich „nitro“, ale ani dA�ky nA�mu nebyly schopny komunikovat (leA? snad pA�es MonA?du monA?d).

3.A�A�A� Hegel rozpoznal dA?leA?itost oken (a dveA�A�) „monA?d“ (ale neA�A�kal jim tak) pro moA?nost zvnA�jA?A?ovA?nA� a zvnitA�A?ovA?nA�, ale k problA�mu skuteA?nA� komunikace mezi nimi se blA�A?e nedostal, protoA?e nadA?le drA?el spinozovskou paralelitu vnitA�nA�ho s vnA�jA?A�m.

4.A�A�A� Kierkegaard dobA�e rozpoznal chybu v tA�to paralelitA� a proklamoval tezi, A?e v nitru je vA?dycky vA�c, neA? mA?A?e bA?t zvnA�jA?nA�no (zatA�mco ve vnA�jA?A�m svA�tA� – mA?A?eme dodat – je vA?dycky vA�c, neA? mA?A?e bA?t zvnitA�nA�no). TA�m vlastnA� rozvrhl obrovskou problematiku, aniA? snad o tom pA�esnA� vA�dA�l.

5.A�A�A� Teilhard de Chardin navA?zal na Leibnizovy monA?dy („pA�irozenA� jednotky“), nechal jim tA�lo v prostoru, zdA?raznil jejich aktivitu, ale nedocenil povahu A?asovosti (zA?stal u aristotelskA�ho, resp. tomA?A?ovskA�ho ztotoA?nA�nA� bodu A s bodem Omega).

6.A�A�A� Z velmi odliA?nA?ch vA?chodisek dospA�l Whitehead k pojetA� „udA?losti“ jako dA�jA�cA�ho se (procesuA?lnA�ho) ne-pA�edmA�tu, resp. anti-objektu, a aplikoval je jak na svA�t fyzikA?lnA� (Philosophy of Nature), tak biologickA? (Philosophy of Organism), a poslA�ze i lidskA?, resp. sociA?lnA� (jen v nA?A?rtcA�ch; pokraA?ujA� v tom Hartshorne a procesuA?lnA� theologovA� i filosofovA�).

7.A�A�A� V jakA�si nedokonA?enA� „syntA�ze“ je moA?no „subjekt“ koncipovat jako nejen vnitA�nA�, ale i vnA�jA?nA� se dA�jA�cA� (odehrA?vajA�cA�) „monA?du“ (toho slova znovu pouA?il Husserl, v rukopise), jako integrovanou udA?lost, kterA? mA? svA?j poA?A?tek, prA?bA�h a konec, aniA? by musela mA�t pevnA�ho nositele (substrA?t).

8.A�A�A� PA�ijmeme-li pojetA� a�zudA?lostia�? jako vA?chodisko, je zA�ejmA�, A?e udA?lost je a�zjsoucA�a�? (v tradiA?nA�m smyslu) jen zA?A?sti, zatA�mco zA�nesrovnatelnA� vA�tA?A� A?A?sti a�zuA? nenA�a�? a a�zjeA?tA� nenA�a�?. To nA?s vede kA�prvnA�mu kroku, jA�mA? rozA?A�A�A�me svA� pojetA� skuteA?nosti zA�pouhA� aktuality na vlastnA� minulost (bylost), jakoA? i na vlastnA� budoucnost (budost) a�� aniA? bychom tento velkA? problA�m redukovali na nic neA�eA?A�cA� zA?leA?itost modality (a za pouA?itA� pseudopojmu a�zmoA?nostia�?).

9.A�A�A� A nynA� mA?j krok nad to: tak jako okolA� vnA�jA?ku subjektu (jakoA?to udA?losti) nejen pA�esahuje mez tohoto jeho vnA�jA?ku, ale jde dA?l a dA?l do a�zskuteA?nA�ho svA�taa�?a jeho pA�edmA�tnA?ch kontextA?, tak i vnitA�nA� strA?nka (nitro) subjektu (jakoA?to udA?losti) mA? sice nA�kde svou mez, ale je svA?mi poA?A?tky spjato sA�celA?m a�zniternA?m svA�tema�?, kterA? pA�esahuje vlastnA� nitro subjektu. Na tomto mA�stA� se ukazuje nedostateA?nost termA�nu a�zvnitA�nA�a�? a a�zniternosta�?, neboA? jakoby sugeruje cosi uvnitA� mezA� subjektu. Proto je nA�kdy tA�eba radikA?lnA� sA?hnout kA�termA�nu jinA�mu a�� zatA�m vyuA?A�vA?m moA?nostA� negace a mluvA�m o a�znepA�edmA�tnua�?.

10.A� A?e vA?ak nejde o a�zdva svA�tya�?, vnitA�nA� a vnA�jA?A�, pA�edmA�tnA? a nepA�edmA�tnA?, je uA? na prvnA� pohled vidA�t zA�toho, A?e ve vnA�jA?A�m okolA� kaA?dA�ho subjektu je mnoA?stvA� jinA?ch subjektA?, pro nA�A? je tento subjekt souA?A?stA� jejich vnA�jA?A�ho svA�ta. Ale stejnA� jako subjekt, od nA�hoA? jsme vyA?li, takA� vA?echny ostatnA� subjekty (a�zpA�irozenA� jednotkya�?) majA� svA� nitro (svou nepA�edmA�tnou strA?nku), takA?e nemohou bA?t redukovA?ny na pouhA� a�zpA�edmA�tya�?. Tak jako jednotlivA? subjekt coby skuteA?nA? a�zunitA� naturellea�? drA?A� a�zpohromadA�a�? (v a�zjednotA�a�?) spjatostA� vnitA�nA� a vnA�jA?A� strA?nky, takA� tzv. vnA�jA?A� a vnitA�nA� (celA?) svA�t drA?A� pohromadA� nesA?A�slnA?mi pouty prostA�ednictvA�m vA?ech ostatnA�ch subjektA?.

11.A� A zde je mA?j druhA? krok: vztah mezi nitrem a vnA�jA?kem subjektu (pA�irozenA� jednotky) nesmA� bA?t chA?pA?n jako prostorovA?, nA?brA? takA� a dokonce takA� jako A?asovA?. AA? uA? je A?as A?A�mkoli a mA? jakA�koli pozoruhodnA� kvality, dA�je se pouze prostA�ednictvA�m (aktivnA�ch) subjektA?, tj. pA�ichA?zejA�cA� budoucnost a�zprotA�kA?a�? dveA�mi a okny nebodovA� a�zmonA?dya�?, a jen tak se stA?vA? aktualitou a dA?le odtA�kA? do minulosti.

12.A� Aby vA?echny tyto zvlA?A?tnosti mohly bA?t podrobeny nA?leA?itA�mu zkoumA?nA�, je tA�eba se na nA� a�zsprA?vnA�a�? dotazovat; aA? dosud nebyly pA�A�sluA?nA� otA?zky sprA?vnA� poloA?eny, a proto odpovA�di musely zA?stat neuspokojivA�. SprA?vnA� rozpoznA?nA� a vA�dA�nA� fenomA�nA? nA?m otevA�e cestu nejen kA�novA?m termA�nA?m, ale i kA�novA�mu zpA?sobu prA?ce sA�nimi, tj. kA�novA�mu myA?lenA�.

1.3. VA�ra a�� odkud a kam?

Z pohledu souA?asnA�ho A?lovA�ka mA?A?eme vA�A�e rozumA�t jako udA?losti, jako niternA�mu dA�nA�, ve kterA�m je A?lovA�k oslovovA?n nepA�edmA�tnA?mi vA?zvami zevnitA�, hloubA�ji neA? ve svA�m lidskA�m nitru. Toto niternA� dA�nA� neboli vA�ra je jakA?msi vnitA�nA�m sepA�tA�m mezi A?lovA�kem, kterA? se tomuto dA�nA� mA?A?e ve svA�m nitru otevA�A�t, a nepA�edmA�tnA?mi vA?zvami, kterA� ho oslovujA� a povolA?vajA� kA�aktivnA�mu A?ivotu.

Pokud za pA?vodce udA?lostnA�ho dA�nA� oznaA?A�me ryzA� nepA�edmA�tnost, pak nA?A? vztah kA�tA�to ryzA� nepA�edmA�tnosti nemA?A?e bA?t vztahem ve smyslu obrA?cenA� se kA�nA�jakA�mu pA�edmA�tu, protoA?e o ryzA� nepA�edmA�tnosti nemA?A?eme A�A�ct, A?e a�sjesta�?. TA�m bychom se mohli vyhnout rozporu starA?ch HebrejcA?, kteA�A� sice vA�dA�li o nepA�edmA�tnosti svA�ho Boha (hebrejsky ElA?hA�m) ((TA�matem hebrejskA� vA�ry a nepA�edmA�tnosti starozA?konnA�ho Boha se celoA?ivotnA� zabA?vA? theolog a religionista M. BalabA?n, napA�. vA�dA�lech HebrejskA? vA�ra, VA�ra a�� nebo osud? a TA?zA?nA� po budoucA�m. PojetA� a�svA�rya�? u M. BalabA?na lze shrnout tak, A?e vA�ra vA�hebrejskA�m myA?lenA� nenA� nA�jakA� pA�esvA�dA?ovA?nA� o nA�A?em, tA�eba o BoA?A� existenci, je to jistota (hebrejsky: a�z-m-na�?; A?ti amana), A?e slovo BoA?A� otvA�rA? cestu kA�budoucnosti, A?eA� je samo Budoucnost. SpolehnutA� na tuto jistotu vybavuje A?lovA�ka vA�ry tak, A?e odolA? tlakA?m zvnitra i zvenA?A�. HebrejskA� pojetA� smA�A�uje k a�zvA�A�e bez pA�edmA�tua�? a�� kA�vA�A�e jako takovA�, a tA�m vlastnA� popA�rA? vA�ru v (!) Boha.A� Jde o jistotu, kterA? se mA? osvA�dA?it vA�krizi, ve chvA�li ohroA?enA� zA?kladu A?ivota. VA�ra tedy znamenA? pevnou dA?vA�ru a spolehnutA�, jistotu, jeA? se neopA�rA? o rozumovA� dA?kazy.)), proto ho nazvali JHVH, neboli Hospodinem vA�kralickA�m pA�ekladu, ale A?ili vA�prostA�edA� silnA?ch mytologickA?ch nA?boA?enstvA� a jejich vA�ra byla vA�rou a�sv nA�coa�?. I kdyA? v A?ivA�ho Boha AbrahA?mova, IzA?kova a JA?kobova. PA�estoA?e sami sebe prostA�ednictvA�m svA?ch prorokA? varovali pA�ed nA?boA?enstvA�m a religiozitou a nabA?dali, A?e vA�ra nenA� vA�rou a�sv nA�coa�?, ale A?ivotnA� cestou vA�A?istotA� srdce, pokoji a touze po spravedlnosti, kA�A?emuA? vyzA?val i JeA?A�A? NazaretskA?, tak ani A?idA�, ani kA�esA?anA� tyto vA?zvy nevyslyA?eli. VA�judaismu i vA�kA�esA?anstvA� pA�evlA?dla, i pod vlivem zpA�edmA�tA?ujA�cA� A�eckA� filosofie, nA?boA?enskA? vA�ra postavenA? pA�edevA?A�m na dodrA?ovA?nA� ZA?kona a dogmatA?, kterA? nejsou pro souA?asnA�ho A?lovA�ka a�sA?ivA?a�?. To je moA?nA? jeden zA�dA?vodA?, proA? je pro vA�tA?inu souA?asnA?ch lidA� nA?boA?enskA? vA�ra nepA�ijatelnA?. To vA?ak neznamenA?, A?e bychom na tyto tradice nemA�li navazovat, ba prA?vA� naopak.

a�zProto kaA?dA?, kdo chce uvA�domA�le A?A�t jako Evropan, ale takA� kaA?dA?, kdo chce uvA�domA�le evropskA� tradice a evropskA� dA�dictvA� odmA�tnout, si musA� ujasnit, co to vlastnA�A� fenomA�n a dA�jinnA?, dA�jinotvornA? faktor vA�ry je, co znamenal a co i do budoucnosti stA?le znamenA?. A protoA?e existuje nesmazatelnA?, nepominutelnA?, bytostnA? spjatost tohoto fenomA�nu a faktoru s prorockou tradicA� starA�ho Izraele a na prvnA�m mA�stA� s osobou a osobnostA� JeA?A�A?e z Nazareta, je kaA?dA? neujasnA�nost ve vztahu ke kA�esA?anstvA�, k vA�A�e a pA�edevA?A�m k JeA?A�A?i dokladem malA� kulturnA�, myA?lenkovA� a duchovnA� gramotnostia�?. ((L. HejdA?nek, JeA?A�A? jako vA?zva, in: Souvislosti, revue pro literaturu a kulturu, 1990, A?. 4. A?lA?nek byl reakcA� na anketnA� otA?zku: a�zCo pro VA?s znamenA? JeA?A�A? Kristus?a�?: a�z …A� jA�t a�zve stopA?cha�? JeA?A�A?ovA?ch neznamenA? se do nA�ho a�zvA?A�vata�? a ztotoA?A?ovat se s nA�m, ale pokusit se pochopit, co by asi on dA�lal a A�A�kal v naA?A� situaci.A� …. A?ijeme vA�dobA� novA� nA?boA?enskA� a mytizujA�cA� vlny; mnozA� chtA�jA� A?A?bla vyhA?nA�t Belzebubem. JeA?A�A? je nA?m vzorem, jak nA?boA?enskA?m vlnA?m a filosofickA?m (pA�esnA�: pseudofilosofickA?m) mA?tA?m A?elit a jak je pA�ekonA?vat, ne jak sA�nimi uzavA�rat shnilA� kompromisya�?.))

Evropa vyrostla vA�tradici kA�esA?anstvA�, kterA� propojilo hebrejskou vA�ru a A�eckou filosofii. A naA?e souA?asnA� myA?lenA� je na tA�chto tradicA�ch vystavA�no. HebrejskA? a kA�esA?anskA? tradice nazA?vala ryzA� nepA�edmA�tnost Hospodinem. NA?boA?enskA? vA�ra vA�Hospodina zA�naA?eho svA�ta odchA?zA�, ale potA�eba vztahu souA?asnA�ho A?lovA�ka k ryzA� nepA�edmA�tnosti se stA?vA? o to nalA�havA�jA?A�. NA�meckA? theolog D. Bonhoeffer pA�edvA�dal ve svA?ch dopisech zA�nacistickA�ho vA�zenA� krA?tce pA�ed svou smrtA�, A?e nastA?vA? doba, kdy evropskA? A?lovA�k bude A?A�t bez Boha. Ale zA?roveA? nA?s vyzA?val kA�hledA?nA� Boha bez Boha a kA�novA�mu A?ivotu v a�zbytA� pro druhA�a�?. ((D. Bonhoeffer, Na cestA� k svobodA�, Praha 1991, str. 249: a�zBA?h, kterA? je sA�nA?mi, je BA?h, kterA? nA?s opouA?tA�! BA?h, kterA? nA?s nechA?vA? A?A�t ve svA�tA� bez pracovnA� hypotA�zy Boha, je BA?h, pA�ed nA�mA? trvale stojA�me. PA�ed Bohem a sA�nA�m A?ijeme bez Bohaa�?, str: 263: a�zNA?A? vztah kA�Bohu nenA� a�znA?boA?enskA?a�? vztah kA�nejvyA?A?A�, nejmoudA�ejA?A�, nejlepA?A� bytosti, jakou si mA?A?eme pA�edstavit a�� to nenA� pravA? transcendence -, ale je to novA? A?ivot v a�zbytA� pro druhA�a�?, vA�A?A?asti na bytA� JeA?A�A?ovA�a�?.)) A?idovskA? filosof E. LA�vinas dokonce hovoA�A� o mravnA� odpovA�dnosti jako a�zodpovA�dnosti za druhA�hoa�?. ((E. LA�vinas, Etika a nekoneA?no, Praha 1994 (Rozhovory vA�RadioFrance zA�roku 1982), str. 183: a�za�� jsem odpovA�dnA? i za svA� pronA?sledovA?nA�, jemuA? jsem vystaven. Ale jenom jA?! Moji a�zblA�zcA�a�? nebo a�zmA?j nA?roda�?, to uA? jsou ti druzA� a pro nA� A?A?dA?m spravedlnosta�?.))

Pokud by souA?asnA? A?lovA�k ztotoA?nil ryzA� nepA�edmA�tnost sA�Pravdou ((ZtotoA?nA�nA� a�sryzA� nepA�edmA�tnostia�? sA�Pravdou navrhuje ve svA�m dA�le L. HejdA?nek, coA? mA? svA� odA?vodnA�nA� jak vzhledem kA�biblickA� tradici, tak i A?eskA?m dA�jinA?m.)), pak by tato Pravda byla tA�m, co bA?ti mA?, tA�m, co je skuteA?nA�jA?A� neA? to, co jest. Tedy vA?e, co pA�ichA?zA� zA�budoucnosti, mA? prioritu pA�ed tA�m, co tu je jako danA�. V tA�to ryze nepA�edmA�tnA� PravdA� by mohl bA?t lidskA? svA�t nepA�edmA�tnA�, a tedy budoucnostnA� sjednocen nebo alespoA? organizovA?n. Neexistuje vA?ak A?A?dnA? moA?nost aktivnA�ho A?i dokonce uzurpujA�cA�ho pA�A�stupu kA�takovA�to PravdA�, ale a�zexistuje zkuA?enost onoho umlknutA�, onoho zapA�enA� sebe samA�ho a ztiA?enA� tA� ruA?ivA� a pA�ekA�iA?ujA�cA� hluA?nosti lidskA�ho A?itA� a myA?lenA�, abychom mohli zaslechnout oslovujA�cA� vA?zvu toho, co (jeA?tA�) nenA� a A?emu musA�me propA?jA?it nejen svA?j hlas, ale sama sebe, aby ten tichA? hlas mohl bA?t uslyA?en, vysloven a uposlechnuta�?. ((L. HejdA?nek: NepA�edmA�tnost vA�myA?lenA� a ve skuteA?nosti, Praha 1999, str. 112.))

VA�momentu takovA�to reflexe ((Tamt., str. 158-159: a�zReflexe je myA?lenkovA? a�sobrata�? (flexio), kterA? mA?A?e bA?t opakovA?nA� (re-) a jA�mA? se myA?lenkovA� zamA�A�ujeme nikoli ve shodA� se svou akcA� na nA�co vnA�jA?A�ho (napA�. na nA�jakA? vnA�jA?A� pA�edmA�t nebo situaci apod.), nA?brA? na tuto akci samu…. Subjektu se proto jakA?koli a�svnA�jA?A�a�? skuteA?nost mA?A?e jevit jako takovA? jen dA�ky reflexi; a takA� pouze vA�reflexi je moA?nA�, aby se subjekt jevil sA?m sobA� jako subjekta�?.)) dochA?zA� kA�bytostnA� promA�nA�, kdy subjekt ve svA� ex-sistenci opouA?tA� sA?m sebe a kdy mA?A?e dojA�t vA�aktu vA�ry kA�jakA�musi a�ssetkA?nA�a�? sA�Pravdou. ((Tamt., str. 107: a�zK setkA?nA� sA�ryzA� nepA�edmA�tnostA� mA?A?e dojA�t pouze tam, kde otevA�enost subjektu je vyhnA?na do extrA�mu, totiA? kde subjekt pA�estA?vA? bA?t sA?m sobA� pA�ekA?A?kou a zatA�A?enA�m, kdy uA? nikterak nepotvrzuje ve svA� akci sA?m sebe, nA?brA? otvA�rA? se, aby sA?m sebe vA�novA�m postavenA� pA�ijal vA�bytostnA� promA�nA�, kterA? se odehraje vA�jeho jA?dru (A?i spA�A?e sA�jeho jA?drem), a kterA? teprve vA�druhA�m sledu na sebe bere nA�co zA�dA�A�vA�jA?A� povahy, jiA? subjekt v a�sek-stasia�? nechal za sebou a kA�nA�A? se obrA?til zA?dya�?.)) a�zA?lovA�k je vA�aktu vA�ry daleko vA�c tA�m, A?A�m (kA?m) bude, neA? tA�m, A?A�m (kA?m) jest a�� i kdyA? nevA�, A?A�m nebo kA?m bude. KdyA? se A?lovA�k ztotoA?A?uje bytostnA� se a�ssvA?ma�? subjektem, je vysunut, vyklonA�n do budoucnosti (rozumA� se do a�spravA� budoucnostia�?, nikoli do pA�A�A?tA� hodiny nebo do zA�tA�ka apod.) a tedy tam, kde nenA� a nemA?A?e bA?t zcela sevA�en a urA?en danostmia�?. ((L. HejdA?nek, Filosofie a vA�ra, Praha 1997, str. 240.))

PodstatnA? nenA� nA?zev, ale zpA?sob myA?lenA� a otevA�enA� se budoucA�mu, tedy tomu, co pA�ichA?zA� a co bA?ti mA?. VA�reflexi vA�ry, ve kterA� A?ijeme a kterA? je niternA?, jsme schopni porozumA�t. a�zVA�ra jiA? nynA� A?ije pravdou, kterA? pA�ichA?zA� zA�budoucnosti. Ale pravda nenA� odkrytA�m toho, co tu uA? i tak jest, nA?brA? vynoA�enA�m kontingentnA�, zcela novA� skuteA?nosti, kterA? se sama ukA?A?e vA�plnA�m svA�tle a kterA? vrhne svA�tlo i na vA?echno to, co pA�edchA?zelo, takA?e i to se vyjevA� vA�novA?ch dimenzA�ch a novA?ch konturA?ch. A naA?e myA?lenA� je volA?no kA�pA�ipravenosti: to rozhodujA�cA� nezA?visA� sice na nA?s, ale aA? bude tA�eba, musA� bA?t naA?e lampy pohotovA� a nA?A? olej po ruce. Pravda oslovA�, kdyA? oslovA�, a mlA?A�, kdyA? mlA?A�. PodmA�nkou naA?A� pA�ipravenosti kA�slyA?enA� je vA?ak dA?kladnA? vzdA�lanost, tj. zabydlenost a zdomA?cnA�lost vA�tom svA�tA� a vA�tA� kultuA�e, do kterA� jsme byli postaveni, a zA?roveA? ochota vA�kterA�koli chvA�li nechat vA?e starA� za sebou, nedrA?et se kA�eA?ovitA� minulosti a nechat vA�st svA?j zrak, aby uvidA�l to novA� a vA�jeho svA�tle i to starA� vA�novA� perspektivA�. VA?dyA? jenom exodus umoA?A?uje, abychom si zA�toho, co bylo, svobodnA� volili stavebnA� kameny svA� vlastnA� minulosti. Jen pravA? orientace do budoucnosti nA?m dovolA� sprA?vnA� a spravedlivA� navazovat na to, co uA? pominuloa�?. ((L. HejdA?nek, A�Reflexe vA�ry ve StarA�m zA?konA�, in: Filosofie a vA�ra, Praha 1997, str. 216-217.))

2. ZpA�ehlednA�nA� poslA?nA�, cA�lA? a programA? vybranA?ch nadacA�

ZA�webovA?ch strA?nek vybranA?ch nadacA� (NROS a�� Nadace rozvoje obA?anskA� spoleA?nosti, VA?bor dobrA� vA?le a�� Nadace Olgy HavlovA�, Nadace VIA, Nadace Charty 77, Nadace OSF Praha, Nadace PartnerstvA� a VzdA�lA?vacA� nadace Jana Husa) jsou vA�pA�A�lozeA� vybrA?na poslA?nA�, zA?kladnA� informace a cA�le a zpracovA?ny reA?erA?e programA? jednotlivA?ch nadacA�, na zA?kladA� kterA?ch byla zpracovA?na vA?znamnA? tA�mata vA�A?innosti tA�chto nadacA� vA�kapitole A?. 2 (MyA?lenkovA? vA?chodiska vybranA?ch nadacA� a dA?leA?itA? tA�mata).

2.1. NROS a�� Nadace rozvoje obA?anskA� spoleA?nosti

NROS byla zaloA?ena na jaA�e roku 1993 jako A?eskA? prA?vnA� subjekt. Od poA?A?tku svA� A?innosti spravovala jeden z programA? Phare v A?eskA� republice – Program rozvoje obA?anskA� spoleA?nosti, financovanA? z prostA�edkA? EvropskA� unie.A�PodporovA?ny byly zejmA�na takovA� typy projektA?, kterA� mA�ly dlouhodobA? charakter, pA�inA?A?ely novA� formy sluA?eb a obracely se k dosud opomA�jenA?m skupinA?m obA?anA?, jeA? aktivnA� zapojovaly do A�eA?enA� problA�mA?. V prvnA�ch letech podporovala NROS A?irokA� spektrum A?innostA� neziskovA?ch organizacA�. ZA?kladnA�m cA�lem bylo nejen podporovat konkrA�tnA� veA�ejnA� prospA�A?nA� projekty v danA?ch oblastech, ale zejmA�na posilovat a rozvA�jet neziskovA? sektor v A?R. KromA� nadaA?nA� A?innosti rozvA�jela NROS i nA�kterA� vlastnA� projekty v oblasti vA?zkumu neziskovA?ch organizacA�, vzdA�lA?vA?nA� a publikaA?nA� A?innosti.

V obdobA� pA�ed vstupem do EU byla NROS v tA�to souvislosti klA�A?ovou institucA�, kterou EvropskA? unie vyuA?A�vala k financovA?nA� A?innostA� rozvoje obA?anskA� spoleA?nosti v A?eskA� republice. Nadace spravovala vA�ce neA? 2 200 projektA? z nA?rodnA�ho programu Phare EvropskA� unie v hodnotA� tA�mA�A� 25 milionA? EUR. NROS tudA�A? hrA?la klA�A?ovou roli pA�i poskytovA?nA� grantovA� podpory i informacA�, poradenstvA�, vedenA� a odbornA� pA�A�pravy mnoha neziskovA?m organizacA�m a rovnA�A? pA�ispA�la ke zvA?A?enA� A?rovnA� A?innosti nevlA?dnA�ch neziskovA?ch organizacA� i ke zlepA?enA� kvality jejich prA?ce. DA?leA?itA?ch vA?sledkA? bylo dosaA?eno v nejrA?znA�jA?A�ch oblastech, jako jsou integrace romskA� komunity, zapojenA� znevA?hodnA�nA?ch osob, propagace lidskA?ch prA?v a zlepA?enA� postavenA� a zapojenA� seniorA? do spoleA?nosti.

Vstupem A?eskA� republiky do EvropskA� unie dne 1. kvA�tna 2004 bylo zahA?jeno novA� obdobA� v A?innosti NROS, jeA? vyA?aduje A?silA� vedoucA� k posA�lenA� obA?anskA� spoleA?nosti v novA?ch podmA�nkA?ch tak, aby A?eskA? republika mohla plnA� vyuA?A�t pA�A�leA?itostA�, jeA? pA�inA?A?A� integraA?nA� proces, a stala se aktivnA�m A?lenem EvropskA� unie. NROS mA? svou A?lohu i v tomto novA�m kontextu a zvyA?ovA?nA�m kapacity malA?ch neziskovA?ch organizacA�, kterA� usilujA� o pA�ekonA?nA� vylouA?enA� jednotlivcA? a skupin ze spoleA?nosti, se nynA� podA�lA� na implementaci EvropskA?ch strukturA?lnA�ch fondA?.

NROS je v souA?asnA� dobA� jednou z nejvA�tA?A�ch A?eskA?ch grantujA�cA�ch nadacA� a od svA�ho vzniku poskytla vA�ce neA? 3A�000 grantA? ve vA?A?i pA�esahujA�cA� 1 miliardu KA?. NadaA?nA� jmA�nA� NROS je vA�souA?asnA� dobA� ve vA?A?i 83,8 milionA? KA?, coA? je vA?A?e pA�A�spA�vku, kterA? NROS zA�skala zA�NadaA?nA�ho investiA?nA�ho fondu. Po celou svoji existenci se NROS specializuje na podporu organizacA� obA?anskA� spoleA?nosti a nejednA? se jen o jejich finanA?nA� podporu. NROS vA�novala i vA�nuje mnoho pozornosti zlepA?ovA?nA� celkovA?ch podmA�nek A?innosti neziskovA?ch organizacA�, podpoA�e vzA?jemnA� informovanosti, vzdA�lA?vA?nA�, vytvA?A�enA� legislativnA�ho prostA�edA�, mapovA?nA� a rozvoji informaA?nA�ch zdrojA?.

NROS dlouhodobA� sleduje ve svA?ch programech i projektech rA?st kompetencA�, kvality i dlouhodobA� udrA?itelnost neziskovA�ho sektoru jako novA� spoleA?enskA� entity po roce 1989. SvA?mi granty podporuje mimo jinA� i projekty neziskovA?ch organizacA�, kterA� posilujA� jejich vnitA�nA� strukturu a zamA�A�ujA� se na vzdA�lA?vA?nA� manaA?erA?, zamA�stnancA? i dobrovolnA�kA? tak, aby dovedli zajistit udrA?itelnost svA� organizace. NROS sama jako pA�ednA� organizace neziskovA�ho sektoru proA?la cestou profesionalizace v oblasti A�A�zenA� a grantovA?nA� a na zA?kladA� toho zA�skala jako jedinA? z neziskovA?ch organizacA� akreditaci EDIS (jako implementaA?nA� jednotka pro programy EU). Je logickA�, A?e po zA�skA?nA� takovA?ch zkuA?enostA� NROS pA�eA?la k aktivnA�mu rozvA�jenA� vzdA�lA?vacA�ch aktivit ve prospA�ch vzniku a posilovA?nA� klA�A?ovA?ch dovednostA� manaA?A�rA? neziskovA�ho sektoru.

NROS spolupracuje s A�adou neziskovA?ch organizacA�, vysokA?ch A?kol, s vlA?dnA�mi institucemi, mA�dii a podnikatelskA?mi subjekty, patA�A� mezi zaklA?dajA�cA� A?leny FA?ra dA?rcA? v A?R, je zastoupena v RadA� vlA?dy A?R pro nestA?tnA� neziskovA� organizace. NROS je partnerem International Youth Foundation (IYF) za A?eskou republiku a podA�lA� se na prA?ci mezinA?rodnA� sA�tA� nadacA�, kterA� rozvA�jejA� a podporujA� programy pro dA�ti a mlA?deA?.

ZA?kladnA� informace, kterou se NROS prezentuje na svA�m webu, je:.

DA?vA?me lidi do pohybu. Podporujeme odpovA�dnost obA?anA? za vA�ci veA�ejnA�. PovaA?ujeme existenci silnA� a nezA?vislA� spoleA?nosti za dA?leA?itou podmA�nku udrA?ovA?nA� demokratickA?ch hodnot nejen vA�A?R ale i vA�celoevropskA�m mA�A�A�tku. Proto chA?peme jako svA� zA?kladnA� poslA?nA� podporu organizacA� obA?anskA� spoleA?nosti, protoA?e pA�ispA�vajA� kA�prosazovA?nA� demokratickA?ch hodnot a spoleA?enskA� odpovA�dnosti a upevA?ovA?nA� obA?anskA?ch prA?v a svobod, tolerance, principu rovnosti a solidarity.

NROS mA? formulovanou svou vizi i misi:.

Vize NROS NaA?A� vizA� je spoleA?nost odpovA�dnA?ch, aktivnA�ch jednotlivcA?, obA?anA?, kteA�A� sami nebo vA�dobrovolnA� vytvA?A�enA?ch spoleA?enstvA�ch jsou schopni vlastnA� iniciativou ovlivA?ovat vA�ci veA�ejnA� a upevA?ovat demokratickA� hodnoty ve spoleA?nosti, obA?anskA? prA?va a svobody, prosazovat toleranci a projevovat solidaritu a podporu sobA� navzA?jem. Mise NROS NROS chA?pe jako svA� zA?kladnA� poslA?nA� podporu organizacA� obA?anskA� spoleA?nosti, aby byly schopnA� pA�ispA�vat kA�prosazovA?nA� spoleA?enskA� odpovA�dnosti, upevA?ovA?nA� obA?anskA?ch prA?v a svobod, principu rovnosti a solidarity. Nadace jako celek naplA?uje tuto roli financovA?nA�m, propojovA?nA�m a slaA?ovA?nA�m zA?jmA?, vzdA�lA?vA?nA�m a vA?zkumem organizacA� obA?anskA� spoleA?nosti, protoA?e povaA?uje existenci silnA� a nezA?vislA� obA?anskA� spoleA?nosti za dA?leA?itou podmA�nku udrA?ovA?nA� demokratickA?ch hodnot nejen vA�A?R ale i vA�celoevropskA�m mA�A�A�tku.

A?innost NROS

NROS dle svA�ho statutu posiluje rozvoj neziskovA�ho sektoru, dA?rcovstvA� a dobrovolnictvA�, a tA�m pA�ispA�vA? k rozvoji obA?anskA� spoleA?nosti a k evropskA� integraci. Podporuje takovA� neziskovA� organizace, kterA� poskytujA� pomoc ohroA?enA?m a znevA?hodnA�nA?m skupinA?m, hA?jA� lidskA? prA?va, demokratickA� hodnoty, pA�ispA�vajA� k vzA?jemnA�mu souA?itA� a toleranci menA?in ve spoleA?nosti nebo jinak oA?ivujA� zA?jem obA?anA? o mA�stnA� rozvoj a veA�ejnA? A?ivot. Jednou z klA�A?ovA?ch cA�lovA?ch skupin jsou dA�ti a mladA� lidA�, kterA� nadace podporuje v rA?mci specifickA?ch programA?. NROS takA� trvale usiluje o zvyA?ovA?nA� informovanosti a vzdA�lA?nA� v oblasti neziskovA�ho sektoru. HlavnA�m pA�edmA�tem A?innosti nadace je poskytovA?nA� nadaA?nA�ch pA�A�spA�vkA? v rA?mci jednotlivA?ch grantovA?ch programA? na konkrA�tnA� projekty nestA?tnA�ch neziskovA?ch organizacA� registrovanA?ch v A?R, jakA?mi jsou obA?anskA? sdruA?enA�, obecnA� prospA�A?nA� spoleA?nosti a A?A?elovA? zaA�A�zenA� cA�rkvA�. Pro tyto grantovA� programy zA�skA?vA? nadace prostA�edky u nA?s i v zahraniA?A�. NROS navA�c aktivnA� vytvA?A�A� A?i uskuteA?A?uje programy, kterA� jsou v souladu s jejA�m celkovA?m poslA?nA�m.

NROS mA? v souA?asnA� dobA�A�3 hlavnA� priority, kterA� uskuteA?A?uje v rA?mci svA?ch programA?:

1. Rozvoj obA?anskA� spoleA?nosti a neziskovA�ho sektoru

Rozvoj obA?anskA� spoleA?nosti a neziskovA�ho sektoru je zA?kladnA� prioritou NROS a je tradiA?nA� podporovA?n zejmA�na z prostA�edkA? EU a dalA?A�ch zahraniA?nA�ch zdrojA?. Tyto prostA�edky slouA?ily vA�rA?mci dnes jiA? ukonA?enA?ch programA? k podpoA�e projektA? zamA�A�enA?ch na zlepA?ovA?nA� informaA?nA�ch sluA?eb a vzdA�lA?vA?nA� v oblasti nevlA?dnA�ch neziskovA?ch organizacA� (dA?le jen NNO). V rA?mci globA?lnA�ho grantu byly prostA�ednictvA�m NROS podporovA?ny projekty financovanA� z EvropskA�ho sociA?lnA�ho fondu a stA?tnA�ho rozpoA?tuA�A?R, kterA� se zamA�A�ovaly na malA� neziskovA� organizace pA?sobA�cA� v sociA?lnA� oblasti. VA�souA?asnA� dobA� se NROS vA�nuje tA�matu zdravA�ho organizaA?nA�ho a finanA?nA�ho A�A�zenA� NNO, transparentnosti dotaA?nA� politiky stA?tu a tA�matu uA?A?A� spoluprA?ce neziskovA�ho sektoru a vysokA?ch A?kol.

2. Oblast lidskA?ch prA?v a romskA� integrace

Program ochrany lidskA?ch prA?v a romskA� integrace byl vA?znamnou mA�rou podporovA?n EU z programu Phare. VA�souA?asnosti je hlavnA�m zdrojem pro projekty vA�oblasti lidskA?ch prA?v a multikulturality Fond pro NNO zA�FinanA?nA�ch mechanismA? EHP/Norska.

3. Programy pro dA�ti a mlA?deA?

NROS se stA?vA? stA?le vA?znamnA�jA?A�m aktA�rem v oblasti A?irokA� podpory programA? pro dA�ti a mlA?deA?, pro kterA� zA�skA?vA? prostA�edky z mA�stnA�ch i zahraniA?nA�ch zdrojA?. Program „Pomozte dA�tem!“ je dnes nejznA?mA�jA?A� a nejdA?vA�ryhodnA�jA?A� A?eskou sbA�rkou, jeA? kaA?doroA?nA� poskytuje prostA�edky pro desA�tky neziskovA?ch organizacA� v celA� republice, kterA� se starajA� o ohroA?enA� a znevA?hodnA�nA� dA�ti. NROS realizuje i dalA?A� programy urA?enA� pro aktivnA� mladA� lidi, podA�lA� se na jejich vzdA�lA?vA?nA� vA�A?ivotnA�ch dovednostech, umoA?A?uje jim participaci na veA�ejnA�m A?ivotA� a podporuje jejich dobrovolnickA� projekty ve prospA�ch komunity.

2.2. VA?bor dobrA� vA?le a�� Nadace Olgy HavlovA�

VDV je prvnA� nadacA�, kterA? vznikla vA�A?R vA�novA?ch spoleA?enskA?ch podmA�nkA?ch po roce 1989. BezprostA�ednA�m impulzem kA�jejA�mu zaloA?enA� bylo navA?zA?nA� na A?innost VA?boru na obranu nespravedlivA� stA�hanA?ch (VONS), proto a�zVA?bora�?. a�zTeA? mA?me moA?nost pomA?hat kA�lepA?A�mu A?ivotu lidem, kteA�A� jsou nespravedlivA� uzavA�eni vA�A?stavech a domovech, aA?koliv by mohli A?A�t svA?j samostatnA? A?ivot sA�ostatnA�mia�?, rozhodla panA� Olga HavlovA?. ZA�VDV se rychle stala finanA?nA� instituce a do dvou let byla zaloA?ena Nadace Olgy HavlovA�. Po letech stA?le platA� nA?zev VA?bor dobrA� vA?le a�� Nadace Olgy HavlovA�. VDV od svA�ho vzniku vA�roce 1992 do roku 2008 poskytl granty ve vA?A?i 630 milionA? KA?. NadaA?nA� jmA�nA� VDV je vA�souA?asnA� dobA� ve vA?A?i 82,5 milionA? KA?, kdy zA�NadaA?nA�ho investiA?nA�ho fondu zA�skal VDV 67 milionA? KA?.

ZA?kladnA� informace, kterou se VDV prezentuje na svA�m webu, je:

PoslA?nA�m VA?boru dobrA� vA?le – Nadace Olgy HavlovA� je podpora nestA?tnA�ch neziskovA?ch organizacA� v oblasti zdravotnA�, sociA?lnA�, humanitA?rnA� a vzdA�lA?vacA�, pokud smA�A�ujA� k dA?stojnA�mu zaA?lenA�nA� lidA� se zdravotnA�m postiA?enA�m, opuA?tA�nA?ch dA�tA�, nemocnA?ch a starA?A�ch obA?anA?. Nadace usiluje o to, aby pomoc, kterou poskytuje, zahrnovala celA� A?zemA� A?R, aby sledovala odbornou A?roveA? sluA?eb a odpovA�dala aktuA?lnA� spoleA?enskA� potA�ebA�. PA?vodnA� prohlA?A?enA� VA?boru dobrA� vA?le: pA?sobit na morA?lnA� vA�domA� spoleA?nosti, upozorA?ovat na nedostatky v sociA?lnA� politice stA?tu a na nedostatky v prA?ci sociA?lnA�ch, zdravotnickA?ch, A?kolskA?ch a jinA?ch institucA�; napomA?hat organizaA?nA� i finanA?nA� podle svA?ch moA?nostA� v konkrA�tnA�ch pA�A�padech, kterA?ch se nemA?A?e ujmout A?A?dnA? jinA? organizace nebo zaA�A�zenA�; podporovat a brA?t v ochranu novA� vznikajA�cA� humanitA?rnA� projekty. VA?bor dobrA� vA?le – Nadaci Olgy HavlovA� zaloA?ila panA� Olga HavlovA? (1933-1996), prvnA� manA?elka prezidenta A?eskA� republiky, s cA�lem pomA?hat lidem se zdravotnA�m nebo sociA?lnA�m handicapem, aby se mohli co nejlA�pe zaA?lenit do spoleA?nosti. VA?bor dobrA� vA?le a�� Nadace Olgy HavlovA� kaA?doroA?nA� udA�luje Cenu Olgy HavlovA� a podA�lA� se na programech podpory a ochrany lidskA?ch prA?v.

CA�le VDV

ObecnA� prospA�A?nA?m cA�lem VDV je pomA?hat lidem, kteA�A� se pro svA?j nepA�A�znivA? zdravotnA� a sociA?lnA� stav tA�A?ko vA?leA?ujA� do spoleA?nosti a nemohou se bez pomoci druhA?ch sami o sebe postarat. SvA?m pA?sobenA�m se VDV snaA?A� o rozvoj duchovnA�ch hodnot, vzdA�lA?nA�, ochranu lidskA?ch prA?v a vA?eobecnA� uznA?vanA?ch humanitA?rnA�ch hodnot. Prakticky to znamenA? podporu nestA?tnA�ch neziskovA?ch organizacA�, kterA� se ztotoA?A?ujA� sA�cA�li VDV a podporu jednotlivcA?, kteA�A� se ocitajA� vA�obtA�A?nA?ch A?ivotnA�ch situacA�ch. Identifikace sA�obA?anskou spoleA?nostA�, k nA�A? nadace nA?leA?ejA�, vede kA�A?irA?A�mu pA?sobenA� na vA�domA� solidarity sA�lidmi chudA?mi nebo A?ijA�cA�mi na okraji spoleA?nosti. Na zA?kladA� partnerstvA� sA�nestA?tnA�mi neziskovA?mi organizacemi VDV usiluje o zmA�rA?ovA?nA� chudoby a sociA?lnA�ho vylouA?enA� tak, A?e podporou principA? participativnA� demokracie a obA?anskA�ho dialogu pomA?hA? kA�vytvA?A�enA� rA?mce sociA?lnA� politiky vA�A?R.A� VDV podle svA?ch moA?nostA� podporuje kvalitu a udrA?itelnost sociA?lnA�ch sluA?eb, kvalitu vzdA�lA?vA?nA� a zdravotnictvA�, jak na systA�movA� A?rovni, tak na A?rovni poskytovA?nA� sluA?eb. Od roku 1996 se VDV podA�lA� na A?innosti sdruA?enA� poskytovatelA? sociA?lnA�ch a zdravotnA� sociA?lnA�ch sluA?eb SKOK, jehoA? cA�lem je:

• podA�let se na tvorbA� sociA?lnA� politiky aA�prA?vnA�ho rA?mce sA�ohledem na zA?jmy uA?ivatelA? aA�poskytovatelA? sociA?lnA�ch sluA?eb,
• podporovat a A?A�A�it myA?lenku sociA?lnA�ho zaA?leA?ovA?nA� na A?rovni vlA?dy, krajA?, mA�st aA�obcA�,
• podporovat spoluprA?ci NNO,
• rozvA�jet novA� formy sociA?lnA�ch a zdravotnA� sociA?lnA�ch sluA?eb,
• zprostA�edkovat svA?m A?lenA?m i A?irA?A� veA�ejnosti informace zA�oblasti sociA?lnA�,
• podA�let se na dalA?A�m vzdA�lA?vA?nA� poskytovatelA? sociA?lnA�ch sluA?eb,
• podA�let se na A?innosti evropskA?ch sA�tA� NNO proti chudobA� aA�sociA?lnA�mu vylouA?enA�.

VDV prezentuje svA� priority vA�1. A?A�sle svA�ho internetovA�ho A?asopisu a�zDobrA� zprA?vya�?:

ProA? jsme tu?

Abychom pA?sobili na morA?lnA� vA�domA� spoleA?nosti, upozorA?ovali na nedostatky v sociA?lnA� politice stA?tu a v prA?ci sociA?lnA�ch, zdravotnickA?ch, A?kolskA?ch a jinA?ch institucA� a angaA?ovali se pA�i jejich odstraA?ovA?nA�.

Na jakA?ch pilA�A�A�ch budujeme naA?e souA?asnA� aktivity?

Nadace se opA�rA? o A?tyA�i pilA�A�e A?innosti: podporuje projekty vA�oblasti sociA?lnA�, zdravotnA�-sociA?lnA�, vzdA�lA?vA?nA� a lidskA?ch prA?v.

Jak se angaA?ujeme vA�politice?

AktivnA� pA?sobA�me vA�sociA?lnA� politice stA?tu a podA�lA�me se na vytvA?A�enA� pA�A�znivA?ch podmA�nek pro A?innost neziskovA?ch organizacA� vA�sociA?lnA� a zdravotnA�-sociA?lnA� oblasti.

JakA� principy vyznA?vA?me?

CA�tA�me odkaz panA� Olgy HavlovA�, kterA? dbala zejmA�na na odbornA? pA�A�stup pA�i posuzovA?nA� A?A?dostA� o pomoc, na A?A?elnA� vyuA?itA� kaA?dA�ho nadaA?nA�ho pA�A�spA�vku, na pohotovA� poskytovA?nA� pomoci a na udrA?ovA?nA� kontaktA? sA�dA?rci i obdarovanA?mi. TA�mito principy se A�A�dA�me dodnes.

2.3. Nadace VIA

Nadace VIA zahA?jila svou A?innost v roce 1997, kdy navA?zala na filantropickA� programy praA?skA� poboA?ky americkA� nadace The Foundation for a Civil Society, jeA? pA?sobila v A?eskoslovensku od roku 1990.

Od svA�ho vzniku se Nadace VIA inspiruje anglosaskou tradicA� filantropie a do A?eskA�ho prostA�edA� vnA?A?A� tA�mata, jeA? jsou vA?znamnA? pro kvalitu zdejA?A�ho A?ivota. Mezi jinA?mi se jednA? o tA�mata spojenA? sA�komunitnA�m rozvojem, A?ivotaschopnostA� neziskovA?ch organizacA�, participacA� jako nA?strojem aktivizace lidA� a komunit. DA?le o tA�mata spojenA? sA�rozvojem komunitnA�ch nadacA� a komunitnA� filantropie a soukromA�ho dA?rcovstvA� obecnA�.

Jako grantovA� operaA?nA� nadace pomA?hA? Nadace VIA jednak poskytovA?nA�m grantA? a jednak provazovA?nA�m finanA?nA� pomoci sA�dalA?A�mi a�� aktivnA�mi a�� nA?stroji podpory, aA? jiA? jde o vzdA�lA?vA?nA�, A?i nabA�dku zahraniA?nA�ho know-how, A?i o individualizovanou odbornou pomoc napA�. formou coachingu. Nadace VIA patA�A� mezi nejvA�tA?A� a nejaktivnA�jA?A� A?eskA� nadace a�� od svA�ho vzniku podpoA�ila tA�mA�A� 2 700 dobroA?innA?ch projektA? A?A?stkou pA�esahujA�cA� 225 milionA? KA?. NadaA?nA� jmA�nA� Nadace VIA je vA�souA?asnA� dobA� ve vA?A?i 45 milionA? KA?, kdy zA�NadaA?nA�ho investiA?nA�ho fondu zA�skala pA�A�spA�vek 38 milionA? KA?.

Jako jedna zA�mA?la nadacA� vA�A?eskA� republice, buduje Nadace VIA systematicky svA� nadaA?nA� jmA�nA� a dA�ky A?tA�drosti A?eskA?ch i americkA?ch soukromA?ch dA?rcA? svA� nadaA?nA� jmA�nA� kaA?doroA?nA� navyA?uje. Nadace VIA si je dobA�e vA�doma skuteA?nosti, A?e jsou to prA?vA� vA?nosy nadaA?nA�ho jmA�nA�, jeA? budou i A?eskA?m nadacA�m vA�budoucnu zajiA?A?ovat trvalost zdrojA? kA�podpoA�e dobroA?innA?ch projektA?. ZA?roveA? budou vA?nosy nadaA?nA�ho jmA�nA� dA?leA?itA?m zdrojem nezA?vislosti a flexibility kaA?dA� nadace.

VA�poslednA�ch letech se o to, co se Nadace VIA nauA?ila pA�i podpoA�e dobroA?innA?ch projektA? vA�A?echA?ch a na MoravA�, dA�lA� i sA�nadacemi a neziskovA?mi organizacemi vA�zahraniA?A�, zejmA�na vA�zemA�ch, se kterA?mi sdA�lA�me totalitnA� minulost.

Nadace VIA je A?lenem A?eskA?ch i zahraniA?nA�chA�koalic a asociacA�. PatA�A� mezi nA� napA�A�klad: Asociace komunitnA�ch nadacA�, Koalice Za snadnA� dA?rcovstvA�, Asociace nadacA� pA�i FA?ru dA?rcA?,A�Transatlantic Community Foundation Network, European Foundation Center, AmerickA? obchodnA� komora a dalA?A�.A�Asociace komunitnA�ch nadacA� v A?eskA� republice vznikla v roce 2006 a jejA�m cA�lem je podporovat rozvoj komunitnA�ch nadacA� a organizacA�, kterA� se komunitnA�mi nadacemi nebo nadaA?nA�mi fondy chtA�jA� stA?t, podporovat jejich vzA?jemnA� kontakty a spoluprA?ci a propagovat myA?lenku pA?sobenA� komunitnA�ch nadacA�.

ZA?kladnA� informace, kterou se Nadace VIA prezentuje na svA�m webu, je:

Nadace VIA je soukromA? nezA?vislA? A?eskA? nadace, kterA? vznikla v roce 1997, aby navA?zala na A?innost A?eskA� poboA?ky americkA� nadace The Foundation for a Civil Society, kterA? pA?sobila v A?eskoslovensku od roku 1990. Nadace VIA: pomA?hA? rozvA�jet komunitnA� A?ivot A?eskA?ch mA�st a obcA�, posiluje neziskovA� organizace a investuje do jejich profesionA?lnA�ho rozvoje, pomA?hA? obnovovat zpA�etrhanA� tradice filantropie a dA?rcovstvA� v A?eskA� republice. PatA�A�me mezi nejvA�tA?A� a nejaktivnA�jA?A� A?eskA� nadace a�� od svA�ho vzniku jsme podpoA�ili vA�ce neA? 2 700 dobroA?innA?ch projektA? A?A?stkou pA�esahujA�cA� 225 milionA? KA? a stali jsme se nejvA�tA?A�m soukromA?m podporovatelem komunitnA�ho rozvoje v A?echA?ch a na MoravA�. Jsme grantovA� operaA?nA� nadace a pomA?hA?me jak prostA�ednictvA�m grantA?, tak i promyA?lenou nabA�dkou know-how ve formA� konzultacA�, kouA?inku A?i vzdA�lA?vA?nA�. KvalifikovanA� propojujeme dA?rce s dobroA?innA?mi projekty. DA?rcA?m nabA�zA�me transparentnA� a efektivnA� zpA?sob podpory neziskovA?ch organizacA� formou dA?rcovskA?ch fondA?. TA�A?A�me se dA?vA�A�e stovek jednotlivcA?, domA?cA�ch i zahraniA?nA�ch firem, ale i nejvA�tA?A�ch odbornA�kA? americkA� filantropie. Systematicky budujeme svA� nadaA?nA� jmA�nA�. To je zA?kladnA�m kapitA?lem nadace a k financovA?nA� dobroA?innA?ch projektA? jsou kaA?doroA?nA� uA?A�vA?ny pouze jeho vA?nosy. Ve svA� A?innosti se inspirujeme modelem americkA?ch komunitnA�ch nadacA�, a tudA�A?: podporujeme komunitnA� rozvoj a investujeme do A?ivotaschopnosti neziskovA?ch organizacA�; udrA?ujeme si svou nezA?vislost tA�m, A?e pracujeme se A?irokou zA?kladnou dA?rcA? a�� individuA?lnA�ch, firemnA�ch i institucionA?lnA�ch a�� a v oblastech svA� programovA� expertizy propojujeme jejich filantropickA� zA?jmy s kvalitnA�mi dobroA?innA?mi projekty; sledujeme dlouhodobou strategii a budujeme nadaA?nA� jmA�nA�, kterA� je zdrojem nezA?vislA� podpory dobroA?innA?ch projektA? jak dnes, tak i do budoucna; v jednotlivA?ch oblastech svA� A?innosti nabA�zA�me i jinA� neA? jen finanA?nA� formy pomoci.

PoslA?nA� Nadace VIA

PoslA?nA�m Nadace VIA je podporovat a posilovat aktivnA� A?A?ast veA�ejnosti na rozvoji demokratickA� spoleA?nosti vA�A?eskA� republice. Pro naplnA�nA� svA�ho poslA?nA� Nadace VIA:

• podporuje partnerskA� vztahy mezi veA�ejnA?m, soukromA?m a neziskovA?m sektorem, A?A?ast obA?anA? na veA�ejnA�m dA�nA� a takovA� pA�A�stupy kA�A�eA?enA� mA�stnA�ch problA�mA?, jeA? jsou zaloA?eny na zapojenA� celA� mA�stnA� komunity;
• posiluje schopnosti organizacA� neziskovA�ho sektoru pA�ispA�vat ke zlepA?ovA?nA� A?ivota komunit, vA�nichA? tyto organizace pA?sobA�;
• slouA?A� filantropickA?m potA�ebA?m firemnA�ch a individuA?lnA�ch dA?rcA? tak, aby se tito dA?rci stali zodpovA�dnA?mi A?leny komunit, vA�nichA? pA?sobA� a napomA?hA? dA?rcA?m rozhodovat o pA�A�mA� alokaci darA? tak, aby jejich vyuA?itA� bylo v souladu sA�poslA?nA�m nadace.

Nadace VIA ctA� anglosaskA� tradice filantropie a proto se nepodA�lA� pA�A�mo ani nepA�A�mo na kampanA�ch ve prospA�ch A?i neprospA�ch jakA�hokoli kandidA?ta veA�ejnA� funkce, zejmA�na se nepodA�lA� na politickA?ch kampanA�ch A?A?dnA�ho druhu. DA?le, pokud nejde o nepodstatnou souA?A?st nA�kterA�ho jejA�ho programu, se nepodA�lA� na aktivitA?ch, kterA� neslouA?A� charitativnA�m, vA�deckA?m A?i vzdA�lA?vacA�m A?A?elA?m, a nepokouA?A� se ovlivA?ovat legislativu propagandou A?i jinA?mi zpA?soby. MA?A?e se vA?ak vyjadA�ovat kA�legislativnA�m nA?vrhA?m smA�A�ujA�cA�m kA�A?pravA� prA?vnA�ho prostA�edA� A?eskA� republiky pro neziskovA? sektor.

2.4. Nadace Charty 77

Nadaci Charty 77 (dA?le jen a�zNadacea�?) zaloA?ila v roce 1978 ve Stockholmu skupina aktivistA? kolem A?vA�dskA�ho levicovA�ho A?asopisu Folket i Bild (zastoupeni Petrem Larssonem a Petrem Gavelinem) ve spoluprA?ci s JiA�A�m Pajasem, signatA?A�em Charty 77.A� JejA�m cA�lem byla podpora cA�lA? Charty 77 a pomoc pronA?sledovanA?m v tehdejA?A�m A?eskoslovensku. PozdA�ji byl pA�izvA?n do vedenA� nadace docent FrantiA?ek Janouch. Po pA?du komunismu v roce 1989A� Nadace jeA?tA� v listopadu pA�esA�dlila do Prahy, registrovA?na byla v A?noru 1990. ZA?roveA? vznikly jejA� regionA?nA� vA?bory.

Po rozdA�lenA� A?eskoslovenska se rozdA�lila i Nadace na A?eskou Nadaci Charty 77 a slovenskou NadA?ciu Charty 77. MluvA?A� Charty 77 chystali dokument, ve kterA�m zdA?vodA?ujA� proA? nesmA� bA?t Charta 77 a Nadace zamA�A?ovA?ny a distancujA� se od nA�kterA?ch jejA�ch aktivit. Nadace pA?vodnA� podporovala cA�le disidentskA� Charty 77 ze zahraniA?A�.

Dnes pA?sobA� v A?esku jako jedna z neziskovA?ch organizacA�. Poskytuje nadaA?nA� pA�A�spA�vky oprA?vnA�nA?m A?adatelA?m z celA� republiky. HlavnA�m motivem aA�cA�lem nadace je vracet handicapovanA� spoluobA?any do A?ivota. JiA? sedmnA?ct let existuje Konto BARIA�RY, kterA� pomA?hA? a zlepA?uje A?ivot handicapovanA?m osobA?m. Za tuto dobu rozdA�lilo Konto BARIA�RY vA�ce neA? 230 milionA? korun aA�podpoA�ilo tisA�ce projektA?, na kterA� nemA�l stA?t dostateA?nA� prostA�edky. IA�proto chce Nadace nadA?le vA�tomto poslA?nA� pokraA?ovat aA�dA�ky desetitisA�cA?m dA?rcA?, kteA�A� pA�ispA�vajA� pravidelnA?m mA�sA�A?nA�m pA�A�spA�vkem, pomA?hA? Konto BARIA�RY tA�m, kteA�A� pomoc opravdu potA�ebujA�.

NadaA?nA� jmA�nA� zapsanA� v ObchodnA�m rejstA�A�ku A?inA� 76 616 350 KA?. HlavnA�mi partnery Nadace Charty 77 jsou zejmA�na vA?znamnA� obchodnA� spoleA?nosti.

ZA?kladnA� informace, kterou se Nadace prezentuje na svA�m webu, je:

Nadace zA�A?iroce pojA�manA� obrany lidskA?ch prA?v, podpory pronA?sledovanA?ch disidentA? aA�nezA?vislA� kultury, pA�eA?la kA�podpoA�e celA� A?kA?ly kulturnA� humanitA?rnA�ch aktivit aA�stala se prA?kopnA�kem obA?anskA� spoleA?nosti.

Jsme pA�esvA�dA?eni, A?e nadaceA�svA?mi aktivitami dokA?zala:

A?iroce oslovit, ovlivnit aA�pozitivnA� orientovat veA�ejnost ve prospA�ch neziskovA�ho sektoru

prakticky pomoci dnes uA? tisA�cA?m jednotlivcA? vA�A�eA?enA� jejich neobyA?ejnA� sloA?itA?ch sociA?lnA�ch, zdravotnA�ch aA�ekonomickA?ch problA�mA?

podA�let se na vytvoA�enA� sA�tA� konstruktivnA� spolupracujA�cA�ch sociA?lnA�ch, A?kolskA?ch, zdravotnickA?ch profesionA?lnA�ch i dobrovolnA?ch organizacA�, kterA� jsou nynA� schopny pomoc nadace nejen pA�ijmout, ale tvA?rA?A�m zpA?sobem promA�nit vA�novA� uA?iteA?nA� hodnoty

JiA? 17 let pomA?hA?me zlepA?it A?ivot handicapovanA?m spoluobA?anA?m. Za tuto dobu Konto BARIA�RY rozdA�lilo vA�ce neA? 231 milionA? korun a podpoA�ilo tisA�ce projektA?, na kterA� nemA�l stA?t dostateA?nA� prostA�edky. DA�ky desetitisA�cA?m dA?rcA?, kteA�A� pA�ispA�vajA� pravidelnA?m mA�sA�A?nA�m pA�A�spA�vkem, pomA?hA? Konto BARIA�RY tA�m, kteA�A� to opravdu potA�ebujA�.

A?innost Nadace

Vedle stA�A?ejnA�ho projektu Nadace, kterA?m je Konto BARIA�RY, coA? je prvnA� a dosud jedinA? kontinuA?lnA� sbA�rka, jA�A? se A?A?astnA� vA�ce neA? 40 000 dA?rcA?, kteA�A� ho svA?m pravidelnA?m mA�sA�A?nA�m pA�A�spA�vkem pomA?hajA� naplA?ovat, jsou dalA?A�mi programy:

PoA?A�taA?e proti barierA?m, kde cA�lem projektu je umoA?nit klientA?m se zdravotnA�m postiA?enA�m vyuA?A�vat osobnA� poA?A�taA? pA�i vA?konu povolA?nA� aA�v mnoho pA�A�padech tak pomoci zA�skat zamA�stnA?nA� lidem, kteA�A� by jinak mA�li malou moA?nost uplatnA�nA� na trhu prA?ce.

Sport bez bariA�r, jehoA? cA�lem je finanA?nA� podpora sportovnA�ch aktivit lidA� s postiA?enA�m. AdresA?ty podpory mohou bA?t organizace i jednotlivci vA?ech generacA�. Projekt je zamA�A�en na oblasti ohroA?enA� nefinancovA?nA�m ze stA?tnA�ch zdrojA?.

AukA?nA� salony vA?tvarnA�kA? jsou tradiA?nA�m projektem Konta BARIA�RY. Stovky A?eskA?ch a moravskA?ch umA�lcA? darovaly od roku 1993 svA? dA�la ve prospA�ch Konta BARIA�RY. Aukce pA�inesly nadaci jiA? tA�mA�A� 30 miliA?nA? korun, ale takA� vynikajA�cA� renomA� mezi umA�leckou obcA�.

Burza prA?ce bA�A?A� pA�edevA?A�m ve spoluprA?ci s PoA?A�taA?i proti bariA�rA?m. MA? usnadnit handicapovanA?m nalA�zt pracovnA� uplatnA�nA�. VyplatA� se i firmA?m, kterA� v jeho rA?mci naleznou vhodnou a kvalifikovanou pracovnA� sA�lu.

NovA? start bude slouA?it lidem, kterA?m se za poslednA�ch 12 – 18 mA�sA�cA? stal A?raz nebo jinA?m zpA?sobem doA?lo k nenA?vratnA?m zmA�nA?m jejich zdravotnA�ho stavu.

Fond RWE je vA?sledkem kvalitnA� a nadstandardnA� spoluprA?ce Konta BARIA�RY a plynA?renskA� spoleA?nosti RWE. Je zamA�A�en na pomoc handicapovanA?m. Jeho prostA�ednictvA�m podporujA� partneA�i projekty neziskovA?ch organizacA� i jednotlivcA?.

Tipfond, kdy se Nadace pod hlaviA?kou Tipfondu starA? o dA?rcovskou agendu sA?zkovA� kancelA?A�e Tipsport. Tipsport pA�edA?vA? Nadaci k vyA�A�zenA� A?A?dosti, kterA� na adresu Tipsportu pA�ichA?zejA�. PodporovA?ny jsou pA�evA?A?nA� projekty a A?A?dosti z oblasti sportu handicapovanA?ch, A?asto podle regionA?lnA�ho klA�A?e.

Fond Globus je spoleA?nA? projekt Konta BARIA�RY a firmy Globus, vytvA?A�enA? z pA�A�spA�vkA? z prodeje nA?kupnA�ch taA?ek v sA�ti hypermarketA? po celA� republice. ZA�skanA� prostA�edky slouA?A� k financovA?nA� humanitA?rnA�ch projektA? – od ledna 2005 konkrA�tnA� projektu „Auta bez bariA�r“.

Iuventus medica, kde cA�lem projektu je podpora povinnA�ho pA�edatestaA?nA�ho vzdA�lA?vA?nA� mladA?ch lA�kaA�A?,A�pA�A�spA�vek je moA?no A?erpat na odbornou literaturu nebo na kurzovnA�.

NorskA� fondy je projekt naA�a�zSnA�A?enA� novorozeneckA� morbidity zkvalitnA�nA�m systA�mu nA?rodnA� pA�A?e o extrA�mnA� nezralA� novorozencea�?.A�Nadace v rA?mci grantu nakoupila 12 kompletA? pA�A�strojovA�ho vybavenA�A�a vybavila tak 12 perinatologickA?ch center po celA� A?eskA� republice.

Konto MA?A�A zA�skalo prostA�ednictvA�m unikA?tnA� veA�ejnA� sbA�rky finanA?nA� prostA�edky 100 miliA?nA? korun na zakoupenA� Leksellova gama noA?e, kterA? byl instalovA?n vA�Nemocnici na Homolce vA�A�A�jnu 1992.

DA?m A?tyA� mA?z, kde se Nadace spolu s nadacA� A?ivot umA�lce a Agenturou Schok podA�lA� na projektu domu aktivnA�ho stA?A�A� pro umA�lce, kterA?m jejich vA�k, nemoc A?i nouze brA?nA� v provozovA?nA� svA�ho povolA?nA� a nebo A?ijA� ve stA?A�A� zcela na okraji zA?jmu spoleA?nosti.

Ceny Nadace

Na podporu A?eskoslovenskA� literatury zaloA?ila Nadace Cenu Toma Stopparda a Cenu Jaroslava Seiferta. Za obA?anskou stateA?nost je udA�lovA?na Cena FrantiA?ka Kriegla. V roce 1996 zaloA?ila Nadace na poA?est tragicky zesnulA�ho ekologa Cenu Josefa VavrouA?ka.

2.5. Nadace OSF Praha

Nadace Open Society Fund Praha (dA?le jen OSF) vznikla vA�roce 1992 v rA?mci sA�tA� nadacA� filantropickA� organizace Open Society Fund, kterou vA�roce 1982 takto pojmenoval, na poA?est Karla Poppera, jejA� zakladatel George Soros, americkA? finanA?nA�k a filantrop. Tato mezinA?rodnA� sA�A? nadacA� podporuje vytvA?A�enA� otevA�enA?ch, demokratickA?ch spoleA?nostA�, zaloA?enA?ch na vlA?dA� prA?va, transparentnA� veA�ejnA� sprA?vA�, svobodA� tisku a respektu k lidskA?m prA?vA?m.

Svoji filantropickou A?innost zahA?jil George Soros vA�roce 1979, kdy zaA?al poskytovat stipendia A?ernoA?skA?m studentA?m, aby mohli studovat na univerzitA� vA�KapskA�m mA�stA�. RovnA�A? poskytoval finanA?nA� pomoc polskA�mu hnutA� Solidarita a prostA�ednictvA�m Nadace Charty 77 ve Stockholmu takA� oponentA?m komunistickA�ho reA?imu vA� tehdejA?A�m A?eskoslovensku. PrvnA� nadaci ve stA�ednA� EvropA� George Soros zaloA?il vA� BudapeA?ti roku 1984, vA� roce 1987 nA?sledovala nadace vA� MoskvA�. VA�roce 1993 zaloA?il Open Society Institute, kterA? podporuje jednotlivA� Sorosovy nadace, zamA�A�ujA�cA� se na A�rozvoj demokracie ve stA�ednA� a vA?chodnA� EvropA� a bA?valA�m SovA�tskA�m svazu. V souA?asnA� dobA� se jeho sA�A? neziskovA?ch organizacA�, zamA�A�enA?ch na budovA?nA� otevA�enA� spoleA?nosti rozA?A�A�ila do vA�ce neA? 60 zemA� A�celA�ho svA�ta. vA?etnA� samotnA?ch A�SpojenA?ch stA?tA?. George SorosA� zaloA?il vA� roce 1992 StA�edoevropskou univerzitu sA� hlavnA�m sA�dlem vA� BudapeA?ti[1]. VA� poslednA�ch letech se intenzivnA� zabA?vA? otA?zkou sociA?lnA�ch a politickA?ch dopadA? globalizace.A� Na podporu rozvoje otevA�enA� spoleA?nosti vynaklA?dA? roA?nA� zhruba 500 miliA?nA? dolarA?. George Soros je, jak sA?m uvA?dA� ve svA�A� knize OtevA�enA? spoleA?nost, reforma globA?lnA�ho kapitalismu,A� jednA�m zA� mnoha finanA?nA�kA?, ale je tA�mA�A� jedineA?nA?A� ve svA� A?innosti nadaA?nA�.

Od roku 1992 OSF vA�A?eskA� republice poskytla pA�es9 000 grantA? vA�celkovA�m objemu vyA?A?A�m neA? 1 miliarda korun. Svoji pozornost zamA�A�uje na rozvoj demokracie a obA?anskA� spoleA?nosti. Podporuje aktivity vA�oblasti ochrany lidskA?ch prA?v, prosazovA?nA� rovnA?ch pA�A�leA?itostA�, kultury, prosazovA?nA� trasparentnA� a zodpovA�dnA� stA?tnA� a veA�ejnA� sprA?vy, vzdA�lA?vA?nA�, rozvoje filantropie a mezinA?rodnA� spoluprA?ce. Disponuje nadaA?nA�m jmA�nA�m pA�esahujA�cA�m 100 milionA? korun, zA�toho tA�mA�A� 75 milionA? zA�skala zA�prostA�edkA? NadaA?nA�ho investiA?nA�ho fondu. VA?nosy zA�tohoto nadaA?nA�ho jmA�nA� kaA?doroA?nA� rozdA�luje formou nadaA?nA�ch pA�A�spA�vkA?, pA�edevA?A�m na podporu vzdA�lA?vA?nA� a ochranu lidskA?ch prA?v. OSF na podporu svA?ch programA? postupnA� zA�skA?vA? stA?le vA�tA?A� mnoA?stvA� finanA?nA�ch prostA�edkA? zA�dalA?A�ch zdrojA?, zejmA�na od firemnA�ch a individuA?lnA�ch dA?rcA?: To jA� pomA?hA? zachovat si nezA?vislost a umoA?A?uje podporovat iniciativy smA�A�ujA�cA� k rozvoji a posA�lenA� demokracie.

V souA?asnA� dobA� OSF A?zce spolupracuje sA�vA?znamnA?mi zdejA?A�mi dA?rci, jimA? zajiA?A?uje strategickA� a efektivnA� naklA?dA?nA� s finanA?nA�mi prostA�edky urA?enA?mi na rozvoj demokratickA?ch hodnot; patA�A� mezi nA� napA�. spoleA?nost Accenture, NadaA?nA� fond Hyundai apod.

Jako pA�A�klady A?spA�A?nA� realizovanA?ch A?innostA� podpoA�enA?ch OSF lze uvA�st nA?sledujA�cA� programy: analA?zy a nA?vrhy A?A?innA?ch metod boje sA�korupcA�, pA�ijetA� zA?kona o stA�etu zA?jmA? ve veA�ejnA� sprA?vA�, spoluprA?ce na pA�A�pravA� BA�lA� knihy a�� NA?rodnA�ho programu rozvoje vzdA�lA?vA?nA�, vytvoA�enA� systA�mu domA?cA� hospicovA� pA�A?e, pA�ijetA� zA?kona na ochranu pA�ed domA?cA�m nA?silA�m, vznik platformy organizacA� pracujA�cA�ch se sociA?lnA�m vylouA?enA�m aj. OSF podpoA�ila vydA?nA� 200 kniA?nA�ch titulA? jak pA?vodnA�ch tak pA�ekladA? a poskytla zhruba 500 stipendiA� na studium vA�zahraniA?A�.

Vedle pA�erozdA�lovA?nA� finanA?nA�ch prostA�edkA? neziskovA?m organizacA�m vA�otevA�enA?ch grantovA?ch kolech iniciovala OSF vznik vA�celetA?ch programA?, jejichA? cA�lem bylo pA�edstavit vA�A?eskA� republice novA� myA?lenky a know-how a postupnA� je vA�A?eskA�m prostA�edA� etablovat a umoA?nit vznik samostatnA?ch institucA�, kterA� vA�danA� oblasti nadA?le pracujA�. VA�tA?ina zA�tA�chto programA? dnes funguje vA�podobA� nezA?vislA?ch neziskovA?ch organizacA�, a to bez dalA?A� finanA?nA� podpory ze strany OSF.A� PA�A�kladem tA�chto A?spA�A?nA?ch programA?, kterA� nadace iniciovala je spoleA?nost Aperio, MultikulturnA� centrum Praha, NA?rodnA� dobrovolnickA� centrum, Slovensko-A?eskA? A?enskA? fond, FA?rum 50%, Step by Step.

PA�i realizaci svA?ch programA? spolupracuje OSF dlouhodobA� sA�partnerskA?mi organizacemi, mezi nA�A? patA�A� kromA� OtevA�enA� spoleA?nosti, o.p.s. napA�. EkologickA? prA?vnA� servis o.s., Liga lidskA?ch prA?v o.s., Poradna pro obA?anstvA�, lidskA? a obA?anskA? prA?va o.s., Transparency International o.p.s., OA?ivenA� o.s., konzorcium FA?rum pro integraci, ISEA. o.p.s. OSF je zakladatelkou OtevA�enA� spoleA?nosti, o. p. s., sA�nA�A? velmi A?zce a dlouhodobA� spolupracuje.

ZA?kladnA� informace, kterou se OSF prezentuje na svA�m webu, je:

Koncept otevA�enA� spoleA?nosti je zaloA?en na poznA?nA�, A?e vA?ichni jednA?me na zA?kladA� nedokonalA�ho vnA�mA?nA� a nikdo neznA? absolutnA� pravdu.

Nadace OSF Praha usiluje o rozvoj hodnot otevA�enA� spoleA?nosti aA�podporu demokracie.

DA?leA?itA?m rysem programA? Nadace OSF Praha je skuteA?nost, A?e je realizujeme ve spoluprA?ci s celou A�adou partnerskA?ch organizacA� a A?e se vA�tA?inou jednA? oA�iniciativy vA�celetA�. CA�lem vA�tA?iny programA? a projektA?, kterA� Nadace OSF Praha v souA?asnA� dobA� podporuje a s jejichA? podporou poA?A�tA? i do budoucnosti, je dosA?hnout jejich prostA�ednictvA�m systA�movA?ch zmA�n, zmA�n legislativy, pA�A�padnA� zA?sadnA�jA?A�ch zmA�n v dosavadnA� praxi.

KromA� toho Nadace OSF Praha podporuje aA�bude podporovat programy, na jejichA? i�?nancovA?nA� je obtA�A?nA� zA�skat i�?nanA?nA� prostA�edky z jinA?ch zdrojA? a�� a to pA�edevA?A�m v souvislosti s tA�m, A?e vA�tA?ina velkA?ch zahraniA?nA�ch dA?rcA? A?eskou republiku jiA? opustila nebo opouA?tA�, domA?cA� donoA�i se dosud na jejich podporu nezaA?ali orientovat a ani evropskA� fondy sA�takovou kategoriA� programA? nepoA?A�tajA�. Jsou to programy na podporu neziskovA?ch organizacA� orientovanA?ch na ochranu veA�ejnA�ho zA?jmu, boje proti korupci, nezA?vislA� policy instituty A?i obecnA� programy orientovanA� na prosazovA?nA� systA�movA?ch zmA�n.

A?innost OSF

HlavnA�mi programovA?mi oblastmi, kterA� OSF dlouhodobA� podporuje, jsou: budovA?nA� prA?vnA�ho stA?tu, lidskA? prA?va a antidiskriminace, posilovA?nA� a rozvoj obA?anskA� spoleA?nosti, komunikace a mezinA?rodnA� spoluprA?ce.

BudovA?nA� prA?vnA�ho stA?tu

Ve fungujA�cA�m prA?vnA�m stA?tu platA� prA?vo stejnA� pro vA?echny a�� jak pro obA?any, tak pro stA?tnA� a jinA� instituce a�� a je vynutitelnA�. DemokratickA? vlA?da musA� bA?t zaloA?ena na vlA?dA� zA?kona. ZnamenA? to, A?e stA?t nejen musA� garantovat, aby prA?vo bylo aplikovA?no stejnA� na kaA?dA�ho A?lena spoleA?nosti, ale musA� bA?t sA?m podA�A�zen prA?vu a prA?vem se A�A�dit. Tohoto stavu se snaA?A� OSF dosA?hnout poskytovA?nA�m i�?nanA?nA�ch pA�A�spA�vkA? na aktivity, kterA� napomA?hajA� fungovA?nA� prA?vnA�ho stA?tu a sice:

• podporujA� reformy smA�A�ujA�cA� k zavedenA� demokratickA?ch institutA?,
• eliminujA� diskriminaA?nA� pA�A�stupy a jejich projevy,
• zavA?dA�jA� mechanismy kontroly A�A�zenA� stA?tu a dodrA?ovA?nA� zA?konnosti,
• prosazujA� opatA�enA� k odstraA?ovA?nA� korupce,
• zajiA?A?ujA� pA�A�stup ke spravedlnosti pro kaA?dA�ho,
• podporuje zavA?dA�nA� principA? mediace do fungovA?nA� justice.

OSF identii�?kuje oblasti, ve kterA?ch nejsou dostateA?nA� zajiA?tA�ny principy prA?vnA�ho stA?tu a ve spoluprA?ci se strategickA?mi partnery navrhuje strategii A�eA?enA�, vedoucA� ke zmA�nA� danA�ho systA�mu. Strategie je pak vytipovanA?m partnerem realizovA?na s i�?nanA?nA� podporou OSF.

OpatA�enA� k odstranA�nA� korupce: FenomA�n korupce a boj s nA� zA?stA?vA? A�jednA�m z nejdA?leA?itA�jA?A�ch tA�mat A?eskA� spoleA?nosti, kterA� negativnA� ovlivA?uje fungovA?nA� prA?vnA�ho stA?tu a samotnou podstatu demokracie. To je takA� dA?vodem, proA? se OSF na toto tA�ma zamA�A�uje. ZA?roveA? je nadace jedinou organizacA�, kterA? se tA�matu korupce vA�A?R vA�nuje dlouhodobA� a svojA� finanA?nA� podporou umoA?A?uje A?innost protikorupA?nA�ch organizacA�. A�Nadace se touto tA�matikou zabA?vA? A�od roku 1998.

PosilovA?nA� role prA?va: VA�souA?asnosti se program PosilovA?nA� role prA?va zamA�A�uje pA�edevA?A�m na podporu watchdogovA� A?innosti neziskovA?ch organizacA� smA�A�ujA�cA� kA�vA�tA?A�mu zapojenA� obA?anskA� spoleA?nosti do rozhodovacA�ch procesA?, pA�A�stup ke spravedlnosti pro nemajetnA� A?i jinak znevA?hodnA�nA� obA?any a obA?anky, mediaci vA�netrestnA�ch vA�cech, podporu novA?ch pA�A�stupA? vA�policejnA� prA?ci a na dalA?A� obdobnA? tA�mata sA�tA�mito souvisejA�cA�.

LidskA? prA?va a antidiskriminace

ZajiA?tA�nA� a dA?slednA� uplatA?ovA?nA� lidskoprA?vnA�ch principA? je souA?A?stA� rozvinutA� demokratickA� spoleA?nosti. OSF se vA�nuje problematice lidskA?ch prA?v od poA?A?tku svA�ho pA?sobenA� v A?R podporou rA?znA?ch programA? smA�A�ujA�cA�ch kA�odstranA�nA� diskriminace a podpoA�e rovnA?ch pA�A�leA?itostA�.

OSF tak A?inA� tak v nA?sledujA�cA�ch programech:

• SouA?itA� vA�tA?inovA� spoleA?nosti s menA?inami posilujA�cA� integraci romskA� populace.
• Migrace napomA?hajA�cA� A�eA?enA� postavenA� migrujA�cA�ch osob vA�A?R.
• SpoleA?nost, muA?i a A?eny z aspektu gender prosazujA�cA� rovnost mezi pohlavA�mi.

PA�i realizaci programA? OSF uplatA?uje nA?sledujA�cA� postupy:

• trvale mapuje situaci: smA�ry veA�ejnA� politiky, legislativnA� A?pravy, postoje veA�ejnosti a mA�diA� v danA?ch oblastech a analyzuje jejich dopady a moA?nA� dA?sledky v oblasti lidskA?ch prA?v,
• navrhuje metody a postupy, kterA� situaci zlepA?ujA� a zaruA?ujA� dA?slednA�jA?A� dodrA?ovA?nA� a ochranu lidskA?ch prA?v,
• vyhledA?vA? strategickA� partnery pro realizaci konkrA�tnA�ho projektu s A?myslem ovA�A�it navrA?enA? postup v praxi,
• poskytuje partnerskA� organizaci nadaA?nA� pA�A�spA�vek na realizaci projektu,
• prA?bA�A?nA� konzultuje s partnerskou organizacA� postup pracA� na projektu,
• napomA?hA? partnerskA� organizaci pA�i prezentaci vA?sledkA? projektA? a snaze o dosaA?enA� podpory zodpovA�dnA?ch orgA?nA?,
• vyhodnocuje vA?sledky projektu,
• dohlA�A?A� na sprA?vu i�?nanA?nA�ch prostA�edkA?.

PosilovA?nA� a rozvoj obA?anskA� spoleA?nosti

ObA?anskA? spoleA?nost, umoA?A?ujA�cA� zdravA� fungovA?nA� modernA�ho stA?tu a jejA� posilovA?nA�, je dlouhodobA� pA�edmA�tem prA?ce OSF. VA�obdobA� 1995a��2004 OSF zejmA�na:

• podporovala procesy doprovA?zejA�cA� reformu veA�ejnA� sprA?vy, zejmA�na zapojenA� obA?anA? do vA?ech oblastA� veA�ejnA�ho A?ivota legitimnA�mi formami a prosazovA?nA� tA�chto forem,
• posilovala vzdA�lA?vA?nA� v oblasti mA�stnA� sprA?vy a samosprA?vy,
• podporovala mA�stnA� a mikroregionA?lnA� projekty vznikajA�cA� z iniciativy mA�stnA�ho nevlA?dnA�ho neziskovA�ho sektoru a reagujA�cA� na potA�eby regionu a mA�stnA�ho spoleA?enstvA�,
• podporovala iniciativy mladA?ch lidA� (12a��18 let) smA�A�ujA�cA� k rozvA�jenA� samostatnA�ho kritickA�ho myA?lenA� a zodpovA�dnosti,
• poskytovala asistenA?nA� program na pomoc rozvoje obce, mA�sta a mikroregionu,
• poskytovala asistenA?nA� program pro rozvoj muzeA� jako institucA� pro veA�ejnost,
• napomA?hala reformA� policie jako sluA?by veA�ejnosti,
• prosazovala otevA�enost stA?tnA� sprA?vy formou garantovA?nA� prA?va na informace,
• participovala na procesech zmA�n zasahujA�cA�ch do institucionA?lnA�ch aspektA? fungovA?nA� neziskovA�ho sektoru,
• i�?nanA?nA� participovala na programech pro umA�nA� a kulturu: rozvoj divadla, tance, souA?asnA� hudby, vA?tvarnA�ho umA�nA�, novA?ch mA�diA�, i�?lmu, podpora vydA?vA?nA� kulturnA�ch A?asopisA? a akademickA?ch titulA?,
• podporovala rozsA?hlA� vzdA�lA?vacA� programy zavA?dA�jA�cA� novA� pA�A�stupy a metody,
• poskytovala stipendia jednotlivcA?m.

Komunikace a mezinA?rodnA� spoluprA?ce

Od roku 1992 podporuje OSF aktivnA� mezinA?rodnA� spoluprA?ci mezi zemA�mi stA�ednA� a vA?chodnA� Evropy s cA�lem posA�lit roli otevA�enA� spoleA?nosti prostA�ednictvA�m vA?mA�ny zkuA?enostA� a navA?zA?nA�m dlouhodobA�jA?A� partnerskA� spoluprA?ce. Program umoA?A?uje neziskovA?m organizacA�m v A?eskA� republice rozvA�jet kritickA� myA?lenA�, A?A?astnit se vA�cnA�ho dialogu a podA�let se na tvorbA� nA?rodnA�ch politik. ZA?roveA? zprostA�edkuje kontakt a zapojenA� do mezinA?rodnA�ch sA�tA� a organizacA�.

Program mezinA?rodnA� spoluprA?ce: East East a�� Partnership Beyond Borders

Program je vA?znamnA?m, ojedinA�lA?m a zA?roveA? nejstarA?A�m programem OSF. DalA?A�mi programy OSF vA�tA�to oblasti jsou:

• Program sociA?lnA� ekonomika
• Program podpory neziskovA?ch organizacA� prosazujA�cA�ch veA�ejnA? zA?jem
• Podpora vzniku think-tankA? 2001-2006
• SpolA?nost proti drogA?m 2006-2007
• Program SenioA�i vA�tA?ni 2007-2008

2.6. Nadace PartnerstvA�

Nadace PartnerstvA� je nejvA?znamnA�jA?A� A?eskou nadacA� podporujA�cA� projekty udrA?itelnA�ho rozvoje ve vA?ech regionech A?eskA� republiky. Nadace PartnerstvA� vznikla zA�programu na podporu ochrany A?ivotnA�ho prostA�edA� a posA�lenA� demokracie ve stA�ednA� EvropA� pod nA?zvem Environmental Partnership for Central Europe (vA�A?eskoslovensku, MaA?arsku a Polsku). Program byl vytvoA�en americkA?mi nadacemi German Marshall Fund, Rockefeller Brothers Fund a Ch. S. Mott Foundation. NA?rodnA� organizace pouze grantovaly prostA�edky americkA?ch nadacA� a vysA�lali lidi z NNO na stA?A?e do USA.A�VA�roce 1998 byla registrovA?na nezA?vislA? A?eskA? nadace s nadaA?nA�m jmA�nA�m 1 milion KA? dle novA�ho zA?kona o nadacA�ch.

BA�hem 19 let svA� existence podpoA�ila Nadace PartnerstvA� formou nadaA?nA�ch pA�A�spA�vkA? ve vA?A?iA�228 miliA?nA? korun uA? na 2 568 projektA? nevlA?dnA�ch neziskovA?ch organizacA�, A?kol, obecnA�ch A?A�adA? i jednotlivcA?. SpoleA?nA� s pA�ti sesterskA?mi nadacemi v Bulharsku, MaA?arsku, Polsku, Rumunsku a na Slovensku je souA?A?stA� asociace Enviromental Partnership.

Nadace PartnerstvA� dosahuje svA�ho poslA?nA� pA�edevA?A�m udA�lovA?nA�m nadaA?nA�ch pA�A�spA�vkA? (grantA?) a vlastnA� A?innostA� v rA?mci specializovanA?ch programA?. Tyto programy nadace vytvoA�ila, aby mohla aktivnA� pA?sobit v danA� oblasti a spojovat vlastnA� aktivity s poskytovA?nA�m nadaA?nA�ch pA�A�spA�vkA? jinA?m subjektA?m.

Nadace PartnerstvA� zastA?vA? nA?zor, A?e rozvoj obcA� a regionA? je moA?nA? pouze s ohledem na zdravA� A?ivotnA� prostA�edA�. Podporuje proto A?etrnA� formy turistiky, vyuA?A�vA?nA� obnovitelnA?ch zdrojA? energie a energetickA?ch A?spor, A?etrnou dopravu a kvalitnA� a funkA?nA� veA�ejnA? prostranstvA� v obcA�ch a mA�stech.

ZapojovA?nA� veA�ejnosti do rozhodovA?nA� o svA�m A?ivotnA�m prostA�edA� chA?pe Nadace PartnerstvA� jako jeden ze zA?kladnA�ch pilA�A�A? fungovA?nA� spoleA?nosti. Pouze spoleA?nost s aktivnA�mi obA?any, kteA�A� se zajA�majA� o vA�ci veA�ejnA�, je schopna zabezpeA?it rozvoj, kterA? nepoA?kozuje A?ivotnA� prostA�edA�, je citlivA? k sociA?lnA�m otA?zkA?m a zA?roveA? pA�inA?A?A� ekonomickA? pA�A�nos obcA�m a regionA?m.

Ochrana pA�A�rody a krajiny je moA?nA? pouze ve spoluprA?ci s lidmi, kteA�A� v nA� A?ijA�. Nadace PartnerstvA� proto podporuje modernA� pA�A�stupy ochrany pA�A�rody zaloA?enA� na spoluprA?ci s vlastnA�ky, obcemi, stA?tnA� sprA?vou a neziskovA?mi organizacemi.

ZA?kladnA� informace, kterou se Nadace PartnerstvA� prezentuje na svA�m webu, je:

Jsme nejvA?znamnA�jA?A� A?eskou nadacA� podporujA�cA� projekty udrA?itelnA�ho rozvoje ve vA?ech regionech A?eskA� republiky. BA�hem 19 let svA� existence jsme podpoA�ili formou nadaA?nA�ch pA�A�spA�vkA? ve vA?A?i 228 miliA?nA? korun uA? na 2 568 projektA? nevlA?dnA�ch neziskovA?ch organizacA�, A?kol, obecnA�ch A?A�adA? i jednotlivcA?. SpoleA?nA� s pA�ti sesterskA?mi nadacemi v Bulharsku, MaA?arsku, Polsku, Rumunsku a na Slovensku tvoA�A�me souA?A?st asociace Environmental Partnership.

PoslA?nA�

PomA?hA?me nevlA?dnA�m organizacA�m, obcA�m a dalA?A�m partnerA?m v pA�A?i o A?ivotnA� prostA�edA�, stimulujeme trvale udrA?itelnA? rozvoj, mezisektorovou spoluprA?ci a A?A?ast obA?anA? na vA�cech veA�ejnA?ch.

Podpora

SvA�ho poslA?nA� dosahujeme pA�edevA?A�m udA�lovA?nA�m grantA? a vlastnA� A?innostA� v rA?mci specializovanA?ch programA?. DA?le organizovA?nA�m stA?A?A�, A?kolenA�, seminA?A�A? a jinA?ch vzdA�lA?vacA�ch modulA?, vydA?vA?nA�m publikacA�, aktivnA�m propojovA?nA�m obdobnA?ch projektA? doma i v zahraniA?A�, zprostA�edkovA?vA?nA�m informacA� a kontaktA? z oblasti A?ivotnA�ho prostA�edA� a trvale udrA?itelnA�ho rozvoje.

PoslA?nA� Nadace PartnerstvA�

(1)A�A�A� PoslA?nA�m Nadace PartnerstvA� je pomA?hat nevlA?dnA�m organizacA�m, obcA�m a dalA?A�m partnerA?m v pA�A?i o A?ivotnA� prostA�edA�, stimulovat trvale udrA?itelnA? rozvoj, mezisektorovou spoluprA?ci a spoluprA?ci a A?A?ast obA?anA? na vA�cech veA�ejnA?ch.

(2)A�A�A� Nadace PartnerstvA� je souA?A?stA� konsorcia The Environmental Partnership for Central Europe ustavenA�ho s cA�lem pomoci mA�stnA�m komunitA?m ve stA�ednA� EvropA� pA�i budovA?nA� demokracie a zlepA?ovA?nA� A?ivotnA�ho prostA�edA�. HlA?sA� se k tomuto zakladatelskA�mu A?myslu jako k dlouhodobA� souA?A?sti svA�ho poslA?nA�.

(3)A�A�A� Nadace PartnerstvA� podporuje projekty cA�lenA� na zlepA?enA� A?ivotnA�ho prostA�edA� a na trvale udrA?itelnA? rozvoj, a to prostA�ednictvA�m grantovA�ho programu, organizovA?nA�m stA?A?A� a vzdA�lA?vacA�ch programA?, zprostA�edkovA?vA?nA�m technickA� pomoci, odbornA?ch informacA� a takA� vlastnA�mi programy nadace. Nadace ParnerstvA� napomA?hA? vytvA?A�enA� obA?anskA� spoleA?nosti a stabilnA� neziskovA� sfA�ry vA�A?eskA� republice a podA�lA� se na mezinA?rodnA�ch programech odpovA�dajA�cA�ch jejA�mu poslA?nA�.

A?innost Nadace PartnerstvA�

Vedle ZA?kladnA�ho grantovA�ho programu, jehoA? cA�lem je podporovat A?A?ast obA?anA? a jejich sdruA?enA� na vA�cech veA�ejnA?ch, jsou dalA?A�mi programy:

• Strom A?ivota: program pomA?hA? nevlA?dnA�m organizacA�m, obcA�m a dalA?A�m partnerA?m vytvA?A�et zdravA� a pA�A�jemnA� prostA�edA� pro kaA?dodennA� A?ivot.
• Greenways: program zamA�A�enA? pA�edevA?A�m na cyklistiku a cykloturistiku.
• Prostory: program pA�ispA�vA? ke zkvalitA?ovA?nA� veA�ejnA?ch prostranstvA� jako dA?leA?itA� souA?A?sti naA?eho A?ivotnA�ho prostA�edA�.
• DopravnA� program: program byl zaloA?en jako reakce na souA?asnA? stav automobilovA� dopravy u nA?s, kterA? se ukazuje bA?t z dlouhodobA�ho hlediska neudrA?itelnA?.
• A�kola pro udrA?itelnA? A?ivot: spoleA?nA? program Nadace PartnerstvA� a StA�ediska ekologickA� vA?chovy a etiky RA?chory a�� SEVER. PoslA?nA�m programu je vzdA�lA?vA?nA� v oblasti udrA?itelnA�ho rozvoje a zapojenA� veA�ejnosti do konkrA�tnA�ch akcA� smA�A�ujA�cA�ch ke zlepA?enA� A?ivotnA�ho prostA�edA�.

Principy partnerstvA�

KlA�A?ovA?m tA�matem, kterA� je obsaA?eno i vA�nA?zvu, je partnerstvA�. Nadace PartnerstvA� mA? zformulovA?ny principy partnerstvA�, kterA� jasnA� vymezujA� postupy nadace a spoluodpovA�dnost partnerA? za spoleA?nA� programy: princip odpovA�dnosti vA?A?i poslA?nA� nadace, princip vA�cnosti a a�ssociA?lnA� investicea�?, princip autonomie, princip etickA�ho pA?vodu zdrojA?, princip a�sodmA�tnutA� reklamya�?, princip prA?bA�A?nA�ho zlepA?ovA?nA� (inovaA?nA� princip), princip otevA�enosti, princip dlouhodobosti vztahu, princip ukA?znA�nosti v medializaci vA?sledkA?, princip moA?nA�ho selhA?nA�.

EtickA? kodex a pA�A�stup k filantropii

Nadace PartnerstvA� pA�ijala omezenA� pA?vodu zdrojA? jejA�ho financovA?nA�, aby zdA?raznila smysl svA�ho poslA?nA�, jA�mA? je podpora ochrany A?ivotnA�ho prostA�edA�, udrA?itelnA�ho rozvoje a posilovA?nA� A?A?asti veA�ejnosti na rozhodovA?nA�. Nadace PartnerstvA� je vA?ak zA?roveA? odpovA�dnA? za zA�skA?vA?nA� zdrojA? pro zlepA?ovA?nA� A?ivotnA�ho prostA�edA� a bere na vA�domA� reA?lnou provA?zanost vA?robnA�ch odvA�tvA� a kapitA?lovA�ho trhu, a proto bude kaA?dA? pA�A�pad posuzovat individuA?lnA�.

2.7. VzdA�lA?vacA� nadace Jana Husa

VzdA�lA?vacA� nadace Jana Husa je mezinA?rodnA�, nepolitickA?, nekonfesijnA�, vzdA�lA?vacA� a kulturnA� nadace. Vznikla na sklonku sedmdesA?tA?ch let v Oxfordu s cA�lem pomoci ohroA?enA� kultuA�e a vzdA�lanosti v komunistickA�m A?eskoslovensku. Jednalo se o spoluprA?ci oxfordskA?ch filosofA? s A?eskoslovenskA?mi kolegy, kA�nimA? se pA�ipojili pA�ednA?A?ejA�cA� zA�jinA?ch univerzit a probA�haly bytovA� seminA?A�e (L. HejdA?nek, P. Rezek, Kampakademie – rodina PalouA?ova, R. KuA?era, Z. Neubauer, S. SousedA�k, D. Kroupa, P. Bratinka). VA�Oxfordu se 8. A?ervence 1980 schA?zA� prvnA� zasedA?nA� novA� charitativnA� organizace a�zThe Jan Hus Educational Foundationa�?. ZaA?A�nA? desetiletA� systematickA�, organizovanA� A?innosti.

AA? do roku 1989 sA�dlila nadace v zahraniA?A� (VelkA? BritA?nie, Francie, Kanada, USA, Belgie, NA�mecko) a pomA?hala A?eskA?m a slovenskA?m aktivistA?m vytvoA�it sA�A? tajnA?ch bytovA?ch seminA?A�A?, tzv. a�zpodzemnA� univerzitya�?, zajiA?A?ovat pro vA?uku vA�nich pravidelnA� nA?vA?tA�vy renomovanA?ch pA�ednA?A?ejA�cA�ch ze zA?padoevropskA?ch a sevroamerickA?ch universit, pA�eklA?dat a vydA?vat nejdA?leA?itejA?A� dA�la zA?padnA� demokratickA� literatury v samizdatovA?ch edicA�ch a organizovat nezA?vislA� kulturnA� aktivity. VA�roce 1987 dokonce zahajuje prA?ci teologickA? seminA?A� M. BalabA?na jako externA� kurs university vA�Cambridge a vA�A?ervnu 1989 sklA?dajA� na tajnA�m mA�stA� v Praze studenti M. BalabA?na prvnA� zkouA?ky kursu a�zCambridge Diplomaa�?.

V roce 1990 byla zaloA?ena A?eskoslovenskA? VzdA�lA?vacA� nadace Jana Husa se sA�dlem v BrnA� a poboA?kami v Praze a v BratislavA�, kde pokraA?ovala v plnA�nA� svA�ho poslA?nA� v novA?ch podmA�nkA?ch pA�echodu od totality k demokracii. Od roku 1993 uskuteA?A?ujA� spoleA?nA� i svA� vlastnA� programy dvA� organizace – VzdA�lA?vacA� nadace Jana Husa v A?eskA� republice a VzdelA?vacia nadA?cia Jana Husa ve SlovenskA� republice. Jan Hus Educational Foundation ve VelkA� BritA?nii se po mnoha letech prA?ce a pomoci A?eskA�mu a slovenskA�mu vyA?A?A�mu vzdA�lA?vA?nA� rozhodla ukonA?it svou A?innost vA�roce 2006.

VzdA�lA?vacA� nadace Jana Husa (dA?le jen Husova nadace) se snaA?A� napomA?hat rozvoji vzdA�lA?vA?nA� a posA�lenA� obA?anskA� spoleA?nosti v obou republikA?ch. Pomoc Husovy nadace spoA?A�vA? nejen v udA�lovA?nA� nadaA?nA�ch pA�A�spA�vkA? jednotlivA?m projektA?m, ale takA� vA�aktivnA�m pA�A�stupu pA�i pA�A�pravA� i realizaci projektu. Husova nadace je jako skuteA?nA? partner ochotna podA�let se na A�eA?enA� organizaA?nA�ch a administrativnA�ch zA?leA?itostA� i na vyhledA?vA?nA� partnerA?. KA�pomoci A?eskA?m a slovenskA?m akademickA?m pracoviA?tA�m nadace vA�devadesA?tA?ch letech pA�edevA?A�m vyuA?A�vala rozsA?hlA� sA�tA� expertA?, kterA? byla vybudovA?na vA�letech a�zpodzemnA� universitya�?. VA�tomto prvnA�m a�zdesetiletA� obnovya�? systematicky pracovalo se svA?mi A?eskA?mi a slovenskA?mi kolegy nA�kolik desA�tek vynikajA�cA�ch odbornA�kA?, od Jacquese Derridy pA�es Charlese Taylora aA? po Rogera Scrutona. PomA?hali jim znovu vybudovat a inovovat humanitnA� a spoleA?enskovA�dnA� obory zdevastovanA� ideologickou represA� komunistickA�ho reA?imu a dlouhodobou izolacA� od vA?voje ve svobodnA�m svA�tA�.A� Od poA?A?tku novA�ho stoletA� nadace klade dA?raz na dalA?A� rovoj akademickA?ch disciplin, kterA?m se vA�nuje, a na podporu mladA?ch vA�deckA?ch a pedagogickA?ch pracovnA�kA?. Podpora je urA?ena pA�evA?A?nA� vysokoA?kolskA?m pracoviA?tA�m. A?A?dost o nadaA?nA� pA�A�spA�vek vA?ak mA?A?e podat kterA?koliv organizace, jejA�A? projekt odpovA�dA? zamA�A�enA� Husovy nadace a podmA�nkA?m aktuA?lnA�ch programA?.

PA�i realizaci svA?ch programA? spolupracuje Husova nadace dlouhodobA� sA�partnerskA?mi organizacemi, mezi nA�A? patA�A� vA?znamnA� A?eskA� nadace, Komise J. W. Fulbrighta v A?eskA� republice a VelvyslanectvA� USA v A?eskA� republice.

ZA?kladnA� informace, kterou se Husova nadace prezentuje na svA�m webu, je:

Vize

SpoleA?nost, v nA�A? je samozA�ejmostA� svobodnA? tok myA?lenek a informacA�, spoleA?nost, v nA�A? svobodnA� a kvalitnA� vzdA�lA?vA?nA� je jednou ze zA?kladnA�ch a nejdA?leA?itA�jA?A�ch hodnot, spoleA?nost, v kterA� si je kaA?dA? obA?an vA�dom svA?ch prA?v, povinnostA� a zodpovA�dnosti.

PoslA?nA�

VzdA�lA?vacA� nadace Jana Husa je nepolitickA?, nekonfesijnA�, kulturnA� a vzdA�lA?vacA� instituce, kterA? podporuje rozvoj plnohodnotnA�ho a kvalitnA�ho vzdA�lA?vA?nA� jako zA?kladu zdravA� obA?anskA� spoleA?nosti zaloA?enA� na principech demokracie, solidarity a zodpovA�dnosti.

CA�le

– rozvoj vyA?A?A�ho vzdA�lA?vA?nA�

– rozvoj obA?anskA� spoleA?nosti

– rozvoj a trvalA? udrA?itelnost nadace

– podpora demokracie v zemA�ch, ve kterA?ch je ohroA?enA?

EtickA? kodex Husovy nadace

SprA?vnA� rada Husovy nadace v souladu s historiA� Husovy nadace a v souladu se svA?m poslA?nA�m, vyjA?dA�enA?m v zA?kladnA�ch dokumentech, dA?le vA�souladu s platnA?mi prA?vnA�mi normami a s dobrA?mi mravy pA�ijala EtickA? kodex, jA�mA? se A�A�dA� orgA?ny Husovy nadace (v textu EtickA�ho kodexu pouze a�zNadacea�?):

• A?lenovA� orgA?nA? Nadace usilujA� o kvalitnA� A?innost, hospodA?rnA? provoz, dobrou povA�st a transparentnost Nadace, a to bez nA?roku na svA?j materiA?lnA� prospA�ch.

• A?lenovA� orgA?nA? Nadace jednajA� tak, aby pA�edeA?li moA?nA�mu stA�etu zA?jmA?.

• Nadace pouA?A�vA? svA� prostA�edky na obecnA� prospA�A?nA? A?A?el, pro kterA? byla zA�A�zena, a minimalizuje nA?klady na svoji vlastnA� administrativu.

• Nadace poskytuje veA�ejnosti moA?nost seznA?mit se se svA?mi zA?kladnA�mi dokumenty.

• Nadace usiluje o to, aby svA� poslA?nA�, cA�le a programy definovala jasnA� a srozumitelnA� a aby veA�ejnost seznA?mila se svA?m zamA�A�enA�m.

• Nadace jednA? s A?adateli a pA�A�jemci grantA? a sluA?eb otevA�enA�, aniA? jim tA�m garantuje jakA?koli jejich nA?rok na pA�idA�lenA� grantu A?i sluA?by.

• Nadace informuje dA?rce a sponzory o vyuA?itA� jejich pA�A�spA�vkA?.

• Nadace nepA�ijA�mA? finanA?nA� ani jinou podporA? od subjektA?, o nichA? je orgA?nA?m Nadace zA�ejmA� (nebo jsou o tom zA?vaA?nA� indicie), A?e jejich prostA�edky pochA?zejA� z nezA?konnA� A?innosti.

• Nadace k propagaci svA� A?innosti volA� umA�rnA�nA� a etickA� prostA�edky.

• A?lenovA� orgA?nA? Nadace projevujA� A?ctu a vA?A?nost ve vztahu k zakladatelA?m a vlastnA� tradici Nadace. JednajA� vA?dy s vA�domA�m svA�ho dA�lu odpovA�dnosti za celkovA? obraz nestA?tnA�ho neziskovA�ho sektoru.

A?innost Husovy nadace

Husova nadace, kterA? je zamA�A�ena na podporu vzdA�lA?vA?nA�, umoA?nila pA�eklad a vydA?nA� vA�ce neA? 120 publikcA�, 15 sbornA�kA?, roA?enek a A?A�tanek. KaA?doroA?nA� vyhlaA?uje ceny: Cena Bronislavy MA?llerovA�, Libellus Primus, Cena IUS et SOCIETAS. VA�souA?asnA� dobA� vyhlaA?uje a podporuje 4 programy:

• Stipendium Husovy nadace

VA�suA?asnA� dobA� jsou vysokA� A?koly ohroA?eny odchodem nadanA?ch mladA?ch uA?itelA? a badatelA? spoleA?enskovA�dnA�ch a humanitnA�ch oborA?, kteA�A� nejsou dostateA?nA� finanA?nA� ohodnoceni, a proto musA� hledat jinA� zdroje obA?ivy. Husova nadace povaA?uje za jeden z nejdA?leA?itA�jA?A�ch A?kolA? umoA?nit zaA?A�najA�cA�m akademickA?m pracovnA�kA?m dA?stojnA�jA?A� start do jejich pedagogickA� a vA�deckA� A?innosti a podpoA�it jejich setrvA?nA� na vysokA?ch A?kolA?ch.

• Cursus inovati

Program podporuje projekty zA�oblasti vyA?A?A�ho vzdA�lA?vA?nA�, kterA� rozvA�jejA� neaplikovanA� humanitnA�, spoleA?enskovA�dnA� a pA�A�buznA� obory, neboA? svobodnA� bA?dA?nA� se nemusA� vA?dy ubA�rat jen standardnA�mi cestami souA?asnA�ho akademickA�hoA� provozu, ani nemusA� vA?dy vyhovovatA� standardnA�mu hodnocenA� vzdA�lA?vA?nA�, vA�dy a vA?zkumu.

• Stipendium Georga Plazceka

Ve spoluprA?ci sA�Placzek Family Foundation (USA) poskytuje Husova nadace stipendia studentA?m gymnA?ziA� A?eskA� republiky, kteA�A� byli pA�ijati kA�univerzitnA�mu studiu fyziky na renomovanA� univerzitA� sA�akreditovanA?m studiem fyziky kdekoli na svA�tA� aA�jsou kvalifikovA?ni kA�tomu, aby se vA�novali fyzice jako vA�dA� a byli schopni spojovat vA?sledky pA�A�rodnA�ch vA�d sA�vA�dami humanitnA�mi.

• MezinA?rodnA� programy sA�tA� nadacA� Jana Husa

Ve spoluprA?ci se zahraniA?nA�mi partnery Husova nadace organizuje a podporuje programy: a�zLetnA� univerzita francouzskA� filosofiea�?, kde cA�lem programu je podpora dlouhodobA� spoluprA?ce francouzskA?ch, A?eskA?ch a slovenskA?ch studentA? a uA?itelA? filosofie. VyvrcholenA�m spoluprA?ce je kaA?doroA?nA� letnA� univerzita. DA?le pak od roku 1991 podporuje seminA?A�e pro A?eskA� a slovenskA� uA?itele dA�jepisu.

---

[1] PA?vodnA�m zA?mA�rem G. Sorose bylo vytvoA�it sA�dlo vA�A?eskA� republice (dokonce byl ochoten investovat do pA�estavby mA�sta TerezA�n), ale vzhledem kA�nevstA�A�cnosti vlA?dnA�ch pA�edstavitelA? A?R pA�esunul sA�dlo do BudapeA?ti.

3. Rozhovory sA�pA�edstaviteli nadaA?nA�ho svA�ta

Na zA?vA�r nA�kolikamA�sA�A?nA� spoluprA?ce a setkA?vA?nA�, jejichA? vA?stupem byl pA�edevA?A�m vznik projektu PorozumA�nA� pA�A�tomnA�mu a hledA?nA� budoucA�ho a portA?lu WebDialog, jsme se pokusili o spoleA?nA? rozhovor sA�Milenou A?ernou, A�editelkou VDV, JiA�A�m BA?rtou, A�editelem Nadace VIA, a TomA?A?em RA?A?iA?kou, zA?stupcem Nadace PartnerstvA�. KolegovA� vA�tA�chto rozhovorech odpovA�dA�li na nA?sledujA�cA� otA?zky:

1.A�A�A� Jak mA?A?eme a mA?me rozumA�t skuteA?nosti, ve kterA� A?ijeme?

2.A�A�A� VA�A?em spoA?A�vajA� krize naA?A� spoleA?nosti?

3.A�A�A� VA�A?em spoA?A�vA? myA?lenkovA? model obA?anskA� spoleA?nosti a volnA�ho trhu, a co mA?A?e, smA� a mA�l by dA�lat A?lovA�k jako obA?an?

4.A�A�A� Co pro VA?s znamenajA� duchovnA� hodnoty a lidskA? niternost, a na jakA� tradice bychom mA�li navazovat?

5.A�A�A� JakA? je VaA?e osobnA� vize do budoucnosti ve vztahu ke spoleA?nosti a k lidskA?m spoleA?enstvA�m v nA�?

6.A�A�A� KA�jakA?m zmA�nA?m by muselo dojA�t, abychom pA�ekonali krize naA?A� spoleA?nosti?

7.A�A�A� JakA? je vA�tA�chto procesech role lidA� z univerzit a z nadacA�?

8.A�A�A� OA? by mA�lo usilovat dialogickA� spoleA?enstvA� a portA?l WebDialog?

1. Jak mA?A?eme a mA?me rozumA�t skuteA?nosti, ve kterA� A?ijeme?

M. A?ernA?: A?ijeme v postmodernA� spoleA?nosti charakterizovanA� konformnA�m pA�A�stupem ke konzumu podporovanA�m masivnA� reklamou. NA�kdy se zdA?, A?e A?ijeme jen proto, abychom konzumovali a bavili se. ChybA� reflexe, A?e tento postoj je nemorA?lnA� nebo pA�inejmenA?A�m orientovanA? nesprA?vnA?m smA�rem. Hranice mezi dobrA?m a zlA?m se stA�rA?.

Rozpor mezi dobrem a zlem je obsahem mnohA?ch mA?tA?, bA?jA� a takA� pohA?dek. Hrabivost a�� rozA?A�A�enA? lidskA? vlastnost a�� podsouvA? A?lovA�ku vA?emoA?nA� dA?vody, aby se neomezoval, aby si nezvolil chudobu a A?tA�drost vA?A?i potA�ebnA?m. NamlouvA? mu napA�A�klad, A?e je jiA? starA?, A?e nebude mA�t dostateA?nA� zA?soby pro pA�A�pad bA�dy a nemoci.

Rozpor mezi sobectvA�m a�� egoismem a jeho protikladem a�� altruismem pronA?sleduje naA?e svA�domA� od chvA�le, kdy si uvA�domA�me, A?e mA?A?eme nejen brA?t, ale tA�A? dA?vat. Jako altruismus se oznaA?uje nesobeckA? zpA?sob myA?lenA� A?i jednA?nA� ve prospA�ch druhA?ch.

Altruismus je od starovA�ku aA? doA�souA?asnosti hodnocen jako jedna zA�nejvyA?A?A�ch lidskA?ch kvalit. PodstatnA� je, A?e A?lovA�k, kterA? jednA? neziA?tnA�, nesobecky, zA?roveA? neoA?ekA?vA?, A?e bude za svA� jednA?nA� odmA�nA�n A?i oslaven. ModernA� doba dA?vA? dA?raz na materiA?lnA� hodnoty a vnitA�nA� hodnotu opomA�jA�. MateriA?lnA� strA?nka je mimoA�A?dnA� rozvinuta, ale i velmi bohatA� lidA� jsou neA?A?astnA�.

VnitA�nA� hodnota nemusA� vyplA?vat zA�nA?boA?enskA�ho uA?enA�, je to biologickA? faktor. LidA� jsou pA�irozenA� vybaveni citlivostA� vA?A?i druhA?m, schopnostA� lA?sky a porozumA�nA�. TakA� vA�rA?mci sekulA?rnA� etiky je moA?nA� nalA�zt vnitA�nA� klid.

I pro fyzickA� zdravA� je klid mysli dA?leA?itA?. PomA?hA? A?lovA�ku prochA?zet nA?roA?nA?mi A?ivotnA�mi obdobA�mi, pomA?hA? uzdravovat. VA?echny hlavnA� nA?boA?enskA� tradice majA� stejnA? potenciA?l: obracet duA?i A?lovA�ka kA�mA�ru a pokoji. MajA� stejnA? cA�l. VA�st lidi kA�tomu, aby ve svA�m okolA� roznA?A?eli lA?sku, porozumA�nA� a solidaritu sA�druhA?mi lidmi.

PostmodernA� morA?lka vA?ak tuto tradici zatracuje. VA�kontextu sjednocenA� vA�dy a umA�nA�, filosofie a nA?boA?enstvA� stA�rA? hranice, kterA� byly po staletA� budovA?ny vA�jednoznaA?nosti prostoru, A?asu a vA?znamu. MA�sto protikladA? se objevuje variabilita, mA�sto znalosti porozumA�nA�, mA�sto objektivity subjektivita. Tento mnohoznaA?nA? konglomerA?t pojmA? pretenduje na novA? filosofickA? systA�m, vA�nA�mA? nenA� jistot. Podle jednoho zA�teoretikA? postmodernismu, Jaquese Derridy, se filosofie a rozum vA�klasickA?ch podobA?ch vyA?erpaly a pA�ekonA?nA� je moA?nA� jen jA�m popsanou metodou dekonstrukce. Tuto metodu pA�irovnA?vA? ke vstupu do AlenA?ina svA�ta Za zrcadlem, kde smysly a mA�A�A�tka se libovolnA� zamA�A?ujA�. Nastupuje vA�k spontA?nnA�ho myA?lenA�, vA�nA�mA? se zmA�nA� doposud platnA� filosofickA� kategorie a umoA?nA�, aby se bez jakA�koliv zA?tA�A?e kombinovaly.

J. BA?rta: MoA?nA? A?e dobrA?m obrazem dneA?nA�ho svA�ta a toho, jak sA�nA�m a jeho skuteA?nostA� vA�tA?ina zA�nA?s naklA?dA?, je obraz surfaA�e. Ten nechce (a vlastnA� ani nemA?A?e) nikam dojet, nechce dosA?hnout A?A?dnA�ho zA?sadnA�jA?A�ho cA�le, jen A?ekA? na sprA?vnA� rozjetou vlnu a pragmaticky A�eA?A� vA�jakA? okamA?ik na nA� naskoA?it, aby se dobA�e svezl. ZA?roveA? ale neA�eA?A� spoustu dalA?A�ch dA?leA?itA?ch vA�cA� a�� kde se ta vlna vzala a kam mA? namA�A�eno, jestli je dobrA? nebo A?patnA?, jestli mA? vA?bec smysl na vlnA?ch jezdit. A tak si vA�tA?ina zA�nA?s svA� A?ivotnA� cA�le redukovala na dobrA� svezenA� na nA�jakA� vlnA� (a je jedno, jestli se ta vlna tA?kA? A?spA�A?nA� kariA�ry, dobrA� zA?bavy, nejlepA?A� hypotA�ky, A?i snahy vytvoA�it zajiA?tA�nA? A?ivot pro svA� blA�zkA�) a na podstatnA� otA?zky se radA�ji neptA?me. LA�pe A�eA?eno, dA�lA?me, A?e neexistujA�. A vA�dneA?nA� dobA� nA?m to a�zprochA?zA�a�? vcelku snadno a�� neptajA� se univerzity, neptajA� se mA�dia, naptajA� se celebrity, neptA? se vA�tA?ina veA�ejnA� A?innA?ch lidA�, tak proA? bychom se ptali my?

NedA?vno jsem si A?etl vA�AristotelovA� Etice NA�komachovA�. Aristoteles a mnozA� jeho souputnA�ci mA�li docela jasno a�� vA�A�ili, A?e nejvyA?A?A�m dobrem je blaA?enost a mohou ji dosA?hnout ti, kteA�A� dobA�e A?ijA� a dobA�e jednajA�. TvrzenA� podstatnA�, ale na strA?nkA?ch kterA?ch novin A?i tA?denA�kA? se sA�nA�m dnes mA?A?eme potkat? A mA? podobnA? pohled na svA�t dnes vA?bec pA�A�leA?itost, aby se stal pA�edmA�tem veA�ejnA� diskuse?

T. RA?A?iA?ka: V podstatA� souhlasA�m sA�tA�m, co A�A�kajA� kolegovA� M. A?ernA? a J. BA?rta. MyslA�m ale, A?e je na kaA?dA�m, aby se sA?m snaA?il porozumnA�t souA?asnA�mu svA�tu ve svA� pozici a ve svA� A?ivotnA� situaci. Neexistuje jeden svA�t a jedno vnA�mA?nA� svA�ta. LidA�, kteA�A� A?ijA� ve stejnA� dobA� a tA�eba ve stejnA�m mA�stA�, mohou A?A�t dva rozdA�lnA� A?ivoty. Mohou A?A�t ve dvou rozdA�lnA?ch svA�tech. MA?A?ete pA�ijmout svA�t skrz naskrz prorostlA? korupcA�, spiknutA�mi, nespravedlnostA� a nA?silnostmi, anebo mA?A?ete vidA�t svA�t plnA? solidarity, snahy vytvA?A�et lepA?A� podmA�nky, nadA?enA� a zapA?lenA� pro dobrou vA�c. SvA�t mA? svA?j rub a lA�c a stejnA� tak se mA?A?ete na svA�t dA�vat spA�A?e optimistiA?tA�jA?A�m A?i pesimistiA?tA�jA?A�m pohledem. VA?dy tomu tak bylo, a nenA� dA?vod si myslet, A?e dnes je to jinak. Jen je svA�t moA?nA? vyhrocenA�jA?A�, protoA?e lidA� je na nA�m A?A�m dA?l vA�c.

2. VA�A?em spoA?A�vajA� krize naA?A� spoleA?nosti?

M. A?ernA?: Krize naA?A� spoleA?nosti vidA�m v A?stupu od tradiA?nA�ch hodnot, ve vyA?A?A� specializaci ve vzdA�lA?vA?nA�, v nA?hradA� osobnA�ch kontaktA? informaA?nA�mi technologiemi, kterA? prostupuje i nejintimnA�jA?A� sfA�ry, a tA�m oslabenA� smyslu pro odpovA�dnost vA?A?i druhA?m a pro veA�ejnA� vA�cia��

J. BA?rta: SamozA�ejmA�, A?e jsme odpovA�dnA� za stav svA�ta kolem nA?s, A?i jinak A�eA?eno, za zdejA?A� kvalitu A?ivota. Ta, mA�A�eno materiA?lnA�, se zlepA?uje rok za rokem, ale vnA�mA?no pocitovA� jde od desA�ti kA�pA�ti.

ParadoxnA� tak dochA?zA� kA�situaci, kdy se mnohA?m daA�A� vA?raznA� lA�pe neA? vA�minulosti (myA?leno zajmA�na materiA?lnA� a�� ale ostatnA� to je mA�A�A�tko, kterA?m jsme si bohuA?el zvykli pomA�A�ovat tA�mA�A� vA?e), pA�esto pA�evaA?uje pocit nedostateA?nosti dneA?nA�ho stavu vA�cA�.

MoA?nA?, A?e je jednotA�cA�m prvkem nedostatek dA?vA�ry a�� dA?vA�ry, A?e nA?A? hlas mA? vA?hu, A?e mA?A?eme opravdu nA�co zmA�nit, A?e spravedlnost si najde cestu, A?e je pA�ed nA?mi budoucnost, kterA? a�zdA?vA? smysla�?, apod.

MoA?nA?, A?e teprve po dvaceti letech znovunabytA� svobody si opravdu uvA�domujeme, co jsme jiA? leckde slyA?eli a A?etli a�� a to sice, A?e nenA� svobody bez odpovA�dnosti. A moA?nA?, A?e se A?A�m dA?l tA�m vA�ce lidA� ptA?: Jak mA?me projevit svou odpovA�dnost a jak mA?me pA�ispA�vat kA�tomu, aby svobodnA? A?ivot vA�tA�to zemi dA?val smysl a nemuseli jsme se za nA�j stydA�t?

T. RA?A?iA?ka: KaA?dA? doba mA? svA� krize. VA�souA?asnA� dobA� proA?A�vA?me celosvA�tovA?ch krizA� celou A�adu a�� ekonomickou, potravinovou, ztrA?ty dA?vA�ry vA�instituce, atd. Ale pokud se podA�vA?m na A?eskou republiku, nejvA?raznA�ji vnA�mA?m krizi, kterou by A?lo snad nazvat krizA� z a�zbyrokratizace spoleA?nostia�? vA�souvislosti se systA�mem evropskA?ch dotacA�. BruselskA? pravidla vytvA?A�A�me jeA?tA� pA�A�snA�jA?A� a podrobnA�jA?A�, jen aby byl pA�A�sluA?nA? A?A�ednA�k krytA?, jen aby mu nA�kdo zA�EvropskA� komise nemohl nA�co vytknout. Zda jsou evropskA� prostA�edky vyuA?ity efektivnA�, zda se za nA� udA�lA? nA�co, co mA? smysl, zda se vydA?vajA� dotace na nastartovA?nA� aktivit, kterA� budou A?ivotaschopnA�, to nikoho nezajA�mA?. NejdA?leA?itA�jA?A� je sprA?vnA� vyplnit a�ztimesheetya�?, vA?ude uvA�st vA�patA�iA?nA� velikosti logo EU a ve zprA?vA� kA�projektu pouA?A�t naprosto stejnou terminologii jako vA�A?A?dosti. Nikdy se nikdo neptA? na vA?sledky projektA?, nikdy nikdo nezkoumA?, jak vyuA?A�t zkuA?enosti zA�projektA?. MyslA�m, A?e tento systA�m mA? velmi neblahA? vliv prA?vA� na neziskovA? sektor, kterA? pomA?haly ve stA�ednA� EvropA� podporovat pA�edevA?A�m americkA� nadace. PA�inesly do neziskovek a nadacA� americkA? tah na branku bez zbyteA?nA?ch formalit. Tento styl ale A?A�ednickA? pA�A�stup EvropskA� Unie jiA? tA�mA�A� vytlaA?il.

3. VA�A?em spoA?A�vA? myA?lenkovA? model obA?anskA� spoleA?nosti a volnA�ho trhu, a co mA?A?e, smA� a mA�l by dA�lat A?lovA�k jako obA?an?

M. A?ernA?: ObA?anskA? spoleA?nost znamenA? konsensus ve vA�cech veA�ejnA?ch, a to nejen vA�neziskovA�m sektoru a�� organizacA� mezi sebou, pA�A�padnA� mezi veA�ejnostA� a nestA?tnA�mi organizacemi – nA?brA? i v souladu sA�vlA?dnA�mi politikami. ProstA�ednictvA�m obA?anskA� spoleA?nosti uznA?vajA�cA� spoleA?nA� duchovnA� hodnoty se uskuteA?A?uje soudrA?nost, vyA?A?A� hodnota vztahA? ve spoleA?nosti i jejA� vyA?A?A� produktivita, nehledA� na sdA�lenA� principA?, vA�nichA? se jednotlivci, rodinA� a komunitA� dobA�e A?ije.

VolnA? trh pA�ipouA?tA� rozvoj lidskA�ho i materiA?lnA�ho potenciA?lu, investice do znalostA� a inovacA�, pracovnA� pA�A�leA?itosti pro prioritnA� skupiny a dalA?A� skupinovA� zA?jmy, pA�iA?emA? zA�vnA�jA?A�ho pohledu nesmA� bA?t zanedbA?na zA?sada transparence.

Podle Marxe obA?an platA� danA� a za to chce – a do urA?itA� mA�ry dostA?vA? – bezpeA?nost, volnost, rovnost pA�ed prA?vem a privilegium soukromA�ho A?ivota bez vmA�A?ovA?nA� stA?tu nebo cA�rkvA� nebo kohokoliv jinA�ho. SA�tA�m souhlasA� i pravicovA� politiky.

ObA?an oceA?uje svobodu podnikA?nA�, zA�skA?-li podporu spoleA?nosti, resp. jejA� ochranu napA�. formou zlepA?enA� prA?vnA�ho rA?mce nebo podpory vzdA�lA?vA?nA�.

J. BA?rta: SouhlasA�m sA�tA�m, A?e se pojem a�zobA?anskA? spoleA?nosta�? stal politikum a A?e to vA�zA?sadA� nenA� dobA�e, neb nA?s to mnohdy odvA?dA� od toho, co je jA?drem problA�mu. Jednou zA�velkA?ch nedostateA?nostA� naA?eho dneA?nA�ho A?ivota je kupA�A�kladu skuteA?nost, kdy pA�evaA?uje nA?zor, A?e veA�ejnA? prostor je pA�edevA?A�m domA�nou stA?tu a jeho institucA�, nA?slednA� pak politickA?ch stran, dA?le snad sprA?vnA� vzdA�lanA?ch lidA�, kteA�A� majA� prA?vo do veA�ejnA�ho prostoru vstupovat (tA�eba finanA?nA�ch analytikA?, kteA�A� nA?m vA?dy ochotnA� vysvA�tlA�, jak to bude se svA�tem bA�hem pA�A�A?tA�ch tA?dnA? a mA�sA�cA?). TA�mA�A� zcela se vytratilo pojetA� veA�ejnA�ho prostoru jako otevA�enA�ho prostoru, do kterA�ho se svA?mi pohledy na to a�zjak vA�ci majA� bA?ta�? vstupujA� nejrA?znA�jA?A� aktA�A�i a�� od aktivnA�ch lidA�, pA�es neziskovA� organizace, obce, aA? po politickA� strany, think-tanky, univerzitnA� pracoviA?tA� A?i veA�ejnA� instituce stA?tu. Nikdo zA�nich vA?ak nemA? vA�tA?A� nebo silnA�jA?A� prA?vo vA�tomto prostoru bA?t a vyuA?A�t ho kA�tomu, aby se ve veA�ejnA� diskusi hledaly odpovA�di na otA?zky, jeA? a�znA�kdoa�? ve veA�ejnA�m prostoru nastolil.

MoA?nA?, A?e aA? se nauA?A�me veA�ejnA? prostor takto vnA�mat a vyuA?A�vat, bude mA�nA� podstatnA�, zda se budeme vzA?jemnA� kastovat podle toho, kde a pro koho pracujeme.

ZpA?tky kA�naA?A� odpovA�dnosti a�� moA?nA?, A?e prA?vA� tady selhA?vA?me nejvA�ce, neb mnozA� zA�nA?s za poslednA� roky rezignovali prA?vA� na to, aby do veA�ejnA�ho prostoru vnA?A?eli (a hA?jili) jinA� pohledy na dneA?nA� realitu a svA�t.A� A to se tA?kA? jak univerzit, tak nadacA�, ale i dalA?A�ch aktA�rA?, od kterA?ch by A?lovA�k prA?vem oA?ekA?val jinA? vA?klad svA�ta, neA? ten, jenA? umA� poskytnout napA�. finanA?nA� analytik.

T. RA?A?iA?ka: ObA?anskou spoleA?nost chA?pu jako spoleA?enstvA� aktivnA�ch obA?anA?, kterA?m nenA� jedno, jak se spoleA?nost utvA?A�A� a kam krA?A?A�. VA�naA?A� nadaA?nA� prA?ci se setkA?vA?me prA?vA� sA�tA�mito lidmi, kteA�A� chtA�jA� dA�lat nA�co pro ostatnA�, kteA�A� cA�tA� potA�ebu vA�novat se nA�A?emu vA�c neA? jen vlastnA�m potA�ebA?m a nA?rokA?m. Pro tyto lidi jsou tu nadace, abyA� jim ukA?zaly moA?nosti, pA�edaly A?i zprostA�edkovaly zkuA?enosti a eventuelnA� pomohly i finanA?nA�. VA�ce rozebrat myA?lenkovA? model obA?anskA� spoleA?nosti si vskutku netroufA?m, aleA� domnA�vA?m se, A?e je jinA? vA�kaA?dA� zemi vA�zA?vislosti na historickA� zkuA?enosti a tradici.

4. Co pro VA?s znamenajA� duchovnA� hodnoty a lidskA? niternost, a na jakA� tradice bychom mA�li navazovat?

M. A?ernA?: DuchovnA� hodnoty uznA?vA? A?lovA�k A?ijA�cA� vnitA�nA�m A?ivotem, poznA?vajA�cA� dobro a zlo, majA�cA� vA�domA� povinnosti, odpovA�dnosti za sebe i za druhA�. A?lovA�k uznA?vajA�cA� duchovnA� hodnoty usiluje o A?ivot vA�pravdA�, je si vA�dom svA?ch provinA�nA� a snaA?A� se je odA?init. Dobro a zlo nejsou pojmy, mezi kterA?mi vA?dy znovu volA�me. Jednat dobA�e znamenA?, A?e dobro je pramenem naA?eho poznA?nA� a vA?chodiskem jednA?nA�. Jednat dobA�e znamenA? stavA�t se proti zlu a chrA?nit proti nA�mu i druhA�.

MA?-li nA�co vA�EvropA� tradici, jsou to koA�eny A?idovskA� a kA�esA?anskA� kultury, zA�nichA? se odvozujA� pojmy jako je svoboda a nutnost, prA?va a povinnosti, pA�irozenost a zA?kony.

J. BA?rta: NeboA? jsme a�� nejspA�A?e dA�ky kombinaci mnoha vlivA? a�� tA�ma vA�ry a duchovnA�ch hodnot tA�mA�A� zcela odsunuli zA�veA�ejnA�ho prostoru do privA?tnA� sfA�ry naA?ich A?ivotA?, je pomA�rnA� obtA�A?nA� a�zvraceta�? je zpA�t a�zdo hrya�?. Je to o to obtA�A?nA�jA?A�, A?e jiA? celA� generace absolventA? nejrA?znA�jA?A�ch A?kol jsou vyA?koleni vA�tom, jak sprA?vnA� pouA?A�vat a�zosvA�dA?enA�a�? metodologie (a je vcelku jedno jestli jde o metodologie ekonomickA�, finanA?nA�, sociA?lnA� A?i sociologickA�), kterA� nA?m vA�cemA�nA� a�zspolehlivA�a�? umoA?nA� ovlA?dat a pA�etvA?A�et svA�t. A ani fakt, A?e se opakovanA� ukazuje, A?e to tak nenA�, nA?s moc nezviklA?vA? vA�tom, jak rA?di a A?asto se kA�nim obracA�me a hledA?me vA�nich oporu.

OstatnA�, kterA? A?kola A?i univerzita nA?s dnes uA?A� ptA?t se na podstatnA�, hledat a bA?t otevA�en vA?zvA?m, impulsA?m a vnuknutA�m, kterA? tu a tam pA�ijdou a jeA? nA?s tu a tam pA�imA�jA� udA�lat nA�co, co nebylo ani pA�ed-myA?leno, ani naplA?novA?no a co nA?m dokonce nepA�inese ani A?A?dnou pA�edstavitelnou hmatatelnou vA?hodu?

My si zkrA?tka chceme udrA?ovat zdA?nlivou pA�evahu nad svA�tem a nechceme se vzdA?t pA�esvA�dA?enA�, A?e jA� skuteA?nA� mA?me. DA?vA?me tedy pA�ednost vA�deckA?m jistotA?m pA�ed nevA�deckou nejistotou, neurA?itostA� a otevA�enostA�. A to i pA�esto, A?e nA?s prA?vA� nejpokroA?ilejA?A� vA�da, kterou je kvantovA? mechanika, zavedla do oblastA�, kde mnohA� zA�dosud platnA?ch vA�deckA?ch pA�edpokladA? neplatA�.

T. RA?A?iA?ka: DuchovnA� hodnoty kaA?dA�ho A?lovA�ka si asi neseme uA? vA�genech, ale jsou myslA�m dA?ny hlavnA� vA?chovou a urA?itou tradicA� vA�rodinA� a zemi, vA�kterA� A?ijeme. OsobnA� zkuA?enost pak tyto hodnoty mA?A?e vA?raznA� posouvat a ovlivA?ovat, ale to nejvA�ce niternA� si neseme od dA�tstvA�. Nadace (stejnA� jako dalA?A� neziskovky) by dnes mA�ly vytvA?A�et podmA�nky pro prezentovA?nA� duchovnA�ch hodnot, kterA� by se ani nemusely ve veA�ejnosti vA?znamnA� projevit pro svou zdA?nlivou okrajovost A?i nepodstatnost vA�soudobA�m systA�mu ekonomickA� racionality.

5. JakA? je VaA?e osobnA� vize do budoucnosti ve vztahu ke spoleA?nosti a k lidskA?m spoleA?enstvA�m v nA�?

M. A?ernA?: VA�A�A�m, A?e spoleA?nost nasycenA? uA?A�vA?nA�m si A?ivota vA�blA�zkA� budoucnosti bude znovu nachA?zet zalA�benA� vA�duchovnA�ch hodnotA?ch. SpolA�hA?m na pozitivnA� prvky EvropskA�ho spoleA?enstvA�, kterA� vyzdvihujA� soudrA?nost vA�rodinA�, vA�komunitA�, vA�celA� spoleA?nosti.

VA�m, A?e pA�evzA�t takovA� postoje je sloA?itA�jA?A� neA? napodobit vA?zdobu oken vA�Rakousku kvA�tinami, avA?ak soudA�m, A?e i celA� systA�my (sociA?lnA�, prA?vnA�, ekonomickA�, gender, A?ivotnA� prostA�edA�) lze pA�izpA?sobit A?ivotu ve sluA?nA� spoleA?nosti, kterA? nA?s obklopuje.

J. BA?rta: SouhlasA�m, A?e propojenA� lidA� zA�univerzit sA�lidmi z nadacA� (a poslA�ze i sA�lidmi ze svA�ta mA�diA�) je dA?leA?itA� a mA?A?e pA�inA�st obohacujA�cA� pohledy na dneA?nA� skuteA?nost, ale i na naA?A� budoucnost. DA?leA?itA� vA?ak bude, zda si alespoA? nA�kterA� vA?sledky spoleA?nA� prA?ce najdou cestu do veA�ejnA�ho prostoru, ke studentA?m apod.

ZA?roveA? je nutnA�, aby dochA?zelo kA�postupnA� zmA�nA� klimatu ve spoleA?nosti. A vA?A?e zmA�nA�nA? spoluprA?ce takovA� zmA�nA� mA?A?e a�� alespoA? vA�malA�m a�� pomoci.

T. RA?A?iA?ka: Moje osobnA� vize budoucnosti je zA�pohledu tA�matu, kterA?m se Nadace PartnerstvA� zabA?vA?, tedy A?ivotnA�m prostA�edA�m, bohuA?el spA�A?e pesimistickA?. Degradace A?ivotnA�ho prostA�edA�ho je nezadrA?itelnA?. MA�nA�me podobu souA?asnA�ho svA�ta, kterA? nenA� moA?nA� zachrA?nit tak, jak ho znA?me. PA�A�A?inou je podle mA�ho nA?zoru obrovskA? nA?rA?st lidskA� populace a existujA�cA� ekonomickA? systA�m, kterA? zA?kony neumA� (nebo nechtA�jA�) korigovat. Co je ale dA?leA?itA� a A?emu vA�A�A�m je, A?e A?lovA�k se umA� pA�izpA?sobit zmA�nA�nA?m podmA�nkA?m a ve spoleA?enstvA� sA�dalA?A�mi lidmi dokA?A?e nakonec zmA�nit systA�m fungovA?nA� ekonomickA�ho modelu, kterA? dnes nepoA?A�tA? sA�hodnotou ekosystA�mA? a kvalitou A?ivotnA�ho prostA�edA�.

6. KA�jakA?m zmA�nA?m by muselo dojA�t, abychom pA�ekonali krize naA?A� spoleA?nosti?

M. A?ernA?: Krize naA?A� spoleA?nosti je zejmA�na krizA� dA?vA�ry. ProblA�my, kterA� vytahujA� na svA�tlo hromadnA� sdA�lovacA� prostA�edky, nemajA� A?A?dnA? konec, nikdo nenA� potrestA?n, nikdo nenA� spravedlivA� odmA�nA�n. LidA� jsou roztrpA?eni, na druhA� stranA� se mnozA� ve a�sfA�glecha�? pouA?A�vanA?ch amorA?lnA�mi individui shlA�A?ejA�, vA�domA� A?i podvA�domA� je schvalujA� a sami je napodobujA�. To by se mA�lo zmA�nit.

MyslA�m si, A?e skuteA?nA? ekonomickA? krize, skuteA?nA? nedostatek vztahujA�cA� se i na stA�ednA� tA�A�dy, by zpA?sobil obrat. Nedovedu vA?ak posoudit, A?eho by bylo zapotA�ebA�, aby se obnovila solidarita se sociA?lnA� slabA?A�mi, a netroufA?m si to ani pA�ivolA?vat (povodnA�, zemA�tA�esenA�, tsunamia��).

J. BA?rta: NemyslA�m, A?e je to pA�A�liA? pesimistickA� vidA�nA� a moA?nA? paradoxnA� nachA?zA�m A?petku optimismu a nadA�ji vA�tom, co napsal Seneca kolem roku 60: a�zNa to, A?e jsou rozvrA?cenA� mravy, A?e vlA?dne niA?emnost, A?e se vztahy mezi lidmi zhorA?ujA� a vedou kA�zloA?inA?m vA?eho druhu, si stA�A?ovali uA? naA?i pA�edkovA�, nato si stA�A?ujeme my, na to si budou stA�A?ovat naA?i potomci. AvA?ak tento stav vA�cA� se nemA�nA� a nezmA�nA�, aA? na nepatrnA? pohyb na jednu nebo druhou stranu podobnA? vlnA?m, kterA� pA�A�liv zanesl dA?l a odliv zase strhl zpA?tky ke spodnA� A?A?A�e bA�ehA?a��. NeA�esti neA?ekajA� na jednom mA�stA�, jsou pohyblivA� a nesvornA� a zmA�tajA� se hned sem, hned tam, vzA?jemnA� se honA� a jsou zahA?nA�ny. A tak tedy musA�me o sobA� pronA?A?et stA?le stejnA? soud a�� A?e jsme A?patnA�, A?e jsme byli A?patnA� a A?e (nerad to dodA?vA?m) budeme A?patnA�.a�? (O dobrodinA�ch, str. 30)

T. RA?A?iA?ka: PotA�ebujeme osobnosti, kterA� dokA?A?A� ostatnA�m, A?e se vyplA?cA� nepodvA?dA�t, A?e nenA� nemA�stnA� prezentovat svA� duchovnA� pA�esvA�dA?enA� a A?e A�eA?enA� naA?ich problA�mA? nekonA?A� na hranicA�ch naA?eho stA?tu. A musA�me se zbavit zA?vislosti na systA�mu evropskA?ch dotacA� jak tA�eba vA�pA�edotovanA�m zemA�dA�lstvA�, tak ve sfA�A�e neziskovA?ch organizacA�. Dotace vytvA?A�A� naA?i zA?vislost na tA�chto zdrojA�ch a kA�ivA� naA?e uvaA?ovA?nA� vA�tom, A?e nejsme schopni rozliA?it, co je skuteA?nA� potA�ebnA� a na co je prostA� jen moA?nA� zA�skat dotaci.

7. JakA? je vA�tA�chto procesech role lidA� z univerzit a z nadacA�?

M. A?ernA?: Altruismus, kterA�ho se dovolA?vA? vA�tA?ina nadacA�, je od starovA�ku aA? doA�souA?asnA� spoleA?nosti hodnocen jako jedna zA�nejvyA?A?A�ch lidskA?ch kvalit. PodstatnA� je, A?e A?lovA�k, kterA? jednA? neziA?tnA�, nesobecky, zA?roveA? neoA?ekA?vA?, A?e bude za svA� jednA?nA� odmA�nA�n A?i oslaven.

PostmodernA� morA?lka vA?ak tuto tradici zatracuje. VA�kontextu sjednocenA� vA�dy a umA�nA�, filosofie a nA?boA?enstvA� stA�rA? hranice, kterA� byly po staletA� budovA?ny vA�jednoznaA?nosti prostoru, A?asu a vA?znamu. MA�sto protikladA? se objevuje variabilita, mA�sto znalostA� porozumA�nA�, mA�sto objektivity subjektivita. Tento mnohoznaA?nA? konglomerA?t pojmA? pretenduje na novA? filosofickA? systA�m, vA�nA�mA? nenA� jistot.

Aby university a nadace mohly pA�ispA�t ke zmA�nA� paradigmat, je zapotA�ebA� jejich angaA?ovanosti jak pA�i interpretaci a implementaci novA� pA�ijA�manA?ch pojmA?, tak zejmA�na pA�i vytvA?A�enA� pospolitosti, podpoA�e participativnA� demokracie, jeA? mohou svA?m zA?kladnA�m pA?sobenA�m otevA�enA� podepA�A�t.

J. BA?rta: PropojenA� lidA� zA�univerzit a nadacA� je dA?leA?itA� a potenciA?lnA� pA�A�nosnA� zejmA�na vA�tom ohledu, A?e by mohlo pA�ispA�t kA�tomu, aby i vA�A?eskA�m prostA�edA� zakoA�enila tradice tzv. a�zthink-tankA?a�?, neboli nezA?vislA?ch institucA�, jeA? primA?rnA� pojmenovA?vajA� nejrA?znA�jA?A� palA?ivA? tA�mata,A� pA�ispA�vajA� kA�jejich nastolenA� ve veA�ejnA�m prostoru, formulujA� veA�ejnA� politiky a pA�edklA?dajA� je kA�veA�ejnA� diskusi. PrvnA� nezA?vislA� think-tanky jiA? vA�A?echA?ch existujA�, ale podaA�A�-li se nA?m napomoci tomu, aby se tento zpA?sob prA?ce prosadil ve vA�tA?A�m mA�A�A�tku, jistA� by A?lo o dA?leA?itA? pA�A�spA�vek ke kvalitA� zdejA?A�ho A?ivota a ke kvalitA� zdejA?A� veA�ejnA� diskuse. Jsou to totiA? prA?vA� nejrA?znA�jA?A� veA�ejnA� politiky (jak na A?rovnA� stA?tu, tak obcA�), kterA� mj. zA?sadnA�m zpA?sobem ovlivA?ujA� naA?e A?ivoty a naA?A� budoucnost.

T. RA?A?iA?ka: Nadace musA� umA�t reagovat na potA�eby spoleA?nosti, nesmA� se stA?t institucA� samu pro sebe. A kdo jinA? mA?A?e podpoA�it, kromA� ojedinA�lA?ch mecenA?A?A?, novA� myA?lenkovA� trendy nebo naopak pA�ipomA�nat zapomenutA� tradice a pA�A�stupy?

8. OA? by mA�lo usilovat dialogickA� spoleA?enstvA� a portA?l WebDialog?

M. A?ernA?: Dialog A�v pA?vodnA�m smyslu znamenA? a�zdiaa�? a�zskrzea�? a a�zlogosa�? a�zsmysluplnA� slovoa�?. AsA?astnA�ci dialogu, kteA�A� se spoleA?nA� a vzA?jemnA� uA?A�, mohou v jeho pA?vodnA�m vA?znamu zaA?A�t obohacenA� kultury rozhovoru a myA?lenA�. Je tA�A? znA?mo, A?e dialog podporuje procesy zmA�ny a�� jak individuA?lnA�, tak organizaA?nA� a�� na rozliA?nA?ch A?rovnA�ch a vA�rA?znA?ch dimenzA�ch. MyslA�m si, A?e bez dialogu nenA� demokracie.

J. BA?rta: O to, aby se lidA� zA�univerzit a nadacA� poznali, nahlA�dli do svA?ch uzavA�enA?ch svA�tA? a hlavnA� o to, aby je spoleA?nA? prA?ce a tA�mata a�zzajA�malaa�? a vidA�li vA�nich pA�A�nos. Jenom pak mA?A?e spoluprA?ce pA�eA?A�t nesnadnA� zaA?A?tky a mA?A?e dlouhodobA� pA�inA?A?et porozumA�nA� a dobrA� vA?sledky.

T. RA?A?iA?ka: Pro mA� osobnA� mA?A?e bA?t a�zdialogickA� spoleA?enstvA�a�? dA?leA?itA� pro ujasA?ovA?nA� si role nadacA� vA�A?eskA� republice. Jsa pohlcen kaA?dodennA�m A�eA?enA�m problA�mA? a tlaA?enA�m a�znaA?A� kA?rya�? dA?l, mi chybA� pA�A�leA?itost pro onen povA�stnA? krok stranou, zastavenA� se a sebereflexe. Pro spoleA?nost jsou takovA?to fA?ra A?i spoleA?enstvA� dA?leA?itA?m myA?lenkovA?m zA?zemA�m. ProstA� nikdy nevA�te, kdy se mohou hodit, kdy jim bude dopA�A?no sluchu.

ZA?vA�r

Co A�A�ci na zA?vA�r? ZA�odpovA�dA� pA�edstavitelA? vA?znamnA?ch nadacA� vyplA?vA? na jednA� stranA� skepse, vzhledem kA�vA?voji naA?eho souA?asnA�ho svA�ta oprA?vnA�nA? i potA�ebnA?, ale na druhA� stranA� i nadA�je, A?e aktivnA�jA?A�m propojenA�m a spolupracA� lidA� zA�univerzitnA�ho, nadaA?nA�ho, umA�leckA�ho a mediA?lnA�ho svA�ta mA?A?e vzejA�t dialog a zA�nA�ho plynoucA� reflexe, kterA� pA�ispA�jA� ke zlepA?enA� naA?eho spoleA?nA�ho svA�ta nebo alespoA? k hledA?nA� cesty kA�tomuto zlepA?enA�.

4. ZadA?nA� projektu: PorozumA�nA� pA�A�tomnA�mu a hledA?nA� budoucA�ho

VA�prA?bA�hu zpracovA?nA� studie, kterA� zapoA?alo vA�roce 2007, se projekt PorozumA�nA� pA�A�tomnA�mu a hledA?nA� budoucA�ho posunul do fA?ze realizace, vA?etnA� tvorby vzdA�lA?vacA�ho a kulturnA�ho portA?lu WebDialog. ZadA?nA� projektu, kterA� bylo pA�edloA?eno partnerA?m projektu, navrA?enA?m A?lenA?m dialogickA�ho spoleA?enstvA� a potenciA?lnA�m dA?rcA?m je nA?sledujA�cA�:

NA?zev projektu

NA�kolik vA?znamnA?ch A?eskA?ch nadacA� iniciovalo vznik projektu PorozumA�nA� pA�A�tomnA�mu a hledA?nA� budoucA�ho, vA�jehoA? pA�A�pravnA� fA?zi, probA�hajA�cA� od roku 2009, je postupnA� tvoA�eno dialogickA� spoleA?enstvA� lidA� zA�univerzitnA�ho, nadaA?nA�ho, umA�leckA�ho a mediA?lnA�ho svA�ta.

HlavnA� cA�l projektu

DialogickA� spoleA?enstvA� se pokusA� o spoleA?nou analA?zu naA?A� pA�A�tomnosti a hledA?nA� spoleA?nA?ch vizA� do budoucnosti. Za tA�m A?A?elem vznikA? vzdA�lA?vacA� a kulturnA� portA?l WebDialog (www.webdialog.cz, uA?ivatelskA� jmA�no: webdialog, heslo: cesta), kterA? se stane odbornA� garantovanou internetovou platformou a na kterA�m budou shromA?A?dA�ny texty, kterA� nA?vA?tA�vnA�kA?m umoA?nA� lepA?A� a hlubA?A� porozumA�nA� sobA� samA?m, svA�tu a spoleA?nosti. MyA?lenkovA?m vA?chodiskem celA�ho projektu je idea celostnA�ho vA�dA�nA�, kterA� propojA� obory jako je filosofie, theologie, politologie (politickA? filosofie a vA�da), psychologie a psychoterapie, sociologie, ekonomie, management a informatika.

KA�analA?ze souA?asnA?ch problA�mA? a kA�formulaci tA�mat je nezbytnA� hledat inspiraci vA�minulosti, tj. u autorA?, kteA�A� se podobnou problematikou jiA? zabA?vali a podali A�eA?enA�, jeA? pA�inA?A?A� podnA�ty i dnes. NepA?jde jen o vA?znamnA� autory zA�vybranA?ch oborA?, ale kA�analA?ze budou slouA?it i biblickA� texty, literA?rnA� texty A?i umA�leckA? dA�la. K doporuA?enA?m autorA?m budou vA�e-knihovnA� zpracovA?ny anotace, bibliografie a vybranA� texty podle moA?nostA� zA�skA?nA� autorskA?ch prA?v. Na odbornA� studie a e-knihovnu budou navazovat diskusnA� fA?ra a e-knihkupectvA� sA�antikvariA?tem. VA�pA�A�padA� zA�skA?nA� dotacA� zA�programA? EU budou zpracovA?ny i e-learningovA� vzdA�lA?vacA� programy.

RedakA?nA� rada portA?lu WebDialog

RedakA?nA� rada portA?lu WebDialog byla ustavena vA�A�A�jnu 2010. JejA�m pA�edsedou je A. HavlA�A?ek. Za univerzitnA� skupinu jsou A?leny: V. NA�mec (filosofie), J. S. Trojan (theologie), J. Jinek (politologie), Z. Rieger (psychologie), P. FriA? (sociologie), A. DoleA?alovA? (ekonomie), P. A�trach (management). Za nadaA?nA� skupinu je A?lenkou D. RA?dlovA?, za umA�leckou skupinu E. A?ernA?, za mediA?lnA� skupinu M. SlezA?k. TajemnA�kem redakA?nA� rady je L. Krbec. Projekt je realizovA?n ve spoluprA?ci se spoleA?nostA� StringData, s.r.o. (www.stringdata.cz).

CA�lovA� skupiny portA?lu WebDialog

PortA?l WebDialog je urA?en pro ty, kteA�A� chtA�jA� rozA?iA�ovat svA� znalosti a hledat celostnA� pA�A�stup ke vzdA�lA?nA� a vzdA�lanosti. OdbornA� a obsA?hlA� texty budou urA?eny pA�edevA?A�m pro vysokoA?kolskA� studenty. Asrovni stA�edoA?kolskA?ch studentA? bude pA�izpA?soben e-learningovA? vzdA�lA?vacA� program. Specifickou cA�lovou skupinou jsou neziskovA� organizace a neformA?lnA� spoleA?enstvA�, kterA? usilujA� o duchovnA� zmA�ny vA�naA?A� spoleA?nosti.

CA�le portA?lu WebDialog (jednotlivA� kapitoly)

1. DialogickA� spoleA?enstvA� a setkA?nA� s osobnostmi

CA�lem je vytvoA�enA� dialogickA�ho spoleA?enstvA� (70 osobnostA�), kterA� se bude podA�let na tvorbA� a reflexi portA?lu WebDialog a kterA� je postupnA� vytvA?A�eno lidmi zA�univerzitnA�ho (40 osobnostA�), nadaA?nA�ho, umA�leckA�ho a mediA?lnA�ho svA�ta (po 10 osobnostech). UniverzitnA� svA�t je vA�dialogickA�m spoleA?enstvA� zastoupen filosofy, theology, politology, psychology, sociology, ekonomy a teoretiky managementu a informatiky.

VA�kapitole a�zSetkA?nA� sA�osobnostmia�? bude mA�t kaA?dA? osobnost svA� osobnA� strA?nky, na kterA?ch pA�edstavA� sebe i svA� dA�lo a zhodnotA� pA�A�tomnou situaci naA?A� spoleA?nosti a navrhne svA� vize do budoucnosti zodpovA�zenA�m nA?sledujA�cA�ch otA?zek:

• Jak hodnotA�te pA�A�tomnou situaci naA?A� spoleA?nosti po dvaceti letech od zmA�ny politickA�ho systA�mu? JakA� jsou nejvA?A?nA�jA?A� problA�my tA�to spoleA?nosti a vA�A?em spoA?A�vajA� jejich pA�A�A?iny?
• JakA? je vize do budoucnosti, kA�jakA?m zmA�nA?m by mA�lo vA�naA?A� spoleA?nosti dojA�t a jakA? je vA�tA�chto procesech role lidA� zA�univerzit, nadacA� a neziskovA?ch organizacA� a lidA� zA�umA�leckA�ho a mediA?lnA�ho svA�ta?

2. PorozumA�nA� pA�A�tomnA�mu a hledA?nA� budoucA�ho – analA?zy a vize

VA�kapitole a�zPorozumA�nA� pA�A�tomnA�mu a hledA?nA� budoucA�hoa�? se dialogickA� spoleA?enstvA� pokusA� spoleA?nA� analyzovat naA?A� pA�A�tomnou situaci, pojmenovat nejvA?A?nA�jA?A� problA�my A?i krizovA� jevy souA?asnA�ho A?lovA�ka a spoleA?nosti a identifikovat jejich pA�A�A?iny. Na zA?kladA� tA�chto analA?z se budeme snaA?it formulovat vize do budoucnosti a vyjasnit, jakA? vA�tA�chto procesech mA?A?e bA?t role lidA� zA�univerzit a nadacA� a lidA� zA�umA�leckA�ho a mediA?lnA�ho svA�ta.

VA�modelu celostnA�ho vA�dA�nA� se pokusA� dialogickA� spoleA?enstvA� o integrovanA�jA?A� pA�A�stup k poznA?nA� A?lovA�ka, svA�ta a spoleA?nosti vA�nA?sledujA�cA�ch podkapitolA?ch:

a. PorozumA�nA� pA�A�tomnA�mu

CA�lem je vytvoA�enA� spoleA?nA� analA?zy naA?A� pA�A�tomnosti na zA?kladA� jednotlivA?ch hodnocenA� A?lenA? dialogickA�ho spoleA?enstvA�, tj. zpracovA?nA� kritickA?ch analA?z, kterA� by mohly lA�pe rozumA�t krizA�m naA?A� spoleA?nosti.

b. HledA?nA� budoucA�ho

CA�lem je hledA?nA� novA?ch cest a perspektiv do budoucnosti na zA?kladA� vzA?jemnA�ho dialogu ke spoleA?nA?mA�tA�matA?m: Povaha hodnot a jejich vA?znam pro spoleA?nost, UniversA?lnost lidskA?ch prA?v, Svoboda a odpovA�dnost, Normalita a autentiA?nost, Komunikace a lidskA� spoleA?enstvA�, SpotA�eba a zisk, VolnA? trh a obecnA? prospA�ch, VeA�ejnost a elity ve spoleA?nosti, Krize a zmA�na.

3. Inspirace minulA?m

CA�lem kapitoly a�zInspirace minulA?ma�? je zpA�ehlednit dA�jiny evropskA�ho myA?lenA� a celostnA�ho pA�A�stupu ke vzdA�lanosti a vzdA�lA?vA?nA� vA�jednotlivA?ch podkapitolA?ch:

a. TA�mata

VA�podkapitole a�zTA�mataa�? budou zpracovA?ny texty ke spoleA?nA?m tA�matA?m zA�dA�jiinA�ho pohledu.

b. VybranA� obory a autoA�i

VA�podkapitole a�zVybranA� obory a autoA�ia�? budou zpracovA?ny charakteristiky jednotlivA?ch oborA? (filosofie, theologie, politologie (politickA? filosofie a vA�da), psychologie a psychoterapie, sociologie, ekonomie, management a informatika), jejich dA�jiny a budou doporuA?eni vA?znamnA� autoA�i, kteA�A� budou zpracovA?ni vA�e-knihovnA�. VA�roce 2010 budou dokonA?eny strA?nky M. Bubera a K. Jasperse a vytvoA�eny portA?ly dalA?A�ch A?esti vA?znamnA?ch osobnostA�: PlatA?n, D. Bonhoeffer, S. Freud, M. Weber, J. M. Keynes aA� P. Drucker.

c. Bible a vA�ra

CA�lem podkapitoly a�zBible a vA�raa�? je pA�iblA�A?it biblickA� dA�jiny a rozdA�lnA� pA�A�stupy kA�pojetA� vA�ry a nA?boA?enstvA�. Texty StarA�ho a NovA�ho zA?kona budou pA�iblA�A?eny prostA�ednictvA�m knihy A?tenA� zA�bible od filosofa J. Sokola.

d. Literatura a umA�nA�

CA�lem podkapitoly a�zLiteratura a umA�nA�a�? je pA�iblA�A?it dA�jiny literatury a umA�nA� vA�kontextu dA�jin evropskA�ho myA?lenA�, zejmA�na dialogu mezi umA�nA�m a filosofiA�. PostupnA� budou zpracovA?ny portA?ly zhruba 100 autorA? zA�oborA? literatury, divadla, hudby, vA?tvarnA�ho aA� filmovA�m umA�nA�.

4. E-knihovna

CA�lem je postupnA� vytvoA�enA� informacA� zhruba o 300 doporuA?enA?ch autorech zA�filosofie a vybranA?ch vA�dnA�ch oborA? a o 100 autorech zA�dA�jin literatury a umA�nA� Ke kaA?dA�mu autorovi budou zpracovA?ny anotace (v rozsahu 10-15 stran), bibliografie, primA?rnA� a sekundA?rnA� literatura, odkazy na jinA� seriA?znA� informaA?nA� zdroje, audio a video. Podle moA?nostA� autorskA?ch prA?v budou zpA�A�stupnA�ny vybranA� texty A?i dA�la. Na e-knihovnu bude navazovat samostatnA? slovnA�k tA�mat a pojmA?.

5. E-learning celostnA�ho vA�dA�nA�

CA�lem je vytvoA�enA� e-learningovA?ch vzdA�lA?vacA�ch programA? vA�systA�mu BeeWiser, kterA� budou navazovat na pA�edchA?zejA�cA� texty a e-knihovnu a budou zpracovA?ny ve tA�ech A?rovnA�ch nA?roA?nosti: pro stA�edoA?kolskA� studenty, pro vysokoA?kolskA� studenty a pro celoA?ivotnA� vzdA�lA?vA?nA� odbornA� veA�ejnosti. Na e-learningovA� programy budou navazovat interaktivnA� programy, zejmA�na pro potA�eby neziskovA?ch organizacA� a vzdA�lA?vA?nA� nadanA?ch dA�tA�.

6. DiskusnA� fA?ra a�� dialog s veA�ejnostA�

DiskusnA� fA?ra budou slouA?it jak pro odbornA� diskuse dialogickA�ho spoleA?enstvA� a dalA?A�ch odbornA�kA?, tak i pro dialog sA�veA�ejnostA�.

Bibliografie

VA�textu je uvA?dA�n pA�ipravovanA? vzdA�lA?vacA� a kulturnA� portA?l WebDialog, jehoA? adresa je: www.rozmluvy.cz, uA?ivatelskA� jmA�no: webdialog, heslo: cesta. VA�bibliografii jsou uvedeny pouze texty, zA�nichA? byly pouA?ity citace:

A. Anzenbacher, Asvod do etiky, Praha 1994.

M. BalabA?n, HebrejskA? vA�ra, Praha 1993.

M. BalabA?n, VA�ra a�� nebo osud?, Praha 1993.

M. BalabA?n, TA?zA?nA� po budoucA�m, Praha 1998.

Bible, Ex 3,14, Ex 32, Sk 17, 24-28, Mt 5, 3-10.

M. BlafkovA?: ObA?anskA? spoleA?nost: spory mezi generalisty, maximalisty a minimalisty, in: www.e-polis.cz, 2008.

D. Bonhoeffer, Na cestA� k svobodA�, Praha 1991.

M. Buber, JA? a Ty, 1923, Olomouc 1995.

P. Drucker, FungujA�cA� spoleA?nost, Praha 2004.

G. Durozoi, A. Roussel: FilozofickA? slovnA�k.

A. HavlA�A?ek, OtA?zka lidskA?ch a pA�irozenA?ch prA?v, in: www.rozmluvy.cz, 2010.

L. HejdA?nek, Budoucnost, a�znA?pada�? a povaha tvorby, in: Reflexe, A?. 22, 2001.

L. HejdA?nek, Filosofie a vA�ra, Praha 1997.

L. HejdA?nek: Hodnota a smrt, in: SetkA?nA� a odstup, Praha 2010.

L. HejdA?nek, Kapitoly zA�filosofickA� antropologie, in: Protestant, 1991.

L. HejdA?nek, MalA? A?vod do filosofie, 1972 (nepublikovanA? text).

L. HejdA?nek, LidskA? prA?va a filosofie, in: KA�esA?anskA? revue, 65, 1998, A?. 6.

L. HejdA?nek: NepA�edmA�tnost vA�myA?lenA� a ve skuteA?nosti, Praha 1999.

L. HejdA?nek, O potA�ebA� filosofickA�ho zaloA?enA� myA?lenky lidskA?ch prA?v, 2001 (separA?t).

L. HejdA?nek, ProblA�m normality zA�filosofickA�ho hlediska, 1970 (nepublikovanA? text).

K. Jaspers, Asvod do filosofie, Praha 1996.

E. LA�vinas, Etika a nekoneA?no, Praha 1994.

F. Nietzsche: O uA?itku a A?kodlivosti historie pro A?ivot, in: NeA?asovA� A?vahy, 1872.

B. Pascal, MyA?lenky, 1662.

E. RA?dl, DA�jiny filosofie, Praha 1932.

E. RA?dl, AstA�cha zA�filosofie, Praha 1969.

T. SedlA?A?ek, Ekonomie dobra a zla, Praha 2009.

M. Scheler, Formalismus vA�etice a materiA?lnA� etika hodnot, 1913.

OstatnA� podpA?rnA� texty:

Disputace sA�L.HejdA?nkem o jeho filosofii nepA�edmA�tnosti, in: Reflexe, A?. 28, 2006.

HledA?nA� lidskA?ch hodnot sluA?itelnA?ch sA�trvale udrA?itelnA?m A?ivotem, in: sbornA�k Josef VavrouA?ek a�� Na cestA� kA�trvalA� udrA?itelnosti, Nadace PartnerstvA�, 2005.

InteraktivnA� projekt TA�etA� role vysokA?ch A?kol a obA?anskA? spoleA?nost, NROS, 2008.

Konference FinancovA?nA� vA�dy a budoucnost A?eskA?ch nadacA�, HlA?vkova nadace, 2008.

Pravidla etickA�ho chovA?nA� nadacA�, in: www.donorsforum.cz.

ZA?kon o nadacA�ch a nadaA?nA�ch fondech A?. 227/1997 Sb.