HebrejskA? vA�ra a proroci Tanachu

(A?nor 2015)

1. Asvod

Snahou tohoto textu je pA�iblA�A?it obsah hebrejskA� bible, tedy A?idovskA�ho Tanachu,[1] abychom lA�pe porozumA�li a�� hebrejskA� vA�A�e a jejA�mu pojetA� nepA�edmA�tnA�ho boha, jehoA? jmA�no nesmA� bA?t vyslovovA?no. KA�esA?anstvA�, kterA� vzniklo vA�dobA� nadvlA?dy starovA�kA�ho A?A�ma, pA�evzalo Tanach jako souA?A?st svA� svatA� knihy Bible, sA�nA?zvem StarA? zA?kon. KatolickA? cA�rkev pA�evzala do svA�ho StarA�ho zA?kona nikoliv kanonizovanou verzi A?idovskA�ho Tanachu, ale A�eckA? pA�eklad hebrejskA?ch textA?, tzv. Septuagintu. Ta byla vytvoA�ena nA�kolik stoletA� pA�ed schvA?lenA�m tzv. PalestinskA�ho kA?nonu, kterA? vznikl aA? po dobytA� JeruzalA�ma A?A�many vA�roce 70 n. l. Podle rabA�nskA� tradice byl Tanach kanonizovA?n kolem roku 100 n. l.[2]

VA�textu je dA?raz poloA?en na knihy prorokA?, kterA� majA� vA�Tanachu vA?znamnA�jA?A� postavenA�, neA? je tomu vA�SeptuagintA�, kterA? vznikala pod vlivem A�eckA�ho pojetA� historie. PA�edevA?A�m se jednA? o knihy IzajA?A?, JeremjA?A? a Ezechiel. Ale podmA�nkou je znalost Tory, zejmA�na pak knih Exodus a Deuteronomium, jejichA? obsah je vA�tomto textu pouze struA?nA� nastA�nA�n.

ZA?vA�reA?nA� dvA� kapitoly jsou pak pokusem o formulaci pojetA� a vA?chodisek vA�ry souA?asnA�ho A?lovA�ka, kterA? vychA?zA� zA�odkazu a tradice hebrejskA� vA�ry, ale vA�intencA�ch filosofie nepA�edmA�tnosti L. HejdA?nka.

Text je urA?en pro internA� diskusi spoleA?enstvA� lidA� zA�okruhu portA?lu WebDialog a nemA�l by bA?t veA�ejnA� diskutovA?n, aby se zabrA?nilo A?patnA?m interpretacA�m a tA�m i moA?nA�mu zneuA?itA� myA?lenek tA�to filosofie.

2. Tanach neboli hebrejskA? bible

HebrejskA? Tanach a zA�nA�ho vzniklA? kA�esA?anskA? StarA? zA?kon jsou posvA?tnA� knihy abrahamovskA?ch nA?boA?enstvA� A?idA?, kA�esA?anA? a muslimA?.[3] Ve svA�m hebrejskA�m originA?lu se sestA?vA? zA�tA�chto zA?kladnA�ch knih:[4]

  1. Tora (a�zZA?kona�?, a�zUA?enA�a�?), oznaA?ovanA? podle poA?tu knih, kterA� obsahuje, nA�kdy jako ChumaA? (a�zPA�ticea�?); v kA�esA?anstvA� jsou tyto spisy oznaA?ovA?ny jako Pentateuch (pA�tikniA?A�);
  2. NebiA�m (a�zProrocia�?);
  3. KetA?bA�m (a�zSpisya�?).

Co ale znamenA? a mA�l by znamenat Tanach, resp. kA�esA?anskA? StarA? zA?kon, pro souA?asnA�ho A?lovA�ka, kterA? nenA� nA?boA?ensky orientovA?n? PA�edevA?A�m je to obraz tradice a jeden zA�koA�enA? evropskA� kultury a spolu sA�A�eckou filosofiA� i jeden zA�koA�enA? evropskA�ho zpA?sobu myA?lenA�. ZA?roveA? je to skvostnA� literA?rnA� dA�lo, kterA� nA?m otevA�rA? tA�ma vA�ry a niternosti, kterA� se nA?m ukazuje a vyjevuje, vA�tA?inou nepA�A�mo, vA�pA�A�bA�zA�ch a obrazech, nikoliv vA�pojmech a definicA�ch. TA�m na nA?s pA?sobA� obdobnA� jako poezie.

Vznik tohoto souboru textA? neboli knih je stejnA� problematickA? jako jeho struktura. ZA?kladnA� korpus Tanachu zA�ejmA� vznikl vA�tzv. a�zdeuteronomistickA� A?kolea�?, kterA? organizovala nA?boA?enskou reformu za vlA?dy krA?le JA?A?ijA?A?e a jeho potomkA? vA�letech 620-586 pA�. n. l. Tato reforma byla zahA?jena napsA?nA�m A?i objevenA�m knihy Deuteronomium neboli DebA?rA�m (a�zSlovaa�?), kdy byl objeven svitek Tory.[5] Pokud tomu tak bylo, pak se tito autoA�i podA�leli na svA�tskA� moci a vytvA?A�eli stA?tnA� nA?boA?enstvA�. Tato skupina autorA? a redaktorA?, kterA? navazuje na Deuteronomium, zpracovala texty NebiA�m (a�zProrocia�?), tedy knihy starA?A�ch prorokA? (RiA?A?nA�m): Jozue, SoudcA?, 1. a 2. kniha Samuelova, 1. a 2. kniha krA?lovskA?.[6] DA?le pak zA?klad pozdA�jA?A�ch prorokA? (AcharA?nA�m), tedy dvA� ze tA�A� knih a�zvelkA?ch prorokA?a�? (IzajA?A? a JeremjA?A?) a tA�i knihy zA�dvanA?cti a�zmalA?ch prorokA?a�? (A?mos, OzeA?A? a MicheA?A?).

DeuteronomistiA?tA� autoA�i, kteA�A� zpracovA?vajA� ve svA?ch knihA?ch mnoho starA?A�ch tradic, vytvA?A�ejA� a�zdA�jinnA? pA�A�bA�ha�? izraelskA�ho nA?roda, tzv. a�zsvatA� dA�jinya�?, a odklA?nA�jA� se od mA?tA? ostatnA�ch velkA?ch civilizacA�, kterA?mi jsou obklopeni. Knihy deuteronomistickA� A?koly vznikly pravdA�podobnA� aA? vA�babylonskA�m zajetA� A?i krA?tce po nA�m. Jak vznikly pA�edchA?zejA�cA� A?tyA�i knihy Tory je pA�edmA�tem dlouhodobA?ch sporA?, ale zA�ejmA� se jednalo o A?stnA� tradici a rA?znorodA� spisy a zlomky, kterA� byly aA? pozdA�ji pA�etvoA�eny, tedy vA�babylonskA�m zajetA� a po nA?vratu zA�nA�j. Spory o a�zpramenya�? jsou velmi nepA�ehlednA�, ale tA�i obdobA� tvorby Tanachu, kterA? byla a�� pA�ed babylonskA?m zajetA�m, bA�hem nA�ho a po nA?vratu, jsou velice rozdA�lnA? ve spoleA?enskA�m postavenA� i existenciA?lnA�m rozpoloA?enA� autorA? a redaktorA?.

Co je vA?ak podstatnA�, A?e vA�Tanachu jsou knihy NebiA�m zaA�azeny za Toru[7] a tvoA�A� a�zzvA�sta�? neboli a�zkA�rygmaa�? Tanachu. OstatnA� knihy jsou obrazy A?i pA�A�bA�hy kA�ToA�e a vzA?jemnA� se podmiA?ujA�.[8] ZA�toho vyplA?vA? zA?sadnA� role prorokA? a stA?le se opakujA�cA� zA?kladnA� pA�A�bA�h Tanachu, kdy Hospodin posA�lA? svA� proroky, ale krA?lovA� ani lid neslyA?A�, uchylujA� se k a�zmodlosluA?bA?ma�? a poruA?ujA� smlouvu sA�Hospodinem, uzavA�enou prostA�ednictvA�m MojA?A�A?e. Je vA?ak otA?zka, zda knihy starA?A�ch prorokA? (RiA?A?nA�m) byly A?A?elovA?m zdA?vodnA�nA�m, proA? doA?lo kA�zA?niku obou krA?lovstvA� a kA�babylonskA�mu zajetA�, kdyA? BA?h zaslA�bil otcA?m Izraele ochranu a poA?ehnA?nA�, tedy zA�dA?vodu nevA�rnosti IzraelitA? BoA?A� smlouvA�. Nebo zda se jednA? o hlubA?A� rozpor mezi vA�rou a nA?boA?enstvA�m.

VA�kaA?dA�m pA�A�padA� nejdA?leA?itA�jA?A� obdobA� pro vznik Tanachu jsou nA?boA?enskA� reformy vA�letech 722-586 pA�. n. l., zejmA�na pak vA�letech 620-586 pA�. n. l., kdy byl poprvA� zboA�en JeruzalA�mskA? chrA?m a elita nA?roda byla odvleA?ena do Babylonu. DA?le pak babylonskA� zajetA� vA�letech 598/586-538 pA�. n. l. a nA?vrat prvnA�ch uteA?encA?, stavba druhA�ho JeruzalA�mskA�ho chrA?mu vA�letech 520-515 pA�. n. l. a druhA? nA?vrat uteA?encA? zA�Babylonu pod vedenA�m EzdrA?A?e a NehemjA?A?e vA�roce 457 pA�. n. l.

3. Tora a�� Pentateuch

Tora (a�zZA?kona�?, a�zUA?enA�a�?) neboli Pentateuch (a�zPA�tikniA?A�a�?) se sestA?vA? zA�pA�ti knih a zA�pA�A�bA�hu sedmi lidA� a jejich potomkA?:

  • BerA�A?A�t (a�zNa poA?A?tkua�?) a�� Genesis (a�zZroda�?) a�� Gn
  • A�emA?t (a�zJmA�naa�?) a�� Exodus (a�zVyjitA�a�?) a�� Ex
  • VajjikrA? (a�zA zavolala�?) a�� Leviticus (a�zLevitskA?a�?) a�� Lv
  • Bemidbar (a�zNa pouA?tia�?) a�� Numeri (a�zA?A�slaa�?) a�� Nu
  • DebA?rA�m (a�zSlovaa�?) a�� Deuteronomium (a�zDruhA? zA?kona�?) a�� Dt.

Kniha BerA�A?A�t pojednA?vA? v prvnA�ch jedenA?cti kapitolA?ch o stvoA�enA� a potopA� v pA�A�bA�zA�ch Adama a Noeho. Zbytek knihy jsou pA�A�bA�hy Abrahama, IzA?ka, JA?koba a Josefa, kterA� nA?m ukazujA�, vA�A?em spoA?A�vA? abrahamovskA? vA�ra.

Kniha A�emA?t je vlastnA�m pA�A�bA�hem izraelskA�ho nA?roda sA�jeho mystA�riem pesachu neboli velikonoA?nA�ho hodu vA�EgyptA�.[9] Je to pA�A�bA�h MojA?A�A?e, kterA�ho Hospodin oslovil vA�hoA�A�cA�m keA�i a vyzval, aby vyvedl svA?j lid z otroctvA�. Pak mu na hoA�e SA�naj nejprve pA�edal desatero[10] a MojA?A�A? sepsal Knihu smlouvy. Nakonec dvakrA?t spoleA?nA� vytvoA�ili kamennA� desky a�� zA?kon a pA�ikA?zA?nA�.[11]

Kniha VajjikrA? je pokraA?ovA?nA�m popisu pA�edpisA? zA�pA�edchA?zejA�cA� knihy a obsahuje bez jakA�koliv narativity obA�tnA�, knA�A?skA� a oA?iA?A?ovacA� A�A?dy a zA?kon svatosti, ze kterA?ch si A?idA� nA?slednA� vA�rA?mci Talmudu vytvoA�ili 613 micvot.[12]

Kniha Bemidbar vA�prvnA� A?A?sti pokraA?uje v popisu pA�edpisA?, ale vA�dalA?A� A?A?sti obsahuje i pA�A�bA�hy putovA?nA� pouA?tA�, zejmA�na a�zreptA?nA� lidua�?, ale i takovA� obrazy, jako je ukamenovA?nA� A?lovA�ka, kterA? znesvA�til den odpoA?inutA� tA�m, A?e sbA�ral dA�A�vA�.[13] ZA?vA�r knihy je pA�A�pravou na vstup do ZaslA�benA� zemA�.

Kniha DebA?rA�m je vA�podstatA� zA?vA�reA?nou A�eA?A� MojA?A�A?e ke svA�mu nA?rodu pA�ed svojA� smrtA�, zatA�mco se A?idA� pA�ipravujA� vstoupit do ZemA� zaslA�benA�. Kniha obsahuje zejmA�na zopakovA?nA� desatera sA�vA?kladem prvnA�ho pA�ikA?zA?nA� a deuteronomickA? zA?konA�k, vA?etnA� poA?ehnA?nA� a zloA�eA?enA�.

4. NebiA�m a�� Proroci

DruhA? A?A?st hebrejskA�ho Tanachu, tedy NebiA�m (a�zProrocia�?) se sklA?dA? zA�osmi knih a dA�lA� se do dvou oddA�lA?, kde nA?zvy jednotlivA?ch knih jsou jiA? uvedeny podle StarA�ho zA?kona:[14]

1. RiA?A?nA�m (starA?A� proroci):

  • Jozue (Joz)
  • SoudcA? (Sd)
  • -2. Samuelova (1 S a 2 S)
  • -2. KrA?lovskA? (1 Kr a 2 Kr)

2. AcharA?nA�m (pozdA�jA?A� proroci):

  • IzajA?A? (Iz)
  • JeremjA?A? (Jr)
  • Ezechiel (Ez)
  • A�enA� A?sA?r (a�zDvanA?cta�?): OzeA?A? (Oz), JA?el (Jl), A?mos (Am), AbdijA?A? (Abd), JonA?A? (Jon), MicheA?A? (Mi), Nahum (Na), Abakuk (Abk), SofonjA?A? (Sf), Ageus (Ag), ZacharjA?A? (Za), MalachiA?A? (Mal).

Takto pojatA? celek prorockA?ch knih, kde prorok je chA?pA?n jako nA?stroj, kterA?m se Hospodin snaA?il celou dobu dA�jin nA?roda povolat svA?j lid na sprA?vnou cestu a napomA�nat ho, jasnA�ji ukazuje rozdA�ly i rozpory mezi abrahamovskou vA�rou, kterA? spoA?A�vA? vA�naslouchA?nA� a nA?sledovA?nA� HospodinovA?ch vA?zev, mojA?A�A?ovskA?m nA?boA?enstvA�m, kterA� spoA?A�vA? vA�dodrA?ovA?nA� smlouvy, kterou uzavA�el Hospodin se spoleA?enstvA�m Izrael, a uctA�vA?nA�m krA?le jako zA?stupce Boha na zemi, tedy pA�A�bA�hem krA?le Davida.

    BalabA?n kA�NebiA�m A�A�kA?: a�z a�� knihy, kterA� jsme si navykli nazA?vat historickA?mi (pod vlivem Septuaginty a jejA�ho uspoA�A?dA?nA� kA?nonu, tA� Septuaginty, kterA? vznikala pod vlivem A�eckA�ho pojetA� historie), prezentuje hebrejskA? kA?non jako prorockA� (napA�. Jozue) a�� to znamenA?, A?e v tzv. historickA?ch knihA?ch nejde pA�ednA� o historii ve smyslu jakA�hosi kronikA?A�skA�ho zA?znamu udA?lostA�, nA?brA? o konkrA�tnA� oslovenA� posluchaA?A? v tA� dobA�, kdy oni A?ili a rozhodovali se. Kniha Jozue nebytuje v jinA� rovinA� a dimenzi neA? vyslovenA� prorockA? kniha JeA?aja (= IzajA?A?). Bibli nejde o mrtvou historii, o to a�sjak to byloa�?, nA?brA? o zvA�st, kA�rygma, oslovujA�cA� hic et nunc a�� zde a teA?. A toto kA�rygmatickA� oslovenA� dA�lA? z mrtvA� historie (z a�sliterya�?) A?ivA� dA�jiny (organizovanA� a�sduchema�?).a�?[15]

      4.1. RiA?A?nA�m (starA?A� proroci)

      Knihy starA?A�ch prorokA?, kterA� zA�ejmA� vytvoA�ila deuteronomistickA? A?kola, jsou a�zsvatA?mi dA�jinamia�?, kde instituce krA?le a vA?bec monarchie je nazA�rA?na velmi negativnA�, na rozdA�l napA�. od soudobA?ch A?almA?, kde krA?l je zcela zA�ejmA� prostA�ednA�kem BoA?A� milosti. Ale takovA? byl model vA?ech okolnA�ch kultur a civilizacA�. Z celA� A�ady izraelskA?ch a judskA?ch krA?lA? jsou pozitivnA� hodnoceni jen tA�i: David, kterA? je vzorem krA?le, a ChizkijA?A? a JA?A?ijA?A?, kteA�A� se zasadili o nA?boA?enskA� reformy. Deuteronomium dokonce vA?raznA� omezilo krA?lova vA?sadnA� prA?va a poA?adovalo, aby dodrA?oval slova a naA�A�zenA� zA?kona a a�zjeho srdce se nevypA�nalo nad jeho bratrya�? (Dt 17,20).

      Kniha Jozue obsahuje pA�echod do zaslA�benA� zemA� pod vedenA�m Jozueho, dobA?vA?nA� Kenaanu a rozdA�lovA?nA� zemA� losem na podA�ly mezi jedenA?ct kmenA?. Kniha SoudcA? popisuje tu A?A?st dA�jin Izraele, kdy Izrael se jiA? usA�dlil v zaslA�benA� zemi Kenaanu, ale jeA?tA� nemA�l krA?le. Kniha hovoA�A� o 12 soudcA�ch v jednotlivA?ch, na sebe nenavazujA�cA�ch pA�A�bA�zA�ch, kdy o a�zvelkA?cha�? soudcA�ch se zmiA?uje podrobnA�ji: OtnA�el, EhA?d, Debora, GedeA?n, JiftA?ch a Samson. DA?leA?itA? je pA�A�bA�h soudce Samuela a krA?le Davida.

      Knihy Samuelovy navazujA� volnA� na knihu SoudcA? a popisujA� dA�jiny izraelskA�ho nA?roda pA�ed vznikem monarchie, pA?sobenA� poslednA�ho soudce Samuela, panovA?nA� prvnA�ho izraelskA�ho krA?le Saula a panovA?nA� krA?le Davida. LA�A?enA� knih SamuelovA?ch (a takA� KrA?lovskA?ch) zachytilo odliA?nA� soudy, jichA? se dostalo krA?lovskA� instituci vA�prA?bA�hu izraelskA?ch dA�jin.

      PA�A�bA�h soudce Samuela, kterA? je srovnatelnA? sA�Abrahamem a MojA?A�A?em, je pA�A�bA�hem proroka, kterA�ho Hospodin oslovil a vyvolil za svA�ho sluA?ebnA�ka. A�muel znamenA? hebrejsky a�zVyslyA?el BA?ha�?, protoA?e jeho narozenA� bylo stejnA� vymodlenA� jako narozenA� IzA?ka A?i Josefa. Samuel je poslednA�m prorokem, kterA? stA?l vA�A?ele svA�ho lidu. Izrael vA?ak zatouA?il mA�t krA?le jako pohanskA� nA?rody a marnA� jej Samuel varoval poukazem na nebezpeA?A� takovA�ho zA�A�zenA�. Hospodin vA?ak Samuelovi A�ekl: a�zUposlechni lid ve vA?em, co od tebe A?A?dajA�. VA?dyA? nezavrhli tebe, ale zavrhli mne, abych nad nimi nekraloval.a�?[16]

      Samuel je strA?A?ce BoA?A� smlouvy a varovnA? prst proti krA?lovstvA�, Saul je typem a�sneizraelskA�a�? zA?stupnA� (reprezentativnA�) boA?nosti (jako on budou pozdA�ji vystupovat tA�mA�A� vA?ichni sveroizraelA?tA� i nA�kteA�A� judA?tA� krA?lovA�. David je typem sluA?ebnA�ho krA?le, boA?nost omezujA�cA�, aA? negujA�cA�. Od nA�ho jde linie aA? kA�zaslA�benA�mu mesiA?A?skA�mu krA?li. I kdyA? David dvakrA?t tA�A?ce zhA�eA?A� (jednou s UriA?A?ovou A?enou BatA?ebou, podruhA� tA�m, A?e seA?etl lid), je vyzdviA?en jako vzor kajA�cnosti, obrA?cenA� a nA?pravy. VA?ichni nA?sledujA�cA� krA?lovA� budou hodnoceni podle toho, nakolik se pA�iblA�A?ili DavidovskA�mu ideA?lu.

      Knihy KrA?lovskA� popisujA� obdobA� od nA?stupu A�alomouna vA�roce 960 pA�. n. l.,[17] aA? do pA?du JeruzalA�ma vA�roce 587/6 pA�. n. l. VA�prvnA� knize je pA�A�bA�h proroka EliA?A?e (1K 17-21), vA�druhA� proroka ElA�A?i (2K 2-9). OpakujA�cA� se pA�A�bA�hy jsou obrazem toho, A?e lid je v moci svA�ho krA?le a jA�m je neustA?le svA?dA�n ke hA�A�chu. PA�A�bA�hy jsou plnA� sociA?lnA�ho bezprA?vA�, nA?boA?enskA� nevA�rnosti, modlosluA?by, nekajA�cnosti. Lid neustA?le tA�hne k tomu, aby si stavA�l rA?znA� svatynA� a klanA�l se rA?znA?m bohA?m.

      4.2. AcharA?nA�m (pozdA�jA?A� proroci)

      Knihy pozdA�jA?A�ch prorokA? jsou A?ivA� pA�A�bA�hy sA�velkou pravdA�podobnostA� skuteA?nA?ch lidA�, kteA�A� se stali HospodinovA?mi posly vA�tA?inou proti vlastnA� vA?li a kteA�A� byli nositeli myA?lenek formulovanA?ch vA�ToA�e a ve a�zsvatA?ch dA�jinA?cha�?.

      a�zCo je u prorokA? na prvnA� pohled nA?padnA�, je jejich kritika kultu a zuA�ivost, sA�nA�A? napadajA� synkretismus, tj. kenaanskA� vlivy, to, co nazA?vajA� a�sprostitucA�a�?. AvA?ak tato a�sprostitucea�? pA�edstavuje jednu zA�nejrozA?A�A�enA�jA?A�ch forem kosmickA� religiozity. KosmickA? religiozita, typickA? pro zemA�dA�lce, je pokraA?ovA?nA�m nejjednoduA?A?A� dialektiky posvA?tnA�ho, totiA? vA�ry, A?e boA?stvA� se ztA�lesA?uje A?i projevuje vA�kosmickA?ch pA�edmA�tech a rytmech.a�?[18] PrA?vA� tuto vA�ru pranA?A�ovali proroci jako modlA?A�stvA� a nakonec se jim podaA�ilo zbavit pA�A�rodu jakA�koli boA?skA� pA�A�tomnosti. a�zDesakralizace pA�A�rody, znehodnocenA� kultickA� aktivity, zkrA?tka ostrA� a naprostA� odmA�tnutA� kosmickA� religiozity, ale pA�edevA?A�m rozhodujA�cA� vA?znam pA�iA?A�tanA? duchovnA�mu obrozenA� jednotlivce skrze koneA?nA? nA?vrat kA�Hospodinovi, to byla odpovA�A? prorokA? na dA�jinnA� krize.a�?[19]

      Vlivem prorokA? nabyly dA�jinnA� udA?losti nA?boA?enskA�ho vA?znamu, pA�emA�nily se v a�znegativnA� theofaniea�?, vA�HospodinA?v a�zhnA�va�?. a�zTakto proroci poprvA� uznali hodnotu dA�jin. DA�jinnA� udA?losti majA� od tA�to chvA�le hodnotu samy vA�sobA�, nakolik jsou urA?ovA?ny vA?lA� BoA?A�. Hebrejci byli prvnA�, kdo odhalili vA?znam dA�jin jako epifanie Boha.a�?[20]

      Vedle pA�A�bA�hA? Abrahama, MojA?A�A?e, Samuela a Davida, kterA� pA�edstavujA� rA?znA� motivy a rozdA�lnA? tA�mata, jsou nejdA?leA?itA�jA?A�mi proroky IzajA?A?, JeremjA?A? a Ezechiel. Ve StarA�m zA?konA� je A?tvrtA?m velkA?m prorokem Daniel, ale tato kniha je vA�Tanachu zaA�azena do tA�etA� A?A?sti KetA?bA�m (a�zSpisya�?), protoA?e Daniel pA?sobil aA? ve 2. stol. pA�. n. l.

      RozdA�lenA� na a�zvelkA�a�? a a�zmalA�a�? proroky je podle M. BalabA?na nepA�imA�A�enA�, ponA�vadA? se jde spA�A?e o krA?tkost jejich textA?, nikoliv o vA?znam jejich osobnostA�. NapA�. IzajA?A? je spA�A?e literA?rnA� dA�lo, kterA� zapracovA?vA? vA?roky rA?znA?ch prorokA?. Proto Tanach nazA?vA? knihu a�zmalA?ch prorokA?a�? a�� A�enA� A?sA?r (a�zDvanA?cta�?).[21]

      Pro porozumA�nA� prorokA?m je dA?leA?itA�, vA�jakA� dobA� pA?sobili. VA�8. stol. pA�. n. l. to byli A?mos, OzeA?A?, IzajA?A? a MicheA?A?. VA�dobA� krA?le JA?A?ijA?A?e a jeho potomkA? pA?sobili JeremjA?A?, Nahum, Abakuk a SofonjA?A?. BA�hem babylonskA�ho exilu Ezechiel a DruhA? IzajA?A? a po nA?vratu zA�exilu Ageus, ZacharjA?A? a MalachiA?A?. NejistA? je datace u JA?ela, JonA?A?e a AbdijA?A?e.

      Pro porozumA�nA� dvA�ma hlavnA�m tA�matA?m prorokA?, kterA?mi byly nevA�rnost Izraele vA?A?i Hospodinovi a prosazovA?nA� prA?va a spravedlnosti jsou dA?leA?itA� knihy OzeA?A? a A?mos, jako pA�edzvA�st IzajA?A?e a JeremjA?A?e. VA�Talmudu, v traktA?tu Makot[22] se uA?A�, A?e BA?h dal MojA?A�A?ovi 613 pA�ikA?zA?nA�, David je zestruA?nil na jedenA?ct (A? 15), IzajA?A? na A?est (Iz 33,15-16), MicheA?A? na tA�i (Mi 6,8): a�zA?lovA�A?e, bylo ti oznA?meno, co je dobrA� a co od tebe Hospodin A?A?dA?: jen to, abys zachovA?val prA?vo, miloval milosrdenstvA� a pokornA� chodil se svA?m Bohema�?. A Abakuk na jedno (Ab 2,4), kde vA�pA�ekladu Bible kralickA� toto pA�ikA?zA?nA� znA�: a�zSpravedlivA? z vA�ry A?iv budea�?, a vA�pA�ekladu A?EP: a�zSpravedlivA? bude A?A�t pro svou vA�rnosta�?.

      MA�li bychom si uvA�domit, A?e na tA�chto a�zvyA?A?A�ch hodnotA?cha�? a varovA?nA�ch pA�ed zneuA?A�vA?nA�m a�zniA?A?A�ch hodnota�?, kterA� vychA?zejA� zA�naA?ich potA�eb, byla pA�edevA?A�m vytvoA�ena evropskA? kultura a civilizace.[23]

      5. JeA?ajA?hA? a�� IzajA?A?

      Kniha je rozdA�lena do pA�ti A?A?stA� a�� A. a�zHrozby a zaslA�benA�a�? (1-23),[24] B. a�zBudoucnost a pA�A�tomnosta�? (24-39), C. a�zHospodinA?v pomazanA?a�? (40-48), D. a�zHospodinA?v sluA?ebnA�ka�? (49-55) a E. a�zObnova JeruzalA�maa�? (56-66).

      Kniha IzajA?A? je vytvoA�ena ze tA�A� rozdA�lnA?ch textA?. a�zPrvnA� IzajA?A?a�? (1-39), kterA? pA?sobil vA�dobA� krA?le Achaza a ChizkijA?A?e, a�zDruhA? IzajA?A?a�? (40-55), kterA? pA?sobil vA�babylonskA�m zajetA�, a a�zTA�etA� IzajA?A?a�? (56-66) jsou vA?roky a texty rA?znA?ch autorA?. Text vA?ak nevznikl prostA?m spojenA�m tA�A� samostatnA?ch textA?, ale mnohem sloA?itA�ji jako vA?sledek jednotA�cA�ho redakA?nA�ho zpracovA?nA�.

      JeA?ajA?hA? znamenA? hebrejsky a�zHospodin je spA?saa�? a prA?vA� spA?sa a spravedlnost jsou A?stA�ednA� tA�mata knihy IzajA?A?: a�zv obrA?cenA� a ztiA?enA� bude vaA?e spA?sa, vA�klidu a dA?vA�A�e vaA?e vA�tA�zstvA�a�? (30), neboA? a�zspravedlnost vytvoA�A� pokoj, spravedlnost zajistA� klid a bezpeA?A� navA�kya�? (32). Ale a�znebudete-li stA?lA� ve vA�A�e, neobstojA�te!a�? (7) IzajA?A? varuje, A?e Hospodina je nutno hledat, dokud je blA�zko a chce se dA?t najA�t (55) a pA�edpovA�dA? HospodinA?v soud a pA�A�chod jeho sluA?ebnA�ka (49-55). Kniha IzajA?A? je i pA�es svA? a�zBA�da!a�? a pA�A�snA? varovA?nA� a�zradostnou zvA�stA�a�? a pA�inA?A?A� nadA�ji na a�znovA? A?ivota�?.

      A. a�zHrozby a zaslA�benA�a�? (1-23)

      VidA�nA� IzajA?A?e zaA?A�nA? slovy HospodinovA?mi, kterA? lkA? nad hA�A�A?nostA� a zlovA?lA� lidu: a�zOpustili Hospodina, SvatA�ho, Boha Izraele znevA?A?ili, odcizili se mu.a�? Hospodin nechce faleA?nA� modlitby a slavnosti, ale poA?aduje, aby se lidA� oA?istili, pA�estali pA?chat zlo a A?inili dobro, hledali prA?vo a pomA?hali sirotkA?m a vdovA?m. Pokud lidA� uposlechnou, pA�ijde odpuA?tA�nA�, vA�opaA?nA�m pA�A�padA� trest a zA?huba. JeruzalA�m bude oA?iA?tA�n, SijA?n bude vykoupen soudem a lidA� spravedlnostA�, ale zajdou ti, kdo opustili Hospodina (1,1-28). ModlosluA?ebnA�ci budou zahanbeni a SijA?n se stane cA�lem pronA?rodA?. PonA�A?en bude zpupnA? pohled A?lovA�ka a sehnuta bude lidskA? povA?A?enost, aA? pA�ijde a�zden HospodinA?va�?, kdy bude mA�t A?lovA�k a�zstrach pA�ed Hospodinema�? (1,29-31 a�� 2).

      V A?esterA�m a�zBA�da!a�? proti tA�m, kteA�A� nedbajA� Hospodinova zA?kona a zaA�izujA� se po svA�m, IzajA?A? A?toA?A� proti chamtivosti po majetku a bohatstvA�, neA?ctA� kA�Hospodinovu dA�lu, nepravosti a hA�A�chu, zamA�A?ovA?nA� dobra a zla, faleA?nA� moudrosti a sebejistotA� a proti podvodA?m a neA?ctA� ke spravedlnosti. a�zProto plane Hospodin hnA�vem proti svA�mu lidua�? a jeho nA?strojem bude vzdA?lenA? pronA?rod, kterA? pA�ivolA? (5). IzajA?A? prorokuje A?sty HospodinovA?mi zkA?zu a varuje: a�zNebudete-li stA?lA� ve vA�A�e, neobstojA�te!a�? (7). ZA?roveA? pA�edpovA�dA?, A?e se narodA� Immanuel (a�zS nA?mi BA?ha�?), spravedlivA? krA?l, kterA? pA�ivede pokoj a bude soudit spravedlivA� a rozhodovat podle prA?va. Nastane a�zsvornost vA�pA�A�rodA� i mezi lidmia�? (11).

      B. a�zBudoucnost a pA�A�tomnosta�? (24-39)

      Pro lidskou zvrA?cenost zajde zemA� i vA?echno na nA�: a�zHospodin vyplenA� zemi a zpustoA?A� ji, rozvrA?tA� jejA� tvA?A�nost a rozprA?A?A� jejA� obyvatele.a�? Konec bude neodvratnA?, nezachrA?nA� se ani krA?lovA�, ale vykoupenA� budou plesat. NepA�A�tel bude pokoA�en a nA?rody budou pA�ichA?zet, aby slavily Hospodinovy hody. a�zVA�onen den se bude A�A�kat: a�sHle, to je nA?A? BA?h. VA�nA�ho jsme sklA?dali nadA�ji, a on nA?s spasila�?a�? (24-25). VdA�A?nost vykoupenA?ch se projevA� jA?savA?m chvalozpA�vem na Hospodina: a�zStvoA�enA� opA�rajA�cA� se o tebe chrA?nA�A? pokojem, pokojem, neboA? vA�tebe doufA?a�? (26).

      Hospodin varuje pA�ed marnA?mi nadA�jemi, kdy lid neposlouchA? HospodinA?v zA?kon a spolA�hA? se na a�zA?tisk a pA�evrA?cenosta�?, neboA? a�zv obrA?cenA� a ztiA?enA� bude vaA?e spA?sa, vA�klidu a dA?vA�A�e vaA?e vA�tA�zstvA�a�? a a�zHospodin je Bohem prA?vaa�? (30). Budoucnost bude ve znamenA� krA?lovstvA� spravedlnosti a prA?va a pA?sobenA�m ducha svatA�ho dojde kA�pA�ehodnocenA� vA?ech hodnot: a�zSpravedlnost vytvoA�A� pokoj, spravedlnost zajistA� klid a bezpeA?A� navA�kya�? (32). Pro JeruzalA�m nastane novA? A?ivot, neboA? Hospodin je soudce, zA?konodA?rce a krA?l, a svA?j lid spasA� (33).

      C. a�zHospodinA?v pomazanA?a�? (40-48)

      ZajatA�mu lidu je ohlA?A?en konec zajetA� a je ujiA?tA�n stA?lostA� BoA?A�ho slova: a�zPanovnA�k Hospodin pA�ichA?zA� sA�mocA�, jeho paA?e se ujme vlA?dy.a�? Moc a moudrost Hospodina A?lovA�k nevystihne, proto jej nelze ani zobrazit (40). Hospodin pA�edstavuje svA�ho tichA�ho a vA�rnA�ho sluA?ebnA�ka, svA�ho posla: a�zHle, uA? nastalo, co bylo zpoA?A?tku, teA? oznamuji novA� vA�ci.a�? Lid bA?val slepA? a nechtA�l vidA�t Hospodinovy cesty. NynA� jej Hospodin povede sA?m (42). Hospodin a�zpotvrzuje slovo svA�ho sluA?ebnA�ka, plnA� rozhodnutA� ohlA?A?enA� svA?mi poslya�?, aA� ohlaA?uje nA?vrat do JeruzalA�ma a stavbu novA�ho chrA?mu prostA�ednictvA�m svA�ho pastA?A�e KA?ra (44,24-28).

      D. a�zHospodinA?v sluA?ebnA�ka�? (49-55)

      Hospodin si svA�ho sluA?ebnA�ka utvA?A�A� uA? od nitra jeho matky a uA?inA� jej zA?kladem novA�ho Izraele: a�zA nynA� pravA� Hospodin, abych kA�nA�mu pA�ivedl JA?koba, byA? i nebyl shromA?A?dA�n Izraela�?, ve smyslu viditelnA�ho spoleA?enstvA� lidu a a�zneviditelnA�hoa�? spoleA?enstvA� vyvolenA?ch. SluA?ebnA�k bude dA?n za smlouvu lidu a pA�ivede vA�znA� ze vA?ech svA�tovA?ch stran. LA?ska Hospodina pA�edstihne i lA?sku mateA�skou. Hospodin povolal Abrahama a svoje zaslA�benA� naplnA� na jeho potomcA�ch. Jeho slovo je vA�A?nA� platnA�. Hospodin vyzA?vA? svA?j lid: a�zOde mne vyjde zA?kon a mA� prA?vo svitne vA?em lidem. MA? spravedlnost je blA�zko, mA? spA?sa vzejde, vA?echny lidi bude soudit mA? paA?e.a�? Proto smrtelnA�ho A?lovA�ka nenA� tA�eba se bA?t, zato vA?ak mocnA�ho Hospodina. Na lid tA�A?ce dolehl HospodinA?v hnA�v, ale pohA?r rozhoA�A?enA� uA? je dopit (51).

      AA?koli sluA?ebnA�ka A?ekA? utrpenA�, pochopA� HospodinA?v zA?mA�r a bude nakonec vyvA?A?en. Jeho vzezA�enA� je znetvoA�enA�, ale mnohA� pronA?rody nad nA�m uA?asnou a porozumA� tomu, o A?em uslyA?A� (52). Byl nejpohrdanA�jA?A�m zA�lidA�, ale mA�l-li se stA?t zachrA?ncem druhA?ch, musel sluA?ebnA�k sestoupit aA? do jejich nejhlubA?A� bA�dy. Podoben obA�tnA�mu berA?nku, nechal na sebe vloA?it hA�A�ch druhA?ch a mlA?ky jej nesl. Svou posluA?nostA� pA�emohl sluA?ebnA�k klatbu neposluA?nosti, a proto jej A?ekA? oslavenA�: a�zTA�m, co zakusA�, zA�skA? mA?j spravedlivA? sluA?ebnA�k spravedlnost mnohA?m, jejich nepravosti on na sebe vezmea�? (53).

      Hospodina je vA?ak nutno hledat, dokud je blA�zko a chce se dA?t najA�t: a�zSvA�volnA�k aA? opustA� svou cestu, muA? propadlA? niA?emnostem svoje A?mysly: nechA? se vrA?tA� kA�Hospodinu, slituje se nad nA�m, kA�Bohu naA?emu, vA?dyA? odpouA?tA� mnoho.a�? Jeho cesty jsou jinA� neA? lidskA�: a�zMA� A?mysly nejsou A?mysly vaA?e a vaA?e cesty nejsou cesty moje, je vA?rok HospodinA?v.a�? Pokud tak lidA� uA?inA�, sA�radostA� vyjdou a budou a�zvedeni vA�pokojia�? (55).

      E. a�zObnova JeruzalA�maa�? (56-66)

      Hospodin pravA�: a�zDodrA?ujte prA?vo, jednejte spravedlivA�, protoA?e mA? spA?sa se uA? pA�iblA�A?ila, uA? se zjevuje mA? spravedlnost. Blaze A?lovA�ku, kterA? tak jednA?, a dbA? na to, aby neznesvA�coval den odpoA?inku.a�? A ti, kteA�A� se kA�Izraeli pA�ipojA�, zA�skajA� prA?vo synA? a dcer: a�zMA?j dA?m se bude nazA?vat domem modlitby pro vA?echny nA?rody.a�? Ale vyA?A�tA? tA�m, kdo by mA�li stA?t na strA?A?i a bA?t vA?dci lidu, A?e jsou spA�A?e jeho svA?dci: a�zA to jsou pastA?A�i! Bez zA?jmu a pochopenA�. VA?ichni jsou obrA?ceni kA�svA?m cestA?m, kaA?dA? za svA?m ziskem, odkudkolia�? (56).

      Hospodin objasA?uje svou pA�edstavu pokA?nA� a pA?stu: a�zRozevA�A�t okovy svA�vole, rozvA?zat jha, dA?t ujaA�menA?m volnost, kaA?dA� jho rozbA�t.a�? NeboA? a�zbudeA?-li A?tA�drA? kA�hladovA�mu a nasytA�A? ztrA?penA�ho, vzejde ti vA�temnotA� svA�tlo a tvA?j soumrak bude jako poledne.a�? I den odpoA?inku pA�edpoklA?dA?, A?e se A?lovA�k vzdA? svA?ch zA?lib a nalezne svou rozkoA? vA�Hospodinu (58).

      Nepravost znemoA?A?uje lidu nA?vrat kA�Hospodinu, proto se lid marnA� ohlA�A?A� po pomoci: a�zJsou to prA?vA� vaA?e nepravosti, co vA?s oddA�luje od vaA?eho Boha, vaA?e hA�A�chy zahalily jeho tvA?A� pA�ed vA?mi, proto neslyA?A�.a�? ProtoA?e a�znikdo nevolA? po spravedlnosti, nikdo se nezastA?vA? pravdy. DoufajA� vA�nicotu a A?alebnA� mluvA�, plodA� trA?penA� a rodA� niA?emnosti. Cestu pokoje neznajA�, nenA� prA?va vA�jejich stopA?ch. DA�lajA� si kA�ivolakA� cesty, kdo se jimi ubA�rA?, nepoznA? pokoj.a�? A a�zproto se vzdA?lilo od nA?s prA?vo, nedosahuje kA�nA?m spravedlnost. A?ekA?me na prA?vo, ale A?A?dnA� tu nenA�, na spA?su, a ta se vzdA?lila od nA?s. A pravda klopA?tA? po nA?mA�stA� a co je sprA?vnA�, nemA?A?e vstoupit.a�? KdyA? tu nebyl nikdo, kdo by zjednal nA?pravu, zjednal ji Hospodin sA?m svou bohatA?rskou silou: a�zPravda vyprchala, koA�istA� stane se ten, kdo varuje zlA�ho, Hospodin to vA?ak vidA� a je zlA� vA�jeho oA?A�ch, A?e nenA� A?A?dnA�ho prA?va.a�? Proto se Hospodin a�zodA�l rouchem pomsty, jako plA?A?tA�m zahalil se rozhorlenA�m.a�? Ale Hospodin jako vykupitel pA�ijde a uzavA�e smlouvu sA�tA�mi, na kterA?ch spoA?A�vA? jeho duch, a�zod nynA�jA?ka aA? na vA�kya�? (59).

      ZemA� je zahalena vA�temnotu, ale Hospodin je svA�mu lidu svA�tlem, za nA�mA? pA?jdou i pronA?rody. Bude-li Hospodin svA�tlem svA�ho lidu, zmA�nA� se od zA?kladA? celA? jeho A?ivot: a�zZa dohlA�A?itele ti dA?m pokoj a za popohA?nA�A?e spravedlnosta�? (60). Ve svA� bA�dA� koneA?nA� lid poznal, A?e Hospodin je jeho Otcem a A?e vA�tA?A� lA?sku nikde jinde nenajde: a�zHospodine, tys nA?A? Otec, nA?A? vykupitel odedA?vna, to je tvA� jmA�no. ProA? jsi nA?s nechal, Hospodine, zbloudit zA�tvA?ch cest? Zatvrdil jsi naA?e srdce, aby se tA� nebA?lo. NavraA? se kvA?li svA?m sluA?ebnA�kA?ma�? (63). I hory se potA?cely, kdyA? se Hospodin zjevil svA�mu lidu, pA�esto lid touA?A� po jeho blA�zkosti, neboA? nenA� jinA? bA?h, kterA? a�zuA?inil nA�co pro toho, kdo na nA�j A?ekA?.a�? Proto lid prosA�: a�zNebuA? uA? tak rozlA�cen, Hospodine, naA?i nepravost uA? nikdy nepA�ipomA�nej. ProsA�me, hleA?, vA?ichni jsme tvA?j lid. CoA?pak mA?A?eA? vzhledem kA�tomu, Hospodine, pA�emA?hat se, zA?stat zticha a tolik nA?s poniA?ovat?a�? (64).

      Hospodin stvoA�A� novA� nebe a novou zemi, aby lid mohl A?A�t vskutku novA?m A?ivotem: a�zDA�A�ve neA? zavolajA�, jA? odpovA�m, budou jeA?tA� mluvit a jA? je uA? vyslyA?A�m. Nikdo nebude pA?chat zlo a A?A�A�it zkA?zu na celA� mA� svatA� hoA�e, pravA� Hospodina�? (65). SA�vyvA?A?enA?m Hospodinem, StvoA�itelem vA?eho, nemA?A?e A?lovA�k jednat podle svA?ch choutek. Hospodin pravA�: a�zOni si vyvolujA� vlastnA� cesty, jejich duA?e si libuje vA�ohyzdnA?ch modlA?ch. JA? zase vyvolA�m jejich zvA?li a uvedu na nA�, A?eho se lekajA�, protoA?e jsem volal, a nikdo neodpovA�dal, mluvil jsem, a nikdo neposlouchal. DopouA?tA�li se toho, co je zlA� vA�mA?ch oA?A�ch a volili to, co se mi nelA�bA�.a�? Proto a�zslyA?te slovo Hospodinovo, vy, kdo se tA�esete pA�i jeho slovu! Hlas Hospodina, jenA? odplA?cA� svA?m nepA�A?telA?m za to, co spA?chali.a�? NeboA? a�zohnA�m a meA?em povede Hospodin soud sA�veA?kerA?m tvorstvem.a�? Na novA� zemi bude i novA? lid a nebude uA? nepA�A?telstvA� mezi lidmi.

      6. JirmejA?hA? a�� JeremjA?A?

      Kniha JeremjA?A? je rozdA�lena do tA�A� A?A?stA� a�� A. a�zVA?roky proti Judskua�? (1-25),[25] B. a�zO JeremjA?A?ovA� A?innosti a utrpenA�a�? (26-45), C. a�zVA?roky proti pronA?rodA?ma�? (46-51). Kapitolu 52 tvoA�A� dodatek o osudu poslednA�ho judskA�ho krA?le SidkijA?A?e.

      Kniha IzajA?A? je knihou vA?rokA?, varovA?nA� a proroctvA�. Kniha JeremjA?A? je zA?roveA? i pA�A�bA�hem konkrA�tnA�ho A?lovA�ka, kterA? vA�sobA� spojuje pA�A�bA�h Abrahama a MojA?A�A?e. JirmejA?hA? znamenA? vA�hebrejA?tinA� a�zBohem povA?A?enA?a�? a kniha JeremjA?A? je pA�A�bA�hem proroka se vA?A� jeho a�zvyvolenostA�a�?, ale i utrpenA�m a pronA?sledovA?nA�m, kdy lid zatvrzele odmA�tA? Hospodinovy posly.[26] AsstA�ednA� myA?lenkou knihy JeremjA?A? je vA�ra zaloA?enA? na a�zA?istotA� srdcea�?, neboA? a�znejA?skoA?nA�jA?A� ze vA?eho je srdce a nevylA�A?itelnA�. Kdopak je znA?? JA? Hospodin zpytuji srdce a zkoumA?m ledvA�, jA? kaA?dA�mu splatA�m podle jeho cesty, podle ovoce jeho skutkA?a�? (17). LidA� naleznou Hospodina, pokud ho budou hledat a dotazovat se ho a�zcelA?m svA?m srdcema�? (29). Srdce je pro JeremjA?A?e vyjA?dA�enA�m vnitA�nA�ho A?ivota a zakotvenosti, kdy vA�hlubinA?ch vlastnA�ho nitra se setkA?vA?me sA�Hospodinem a naslouchA?me jeho vA?zvA?m.

      JeremjA?A? pA�edpovA�dA?, A?e Hospodin uzavA�e se svA?m lidem novou smlouvu, kterou vepA�A?e do jejich srdcA�: a�zSvA?j zA?kon jim dA?m do nitra, vepA�A?i jim jej do srdcea�? (31). Hospodin slibuje JeremjA?A?ovi, A?e pA�ivede Izrael zpA�t ze zajetA�: a�zBudou mA?m lidem a jA? jim budu Bohem. DA?m jim jedno srdce a jednu cestu, aby se mA� bA?li po vA?echny dny, aby dobA�e bylo jim i jejich synA?m po nich. UzavA�u sA�nimi smlouvu vA�A?nou, A?e uA? jim nepA�estanu prokazovat dobro. Do jejich srdcA� dA?m bA?zeA? pA�ede mnou, aby ode mne neodstupovalia�? (32).

      A. a�zVA?roky proti Judskua�? (1-25)

      AA?koli lid okusil Hospodinovu moc i lA?sku, nerozumnA� se od nA�ho odvracA� kA�nicotnA?m modlA?m, kterA� jsou neuA?iteA?nA� jako rozpukanA� cisterny: a�zKnA�A?A� se nezeptali: a�sKde je Hospodin?a�? Nepoznali mA�, kdo se obA�rajA� zA?konem, pastA?A�i mi byli nevA�rnA�, proroci prorokovali skrze Baalaa�? (2). Hospodin vyzA?vA? svA?j lid: a�zBudeA?-li pA�A�sahat: a�sJakoA?e A?iv je Hospodina�? a dbA?t pravdy, soudu a spravedlnosti, pak si budou jeho jmA�nem A?ehnat pronA?rody a budou se jA�m chlubit.a�? BA�da vA?ak lidu, neodvrA?tA�-li se od svA� zvrA?cenA� cesty, stihne jej neodvratnA? trest: a�zOd severu pA�ivedu zlo a velikou zkA?zu.a�? JeremjA?A? slyA?A� Hospodinovo rozhodnutA� a vidA� hrA?zy, kterA� se pA�ivalA� na jeho lid i celou zemi (4).

      a�zSlovo, kterA� se stalo od Hospodina kA�JeremjA?A?ovi: a�sJestliA?e napravA�te svA� cesty a svA� skutky, budete-li mezi sebou zachovA?vat prA?vo, nebudete-li utlaA?ovat bezdomovce, sirotka a vdovu, nebudete-li na tomto mA�stA� prolA�vat nevinnou krev a nebudete-li chodit ke svA� A?kodA� za jinA?mi bohy, pak vA?s nechA?m pA�ebA?vat na tomto mA�stA�, vA�zemi, kterou jsem dal vaA?im otcA?m na vA�ky vA�kA?.a�? Jinak odmrA?tA� Hospodin svA?j lid od svA� tvA?A�e (7).

      JeremjA?A? obviA?uje lid zA�poruA?enA� smlouvy, kterou Hospodin uzavA�el sA�jejich pA�edky: a�zProklet buA? kaA?dA?, kdo neposlouchA? slova tA�to smlouvya�? (12). JeremjA?A? se stA?vA? viditelnA?m znamenA�m pro svA?j lid. Varuje, A?e lidA� A?ijA� podle svA�ho zarputilA�ho a zlA�ho srdce a neposlouchajA� Hospodina, kterA? je uvrhne do zajetA� vA�cizA� zemi (16). Juda je vA?ak zatvrzelA? ve svA�m hA�A�chu a Hospodin pravA�: a�zProklet buA? muA?, kterA? doufA? vA�A?lovA�ka, opA�rA? se o pouhA� tA�lo aA�srdcem se odvracA� od Hospodina. PoA?ehnA?n buA? muA?, kterA? doufA? vA�Hospodina.a�? NeboA? a�znejA?skoA?nA�jA?A� ze vA?eho je srdce a nevylA�A?itelnA�. Kdopak je znA?? JA? Hospodin zpytuji srdce a zkoumA?m ledvA�, jA? kaA?dA�mu splatA�m podle jeho cesty, podle ovoce jeho skutkA?a�? (17).

      BabylA?nskA� vojsko se blA�A?A� a odpor je beznadA�jnA?. JeremjA?A? vyzA?vA? krA?le i lid, aby se dobrovolnA� vzdali. Askolem krA?lA? bylo dodrA?ovat HospodinA?v zA?kon, soudit podle prA?va a zastA?vat se utiA?tA�nA?ch. Za to, A?e to vA?e neA?inili, stihne je trest (21). Hospodin A?sty JeremjA?A?ovA?mi nabA?dA? krA?le: a�zUplatA?ujte prA?vo a spravedlnost, vysvobozujte oloupenA�ho zA�rukou utiskovatele, netA?rejte bezdomovce, sirotka a vdovu, nedopouA?tA�jte se nA?silA�, neprolA�vejte na tomto mA�stA� nevinnou kreva�? (22).

      B. a�zO JeremjA?A?ovA� A?innosti a utrpenA�a�? (26-45)

      JeremjA?A? mA? na mysli i vzdA?lenA� vA�babylonskA�m zajetA� a ukazuje jim na spolehlivou nadA�ji, kdy jim Hospodin vzkazuje: a�zTo, co sA�vA?mi zamA?A?lA�m, znA?m jen jA? sA?m, je vA?rok HospodinA?v, jsou to myA?lenky o pokoji, nikoli o zlu: chci vA?m dA?t nadA�ji do budoucnosti. Budete mA� volat a chodit ke mnA�, modlit se ke mnA� a jA? vA?s vyslyA?A�m. Budete mA� hledat a naleznete mA�, kdyA? se mne budete dotazovat celA?m svA?m srdcema�? (29).

      Hospodin dA?vA? svA�mu lidu nadA�ji: a�zHle, pA�ichA?zejA� dny, je vA?rok HospodinA?v, A?e zmA�nA�m A?dA�l svA�ho lidu, Izraele i Judy, a pA�ivedu je zpA�t do zemA�, kterou jsem dal jejich otcA?m. A obsadA� ji.a�? AstA�A?nA?mi slovy ujiA?A?uje Hospodin svA?j lid, A?e jeho A?dA�l zmA�nA�: a�zBudete mA?m lidem a jA? vA?m budu Bohem.a�? Ale a�zHospodinA?v planoucA� hnA�v se neodvrA?tA�, dokud nevykonA? a nesplnA� zA?mA�ry jeho srdce. VA�poslednA�ch dnech to pochopA�tea�? (30).

      Hospodin uzavA�e se svA?m lidem novou smlouvu, kterou vepA�A?e do jejich srdcA�: a�zSvA?j zA?kon jim dA?m do nitra, vepA�A?i jim jej do srdce. Budu jim Bohem a oni budou mA?m lidem. UA? nebude uA?it kaA?dA? svA�ho bliA?nA�ho a kaA?dA? svA�ho bratra: a�sPoznA?vejte Hospodina!a�? VA?ichni mA� budou znA?t, od nejmenA?A�ho do nejvA�tA?A�ho zA�nich, je vA?rok HospodinA?v. OdpustA�m jim jejich nepravost a jejich hA�A�ch uA? nebudu pA�ipomA�nat.a�? Ale zA?roveA? Hospodin varuje: a�zJestliA?e budou zmA�A�ena nebesa nahoA�e a prozkoumA?ny zA?klady zemA� dole, i jA? zavrhnu vA?echno potomstvo Izraele kvA?li vA?emu, A?eho se dopustili, je vA?rok HospodinA?va�? (31).

      JeremjA?A? pA�ipomA�nA? dA�A�vA�jA?A� spA?snA� A?iny Hospodinovy a lkA?, A?e mA�sto padne do rukou BabylA?A?anA?. Hospodin jeho obavy potvrzuje, JeruzalA�m padne pro hA�A�ch lidu, ale lid se vrA?tA� ze zajetA�, aA? si odpykA? trest: a�zPA�ivedu je zpA�t na toto mA�sto a usadA�m je vA�bezpeA?A�. Budou mA?m lidem a jA? jim budu Bohem. DA?m jim jedno srdce a jednu cestu, aby se mA� bA?li po vA?echny dny, aby dobA�e bylo jim i jejich synA?m po nich. UzavA�u sA�nimi smlouvu vA�A?nou, A?e uA? jim nepA�estanu prokazovat dobro. Do jejich srdcA� dA?m bA?zeA? pA�ede mnou, aby ode mne neodstupovalia�? (32).

      Ve tA�etA� A?A?sti a�zVA?roky proti pronA?rodA?ma�? (46-51) popisuje JeremjA?A? zA?nik pronA?rodA?, zejmA�na pak Babylonu. V a�zDodatkua�? je struA?nA� shrnutA� vlA?dy krA?le SidkijA?A?e a popis jeho tragickA�ho konce, dobytA� JeruzalA�ma, vypA?lenA� a vyplenA�nA� Hospodinova domu babylonskA?m krA?lem Nebukadnesarem a odvedenA� vybranA?ch lidA� do zajetA�. Kniha konA?A� pA�A�bA�hem krA?le JA?jakA�na.

      7. JechezkA�l a�� Ezechiel

      Kniha Ezechiel je rozdA�lena do dvou A?A?stA� a�� a�zSoud a milosta�? (1-39)[27] a a�zNovA? JeruzalA�m (40-48).

      Kniha Ezechiel obsahuje vA?roky a nA�kolik vyprA?vA�nA� ze A?ivota a pA?sobenA� proroka Ezechiela, kterA? pochA?zel z knA�A?skA� rodu a byl odveden vA�roce 598 pA�i prvnA� deportaci do zajetA� v Babylonii. Babylon byl neA?istA? zemA�, kde se nedal provozovat kult a mA�sto chrA?mu zaujala nA?boA?enskA? A?kola, ze kterA� se postupem A?asu stala synagA?ga. Proto Ezechiel vyhlaA?uje, A?e nezA?leA?A� na tom, kde vA�A�A�cA� uctA�vA? Hospodina, zA?leA?A� vA?ak na tom, jakA? je jeho vnitA�nA� A?ivot a jeho chovA?nA� kA�bliA?nA�mu. Nikdo se nesmA� vymlouvat, A?e trpA� za druhA�ho, a kaA?dA? ponese nA?sledky vlastnA�ch A?inA? (18,1-9): a�zI stalo se ke mnA� slovo Hospodinovo: a�sCo si myslA�te, kdyA? A�A�kA?te o izraelskA� zemi toto pA�A�slovA�: a�sOtcovA� jedli nezralA� hrozny a synA?m trnou zuby?a�? JakoA?e jsem A?iv, je vA?rok PanovnA�ka Hospodina, toto pA�A�slovA� se uA? nebude mezi vA?mi v Izraeli A�A�kat. Hle, mnA� patA�A� vA?echny duA?e; jak duA?e otcova, tak duA?e synova jsou mA�. ZemA�e ta duA?e, kterA? hA�eA?A�. Je-li nA�kdo spravedlivA? a jednA? podle prA?va a spravedlnosti, nehoduje na horA?ch a nepozvedA? oA?i k hnusnA?m modlA?m izraelskA�ho domu, neposkvrA?uje A?enu svA�ho bliA?nA�ho a nepA�ibliA?uje se k A?enA� v A?ase jejA� neA?istoty, nikoho neutiskuje, dluA?nA�kovi vracA� jeho zA?stavu, nikoho neodA�rA?, hladovA�mu dA?vA? svA?j chlA�b a nahA�ho pA�ikrA?vA? rouchem, nepA?jA?uje lichvA?A�sky a nebere A?rok, odvracA� se od bezprA?vA�, vykonA?vA? pravdivA? soud mezi muA?em a muA?em, A�A�dA� se mA?mi naA�A�zenA�mi, zachovA?vA? mA� A�A?dy a jednA? vA�rnA�, takovA? spravedlivA? jistA� bude A?A�t, je vA?rok PanovnA�ka Hospodina.a�?a�?

      ObdobnA� jako JeremjA?A? ohlaA?uje vykoupenA� Izraele a uzavA�enA� novA� smlouvy, zahrnujA�cA� vlastnA� novA� stvoA�enA�.[28] ZA�jeho proroctvA� vA?ak zA?roveA? vyzaA�uje touha po obnovenA� chrA?mu a kultu.

      Knihu Ezechiel je takA� moA?nA� rozdA�lit do tA�A� tematickA?ch A?A?stA�: vA?roky proti Judsku (1-24), vA?roky proti nA?rodA?m (25-32) a ohlA?A?enA� spA?sy pro Izrael (33-48), kde kap. 33-39 je ve StarA�m zA?konA� nazvA?na a�zObnova lidua�?. Kap. 33 rekapituluje hlavnA� tA�mata sekce 1-24 a klade otA?zku: a�zJak budeme moci pA�eA?A�t?a�? Kap. 34-37 jsou odpovA�dA� na tuto otA?zku a vA�kap. 38-39 Ezechiel popisuje eschatologickou bitvu mezi BoA?A�m lidem a jeho mA?tickA?m nepA�A�telem, GA?gem ze zemA� MagA?g.

      a�zObnova lidua�? (33-39)

      Prorok je ustanoven a�zstrA?A?cem izraelskA�ho domua�? a je povinen varovat hA�A�A?nA�ka, jinak ponese sA?m odpovA�dnost za jeho krev: a�zA?eknu-li o svA�volnA�kovi: a�sSvA�volnA�ku, zemA�eA?,a�? a ty bys nepromluvil a nevaroval ho pA�ed jeho cestou, ten svA�volnA�k zemA�e za svou nepravost, ale za jeho krev budu volat k odpovA�dnosti tebe. JestliA?e budeA? svA�volnA�ka varovat pA�ed jeho cestou, aby se od nA� odvrA?til, ale on se od svA� cesty neodvrA?tA�, zemA�e pro svou nepravost, ale ty jsi svou duA?i vysvobodil.a�?

      KaA?dA? bude pykat za svA?j hA�A�ch, ale mA? nadA�ji, obrA?tA�-li se: a�zOdvrA?tA�-li se spravedlivA? od svA� spravedlnosti a dopustA� se bezprA?vA�, zemA�e pro nA�. A odvrA?tA�-li se svA�volnA�k od svA�vole a bude jednat podle prA?va a spravedlnosti, dA�ky tomu bude A?A�t. Vy vA?ak A�A�kA?te: a�sPanovnA�kova cesta nenA� sprA?vnA?.a�? KaA?dA�ho z vA?s, dome izraelskA?, budu soudit podle jeho cest!a�?

      MarnA� se lid dovolA?vA? Abrahama. Svou nevA�rou vA?A?i Hospodinu na sebe pA�ivodil neodvratnA? trest: a�zProto jim A�ekni: Toto pravA� PanovnA�k Hospodin: ProtoA?e jA�te maso s krvA�, zvedA?te oA?i ke svA?m hnusnA?m modlA?m a prolA�vA?te krev, byste mA�li obdrA?et tuto zemi?a�? a�zPoslouchajA� tvA? slova, ale podle nich nejednajA�. V A?stech majA� horoucA� slova o tom, co udA�lajA�, ale jejich srdce tA�hne za jejich mrzkA?m ziskem. a�� AA? to pA�ijde, a uA? to nadchA?zA�, poznajA�, A?e byl mezi nimi proroka�? (33).

      PastA?A�i Izraele nedbajA� o svA�A�enA? lid, ale sledujA� vlastnA� prospA�ch. Hospodin se proto svA�ho lidu ujme sA?m a pastA?A�e poA?ene kA�odpovA�dnosti. Hospodin se nad svA?m lidem slituje a dA? mu vA�rnA�ho pastA?A�e, novA�ho Davida. NavA�c sA�nimi uzavA�e smlouvu pokoje: a�zBudete mA?mi ovcemi, ovcemi, kterA� jA? pasu, vy lidA�, a jA? vA?m budu Bohem, je vA?rok PanovnA�ka Hospodinaa�? (34).

      Pro svA� svatA� jmA�no Hospodin svA?j lid oA?istA� od jeho nepravostA� a uchrA?nA� jej novA?ch nevA�rnostA� darem novA�ho srdce a novA�ho ducha: a�zPokropA�m vA?s A?istou vodou a budete oA?iA?tA�ni; oA?istA�m vA?s ode vA?ech vaA?ich neA?istot a ode vA?ech vaA?ich hnusnA?ch model. A dA?m vA?m novA� srdce a do nitra vA?m vloA?A�m novA�ho ducha.A� OdstranA�m z vaA?eho tA�la srdce kamennA� a dA?m vA?m srdce z masa. VloA?A�m vA?m do nitra svA�ho ducha; uA?inA�m, A?e se budete A�A�dit mA?mi naA�A�zenA�mi, zachovA?vat moje A�A?dy a jednat podle nich. Pak budete sA�dlit v zemi, kterou jsem dal vaA?im otcA?m, budete mA?m lidem a jA? vA?m budu Bohema�? (36).

      Na sklonku dnA? pA�ivede Hospodin na svou zemi apokalyptickA�ho nepA�A�tele GA?ga, ale pak se postavA� proti nA�mu a prokA?A?e svou svrchovanost pA�ed oA?ima vA?ech pronA?rodA?. (38) PorA?A?ka GA?govA?ch vojsk bude zdrcujA�cA� a rozptA?lenA? Izrael se zase vrA?tA� do svA� zemA�: a�zSvou tvA?A� uA? pA�ed nimi nebudu skrA?vat, neboA? jsem vylil na dA?m izraelskA? svA�ho ducha, je vA?rok PanovnA�ka Hospodinaa�? (39).

      8. KetA?bA�m a�� Spisy

      TA�etA� A?A?st hebrejskA�ho Tanachu, tedy KetA?bA�m (a�zSpisya�?) se sklA?dA? zA�jedenA?cti knih, kterA� se dA�lA� do tA�A� oddA�lA?, kde nA?zvy jednotlivA?ch knih jsou jiA? uvedeny podle StarA�ho zA?kona:[29]

      1. PoetickA� knihy: A?almy, JA?b a PA�A�slovA�.
      2. PA�t Megilot (a�zsvitkya�?): PA�seA? pA�snA� (PA�seA? A�alomounova), RA?t, PlA?A? JeremjA?A?A?v, Kazatel a Ester.
      3. OstatnA� knihy: Daniel, EzdrA?A? a NehemjA?A? jako jedna kniha, 1. a 2. Paralipomenon jako jedna kniha.

      V A?ele KetA?bA�m stojA� A?almy, to je jakoby houslovA? klA�A? kA�celA�mu a�zketubickA�mua�? souboru. ZA?kladnA� polohou A?almA? jsou modlitby, nA?A�ky, stA�A?nosti adresovanA� Hospodinu, chvA?ly, jA?sA?nA�, sliby, zA?vazky.[30] V zA?hlavA� KetA?bA�m jsou vA�Tanachu citovA?ny A?almy, coA? znamenA? doporuA?enA�, aby vA?echny KetA?bA�m byly A?teny a interpretovA?ny v A?almickA�m duchu a smA�A�ovA?nA�. JA?b zpA�A�tomA?uje duchovnA� zA?pas A?lovA�ka s Bohem. Je to zA?pas jdoucA� aA? a�zna koA�en vA�cia�? a nezastavuje se ani pA�ed metafyzicko-theologickA?mi koncepcemi. TakA� tento a�zurputnA? dialoga�? mA? vtisknout peA?eA? vA?em KetA?bA�m. PA�A�slovA� je theologickA? pokus integrovat lidskou zkuA?enost a obecnA� vA�dA�nA�, i a�zlA?sku kA�moudrostia�? (tedy filo-sofii) do a�zbA?znA� Hospodinovya�?. Je to pokus najA�t most mezi theologiA� a filosofiA�.

      Megilot neboli pA�t spiskA? je v A?idovskA� tradici A?teno pA�i rA?znA?ch svA?tcA�ch. PA�seA? pA�snA� je chvA?lou ryzA�ho vztahu mezi muA?em a A?enou. I v erotice moA?no za urA?itA?ch okolnostA� spatA�ovat a�zplamen HospodinA?ma�?.[31] RA?t je novela (sr. JonA?A?) demonstrujA�cA� theo-poetickA?m zpA?sobem, A?e i pohanA� majA� svobodnA? pA�A�stup k Bohu, u nA�kterA?ch z nich lze najA�t vA�ru, kterA? je a�zvA�tA?A�a�? neA? u ortodoxnA�ch A?idA?. KetA?bA�m otvA�rajA� Toru vA?em hledajA�cA�m. Kazatel se pokouA?A� smA�A�it jakoby imanentnA� A�A?d svA�ta s A?idovskA?m ortodoxnA�m dogmatem. PlA?A? JeremjA?A?A?v zachycujA�cA� drastickou zkuA?enost trA?znivA� poroby a�zlidu Hospodinovaa�? se snaA?A� i a�zvA?lcujA�cA�a�? udA?losti vidA�t v aspektu BoA?A�ch soudA?. I nA?A�ek patA�A� k vA�A�e! Ester je svA�dectvA� o nezastupitelnosti BoA?A�ho lidu ve velmocenskA�m svA�tA�.

      Daniel zasazuje situaci lidu vA�ry do bA�hu a spA?du svA�tovA?ch udA?lostA�. EzdrA?A?-NehemjA?A? nA?s vedou k tomu, abychom svou vA�ru neseparovali od konkrA�tnA�ho budovA?nA� spoleA?enstvA� BoA?A�ho lidu i od (politicko-) organizaA?nA�ch opatA�enA�, jeA? s tA�m souvisejA�. Letopisy nA?s chtA�jA� pA�esvA�dA?it o tom, jak je pro vA�ru uA?iteA?nA�, podnikneme-li sumA?rnA� (a sumarizujA�cA�) zamyA?lenA� nad vlastnA�mi dA�jinami.

      KetA?bA�m jsou zaA�azenA�m v hebrejskA�m kA?nonu chA?pA?ny jako konkrA�tnA� (dA�jinnA� existenciA?lnA�) explikace (i aplikace) ZA?kona (Tory). KetA?bA�m se tedy majA� mA�A�it ZA?konem. Ale ZA?konu neporozumA�me a nabudeme faleA?nA�ho dojmu, A?e tu jde o A�adu kultickA?ch a mravnA� abstraktnA�ch pouA?ek, nezahlA�dneme-li prA?mA�t Tory do roviny KetA?bA�m.

      9. HebrejskA? vA�ra a izraelskA� nA?boA?enstvA�

      VA?chodiskem hebrejskA� vA�ry je vztah A?lovA�ka a lidskA�ho spoleA?enstvA� kA�Hospodinu. Hospodin sA?m sebe pojmenovA?vA? a�zJsem, kterA? jsema�? (Ex 3,14), nebo takA� a�zJsem, kterA? budua�?.[32] Jako bychom vA�tomto druhA�m vA?znamu slyA?eli dovA�tek: a�zpokud mA� budete hledat a naslouchat tichA�mu hlasu, kterA?m kA�vA?m promlouvA?m ve vaA?em srdcia�?, ve smyslu toho, kA�A?emu vyzA?vA? zejmA�na prorok JeremjA?A?. Zaslechne-li A?lovA�k tento tichA? hlas a neuposlechne ho, dostA?vA? se do vnitA�nA�ch rozporA?, kterA� staA�A� Hebrejci nazA?vali a�zdvojakostA� srdcea�?.[33] A?lovA�k mA?A?e lhA?t navenek, kdy A�A�kA? nA�co jinA�ho, neA? si myslA�, ale neobelA?e svA� srdce neboli niternA� dA�nA� v sobA�. To je i smyslem PascalovA?ch vA?rokA?, A?e a�zsrdce mA? svA� dA?vody, o nichA? rozum nemA? tuA?enA�a�? a a�zBoha cA�tA� srdce, nikoli rozum. VA�tom prA?vA� je vA�ra: BA?h citelnA? srdci, ne rozumu.a�?[34]

      TA�m, A?e Hospodin je BA?h, jehoA? jmA�no nesmA� bA?t vysloveno, protoA?e je nepojmenovatelnA? a nezobrazitelnA? (Ex 20,4-7 a Dt 5,8-11), nemA?A?eme vlastnA� A�A�ct, A?e a�zjea�?. Hospodin je tedy a�znejsoucA�a�? a a�znepA�edmA�tnA?a�? ve smyslu vA?roku E. RA?dla, A?e a�zBA?h vlastnA� nenA�, nA?brA? platA� a�� mohli bychom takA� A�A�ci: nenA�, ale a�sbA?ti mA?a�?a�?.[35] Hospodin je vA�tomto pojetA� a�zryzA� nepA�edmA�tnostA�a�?, kterA? je poslednA�m pA?vodcem kaA?dA� udA?losti a kterA? nemA? vnA�jA?ku a je ryzA�m vnitA�kem. Je tA�m a�zjednA�m a celA?ma�? a zA�nA� a jejA� moci kaA?dA? A?ivA? bytost A?ije. A nikoliv svou minulostA�, ale svou budoucnostA� je kaA?dA? udA?lost zakotvena v ryzA� nepA�edmA�tnosti. Hospodin neboli ryzA� nepA�edmA�tnost je tajemstvA�m, kterA� nA?s osvobozuje a dA?vA? naA?emu A?ivotu smysl. [36]

      Proto takA� nesmA� bA?t vzA?vA?n jako a�zmodlaa�? (Ex 20,5 a Dt 5,9), protoA?e modlosluA?ebnictvA�, kterA� je jednA�m zA�klA�A?ovA?ch problA�mA? nejenom vA?ech nA?boA?enstvA�, ale lidskA�ho A?ivota vA?bec, nA?s odvracA� od toho, co a�zbA?ti mA?a�?. ModlosluA?ebnictvA� je vA�rou a�zv nA�coa�?, kdy A?lovA�k uvA�A�A� svA�mu konstruktu, aA? uA? ve smyslu svA�vole, nebo dokonce zlovA?le, a uzavA�rA? se tomu, co pA�ichA?zA� a co ho oslovuje.

      VA�ra nenA� vA�rou a�zv nA�coa�?, je spA�A?e A?ivotnA� cestou, na kterA� se A?lovA�k spolA�hA? na jedinA� spolehlivA�[37] a je vA�nA�m dA?vA�ra a jistota, kterA? se neopA�rA? o rozumovA� dA?kazy. VA�ra je niternA?m dA�nA�m, ve kterA�m je A?lovA�k oslovovA?n ve svA�m srdci nepA�edmA�tnA?mi vA?zvami. A?lovA�k A?ije zA�vA�ry a ve vA�A�e, ale jeho vztah kA�a�zryzA� nepA�edmA�tnostia�? nemA?A?e bA?t vztahem ve smyslu obrA?cenA� se kA�nA�jakA�mu pA�edmA�tu, protoA?e o a�zryzA� nepA�edmA�tnostia�? nemA?A?eme A�A�ct, A?e a�zjesta�?. ZA?roveA? je A?lovA�k schopen si toto niternA� dA�nA� neboli vA�ru uvA�domovat, otevA�rat se tomuto dA�nA� a pA�ibliA?ovat se k druhA�mu A?lovA�ku, a tA�m i kA�sobA� samA�mu. Je schopen otevA�rat se tomu, co ho a�zobjA�mA?a�?[38] a utvA?A�A�, tedy tomu, co a�zbA?ti mA?a�?. A?lovA�k zA?roveA? zA�vA�ry a ve vA�A�e A?ije a zA?roveA? tuto vA�ru reflektuje.

      MusA�me si vA?ak uvA�domit, A?e Hebrejci tyto pA�edstavy a myA?lenky formulovali vA�dobA�, kdy byli obklopeni pA�es tisA�c let propracovA?vanA?mi nA?boA?enstvA�mi Egypta a A�A�A?A� z MezopotA?mie a jejich zpA?sob vyjadA�ovA?nA� byl narativnA�, nikoliv filosofickA?, tedy pojmovA?. Je vA?ak otA?zkou, zda se sA�tA�mito nA?boA?enskA?mi konstrukty prvnA�ch civilizacA�, kterA� se jiA? vzdalovaly pA?vodnA�m mA?tA?m neolitickA�ho A?lovA�ka, nevypoA�A?dali mnohem radikA?lnA�ji, neA? A�eckA? filosofie, pA�edevA?A�m PlatA?n, kterA? tyto mA?ty promA�nil vA�ideje.

      StarA?m HebrejcA?m lze pA�iznat a�zobjev vA�rya�?.[39] a�zMytickA? A?lovA�k se identifikuje sA�pravzorem, A?lovA�k vA�ry opouA?tA� pravzory a stereotypy a otevA�rA? se vA?A?i nahodilosti a kontingenci, protoA?e ta je a�sdomA�nou lidA� stateA?nA?cha�? (jak A�A�kal RA?dl o budoucnosti).a�?[40] Jde o objev dA�jinnA�ho A?asu a o motiv a�zexodua�?, kde AbrahamA?v exodus je a�zanti-archetypa�?.

      a�zNeznA?mo vA?dy novA�, nikdy se neopakujA�cA�, a pA�ece pA�edznamenanA� zaslA�benA�m a�� to je obraz A?ivota zA�vA�ry, A?ivota orientovanA�ho vA�rou.a�?[41] VA�ra pA�edstavuje obrat A?ivotnA� prA?vA� tak jako myA?lenkovA?. a�zPro lidskA? A?ivot je dA?leA?itA�, je-li zaloA?en na myA?lenA� pravA�m nebo nepravA�m, na myA?lenA� dobrA�ho nebo zlA�ho. Ale izraelskA� tradici je vzdA?len novovA�kA? pA�edsudek, A?e A?lovA�ku je jeho vlastnA� myA?lenA� tA�m nejbliA?A?A�m, A?e o nA�m vA?e podstatnA� vA� nebo mA?A?e vA�dA�t. Jen BA?h znA? hloubky naA?eho myA?lenA�, a protoA?e to je vA�tA?inou zlA�, nechA? je buA? zmizet a�sv tentA?A? dena�?,[42] anebo naopak nechA? to zlA� dopadnout na lidskA� hlavy jako a�sovoce myA?lenA� jejicha�?.[43] KaA?dA? A?lovA�k je vyzA?vA?n, aby opustil svA? myA?lenA� a�� a to ovA?em nenA� moA?nA� uA?init, dokud je nepoznA?. Odtud i vA?zva (kterou snad mA?A?eme generalizovat), aby a�szvA�dA�l myA?lenA� srdce svA�hoa�?.[44] A tu nenA� jinA� cesty, neA? otevA�A�t se pohledu a poznA?nA� samotnA�ho Hospodina, kterA? a�srozumA� myA?lenA� lidskA�mu zdalekaa�?.[45] Jak je vidA�t, nachA?zA�me tu jak vA?zvu kA�odstupu od myA?lenA� od sebe, tak vA?zvu kA�otevA�enosti vA?A?i svA�tlu pravdy, a pak zejmA�na vA?zvu kA�obratu od myA?lenA� nepravA�ho a myA?lenA� marnosti kA�myA?lenA� pravA�mu a spravedlivA�mu, kA�myA?lenA� o pokoji[46] a ne o trA?penA�.a�?[47]

      A?lovA�k je oslovovA?n a vyzA?vA?n vA?zvami A?i zjevenA�mi nepA�edmA�tnA�ho Hospodina, kterA?mi jsou podle M. BalabA?na a�� a�zvA�rnost/vA�ra/pravda (emet), milosrdenstvA� (chesed), spravedlnost (cedek) aA�pokoj (A?A?lA?m)a�?.[48] a�zPilA�A�i eschatologickA�ho vA�ku jsou MilosrdenstvA� a VA�ra. VA�A?almu 85,11 A?teme: a�sSetkajA� se milosrdenstvA� a vA�rnost (Kral: vA�ra), spravedlnost sA�pokojem si dajA� polA�benA�a�?. A pokraA?ovA?nA�: a�sZe zemA� vyraA?A� pravda (Kral: vA�ra), z nebe bude shlA�A?et spravedlnosta�? a�� v. 12. A?EP tedy pA�eklA?dA? tentA?A? hebrejskA? vA?raz emet jednou a�svA�rnosta�?, podruhA� a�spravdaa�?, KraliA?tA� chA?pou emet vA�obou pA�A�padech jako a�svA�rua�?.a�� A?EP tuA?A�, A?e emet mA? tu A?irA?A� vA?znam neA? a�svA�rnosta�?, jde takA� o a�spravdua�? a�� to, co platA�, vsadA�m-li na BoA?A� vA�rnost = stA?lost, spolehlivosta�?.[49] M. BalabA?n dochA?zA� k tomu, A?e a�zemet a�� chesed a�� cedek a�� A?A?lA?m jsou snad pA?vodnA� personifikovanA� vlastnosti Hospodinovy, jeA?tA� pA?vodnA�ji moA?nA? pA�A�mo Hospodinovi boA?A?tA� poslovA�.a�?[50]

      A?lovA�ku, kterA? si uvA�domuje svA� neA?tA�stA� nebo svou hA�A�A?nost, se vA�jeho tA�sni zjevuje nekoneA?nA� BoA?A� milosrdenstvA� neboli chesed.[51] MilosrdenstvA� je zA?roveA? darem a�zmilostia�?, ale i vA?zvou kA�vzA?jemnosti sA�druhA?mi bytostmi a skrze setkA?nA� sA�nimi i ke spoleA?enstvA�, kterA� bude vnitA�nA� sjednoceno v pravdA�, pokoji a spravedlnosti. a�zBoA?A� milost je milosrdenstvA�m, sklA?nA�jA�cA�m se nad ubohA?m (hen), velkorysA? vA�rnost vA?A?i vyvolenA?m (chesed), neochvA�jnost vA�plnA�nA� danA?ch slibA? (emet), nA�A?nA? a opravdovA? lA?ska kA�milovanA?m (rahamim), nevyA?erpatelnA? spravedlnost (cedek), zajiA?A?ujA�cA� vA?emu stvoA�enA� plnost prA?va a splnA�nA� tuA?eb. TakA� jeho dary pokoje a radosti plynou zA�BoA?A� milostia�?.[52] a�zNejvA?stiA?nA�jA?A�m slovem pro oznaA?enA� milosti vA�A?lovA�ku je pravdA�podobnA� poA?ehnA?nA�. PoA?ehnA?nA� je lidskou odpovA�dA� na BoA?A� zjevenA�.a�?[53]

      V Tanachu slovo pravda neboli emet vyvolA?vA? pA�edstavu pevnosti, jistoty, vA�rnosti, stA?losti[54] a spolu sA�E. RA?dlem mA?A?eme A�A�ct, A?e a�znemA?me pravdu, nA?brA? pravda mA? nA?s; neustanovujeme ji, nA?brA? rodA�me se do nA�a�?.[55] A?lovA�k je schopen se ve svA� vA�A�e takovA�to pravdA� A?i ryzA� nepA�edmA�tnosti otevA�A�t a odevzdat. MusA�me si vA?ak bA?t vA�domi toho, A?e a�zneexistuje A?A?dnA? moA?nost aktivnA�ho pA�A�stupu kA�ryzA� nepA�edmA�tnosti, ale existuje zkuA?enost onoho umlknutA�, onoho zapA�enA� sebe samA�ho a ztiA?enA� tA� ruA?ivA� a pA�ekA�iA?ujA�cA� hluA?nosti lidskA�ho A?itA� a myA?lenA�, abychom mohli zaslechnout oslovujA�cA� vA?zvu toho, co (jeA?tA�) nenA� a A?emu musA�me propA?jA?it sama sebe, aby ten tichA? hlas mohl bA?t uslyA?en, vysloven a uposlechnuta�?.[56] NeboA? a�zpravda oslovA�, kdyA? oslovA�, a mlA?A�, kdyA? mlA?A�a�?.[57]

      Pokoj neboli A?A?lA?m nenA� pouze klid a mA�r, ale je to dar a poA?ehnA?nA�, kterA? se projevujA� ve schopnosti milovat a obA�tovat se pro druhA�. HebrejskA? vA?raz a�zA?A?lA?ma�? znamenA? ve svA�m zA?kladu nejenom mA�r, ale i neporuA?enost, A?plnost nebo A?in, kterA?m se znovu nastoluje pA?vodnA� stav. ZnamenA? tedy i uzdravenA�, ale i ukonA?enA�. a�zBiblickA? mA�r nenA� jen nA�jakA? a�sdohodaa�?, umoA?A?ujA�cA� pokojnA? A?ivot, ani a�sobdobA� mA�rua�?, na rozdA�l od a�sobdobA� vA?lkya�?, ale kaA?dodennA� spokojenA? A?ivot, stav souladu mezi A?lovA�kem a jeho okolA�m, tj. pA�A�rodou, lidmi, ale takA� Bohem a sebou samA?m. KonkrA�tnA� vA?razy, kterA� tuto situaci popisujA�, jsou poA?ehnA?nA�, odpoA?inek, slA?va, bohatstvA�, spA?sa, A?ivot.a�?[58] Pokoj neboli A?A?lA?m je zA?roveA? a�zdar BoA?A�a�? a zA?roveA? a�zdokonalA? blaA?enosta�?, kde a�zblaA?enost je BA?h sA?ma�?.[59] Bez jednoty rozumu a srdce nemA?A?e vA�A?lovA�ku nastat pokoj ve smyslu a�zblaA?enosti, tedy blaha, A?tA�stA�, spA?sy a spravedlnostia�?.[60] Proto JeA?A�A? ve svA�m blahoslavenstvA� mluvA� o a�zA?istA�m srdcia�?,[61] kterA� je podmA�nkou pro otevA�enA� se a hledA?nA� pravdy.

      VA�Tanachu a�zvA?raz a�sspravedlnosta�? oznaA?uje vA�prvnA� A�adA� prA?vnA� A�A?d. PrA?vo odsoudit aA�potrestat nutA� kaA?dA�ho zachovA?vat zA?kony a zvyklosti. MorA?lnA� vA?znam vA?razu je A?irA?A�: spravedlnost odplA?cA� kaA?dA�mu podle jeho zA?sluh, i kdyA? dotyA?nA? povinnost nenA� zakotvena ani vA�zA?konech, ani ve zvycA�ch. Jeden zA�biblickA?ch smA�rA? myA?lenA� vidA� ve spravedlnosti nA?m znA?mou mravnA� ctnost, rozA?A�A�enou na zachovA?vA?nA� vA?ech BoA?A�ch pA�ikA?zA?nA�, ale nakonec podlA�hajA�cA� jeA?tA� koneA?nA�mu BoA?A�mu soudu.a�?[62] DruhA? smA�r biblickA�ho myA?lenA� pA�isuzuje spravedlnosti A?irA?A� vA?znam, kdy a�zlidskA? mravnA� bezA?honnost je vA?dy jen odrazem a ozvA�nou svrchovanA� spravedlnosti BoA?A� a jeho obdivuhodnA� laskavosti, se kterou A�A�dA� svA�t a naplA?uje svA� stvoA�enA� dobrem. A?lovA�k se BoA?A� spravedlnosti pA�ibliA?uje vA�rou a poznA?vA? vA�nA� BoA?A� milosrdenstvA�. a�� A?lovA�k nenA� schopen zajistit BoA?A� pA�A�zeA? vlastnA�mi silami a je lepA?A� odevzdat se vA�rou Hospodinovi. a�� BA?h projevuje svou spravedlnost tA�m, A?e zjevuje svA� milosrdenstvA� a bez ohledu na zA?sluhy uskuteA?A?uje svA? zaslA�benA�.a�?[63] JestliA?e spravedlnost, stejnA� jako pravdu a pokoj, ale i lidskA? prA?va pojmeme jako nepA�edmA�tnA� vA?zvy, kterA� pA�ichA?zA� zA�budoucnosti a na kterA� my jako lidA� mA?me a musA�me odpovA�dat, pak mA?A?eme i o spravedlnosti A�A�ct, ve smyslu a�zsvrchovanA� spravedlnostia�?, A?e mA? nA?s a ne my ji.

      Na tyto nepA�edmA�tnA� vA?zvy reagujA� knihy Tanachu a snaA?A� se je ztvA?rnit, poA?A�naje obrazy abrahamovskA� vA�ry vA�podobA� osobnA�ch lidskA?ch pA�A�bA�hA?, aA? po 613 micvot, kterA� tvoA�A� zA?klad izraelskA�ho nA?boA?enstvA�.

      Kontrapunktem tA�chto vA?zev kA�tomu, co a�zmA? bA?ta�?, jsou pak varovA?nA� pA�ed tA�m, co a�zbA?t nemA?a�?, kdy je Hospodin rozezlen nad faleA?nostA� a pokrytectvA�m lidu[64] a stA?le se opakujA� obrazy nevyslyA?enA� HospodinovA?ch vA?zev, poruA?ovA?nA� pA�ikA?zA?nA� a pA?sobenA� zla, kdy pA�ichA?zA� prokletA� a trest. NeboA? jak pravA� velmi expresivnA� druhA� pA�ikA?zA?nA�: a�zJA? jsem Hospodin, tvA?j BA?h, BA?h A?A?rlivA� milujA�cA�. StA�hA?m vinu otcA? na synech do tA�etA�ho i A?tvrtA�ho pokolenA� tA�ch, kteA�A� mA� nenA?vidA�, ale prokazuji milosrdenstvA� tisA�cA?m pokolenA� tA�ch, kteA�A� mA� milujA� a mA? pA�ikA?zA?nA� zachovA?vajA�a�? (Ex 20,5-6). Proto IzajA?A? vyA�kne svA� sedmerA� a�zBA�da!a�? (Iz 5,8-23 a 10,1-2) proti tA�m, kdo nedbajA� Hospodinova zA?kona a dopouA?tA�jA� se, vyjA?dA�eno vA�naA?em jazyce: chamtivosti po majetku a sobectvA�, kterA� nedbA? spoleA?enstvA� a novA� pA�A�chozA�ch; nemravnosti a neA?cty kA�pokoji, niternosti a ryzA� nepA�edmA�tnosti; nezA�A�zenosti a pouhA� touhy po zA?bavA�; lA?i a neA?cty kA�pravdA�; pA?chy, svA�vole a zboA?A?tA�nA� rozumu; podvodu, korupce a neA?cty ke spravedlnosti; a zneuA?A�vA?nA� moci a poruA?ovA?nA� prA?va. JeremjA?A? kA�tomu pA�idA?vA?: a�zToto pravA� Hospodin: a�sProklet buA? muA?, kterA? doufA? v A?lovA�ka, opA�rA? se o pouhA� tA�lo a srdcem se odvracA� od Hospodinaa�?a�? (Jr 17,5). A zA?roveA? Hospodin dodA?vA?: a�zPoA?ehnA?n buA? muA?, kterA? doufA? v Hospodina, kterA? dA?vA�A�uje Hospodinua�? (Jr 17,7).

      10. Odkaz hebrejskA� vA�ry

      SouA?asnA? A?lovA�k mA?A?e odmA�tnout izraelskA� nA?boA?enstvA�, ale mA�l by mA�t A?ctu ke a�zKnize kniha�? a hledat svA� pojetA� niternosti a vA�ry, aby se on i jeho svA�t, jak varuje A?almista, a�znezhroutila�? (A? 15,5). NeboA? bez ohledu na dA�jinnA�, nA?boA?enskA� a filosofickA� kontexty bude vA?dy platit, A?e pokud mA? A?lovA�k A?istA� srdce a hledA? pravdu, pA?sobA� pokoj a obA�tovA?vA? se pro spravedlnost, nachA?zA� tu pravou A?ivotnA� cestu a naplA?uje svA� A?ivotnA� poslA?nA�.

      A urA?itA� bychom mA�li dodrA?ovat A?tvrtA� pA�ikA?zA?nA�: a�zPamatuj na den odpoA?inku, A?e ti mA? bA?t svatA?a�? (Ex 20,8-11 a Dt 5,12-15), neboA? se nejednA? pouze o odpoA?inek, ale o a�zspoA?inutA�a�?, ve kterA�m se A?lovA�k mA?A?e otevA�A�t tomu, co ho oslovuje a vyzA?vA?.

      Ale pA�edevA?A�m bychom mA�li hledat spoleA?enstvA� sA�druhA?mi lidmi, kterA� nebude spojeno pouze vnA�jA?A�mi cA�ly, ale bude otevA�eno a�zvnitA�nA�mu sjednocenA�a�?, kterA� si nemA?A?e vynutit, ani naplA?novat. TakovA? spoleA?enstvA� by mA�la hledat novA� pojetA� vA�ry v dialogu, kterA� bude sice respektovat odkazy a tradice minulosti, zejmA�na hebrejskou vA�ru, ze kterA� vychA?zA� kA�esA?anstvA�, a A�eckou filosofii, ze kterA� vychA?zA� modernA� vA�da, ale bude hledat souA?asnA� pojetA� i jazyk, ve kterA�m svou vA�ru vyjA?dA�A�.

      TakovA�to souA?asnA� pojetA� vA�ry navrhovali vA�minulA�m stoletA� filosofovA� a theologovA�, kteA�A� se pokouA?eli o novA� pA�A�stupy k pojetA� A?lovA�ka jako personA?lnA�ho subjektu a pro kterA� zA?kladnA�mi tA�maty byly zejmA�na nepA�edmA�tnost, udA?lostnost a procesualita. Popisovali dA?vody vykoA�enA�nA� a odcizenA� evropskA�ho A?lovA�ka, a proto hledali i novA� pojetA� starozA?konnA�ho Boha ve smyslu Hospodina. PatA�ili k nim zejmA�na filosofovA� K. Jaspers (a�zjakoA?to existence jsme ve vztahu kA�Bohu a�� kA�transcendencia�?), G. Marcel (a�ztajemstvA�, kterA� tvoA�A� metafyzickA? rozmA�r bytA�, dA?vA? smysl vA�A�e a svobodA�a�?) a E. LA�vinas (a�ztranscendence druhA�hoa�?), kA�esA?anA?tA� theologovA� D. Bonhoeffer (a�zpA�ed Bohem a sA�nA�m A?ijeme bez Bohaa�?) a K. Rahner (a�zabsolutnA� budoucnosta�?) a judaistA� M. Buber (a�zvA�A?nA� Tya�?) a F. Rosenzweig (a�zsvoboda smA�A�uje kA�nekoneA?nua�?). Z A?eskA?ch filosofA? jsou to zejmA�na E. RA?dl (a�znemA?me pravdu, nA?brA? pravda mA? nA?s; neustanovujeme ji, nA?brA? rodA�me se do nA�a�?) a L. HejdA?nek, kterA? pojA�mA? bytA� jako udA?lostnA� dA�nA� a Boha jako ryzA� nepA�edmA�tnost.

      PA�A�loha: Tanach a StarA? zA?kon

      Tanach je akronym, kterA?m se v A?idovstvA� oznaA?ujA� posvA?tnA� spisy, kterA� jsou souA?A?stA� bible. JelikoA? jsou (na rozdA�l od zbytku bible) psA?ny hebrejsky, oznaA?ujA� se nA�kdy takA� jako hebrejskA? bible. Akronym Tanach vznikl z poA?A?teA?nA�ch pA�smen nA?zvA? jednotlivA?ch sbA�rek tA�chto spisA? (t-n-k):[65]

      1. TA?rA? (a�zZA?kona�?, a�zUA?enA�a�?), oznaA?ovanA? podle poA?tu knih, kterA� obsahuje, nA�kdy jako ChumaA? (a�zPA�ticea�?); v kA�esA?anstvA� jsou tyto spisy oznaA?ovA?ny jako Pentateuch (pA�tikniA?A�);
      2. NebiA�m (a�zProrocia�?);
      3. KetA?bA�m (a�zSpisya�?).

      Tanach bA?vA? nA�kdy oznaA?ovA?n takA� jako Mikra (a�zA?tenA�a�?). NA�kdy se celek Tanachu oznaA?uje prostA� jako Tora. RozdA�lenA� posvA?tnA?ch spisA? A?idovstvA� do tA�A� A?A?stA� je dobA�e dosvA�dA?eno z rabA�nskA� literatury obdobA� DruhA�ho chrA?mu. NeuA?A�valo se ovA?em oznaA?enA� Tanach, nA?brA? Mikra. Podle A?idovskA� tradice se Tanach sklA?dA? z 24 spisA?, neboA? A?idA� uznA?vajA� tzv. palestinskA? kA?non, jehoA? uA?A�vajA� takA� protestantskA� cA�rkve. PoA�adA� tA�chto knih v A?idovstvA� a kA�esA?anstvA� je odliA?nA�, stejnA� jako poA?A�tA?nA� knih, protoA?e nA�kterA� z nich kA�esA?anA� poA?A�tajA� za dvA� samostatnA�. KatolickA? cA�rkev a pravoslavA�, kterA� uznA?vajA� bibli vA�rozsahu alexandrijskA�ho kA?nonu, povaA?ujA� za souA?A?st svA�ho StarA�ho zA?kona nA�kolik tzv. deuterokanonickA?ch spisA?, kterA� nebyly sepsA?ny v hebrejA?tinA�, ale v A�eA?tinA�.

      PalestinskA? kA?non

      PalestinskA? kA?non je oznaA?enA� rozsahu knih Tanachu v podobA�, v nA�A? jej vypracoval Sanhedrin[66] ke konci prvnA�ho stol. n. l. Po dobytA� JeruzalA�ma roku 70 n. l. se Sanhedrin pA�esunul do Javne (A�ecky Jamnia), kde vznikla pod vedenA�m Jochanana ben Zakaj rabA�nskA? akademie. ZA�ejmA� kvA?li narA?stajA�cA�m konfrontacA�m mezi A?idovstvA�m a ranA?m kA�esA?anstvA�m a kvA?li diskusA�m uvnitA� A?idovstvA� vznikla potA�eba vymezit se vA?A?i tA�mto novA� vzniklA?m skupinA?m a uzavA�A�t kA?non posvA?tnA?ch spisA?. Podle rabA�nskA� tradice byla mezi roky 90 a 100 svolA?na synoda, kterA? rozhodla o rozsahu posvA?tnA?ch spisA? Tanachu.[67]

      2. Obsah palestinskA�ho kA?nonu Tanachu:

      • TA?rA? (a�zZA?kona�?, a�zUA?enA�a�?)
        • BerA�A?A�t (a�zNa poA?A?tkua�?) a�� stvoA�enA� svA�ta
        • A�emA?t (a�zJmA�naa�?) a�� vA?chod z Egypta, darovA?nA� Tory
        • VajjikrA? (a�zA zavolala�?) a�� chrA?movA� a jinA� pA�edpisy
        • Bemidbar (a�zNa pouA?tia�?) (putovA?nA� pouA?tA�)
        • DebA?rA�m (a�zSlovaa�?) a�� souhrn MojA?A�A?ovA?ch proroctvA�
      • NebiA�m (a�zProrocia�? a�� 8 knih)
        • RiA?A?nA�m (a�zStarA?A� prorocia�?)
          • JehoA?ua (a�zHospodinova spA?saa�?) a�� dobA?vA?nA� a osA�dlenA� Izraele
          • A�oftim (a�zSoudcia�?) a�� nejstarA?A� doba
          • A�muel (a�zVyslyA?el BA?ha�?) a�� vznik krA?lovstvA�, A�aul (Saul) a David
          • Melachim (a�zKrA?lovA�a�?) a�� krA?lovskA� knihy od A�loma (A�alomoun) po zniA?enA� chrA?mu
        • AcharA?nA�m (a�zPozdA�jA?A� prorocia�?)
          • JeA?ajA?hA? (a�zHospodin je spA?saa�?)
          • JirmejA?hA? (a�zBohem povA?A?enA?a�?)
          • JechezkA�l (a�zBA?h upevA?ujea�?)
          • A�enA� A?sA?r (a�zDvanA?ct) a�� 12 menA?A�ch proroku: HoA?ea, Joel, Amos, Ovadja, Jona, Micha, Nachum, Chabakuk, Cefonja, Chagaj, Zecharja a Melachi
      • KetA?bA�m (a�zSpisya�? a�� 11 knih)
        • TehillA�m (a�zChvalozpA�vya�? a�� A?almy), MiA?lej (a�zPA�A�slovA�a�?), Ijov (Job)
        • Megilot (ChameA? megilot a�� a�zPA�t svitkA?a�?): A�A�r ha-A?irA�m (a�zPA�seA? pA�snA�a�?), RA?t (a�zPA�A�telkynA�a�?), A�kA? (a�zA� jaka�? a�� PlA?A? JeremjA?A?A?v), Kohelet (a�zShromaA?A?ovatelkaa�? a�� Kazatel), Ester (a�zskrytA?a�?, persky a�zhvA�zdaa�?, bohynA� IA?tar)
        • Daniel (a�zMA?j soudce BA?ha�?), Ezra-Nechamja (EzdrA?A? a NehemjA?A?), DibrA� ha-jA?mA�m (a�zUdA?losti dnA?a�? a�� Letopisy, Paralipomenon)

      3. AlexandrijskA? kA?non

      Ve 3. stoletA� pA�. n. l. byl poA�A�zen pA�eklad Tanachu do helA�nistickA� A�eA?tiny (koinA�) zvanA? podle poA?tu pA�ekladatelA? Septuaginta, a tuto verzi vA�tA?inou pouA?A�vali prvnA� kA�esA?anA�, tzv. kA?non alexandrijskA?. ModernA� textovA? kritika klade vznik pA�ekladu do A?dobA� 3. – 1. stoletA� pA�. n. l. PA?vodnA� panovala domnA�nka, A?e Septuaginta, na mnoha mA�stech zA?sadnA� odliA?nA? od Tanachu, je jen A?patnA?m pA�ekladem hebrejskA�ho textu. NA?lezy v KumrA?nu vA?ak ukA?zaly, A?e se jednA? o celkem pA�esnA? pA�eklad jinA� verze hebrejskA�ho textu. Seznam textA? Septuaginty, kde odrA?A?ky jsou pouze pro pA�ehlednost, je nA?sledujA�cA�:[68]

      • Genesis (a�zZroda�?), Exodos (a�zVyjitA�a�?), Levitikon (a�zZA?leA?itosti LevitA?a�?), Arithmoi (a�zPoA?tya�?), Deuteronomion (a�zOpakovA?nA� ZA?konaa�?)
      • Jozue, Kniha soudcA?, Kniha RA?t, 1. KrA?lovskA? (1. Samuelova), 2. KrA?lovskA? (2. Samuelova), 3. KrA?lovskA? (1. KrA?lovskA?), 4. KrA?lovskA? (2. KrA?lovskA?), 1. Kniha letopisA? (1. Paralipomenon), 2. Kniha letopisA? (2. Paralipomenon)
      • EzdrA?A? (B, v katolictvA� takA� nazA?vanA? 3. EzdrA?A?), 2. EzdrA?A? (EzdrA?A?, NehemjA?A?), Kniha Ester (pA�A�davky jsou: A), Kniha JA?dit (A), Kniha TobijA?A? (A), 1. MakabejskA? (A), 2. MakabejskA? (A), 3. MakabejskA? (B), 4. MakabejskA? (C)
      • A?almy, Kniha A?d (s Modlitbou MenaA?eovou, C), Kniha pA�A�slovA�, Kniha Kohelet, PA�seA? pA�snA�, JA?b, Moudrost A�alomounova (A), SA�rachovec (A), A?almy A�alomounovy (C)
      • Kniha OzeA?A?, Kniha A?mos, Kniha MicheA?A?, Kniha JA?el, Kniha AbdijA?A?, Kniha JonA?A?, Kniha Nahum, Kniha Abakuk, Kniha SofonjA?A?, Kniha Ageus, Kniha ZacharjA?A?, Kniha MalachiA?A?, Kniha IzajA?A?, Kniha JeremjA?A?
      • Kniha BA?ruk (A), PlA?A? JeremjA?A?A?v, List JeremjA?A?A?v (A, v katolictvA�: BA?ruk, 6. kapitola), Kniha Ezechiel, Zuzana (A), Kniha Daniel (s Modlitbou AsariA?A?ovou a TA�emi muA?i vA�rozpA?lenA� peci: A), BA�l a drak (A).

      4. StarA? zA?kon

      KA�esA?anA� tA�mA�A� od poA?A?tku pouA?A�vali nikoli hebrejskA? text Tananchu, ale Septuagintu (LXX). Tento pA�eklad vA?ak obsahoval vA�ce knih neA? pozdA�jA?A� kA?non pA�ijatA? A?idy. S A�eckA?m pA�ekladem Tanachu pak kA�esA?anA� pA�ejali i ponA�kud A?irA?A� kA?non. AlespoA? zpoA?A?tku jej vA?ak kaA?dA? z cA�rkevnA�ch obcA� uA?A�vala v jinA�m rozsahu. Teprve velmi pomalu a spletitA� se zaA?A�nA? formovat obecnA� uznA?vanA� mA�A�A�tko posvA?tnosti tA�chto knih. Proces formalizace biblickA�ho kA?nonu zaA?A�nA? teprve ve 4. stoletA�.

      Pro katolickou cA�rkev mA�l pak velkA? vliv latinskA? pA�eklad bible zvanA? Vulgata, jehoA? autorem je JeronA?m.[69] Na latinsky hovoA�A�cA�m ZA?padA� jiA? tA�mA�A� nikdo nebyl schopen s A�eckA?m pA�ekladem septuagintnA�m pracovat.

      ProtestantskA? kA?non, kterA? v zA?sadA� pA�ejA�mA? kA?non palestinskA?, mA? svA?j poA?A?tek v dobA� protestantskA� reformace. KatolickA? cA�rkev v reakci na to definovala svA?j kA?non v rozsahu zhruba odpovA�dajA�cA�m alexandrijskA�mu kA?nonu a schvA?lila jej na TridentskA�m koncilu vA�roce 1546. ProtestantskA? kA?non odpovA�dA? rozsahem A?idovskA�mu, ale A�azenA�m katolickA�mu. KurzA�vou jsou katolickA� a�zdeuterokanonickA� knihya�?, kterA� protestantA� nazA?vajA� a�zapokryfya�?:

      Pentateuch

      • PrvnA� MojA?A�A?ova (Genesis a�� a�zZroda�?)
      • DruhA? MojA?A�A?ova (Exodus a�� a�zVyjitA�a�?)
      • TA�etA� MojA?A�A?ova (Leviticus a�� a�zLevitskA?a�?)
      • A?tvrtA? MojA?A�A?ova (Numeri a�� a�zA?A�slaa�?)
      • PA?tA? MojA?A�A?ova (Deuteronomium a�� a�zDruhA? zA?kona�?)

      DA�jepisnA� knihy

      • Jozue, SoudcA?, RA?t, 1.-2. Samuelova, 1.-2. KrA?lovskA?, 1.-2. Paralipomenon, EzdrA?A?, NehemjA?A?, TobiA?A?, JA?dit, Ester (+ pA�A�davky), -2. MakabejskA?

      Proroci

      • VelcA� proroci: IzajA?A?, JeremjA?A? + PlA?A?, BA?ruch, Ezechiel, Daniel (+ pA�A�davky)
      • MalA� proroci: OzeA?A?, JA?el, A?mos, AbdijA?A?, JonA?A?, MicheA?A?, Nahum, Abakuk, SofonjA?A?, Ageus, ZacharjA?A?, MalachiA?A?

      MudroslovnA� spisy

      • JA?b, A?almy, PA�A�slovA�, Kazatel, PA�seA? pA�snA�, Kniha moudrosti, Kniha SA�rachovcova

      [1] HebrejskA� nA?zvy Tanachu a jeho knih jsou vA�kurzA�vA�. PA�epis hebrejskA?ch slov vychA?zA� z knihyA�M. BalabA?na HebrejskA� myA?lenA� (str. 33). M. BalabA?n pouA?A�vA? nA?zev Tenak (Tenach), ale vA�tA?inovA� se pouA?A�vA? Tanach. A vA�pA�A�padA� TA?rA? je pouze Tora.

      [2] VA�pA�A�loze a�zTanach a StarA? zA?kona�? je srovnA?nA� struktury palestinskA�ho a alexandrijskA�ho kA?nonu (Septuaginta), a kA�esA?anskA�ho StarA�ho zA?kona.

      [3] Pro islA?m, tedy nA?boA?enstvA� muslimA?, je posvA?tnou knihou KorA?n, kterA? zA�Tanachu pouze vychA?zA�.

      [4] Srv. pA�A�lohu a�zTanach a StarA? zA?kona�?.

      [5] Srv. 2K 22 a�� 23,1-25.

      [6] VA�hebrejskA�m Tanachu jsou bez rozdA�lenA� knihy Samuel (A�muel) a KrA?lovskA? (Melachim).

      [7] Srv. obsah palestinskA�ho kA?nonu, str. 21.

      [8] Srv. M. BalabA?n, HebrejskA� myA?lenA�, str. 36.

      [9] Ex 1 a�� 15. Pesach (A�ecky: paschaa�Za�Z), A?asto nazA?vanA? a�zSvA?tek nekvaA?enA?ch chlebA?a�? je jednA�m z nejdA?leA?itA�jA?A�ch A?idovskA?ch svA?tkA? a zA?roveA? jednA�m z nejstarA?A�ch vA?bec (jelikoA? pA�A�kaz k jeho dodrA?ovA?nA� byl dA?n jako jeden z mA?la jeA?tA� pA�ed darovA?nA�m Tory na SA�naji). SpoleA?nA� se svA?tky A�avuot a Sukot se A�adA� mezi tA�i poutnA� svA?tky, kterA� se kaA?doroA?nA� slavA�.

      [10] Ex 20,1-17.

      [11] Ex 24,12 a 34,1.

      [12] 613 micvot neboli pA�ikA?zA?nA� je koncept judaismu, podle kterA�ho Tora obsahuje celkem 613 micvot, kterA? Hospodin naA�A�dil Izraeli. TA�chto 613 pA�ikA?zA?nA� se dA�lA� na 248 a�zpozitivnA�ch pA�ikA?zA?nA�a�? a 365 a�znegativnA�ch pA�ikA?zA?nA�a�?.

      [13] Nu 15,32-36.

      [14] Srv. obsah palestinskA�ho kA?nonu, str. 21.

      [15] M. BalabA?n, HebrejskA� myA?lenA�, str. 34-35.

      [16] 1S 8,7.

      [17] Historicky doloA?itelnA� datum je vA?ak aA? A?mrtA� krA?le A�alomouna vA�roce 527 pA�. n. l. a vA�10. stol. pA�. n. l. byl JeruzalA�m na zA?kladA� provedenA?ch vykopA?vek bezvA?znamnou vesnicA�.

      [18] M. Eliade, DA�jiny nA?boA?enskA�ho myA?lenA� I, str. 364.

      [19] Tamt., str. 365.

      [20] Tamt., str. 366.

      [21] Srv. M. BalabA?n, HebrejskA� myA?lenA�, str. 34.

      [22] Talmud, Makot 23b-24a.

      [23] Srv. V. NA�mec, a�zAsloha hodnot ve spoleA?nostia�?, in: www.rozmluvy.cz, kap. a�zTA�mataa�?.

      [24] Citace knihy IzajA?A? jsou dA?le uvedeny bez oznaA?enA� knihy Iz.

      [25] Citace knihy JeremjA?A? jsou dA?le uvedeny bez oznaA?enA� knihy Jr.

      [26] Srv. F. Werfel, JeremjA?A?.

      [27] Citace knihy Ezechiel jsou dA?le uvedeny bez oznaA?enA� knihy Ez.

      [28] Srv. M. Eliade, DA�jiny nA?boA?enskA�ho myA?lenA� I, str. 362-363.

      [29] Srv. obsah palestinskA�ho kA?nonu, str. 21.

      [30] NA?sledujA�cA� text je zkrA?cenou a upravenou verzA� popisu KetA?bA�m M. BalabA?na vA�knize HebrejskA� myA?lenA�, str. 35-36.

      [31] PA�s 8,6. KralickA? bible pA�eklA?dA?: a�zplamen nejprudA?A�a�?.

      [32] Tento pA�eklad navrhuje L. HejdA?nek, biblistA� takA� pA�eklA?dajA�: a�zBudu, kterA? budua�?.

      [33] Srv. X. LA�on-Dufour, SlovnA�k biblickA� teologie, a�zSrdcea�?: VA�biblickA�m pojetA� je srdce a�zsA�dlem a�svnitA�nA�ho A?ivotaa�? A?lovA�ka se vA?A�m vA?udy. K citA?m se tak druA?A� pamA�A?, myA?lenA�, lidskA� zA?mA�ry a rozhodnutA� o nich. BA?h dal A?lovA�ku a�ssrdce kA�myA?lenA�a�? a A?almista mluvA� o a�smyA?lenkA?ch srdcea�? Boha samotnA�ho, tj. o jeho zA?mA�ru budoucA� spA?sy lidA�a�?.

      [34] B. Pascal, MyA?lenky, kap. 1, LXIX a LXX, str. 22.

      [35] L. HejdA?nek, Filosofie a vA�ra, str. 181-182.

      [36] Srv. L. HejdA?nek, NepA�edmA�tnost vA�myA?lenA� a ve skuteA?nosti, str. 107, 117, 121-123.

      [37] Srv. L. HejdA?nek, Filosofie a vA�ra, str. 226-227.

      [38] Srv. K. Jaspers, Asvod do filosofie, a�zObjA�majA�cA�a�?, str. 23-24.

      [39] Srv. L. HejdA?nek, Filosofie a vA�ra, a�zReflexe vA�ry ve StarA�m zA?konA�a�?, str. 203.

      [40] Tamt., str. 209.

      [41] Tamt., str. 214.

      [42] Bible kralickA?, A? 146,4.

      [43] Tamt., Jr 6,19.

      [44] Tamt., Da 2,30.

      [45] Tamt., A? 139,2.

      [46] Srv. Jr 29,11-13.

      [47] L. HejdA?nek, Filosofie a vA�ra, str. 215.

      [48] Srv. M. BalabA?n, HebrejskA� myA?lenA�, str. 114.

      [49] Tamt.

      [50] Tamt., str. 118.

      [51] Srv. X. LA�on-Dufour, SlovnA�k biblickA� teologie, a�zMilosrdenstvA�a�?.

      [52] Tamt.

      [53] Tamt., a�zPoA?ehnA?nA�a�?.

      [54] VA�pojetA� A�eckA� filosofie pravda neboli alA�theia vyjadA�uje, A?e nA�co je odkrytA� a�� mA�sto aby to bylo zamlA?eno A?i skryto, je to vyjA?dA�eno a zbaveno vA?eho zastA�rajA�cA�ho zdA?nA�.

      [55] E. RA?dl, AstA�cha zA�filosofie, str. 12.

      [56] Srv. L. HejdA?nek, NepA�edmA�tnost vA�myA?lenA� a ve skuteA?nosti, str. 112.

      [57] Srv. L. HejdA?nek, Filosofie a vA�ra, a�zReflexe vA�ry ve StarA�m zA?konA�a�?, str. 216-217.

      [58] X. LA�on-Dufour, SlovnA�k biblickA� teologie, a�zPokoja�?.

      [59] Srv. tamt.

      [60] Srv. tamt.

      [61] Srv. Bible, Mt 5,8a��10: a�z8A�Blaze tA�m, kdo majA� A?istA� srdce, neboA? oni uzA�A� Boha. 9A� Blaze tA�m, kdo pA?sobA� pokoj, neboA? oni budou nazvA?ni syny BoA?A�mi. 10A� Blaze tA�m, kdo jsou pronA?sledovA?ni pro spravedlnost, neboA? jejich je krA?lovstvA� nebeskA�.a�?

      [62] X. LA�on-Dufour, SlovnA�k biblickA� teologie, a�zSpravedlnosta�?.

      [63] Tamt.

      [64] Iz 1,13-17, a�zPravA? bohosluA?ba (PouhA� obA�ady bez A?istoty srdce nejsou bohosluA?bou.)a�?.

      [65] Srv. M. BalabA?n, HebrejskA� myA?lenA�, str. 33 a R. Rendtorff, HebrejskA? bible a dA�jiny, str. 174.

      [66] Sanhedrin (A�ecky synedrion, a�zradaa�?) bylo shromA?A?dA�nA� dvaceti tA�A� nebo sedmdesA?ti jednoho soudcA?, jmenovanA� vA�biblickA� zemi izraelskA� (Erec Jisra’ela�Za�Z). VelkA? Sanhedrin (sanhedrin gdolaa�Za�Z) byl nejvyA?A?A� soud starovA�kA�ho Izraele. DA?le existoval tzv. MalA? Sanhedrin (sanhedrin ktanaa�Za�Z), kterA? mA�l pravomoc odsuzovat kA�hrdelnA�m trestA?m. PoslednA� zA?vaznA� rozhodnutA� Sanhedrinu je zA�roku 358 n. l., kdy byl pA�ijat A?idovskA? kalendA?A�, rozpuA?tA�n byl vA�roce 425 vA�dA?sledku neustA?lA� perzekuce ze strany cA�saA�skA� A?A�mskA� A�A�A?e.

      [67] Od 60. let 20. stol. jsou mezi odbornA�ky pomA�rnA� A?astA� pochybnosti o existenci javnijskA� synody.

      [68] VysvA�tlivky: (A) = v protestantskA?ch cA�rkvA�ch apokryf, v katolickA� cA�rkvi deuterokanonickA? spis, v pravoslavA� anaginoskomenon, (B) = spis uznA?vanA? pouze ve vA?chodnA�ch cA�rkvA�ch, (C) = spis neuznA?vanA? A?A?dnou cA�rkvA�.

      [69] SvatA? JeronA?m (347-420) byl vA?znamnA? kA�esA?anskA? spisovatel, jeden zA�cA�rkevnA�ch OtcA? a uA?itelA? cA�rkve, theolog a pA�ekladatel bible do latiny. KatolickA? cA�rkev jej stavA� vedle sv. AmbroA?e, Augustina a A?ehoA�e VelikA�ho mezi A?tyA�i velkA� zA?padnA� cA�rkevnA� Otce.