(2. A?A?st: UdA?losti do druhA� A?idovskA� vA?lky)[1]
1. Asvod
Snahou tohoto textu je pA�iblA�A?it ve velikA� struA?nosti dA�jiny na A?zemA� tzv. a�zA?rodnA�ho pA?lmA�sA�cea�?, kde v Kenaanu vzniklo izraelskA� nA?boA?enstvA�, hebrejskA? vA�ra a byl napsA?n Tanach neboli StarA? zA?kon.[2] Kenaan je jedno z oznaA?enA� pro A?zemA� PA�ednA�ho vA?chodu, kde se dnes nalA�zajA� A?A?st SA?rie, Libanon, Palestina a Izrael.[3] Kenaan je jedno zA�nejvA?znamnA�jA?A�ch A?zemA� vA�lidskA?ch dA�jinA?ch, neboA? zde vznikala mA�sta, jako bylo napA�. Jericho, jiA? vA�9. tisA�ciletA� pA�. n. l. PA�ibliA?nA� ve 2. tisA�ciletA� pA�. n. l. sem zaA?aly pronikat hebrejskA� kmeny a vyvrcholenA�m tA�chto udA?lostA� byl vznik Izraele a JudskA�ho krA?lovstvA�.
AsrodnA? pA?lmA�sA�c, kde zaA?aly vznikat prvnA� velkA� civilizace ve 4.-3. tisA�ciletA� pA�. n. l., sahA? od africkA�ho Nilu na zapA?dA�, pA�es Kypr, MezopotA?mskou nA�A?inu a dA?le podA�l A�ek Eufratu a Tigridu na jihovA?chod kA�PerskA�mu zA?livu, aA? po A?patA� A?rA?nskA� vysoA?iny.[4] DA�jiny jednotlivA?ch A?zemA� budeme prochA?zet vA�samostatnA?ch kapitolA?ch, teA? si vytvoA�me prostorovou pA�edstavu.[5]
Egypt leA?A�cA� vA�povodA� Nilu se dA�lil na HornA� a DolnA� Egypt. HornA� Egypt leA?A� vA�jiA?nA� A?A?sti Egypta a dA?leA?itA? mA�sta byla Nechen (A�ecky Hierakonopolis) a Veset (A�ecky ThA�by). NejjiA?nA�jA?A�m mA�stem bylo Syene (nynA� AsuA?n). DolnA� Egypt leA?A� na severu Egypta, v deltA� Nilu, kde hlavnA�m mA�stem byl PeruadA?et (A�ecky BA?tA?). DA?leA?itA? mA�sta byla Mennofer (A�ecky Memfis), GA�za, DA?anet (A�ecky Tanis), Ictavej (fajjA?mkA? oA?za), Iunu (HA�liopolis) a vA�poslednA� fA?zi Alexandrie. DA�lka egyptskA�ho Nilu je 900 km.
Vydejme se zA�Egypta po starovA�kA� Via Maris (a�zMoA�skA? stezkaa�?), kterA? vedla podA�l pobA�eA?A� StA�edozemnA�ho moA�e, kde jsou vA�zemi PeliA?tejcA? mA�sta Gaza, AA?kalA?n a Jaffa, a vA?chodnA� jsou mA�sta Beer-A?eba, ChebrA?n, JeruzalA�m, BA�tel a A�ekem. PA�ichA?zA�me do Megida a kdybychom se vydali severozA?padnA� cestou, dojdeme do TA?ru a SidA?nu, mA�st FoiniA?anA? (SidA?A?anA?), a jeA?tA� severnA�ji bychom doA?li do Byblosu a Ugaritu, kdy vA�dohledu bychom mA�li KrA�tu. JeA?tA� severnA�ji je Anatolie, kde bychom po bA�ehu StA�edozemnA�ho moA�e doA?li do Tarsosu a zcela na zA?padA� do TrA?je, kam aA? sahala A�A�A?e ChetitA?.
Pokud bychom se vA�Megidu vydali na severozA?pad, dojdeme do ChA?ranu a do KarkemA�A?e. Pokud se vydA?me severovA?chodnA� cestou, dojdeme do DamaA?ku a jeA?tA� mnohem severnA�ji do Resafy, kterA? leA?A� na bA�ehu Eufratu. Pokud se vydA?me jihovA?chodnA� podA�l Eufratu, dojdeme do akadskA�ho mA�sta Mari. Odtud severovA?chodnA� jsou na bA�ezA�ch Tigridu asyrskA? mA�sta Ninive a AA?A?r, kde by jiA?nA�ji mA�lo bA?t i mA�sto Akkad, kterA� zatA�m nebylo objeveno. ZA�Mari pA�ichA?zA�me po bA�ezA�ch Eufratu doA�BabylA?nu (kterA? leA?A� 88 km od BagdA?du). JeA?tA� jiA?nA�ji jsou sumerskA? mA�sta KiA?, Nippur, Uruk, LagaA?, Ur a Eridu. Ve stejnA�m A?zemA� jsou amoritskA? mA�sta Isin a Larsa. JeA?tA� dA?le na vA?chod je elamskA� mA�sto Susy. TA�mto jsme proA?li po starodA?vnA� stezce celA?m A?rodnA?m pA?lmA�sA�cem a seznA?mili se sA�nejdA?leA?itA�jA?A�mi mA�sty.
2. Kultury a nA?boA?enstvA� na bA�ezA�ch StA�edozemnA�ho moA�e vA�MalA� Asii
2.1. MegalitickA� kultury ve StA�edozemnA�m moA�i
2.2. ChetitA�
ChetitA� (anglicky Hittites, francouzsky Hittite(s), nA�mecky Hethiter) byli indoevropskA? nA?rod, kterA? vytvoA�il A�A�A?i, zahrnujA�cA� dneA?nA� Malou Asii, SA?rii, Libanon a A?A?st Palestiny. ChetitA� byli velicA� vA?leA?nA�ci, kteA�A� se v bitvA?ch spolA�hali na svA� smrtonosnA� vA?leA?nA� vozy a byli to takA� oni, kteA�A� jako prvnA� zaA?ali pouA?A�vat A?eleznA� zbranA�. PA�i svA?ch vA?bojA�ch se stA�etli se starovA�kA?m Egyptem a tito dva rivalovA� spolu svedli mnoho bitev (napA�. bitva u KadeA?e, patrnA� 1274 pA�. n. l.). Velice unikA?tnA� bylo chetitskA� stA?tnA� zA�A�zenA�, protoA?e chetitA?tA� krA?lovA� byli jedinA� panovnA�ci starovA�kA�ho orientu, kteA�A� nebyli absolutnA�mi despoty. Jako vA�tA?ina stA?tA? tA� doby, i chetitskA? A�A�A?e byla zA?vislA? na zemA�dA�lstvA�.
ChetitA� byli mistry v odlA�vA?nA� kovA?, pA�iA?emA? tuto schopnost vyuA?A�vali v umA�nA� (kovovA� soA?ky, nA?doby atd.). ChetitskA� nA?boA?enstvA� bylo polyteistickA�, pA�iA?emA? jeA?tA� dnes nejsou vA?ichni chetitA?tA� bohovA� znA?mi. Ve spoleA?enskA�m zA�A�zenA� spolA�hali ChetitA� na otroky, kteA�A� pracovali v zemA�dA�lstvA�, hornictvA� a v dalA?A�ch pracovnA�ch odvA�tvA�ch. BA�hem svA� existence nebyla ChetitskA? A�A�A?e nikdy povaA?ovA?na za bezvA?znamnA? stA?t a vA?dy mA�la urA?itA? respekt. Konec chetitskA� A�A�A?e pA�iA?el neA?ekanA� – kolem roku 1200 pA�. n. l. byli ChetitA� smeteni invazA� tzv. moA�skA?ch nA?rodA? a A�A�A?e se rozpadla. ChetitskA? kultura jeA?tA� nA�jakA? A?as pA�eA?A�vala v opevnA�nA?ch mA�stech, ale kdyA? byla roku 717 pA�. n. l. dobyta poslednA� velkA? chetitskA? pevnost KarchemiA?, vA?echny stopy chetitskA� kultury zmizely a tA�m skonA?ila i chetitskA? civilizace.
StarochetitskA? A�A�A?e vznikla kolem roku 1800 pA�. n. l. jako prvnA� jejA� krA?l a zakladatel se uvA?dA� AnnitaA? (souA?asnA�k Chammurapiho), jehoA? otcem byl jakA?si PitchA?naA?, zastA?vajA�cA� v KuA?A?aru A?A�ad s titulem velmoA? A?ebA�A�ku.[13][5] Sjednotil chetitskA� kmeny a zaloA?il stA?t a svou dynastii. Po roce 1800 vytA?hl proti ChattuA?aA?i, dobyl ji na ChattijcA�ch a srovnal se zemA�.[5] Po porA?A?ce vlA?dce v NA�A?aA?i se na A?as stalo jeho hlavnA�m mA�stem mA�sto NA�A?aA?, podle nA�A? ChetitA� nazA?vali svou A�eA?. Kolem roku 1740 pA�. n. l. doA?lo k upevnA�nA� chetitskA� moci v MalA� Asii za krA?le TutchalijaA?e I., kolem roku 1710 pA�. n. l. se stal krA?lem PaA?ururumaA?a, po nA�m jeho bratr TabarnaA?, za nA�jA? v letech 1670a��1650 pA�. n. l. doA?lo k rozmachu chetitskA� moci, kdy ChetitA� pronikli k jiA?nA�m maloasijskA?m bA�ehA?m StA�edozemnA�ho moA�e.[8] DalA?A�m velkA?m vlA?dcem byl MurA?iliA? I., kterA? pokraA?oval v dobyvatelskA� politice, obsadil severnA� SA?rii, v severnA� MezopotA?mii porazil Churity, zA�skal je za spojence a po tisA�cikilometrovA�m pochodu se dostal k babylonskA?m branA?m. DA�ky pA?tA� kolonA� ve mA�stA� se mu podaA�ilo Babylon dobA?t (1594 pA�. n. l.).[14][15] Po nA?vratu byl zavraA?dA�n. DalA?A� panovnA�ci tA�to dynastie byli slabA�, aA? TuchalijaA? II. zaloA?il dynastii novou.[16]
2.2. DA�jiny na A?zemA� Kenaanu
KenaanskA? pantheon: Ugarit
KrA?tce pA�ed rokem 3000 pA�.n.l. se vA�PalestinA� objevila novA? civilizace starA?A� doby bronzovA�: vyznaA?uje prvnA� usazenA� SemitA?. Podle biblickA�ho A?zu je mA?A?eme nazA?vat a�zKenaancia�?, ale toto jmA�no je pouze konvenA?nA�m oznaA?enA�m. … Kolem roku 2200 pA�.n.l. je tato civilizace zniA?ena vpA?dem novA� semitskA� populace, AmorejcA?, polokoA?ovnA?ch vA?leA?nA�kA?. … Jsou to A�etA�zovA� A?toky prudkA?ch a a�zdivokA?cha�? koA?ovnA�kA?, oslnA�nA?ch i vydrA?A?dA�nA?ch bohatstvA�m mA�st a obdA�lanA?ch zemA�, kteA�A� se vyhrnuli vlna za vlnou ze syrskA� pouA?tA�. Tito dobyvatelA� se vA?ak civilizujA� a pA�ijA�majA� A?ivotnA� styl pA?vodnA�ch obyvatel. Po nA�jakA�m A?ase se jejich potomci budou muset brA?nit ozbrojenA?m vpA?dA?m dalA?A�ch a�zbarbarA?a�?, koA?ujA�cA�ch na okraji kulturnA�ch zemA�. CelA? proces se zopakuje vA�poslednA�ch staletA�ch 2. tisA�ciletA�, kdyA? do Kenaanu zaA?nou pronikat Izraelci.
NapA�tA� a symbiA?za mezi zemA�dA�lskA?mi kulty plodnosti, jeA? kvetly na syropalestinskA�m pobA�eA?A�, a mezi nA?boA?enskA?m myA?lenA�m koA?ovnA?ch pastA?A�A?, vA�nA�mA? hlavnA� mA�sto zaujA�mala nebeskA? a hvA�zdnA? boA?stva, zA�skajA� na sA�le sA�usA�dlenA�m HebrejcA? vA�Kenaanu.
… VA?znam ugaritskA?ch dokumentA? spoA?A�vA? zejmA�na vA�tom, A?e osvA�tlujA� jednotlivA� fA?ze pA�echodu od jednA� nA?boA?enskA� ideologie kA�jinA�. El je pA?nem pantheonu. Jeho jmA�no znamenA? semitsky a�zbA?ha�?, ale u zA?padnA�ch SemitA? je osobnA�m bohem. NazA?vajA� ho a�zMocnA?a�?, a�zBA?ka�?, a�zOtec bohA? a lidA�a�?, a�zKrA?la�?, a�zOtec rokA?a�?. Je a�zsvatA?a�?, a�zmilosrdnA?a�?, a�zvelmi moudrA?a�?. … El oplodnA� svA� dvA� A?eny, AA?eru a Anatu, zA�JitA�enky a zA�VeA?ernice. SA�vA?jimkou Baala jsou vA?ichni bohovA� potomky prvnA�ho pA?ru, Ela a AA?ery.
Ale El pA?sobA� vA�mA?tech jako bytost fyzicky slabA?m nerozhodnA?, staA�eckA? a rezignovanA?. NA�kteA�A� bohovA� sA�nA�m jednajA� pohrdavA�. Jeho dvA� manA?elky AA?eru a Anatu mu nakonec pA�ebere Baal. … Ze stvoA�itele se velice A?asto stA?vA? deus otiosus, kterA? se postupnA� vzdaluje od svA�ho stvoA�enA�. … Baalova povA?A?enA� je dosaA?eno silou a lstA� a nenA� prosto jistA� dvojznaA?nosti.
ObecnA� jmA�no baal (a�zPA?na�?) se stalo jeho jmA�nem osobnA�m. MA? rovnA�A? svA� vlastnA� jmA�no Haddu, tj. Hadad. Je nazA?vA?n a�zOblaA?nA? jezdeca�?, a�zKnA�A?e, PA?n zemA�a�?. Jedno zA�jeho epitet je Alijan, a�zMocnA?a�?, a�zVlA?dcea�?. Je zdrojem a principem plodnosti, ale takA� vA?leA?nA�kem jako jeho setra a manA?elka Anat souA?asnA� bohynA� lA?sky i vA?lky. Vedle nich jsou nejdA?leA?itA�jA?A�mi mytickA?mi osobnostmi Jamm, a�zKnA�A?e moA�e, VlA?dce A�eka�?, a Mot, a�zSmrta�?, kteA�A� zA?pasA� sA�mladA?m bohem o nejvyA?A?A� moc.
3. PerskA? A�A�A?e a jejA� nA?boA?enstvA�
4. Alexandr VelikA? a jeho A�A�A?e
5. ZA?padoA�A�mskA? A�A�A?e vA�A?rodnA�m pA?lmA�sA�ci
PA�A�loha A?. 1: PA�ehled dA�jinnA?ch udA?lostA�
PerskA? A�A�A?e vA�A?rodnA�m pA?lmA�sA�ci:A� 550-330 pA�. n. l.
590-530A�A�A�A�A�A�A�A�A�A�A�A�A�A�A�A�A�A�A�A�A� KA?ros II. (KuruA?) prvnA�m krA?lem A�A�A?e, dobyl novobabylA?nskou A�A�A?i.
539A�A�A�A�A�A�A�A�A�A�A�A�A�A�A�A�A� KA?ros dobyl FoiniA�cii a Judsko, a A?idA?m dovolil nA?vrat do vlasti a postavenA� novA�ho ChrA?mu.
522-486A�A�A�A�A�A�A�A�A� DA?reios (DA?rajavauA?) byl nejvA�tA?A� perskA? krA?l a zejmA�na bojoval sA�A?eky.
Alexandr VelikA? a jeho A�A�A?e: 330 a�� 64 pA�.n.l.
330-323A�A�A�A�A�A�A�A�A� Alexandr VelikA? ovlA?dl celou Perskou A�A�A?i a pronikl aA? kA�A�ece Indu a�� vznik helA�nskA� kultury.
PtolemaiovskA? A�A�A?e
SeleukovskA? A�A�A?e
175-164A�A�A�A�A�A�A�A�A� Antiochos V. EpifanA�s (OsvA�cenA?) se zmocnil Foinicie, Judska a na A?as i dolnA�ho Egypta.
64A�A�A�A�A�A�A�A�A�A�A�A�A�A�A�A�A�A�A� A?A�A?i vyvrA?til Pompeius.
ZA?padoA�A�mskA? A�A�A?e vA�A?rodnA�m pA?lmA�sA�ci: 64 pA�.n.l. a�� 395 n.l.
64-63 pA�.n.l.A�A�A� VojevA?dce Pompeius pA�ipojil kA�A�A�A?i SA?rii a Judsko jako provincie.
60A�A�A�A�A�A�A�A�A�A�A�A�A�A�A�A�A�A�A� PrvnA� triumvirA?t: Pompeius, Crassus a Caesar.
48A�A�A�A�A�A�A�A�A�A�A�A�A�A�A�A�A�A�A� Caesar porazil Pompeia, kterA? byl na A?tA�ku do Egypta zabit.
43A�A�A�A�A�A�A�A�A�A�A�A�A�A�A�A�A�A�A� DruhA? triumvirA?t: Marcus Antonius, Octavianus a Lepidus.
29pA�.n.l.-14n.l. Augustus: Octavianus odmA�tl titul diktA?tora a zachovA?val republikA?nskA� formy, ale soustA�edil ve svA� osobA� pravomoc rozhodujA�cA�ch A?A�adA?. SenA?t mu udA�lil titul Augustus (VzneA?enA?), kterA? se pozdA�ji ztotoA?nil sA�vA?razem a�zcA�saA�a�?. Jeho nA?stupci byli: Tiberius, Germanicus, Caesar Caligula, Claudius Nero.
69-96A�A�A�A�A�A�A�A�A�A�A�A�A� VlA?da rodu Flaviova.
69-79A�A�A�A�A�A�A�A�A�A�A�A�A� Titus Flavius Vespasianus, vojevA?dce na taA?enA� proti vzbouA�enA� Judei, provolA?n cA�saA�em.
70A�A�A�A�A�A�A�A�A�A�A�A�A�A�A�A�A�A�A� PrvnA� A?idovskou vA?lku rozhodl VespasiA?nA?v syn Titus, kterA� rozboA�il JeruzalA�m i ChrA?m.
98-117A�A�A�A�A�A�A�A�A�A�A� Traianus, ovlA?dl ArmA�nii, MezopotA?mii a A?A?st ArA?bie, A�A�A?e nabyla tehdy nA�jvA�tA?A�ho rozsahu.
117-138A�A�A�A�A�A�A�A�A� Hadrianus, vzdal se vA?bojA? za Eufratem a A�A�mskA� panstvA� vA�BritA?nii ohradil opevnA�nA�m.
132-135A�A�A�A�A�A�A�A�A�A�A�A�A�A�A�A�A�A�A�A�A� Ve druhA� A?idovskA� vA?lce porazil povstA?nA� Bar Kochby a Judea pA�ejmenovA?na na A�A�mskou provincii Palestinu.
395A�A�A�A�A�A�A�A�A�A�A�A�A�A�A�A�A� RozdA�lenA� A�A�A?e na vA?chodnA� a zA?padnA�, kdy provincie Palestina pA�echA?zA� pod vlA?du ByzantskA� A�A�A?e.
476A�A�A�A�A�A�A�A�A�A�A�A�A�A�A�A�A� ZA?nik zA?padoA�A�mskA� A�A�A?e.
PA�A�loha A?. 2: Mapy dA�jinnA?ch udA?lostA�
BlA�zkA? vA?chod za doby ChetitA?[6]
[1] InternA� text pro potA�eby projektu WebDialog, verze zA�27.7.14
[2] Tento text je A?vodem a vysvA�tlenA�m k textu a�zTanach a hebrejskA? vA�raa�?.
[3] Toto A?zemA� se tA�A? nazA?vA? Palestina, coA? byla provincie ZA?padoA�A�mskA� A�A�A?e.
[4] Je to A?zemA� dneA?nA�ho Egypta, Kypru, JordA?nska, Izraele, Libanonu, SA?rie a IrA?ku.
[5] Srv. mapu BlA�zkA�ho VA?chodu, str. a��