PoslA?nA� a myA?lenkovA? vA?chodiska univerzit, nadacA� a neziskovA?ch organizacA�

(listopad 2012) [1]

I. CA�le

  1. UkA?zat celek myA?lenkovA?ch vA?chodisek vzdA�lA?vacA�ho programu Communitas pro praxis o neziskovA�m sektoru, kterA?mi jsou a�zspoleA?enskA? tA�mata a jejich reflexea�? a a�zspoleA?enskA� procesy a jejich analA?zya�? (kap.1).
  2. Nastolit tA�ma a�zpA�edmA�tnA� a nepA�edmA�tnA� skuteA?nostia�? a a�zduchovnA�ch hodnota�? ve vztahu kA�pojetA� a reflexi zA?kladnA�ch spoleA?enskA?ch tA�mat, kterA?mi jsou hodnoty a duchovnA� hodnoty, lidskA? prA?va a spravedlnost a svoboda a odpovA�dnost (kap. 2).
  3. UkA?zat zA?kladnA� pojetA� spoleA?enskA?ch procesA?, kterA?mi jsou vztah demokracie a kapitalismu a ekonomickA� teorie ve vztahu kA�veA�ejnA�mu zA?jmu a obecnA�mu blahobytu (kap. 3).
  4. ZdA?raznit problematiA?nost, ale i dA?leA?itost tA�matu obA?anskA� spoleA?nosti (kap. 4).
  5. Nastolit tA�ma a�zveA�ejnA� prospA�A?nostia�? a a�zobecnA�ho blahaa�? ve vztahu kA�funkcA�m a roli neziskovA?ch neboli veA�ejnA� prospA�A?nA?ch organizacA� ve spoleA?nosti (kap. 5).
  6. UkA?zat dA?leA?itost a�zposlA?nA� neziskovA?ch organizacA�a�? a jeho formulace na zA?kladA� myA?lenkovA?ch vA?chodisek a nepA�edmA�tnA?ch cA�lA? a zdA?raznit roli a spoluprA?ci univerzit a nadacA� (kap. 6).

II. Teze

  1. VnA�jA?A� projevy krize naA?A� spoleA?nosti se odvA�jejA� od skrytA?ch dA?vodA?, tedy od A�toho, jakA? je nA?A? zpA?sob myA?lenA�, kde bereme svA? myA?lenkovA? vA?chodiska, jak pojA�mA?me niternost neboli nepA�edmA�tnou skuteA?nost a jakA� hodnoty vyznA?vA?me. A podle toho jednA?me a uskuteA?A?ujeme sami sebe a udA?losti, kterA?ch se A?A?astnA�me.
  2. Filosofie koncentruje A?lovA�ka tak, A?e se stA?vA? sA?m sebou tA�m, A?e mA? A?A?ast na skuteA?nosti, kterA? mA? svou neoddA�litelnou pA�edmA�tnou a nepA�edmA�tnou strA?nku. Pokud pojA�mA?me skuteA?nost pouze jako pA�edmA�tnou, stA?vajA� se svA�t i A?lovA�k pouhA?mi vA�cmi.
  3. Hodnoty nejsou pouze nA�A?A�m, co bychom pasivnA� zakouA?eli, ale zA?roveA? a pA�edevA?A�m tA�m, co motivuje a podle A?eho se orientuje naA?e chtA�nA� a rozhodovA?nA�. DuchovnA� hodnoty jsou pak nepA�A�mA?m vyjA?dA�enA�m toho, co a�zbA?ti mA?a�?, kA�A?emu se mA?A?eme pouze pA�ibliA?ovat popsanA?mi neboli zpA�edmA�tnA�nA?mi estetickA?mi, etickA?mi a filosofickA?mi hodnotami. A pA�edevA?A�m svA?m jednA?nA�m a uskuteA?A?ovA?nA�m udA?lostA�.
  4. LidskA? prA?va a spravedlnost jsou nepA�edmA�tnA� vA?zvy, kterA� kA�nA?m pA�ichA?zejA� zA�budoucnosti a na kterA� mA?me a musA�me odpovA�dat. PozitivnA� prA?vo je jen lidskou odpovA�dA� na vA?zvu kA�respektovA?nA� k pA�edchA?zejA�cA�m zA?kladnA�m prA?vA?m, kterA� pA�ichA?zejA� zA�budoucnosti jako nepA�edmA�tnA� vA?zvy, jejichA? nejsme pA?vodci, ale jen A?A?astnA�ky.
  5. TA�m a�znejvyA?A?A�ma�? v naA?em A?ivotA� nenA� svoboda, nA?brA? vA?le udrA?et napA�tA� mezi pA�edmA�tnou a nepA�edmA�tnou strA?nkou skuteA?nosti, kterA? nA?s osvobozuje a kterA? je zdrojem naA?A� svobody. MA?A?eme takA� A�A�ci, A?e se jednA? o a�zvA?li kA�dobrua�?. Svoboda tak nenA� pA�edpokladem, ale dA?sledkem, A?e na sebe bereme zA?vazky, A?e jsme odpovA�dnA�. TA�m se utvA?A�A� mravnA� vA�domA�, kterA� je moA?nostA� volby a�zvyA?A?A�a�? svobody, ale tA�m i odpovA�dnosti.
  6. EkonomickA� zA?jmy nepA?sobA� samostatnA� a spoleA?nost se neA�A�dA� pouze kriteriem ekonomickA� efektivnosti, ale volA� omezenA� tA�to efektivnosti ve snaze o vA�tA?A� rovnost (spravedlnost), kde skuteA?nA?mi cA�li (hodnotami) jsou svoboda, spravedlnost, jistota a pokrok a hlavnA�m cA�lem nejenom politiky, ale celA� spoleA?nosti by mA�lo bA?t nalezenA� konsensu neboli spoleA?enskA� dohody.
  7. ProblA�mem souA?asnosti je, jak uvA�st vA�soulad a vytvoA�it snesitelnou symbiA?zu mezi demokratickA?m politickA?m systA�mem a kapitalistickA?m hospodA?A�skA?m systA�mem, kterA? by nevytvA?A�el soustavnA? systA�movA? tlak podrA?vajA�cA� demokratickA� instituce a kterA? by poskytoval dostateA?nA? prostor pro lidskou a politickou svobodu.
  8. Role stA?tu spoA?A�vA? zejmA�na vA�tvorbA� pravidel a napravovA?nA� sociA?lnA� nespravedlnosti trA?nA�ho rozdA�lenA� ve smyslu spoleA?enskA� dohody (konsensu), coA? je dohoda o zA?kladnA�ch hodnotA?ch, pravidlech a cA�lech, tedy o tom, co je a�zveA�ejnA? zA?jema�?, jeA? usiluje o spoleA?enskA? a�zblahobyta�?.
  9. KlA�A?ovA?mi institucemi dneA?nA� (post) modernA� spoleA?nosti jsou trh, stA?t a obA?anskA? spoleA?nost, kterA? mA? vA?ak rozdA�lnA? pojetA�.
  10. VeA�spoleA?nosti je vedle sfA�ry politiky a ekonomiky sfA�ra kultury, ve kterA� pA?sobA� neziskovA� organizace, kterA� by jako veA�ejnA� prospA�A?nA� organizace mA�ly usilovat o obecnA� blaho (obecnA? prospA�ch, obecnA� dobro). Jejich zA?kladnA� funkce je a�zexpresivnA�a�? (neziskovA� organizace propA?jA?ujA� a�zhlasa�? nejrA?znA�jA?A�m zA?jmA?m) a a�zservisnA�a�? (poskytujA� sluA?by). StatickA� sfA�ry bychom vA?ak mA�li pojA�mat jako udA?losti neboli jako udA?lostnA� dA�nA�.
  11. JakA?koli druh organizovanA� A?innosti, mA?-li bA?t A?A?elnA?, mA�l by mA�t nA�jakA? smysl A?i poslA?nA�. KaA?dA? neziskovA? organizace a lidA� vA�nA� by mA�li hledat a spoleA?nA� formulovat svA� poslA?nA� neboli nepA�edmA�tnA� cA�le, ze kterA?ch povstA?vajA� jejich konkrA�tnA� neboli pA�edmA�tnA� cA�le a funkce A?i A?loha jejich organizace. VA?chodiskem by mA�ly bA?t duchovnA� hodnoty, kterA?mi jsou zejmA�na mravnost, spravedlnost a pravda.
  12. JednA�m zA�pA�edpokladA? skloubenA� kA�ehkA� rovnovA?hy ideA?lA? demokracie a volnA�ho trhu je intelektuA?lnA�, vzdA�lanostnA� a duchovnA� A?roveA? lidA� ve spoleA?nosti. Tato A?roveA? je zA?vislA? na aktivitA?ch a spoluprA?ci zejmA�na lidA� ve sfA�A�e kultury, kterA?mi jsou pA�edevA?A�m lidA� zA�univerzit a zA�nadacA�, kteA�A� by mA�li vytvA?A�et spoleA?nA� projekty a programy a jimi oslovovat A?irA?A� veA�ejnost.

III. KlA�A?ovA? slova

PoslA?nA�, myA?lenkovA? vA?chodiska, pA�edmA�tnA? a nepA�edmA�tnA? skuteA?nost, nepA�edmA�tnA� vA?zvy, hodnoty a duchovnA� hodnoty, lidskA? prA?va a spravedlnost, svoboda a odpovA�dnost, vztah demokracie a kapitalismu, spoleA?enskA? dohoda, veA�ejnA? zA?jem a spoleA?enskA? blahobyt, obA?anskA? spoleA?nost, veA�ejnA? prospA�A?nost a obecnA� blaho, experesivnA� a servisnA� funkce neziskovA?ch organizacA�, role a spoluprA?ce univerzit a nadacA�.

IV. PoslA?nA� a myA?lenkovA? vA?chodiska univerzit, nadacA� a neziskovA?ch organizacA�

1. MyA?lenkovA? vA?chodiska

ShrnutA� myA?enkovA?ch vA?chodisek naA?eho vzdA�lA?vacA�ho programu, kterA?mi jsou vybranA? spoleA?enskA? tA�mata a jejich reflexe a zA?kladnA� analA?za spoleA?enskA?ch procesA?, vychA?zA� zA�A?vahy o normA?ch a krizi naA?A� spoleA?nosti a o dA?leA?itosti filosofie a zA�nA� vyplA?vajA�cA�ho pA�A�stupu ke skuteA?nosti pro nA?A? zpA?sob myA?lenA�, kterA? ovlivA?uje a�zco a jaka�? uskuteA?A?ujeme.

1.1. Krize naA?A� spoleA?nosti

Euro-americkA? spoleA?nost je postavena na normA?ch demokracie a volnA�ho trhu. Po traumatickA?ch zkuA?enostech zA�obou svA�tovA?ch vA?lek vA�minulA�m stoletA� a tA�m, A?e pA�evlA?dla pragmatickA? politika postavenA? na ekonomice a materiA?lnA�ch hodnotA?ch, vyprA?zdnily se postupnA� jak humanistickA�, tak i nA?boA?enskA� hodnoty, na kterA?ch byl zaloA?en koncept demokracie, ale i volnA�ho trhu. NaA?e kultura se sekularizovala a jak vA�nacistickA�m vA�zenA� pA�edpovA�dal D. Bonhoeffer, A?ijeme vA�dobA� a�zbez Bohaa�?.[2] A?A�m se vA?ak pro nA?s stalo to, co nazA?vA?me transcendencA�, tedy to, co nA?s a�zpA�ekraA?ujea�?, ale i a�zutvA?A�A� a objA�mA?a�?[3] a vzA?jemnA� spojuje?

Pokud pA�ipustA�me, A?e se euro-americkA? civilizace i kultura ocitajA� v krizi a A?e v A?eskA� spoleA?nosti je zpochybnA�na i demokracie jako jedna zA�hlavnA�ch norem, pak se musA�me ptA?t, a�� a�zco dA?l?a�? Nebudeme-li se vA?ak nejprve ptA?t sami sebe na to, jakA? je nA?A? zpA?sob myA?lenA� a kde bereme svA? myA?lenkovA? vA?chodiska, co je to niternost neboli nepA�edmA�tnA? skuteA?nost a jakA� hodnoty to vlastnA� vyznA?vA?me, nebudeme schopni dA?t odpovA�A? co a jak dA?l a budeme odsouvat A�eA?enA� spoleA?enskA?ch problA�mA?. Nebo je zaA?neme A�eA?it nA?silnA?mi prostA�edky a bude nA?m opA�t hrozit totalita.

VnA�jA?A� jevy souA?asnA� krize, kterA� jsou a�sviditelnA�a�?, jsou zejmA�na prorA?stA?nA� politiky a ekonomiky, kdy nA?m hrozA�, A?e demokracie bude nahrazena finanA?nA� oligarchiA�, coA? se projevuje zejmA�na vA�problA�mu korupce. VnA�jA?A�m jevem je i to, A?e vA�tA?A� A?A?st spoleA?nosti vyznA?vA? pouze materiA?lnA� hodnoty a etickA� hodnoty se stA?vajA� prA?zdnA?mi slovy, A?i dokonce reklamnA�mi slogany.

1.2. Asloha filosofie a pA�A�stup ke skuteA?nosti

VnA�jA?A� jevy krize v naA?A� spoleA?nosti majA� svA� hlubA?A�, vnitA�nA� podhoubA�, coA? je zejmA�na nA?A? zpA?sob myA?lenA�, myA?lenkovA? vA?chodiska a vyznA?vanA� hodnoty. Z nich pak vyplA?vajA�cA� mravnost, tedy to, co nejenom uznA?vA?me ve svA�m rozumu, ale i to co nA?s oslovuje vA�naA?em nitru, vA�naA?em srdci ve smyslu slavnA� vA�ty B. Pascala: a�zSrdce mA? svA� dA?vody, o nichA? rozum nemA? tuA?enA�.a�?[4] A na zA?kladA� toho, jakA?m zpA?sobem pak jednA?me a uskuteA?A?ujeme sami sebe a udA?losti, kterA?ch se A?A?astnA�me.

Vlivem postmodernA� filosofie, kterA? hlA?sA? pluralitu nA?zorA?, odmA�tA?me nejenom nA?boA?enstvA�, ale i filosofii jako takovou. Nejenom klasickou A�eckou filosofii nebo hlavnA� smA�ry modernA� filosofie, kterA?mi jsou fenomenologie a analytickA? filosofie, ale i filosofy jako byli zejmA�na M. Buber a K. Jaspers, kteA�A� nA?s jiA? ve tA�icA?tA?ch letech minulA�ho stoletA� varovali pA�ed tA�m, co pA�iA?lo vA�podobA� faA?ismu a bolA?evismu, ale i pA�ed tA�m, co pA�ichA?zA� vA�souA?asnA� dobA�. PA�ed konzumnA� spoleA?nostA� a bezohlednA?m zpA�edmA�tA?ovA?nA�m skuteA?nosti, kdy lidA� ztrA?cejA� hodnotovou orientaci a pA�evaA?ujA�cA� hodnotou se stA?vA? sebestA�ednA? svoboda bez odpovA�dnosti. Ale prA?vA� pod vlivem tA�to ideologie, kterA? nA?s vede kA�pouhA�mu individualismu a sobectvA�, pA�estA?vA?me bA?t sami sebou, aniA? bychom byli schopni to reflektovat.

      1. Jaspers nA?s upozorA?oval, A?e a�zpro A?lovA�ka je filosofie nezbytnA?, je pA�A�tomna vA?dy a vA?ude. … Filosofii nelze uniknout. Lze se jen ptA?t, zda je to filosofie vA�domA? A?i nevA�domA?, dobrA? nebo A?patnA?, zmatenA? nebo jasnA?. Kdo filosofii odmA�tA?, jiA? filosofuje, aniA? by si to uvA�domovala�?.[5] Smysl filosofie vidA�l pA�edevA?A�m vA�tom, A?e a�zkoncentruje A?lovA�ka tak, A?e se stA?vA? sA?m sebou tA�m, A?e mA? A?A?ast na skuteA?nostia�? a umoA?A?uje nA?m a�zvA�lA?skyplnA�m boji se odvA?A?it komunikace od A?lovA�ka kA�A?lovA�ku, aA? je smysl pravdy jakA?koliva�?.[6]

      MyA?lenkovA� pojetA� skuteA?nosti je jednA�m zA�klA�A?ovA?ch problA�mA? naA?eho myA?lenA�, kdy se nechA?vA?me strhnout svA�tem vA�cA� neboli pA�edmA�tnou skuteA?nostA�, i kdyA? tuA?A�me, A?e skuteA?nost nenA� pouze tA�m, co jest, ale tA�m, co se dA�je, co se uskuteA?A?uje, co teprve pA�ichA?zA� v udA?lostech zA�budoucnosti. V naA?em svA�tA� vA�tA�zA� fakta a jejich interpretace nad vznikajA�cA�mi a dA�jA�cA�mi se udA?lostmi, neboli latinskA� factum nad fiens.[7] ZaA?ali jsme A?A�t ve svA�tA� vA�cA�, kde i svA�t a A?lovA�k jsou pouhA?mi vA�cmi.[8]

      2. ZA?kladnA� spoleA?enskA? tA�mata a jejich reflexe

      Vedle pojetA� skuteA?nosti jsou dalA?A�mi tA�maty A?i myA?lenkovA?mi vA?chodisky, kterA? jsou zA?sadnA� pro naA?e myA?lenA�, proA?A�vA?nA� a jednA?nA�, a�� hodnoty a duchovnA� hodnoty, spravedlnost a lidskA? prA?va a svoboda a odpovA�dnost. Tato tA�mata tvoA�A� myA?lenkovA? vA?chodiska pA�i A?vahA?ch o poslA?nA� a roli univerzit, nadacA� a neziskovA?ch organizacA� a jejich veA�ejnA� prospA�A?nosti.

      2.1. Asloha hodnot a duchovnA�ch hodnot ve spoleA?nosti

      Filosof V. NA�mec[9] nA?m pA�edklA?dA? filosofickou analA?zu fenomA�nu hodnot,A� kdy slovo a�zhodnotaa�?, kterA� pA?vodnA� mA�lo vA?znam ekonomickA?, nahradilo vA�19. stoletA� to, co tradiA?nA� filosofie od antiky chA?pala jako pA�edmA�ty nA?klonosti, resp. motivy pro vA?li, a co obvykle nazA?vala obecnA�jA?A�m termA�nem a�zdobroa�? A?i a�zdobraa�?.

      Hodnoty nejsou pouze nA�A?A�m, co bychom pasivnA� zakouA?eli, ale zA?roveA? a pA�edevA?A�m tA�m, co motivuje a podle A?eho se orientuje naA?e chtA�nA� a rozhodovA?nA�. Toto chtA�nA�, rozhodovA?nA� a jednA?nA� je vA?ak vA?dy neoddA�litelnA� spjato sA�vA�domA�m hodnot, kterA� pro nA?s pA�edem obecnA� vymezujA� rA?mec toho, co je vA?bec A?A?doucA�, co vA?bec mA?A?eme chtA�t, pro co se mA?A?eme rozhodovat a co mA?A?eme konat.

      Na zA?kladA� fenomenologickA� analA?zy vA?chozA�ch pojmA? a�zhodnocenA�, hodnotovA?ch kvalit a hodnota�? vA�souvislosti sA�emocionalitou, poznA?nA�m a myA?lenA�m, a vA?lA� a jednA?nA�m navrhuje V. NA�mec rozliA?enA� tA�A� rovin hodnot, kde prvnA� vrstva hodnot se odvA�jA� od tA�lesnA�-vitA?lnA�ch potA�eb, coA? jsou zejmA�na potA�eba potravy, sexu a spA?nku, ale i touha po blA�zkosti, jistotA� a radosti.

      Druhou rovinu tvoA�A� kulturnA� a sociA?lnA� zprostA�edovanA� hodnoty, pA�i jejichA? osvojovA?nA� vA�procesu socializace za asistence spoleA?nosti dochA?zA� kA�rozvinutA� biologickA�ho exemplA?A�e lidskA�ho rodu vA�lidskou osobu. TA�mito hodnotami jsou napA�. krA?snA� artefakty (nositelA� estetickA?ch hodnot), pA�edmA�ty vlastnA�nA� (nositelA� ekonomickA?ch hodnot), sociA?lnA� role a uznA?nA� ze strany druhA?ch.

      Nejenom v pA�A�padA� tA�lesnA�-vitA?lnA�ch, ale tA�A? vA�pA�A�padA� nA�kterA?ch kulturnA� a sociA?lnA� zprostA�edkovanA?ch potA�eb a jim odpovA�dajA�cA�ch hodnot, mA?me co do A?inA�nA� sA�potA�ebami, jejichA? stA�edobodem jsme my sami, aniA? bychom pA�itom zohledA?ovali potA�eby, zA?jmy A?i poA?adavky jinA?ch subjektA?.

      TA�etA� rovinu hodnot tvoA�A� vyA?A?A� hodnoty, kterA� majA� svA?j pA?vod ve vA?zvA?ch, nA?rocA�ch a poA?adavcA�ch, sA�nimiA? se na nA?s obracejA� (aA? uA? vA?slovnA� A?i nevA?slovnA�) druzA� a�� pA�edevA?A�m lidA�, ale obecnA� veA?kerA� subjekty (zejmA�na jinA� A?ivA� bytosti). Tyto hodnoty strukturujA� naA?e postoje ke svA�tu tak, A?e se skuteA?nostem kolem nA?s otevA�rA?me, odpovA�dA?me na jejich vA?zvy, ujA�mA?me se jich, pA�ijA�mA?me odpovA�dnost za nA� A?i zA?vazky vA?A?i nim, obA�tujeme se pro nA� atd. Vztah k tA�mto hodnotA?m nA?s vyvA?dA� zA�imanence naA?eho vA�domA� k a�ztranscendencia�? smA�rem k jinA�mu, otevA�rA? nA?s vA?A?i druhA?m jakoA?to a�ztya�?[10] A?i obecnA� vA?A?i druhA?m subjektA?m jakoA?to a�zne-pA�edmA�tA?ma�?. Tyto vyA?A?A� hodnoty jsou pak vyjA?dA�enA�m toho, co a�zmA? bA?tia�?, tedy a�zmA�tA�a�? (ve smyslu nA�meckA�ho a�zSollena�? A?i anglickA�ho a�zoughta�?), resp. co a�zplatA�a�?, na rozdA�l od toho, co pouze jest, tedy pouhA�ho a�zbytA�a�? (ve smyslu a�zSeina�? A?i a�zbeinga�?).

      PA�edloA?enA� fenomenologickA� pojetA� hodnot, zaloA?enA� na velmi subtilnA�, ale nA?roA?nA� analA?ze zejmA�na procesu rozhodovA?nA�, ve kterA�m kromA� vlastnA�ho A?inu rozvrhujeme takA� sami sebe, je jednA�m zA�moA?nA?ch konceptA?. NapA�. ve filosofii, kterA? se zabA?vA? tA�matem a�zpA�edmA�tnA� a nepA�edmA�tnA� skuteA?nostia�? a a�znepA�edmA�tnA?ch vA?zeva�?,[11] mohou bA?t duchovnA� hodnoty[12] nepA�A�mA?m vyjA?dA�enA�m toho, co a�zbA?ti mA?a�?,[13] co mA?A?eme pouze tuA?it a po A?em mA?A?eme touA?it. DuchovnA� hodnoty tedy nejsou a�zvyA?A?A� hodnotya�? ve fenomenologickA�m pojetA�, ale jsou tA�m, kA�A?emu se mA?A?eme pouze pA�ibliA?ovat popsanA?mi neboli zpA�edmA�tnA�nA?mi estetickA?mi, etickA?mi a filosofickA?mi hodnotami. Ale pA�edevA?A�m svA?m jednA?nA�m a uskuteA?A?ovA?nA�m udA?lostA�.

      PA�i stanovovA?nA�, vyznA?vA?nA� a dodrA?ovA?nA� estetickA?ch, etickA?ch a filosofickA?ch, tedy a�zvyA?A?A�cha�? A�hodnot, se mA?A?eme vzA?jemnA� vA�domA� dorozumA�t a shodnout, ale tyto hodnoty nejsou tA�m, co by skuteA?nA� sjednocovalo naA?e lidskA� spoleA?enstvA�. Pouze nA?m umoA?A?ujA� vytvoA�enA� vnA�jA?A�ch pravidel a norem pro naA?e souA?itA�, pro organizovanA� A?itA� ve spoleA?nosti.

      Naproti tomu spoleA?nA� hledA?nA� duchovnA�ch hodnot, kde dA?raz je na hledA?nA� nevyjA?dA�itelnA�ho, ale hledatelnA�ho, nA?m mA?A?e napomoci hledat to, co a�zbA?ti mA?a�?. Nejenom ve smyslu etickA�m, ale ve smyslu hledA?nA� celkovA� A?ivotnA� orientace a naplA?ovA?nA� A?ivotnA�ho poslA?nA�, uskuteA?A?ovA?nA� sama sebe a udA?losti, kterA?ch se A?A?astnA�me.

      Takto pojatA?mi duchovnA�mi hodnotami jsou zejmA�na pravda, pokoj, spravedlnost a mravnost. Pravda jako duchovnA� hodnota pak nenA� ve vA?znamu odkrytosti, ale dA?vA�ry a spolehnutA� se na to jedinA� spolehlivA�[14], kterA� se neopA�rA? o rozumovA� dA?kazy. Tedy ve smyslu vA?roku E. RA?dla, A?e a�znemA?me pravdu, ale pravda mA? nA?sa�?.[15] A JeA?A�A?ova vA?zva vA�kA?zA?nA� na hoA�e, A?e blahoslavenA� budou ti, a�zkdo majA� A?istA� srdce, pA?sobA� pokoj a obA�tovA?vajA� se pro spravedlnosta�?, jsou duchovnA� neboli niternA�, nepA�edmA�tnA� hodnoty, kterA� nA?s provA?zejA� jiA? dva tisA�ce leta�?.[16]

      Pokud totiA? jsou spoleA?nost a jejA� hodnoty postaveny pouze na vnA�jA?A�m dodrA?ovA?nA� pravidel bez vnitA�nA� odpovA�dnosti a smyslu pro nepA�edmA�tnA� skuteA?nosti, pak takovA? spoleA?nost selhA?vA?. O tom se vA�poslednA�ch letech pA�esvA�dA?ujeme.

      2.2. UniverzA?lnost lidskA?ch prA?v[17]

      Tak jako nA?s vA�A?ivotA� trA?pA� a pobuA�uje to, co je nenormA?lnA�, tak jeA?tA� vA�ce to, co je nespravedlivA�. Ve svA�m nitru jsme vyzA?vA?ni kA�tomu, abychom usilovali o pokojnA� souA?itA� sA�druhA?mi lidmi a o lepA?A� svA�t, ve kterA�m bude vA�tA�zit prA?vo a spravedlnost. TouA?A�me po blA�zkosti, jistotA� a radosti, kterA� pA�ichA?zejA� ve chvA�lA�ch, kdy nejsme vA�rozporu se svA?m nitrem a A?ijeme vA�opravdovA�m spoleA?enstvA� sA�blA�zkA?mi lidmi. PA�edevA?A�m je to rodina, ve kterA� jsme se narodili, dA?le rodina, ve kterA� vychovA?vA?me svA� dA�ti, a spoleA?enstvA� pA�A?tel, se kterA?mi se setkA?vA?me. To je lidskA� spoleA?enstvA�, ve kterA�m by mA�li silnA�jA?A� respektovat dA?stojnost, prA?va a svobody slabA?A�ch a ve kterA�m se uA?A�me, co je to svoboda a odpovA�dnost. ProtoA?e svobodnA?mi a odpovA�dnA?mi lidmi se nerodA�me, ale stA?vA?me se jimi prA?vA� vA�tA�chto spoleA?enstvA�ch. Pokud lidskA? prA?va a spravedlnost pojmeme jako nepA�edmA�tnA� vA?zvy,[18] kterA� kA�nA?m pA�ichA?zejA� zA�budoucnosti a na kterA� mA?me a musA�me odpovA�dat, pak a�zvA?echno pozitivnA� prA?vo je jen lidskou odpovA�dA� na vA?zvu kA�aktivnA�mu, praktickA�mu respektu
      k pA�ichA?zejA�cA�m a kaA?dou naA?i aktivitu pA�edchA?zejA�cA�m zA?kladnA�m prA?vA?ma�?[19].

      Podle L. HejdA?nka mA? myA?lenka zA?kladnA�ch, tj. primA?rnA�ch a naprosto nezadatelnA?ch lidskA?ch prA?v smysl jen za pA�edpokladu, A?e principiA?lnA� rozliA?A�me tzv. zA?kladnA� (fundamentA?lnA�) prA?va od prA?v zA?konnA?ch, legA?lnA�ch, tj. ode vA?ech pokusA? o jejich formulaci A?i vyjA?dA�enA�.[20] Pokud nA�kdo v tA�to souvislosti tvrdA�, A?e se A?lovA�k rodA� a�zvybavena�? zA?kladnA�mi svobodami
      a prA?vy, brA?nA� se vlastnA� proti chA?pA?nA� prA?v jako nA�A?eho, co A?lovA�ku udA�luje, resp. pA�idA�luje spoleA?nost nebo stA?t. A protoA?e v dobA� osvA�censtvA� nebylo moA?nA� mluvit o Bohu jako garantovi rovnA?ch prA?v a svobod, byla tato garance pA�ipsA?na pA�A�rodA�. To znamenA?, A?e prA?v a svobod nabA?vA? kaA?dA? A?lovA�k pA�i zrozenA�.

      Formulace, A?e se lidA� rodA� svobodnA� a sobA� rovnA� v dA?stojnosti a prA?vech, mA? pak nA?sledujA�cA� smysl: a�zJe to zA?vazek dospA�lA?ch, A?e budou stA?t pA�i svA?ch narozenA?ch dA�tech, a je to takA� zA?vazek silnA?ch, A?e budou respektovat dA?stojnost, prA?va a svobody slabA?A�ch, aby tak proti pA�irozenA� nerovnosti postavili spoleA?nost nea��pA�irozenou a nea��pA�A�rodnA�, ale zato lidskoua�?.[21] VA�pojetA� L. HejdA?nka spoA?A�vajA� lidskA? prA?va, pravda, spravedlnost atd. v tom, A?e pA�ichA?zejA� z budoucnosti jako vA?zvy, na kterA� my lidA� mA?me a musA�me odpovA�dat. HovoA�A�
      o lidskA?ch prA?vech, kterA? a�znemA?mea�?, ale kterA? a�zmajA� nA?sa�?, jichA? nejsme a�zpA?vodci, ale jen A?A?astnA�kya�?. TakovA? prA?va neustanovujeme, nA?brA? se do nich rodA�me, a�zjsou tu dA�A�ve, neA? jsme se narodilia�?.[22]

      I kdyA? L. HejdA?nek myA?lenku lidskA?ch prA?v jako prA?v pA�irozenA?ch odmA�tA?, pA�esto usiluje
      o vykA?zA?nA� lidskA?ch prA?v jako prA?v nezcizitelnA?ch a fundamentA?lnA�ch, a to ve smyslu toho, co pA�ichA?zA� z budoucnosti, kterA? je pro nA?A? A?ivot primA?rnA� A?i zA?kladnA�. Ale tA�m pA?dem i o pA�ijetA� toho, A?e vA?echno pozitivnA� prA?vo je jen lidskou odpovA�dA� na vA?zvu k aktivnA�mu respektu
      k pA�ichA?zejA�cA�m a kaA?dou naA?i aktivitu pA�edchA?zejA�cA�m zA?kladnA�m prA?vA?m.

      2.3. Svoboda a odpovA�dnost

      Politolog A. HavlA�A?ek[23] nA?m ve svA�m textu pA�ibliA?uje tA�ma svobody a odpovA�dnosti. Svoboda se ukazuje bA?t zvlA?A?tnA� v tom, A?e se jevA� zA?roveA? jako nesvoboda. V rA?mci jednA� situace jsme jak svobodni, ale i nesvobodni. To neplatA� jen pro obecnou mluvu, ale takA� v prA?vnA� A?i politickA� oblasti. W. Weischedel ve SkeptickA� etice o ambivalenci svobody A�A�kA?: a�zSvoboda se klade, ale i popA�rA?. … Svoboda je nezA?vislost na pudech, ale i sebeurA?enA�. … Svoboda stojA� proti nutnosti, ale je i nA?hledem do nutnosti. … ZkrA?tka: o svobodA� nelze z dA�jin filosofie a theologie zA�skat A?A?dnA? jednotnA? pojem. Max Scheler vyslovuje tuto skuteA?nost s veA?kerou jasnostA�: ,Neexistuje A?A?dnA? filosofickA? problA�m, v nA�mA? by zaplA�tA?nA� problA�mu na jednA� stranA�, matenA� pojmu a odtud vznikajA�cA� dvojznaA?nA� uA?A�vA?nA� slov na druhA� stranA�, dosA?hlo podobnA�ho stupnA� jako u problA�mu svobody.a�?a�? [24] UvedenA� pA�A�klady a charakteristiky se tA?kajA� jednak svobody jednA?nA�, jednak svobody vA?le.[25]

      NemA?A?eme bA?t a�zabsolutnA�a�? svobodnA�, neboA? nerozhodujeme o naA?A� svobodA�, lA�pe A�eA?eno nerozhodujeme o naA?A� zA?kladnA� moA?nosti, dynamis, bA?t svobodnA?. StejnA� tak nemA?A?eme pA�edem rozhodnout, do jakA� dA�jinnA� situace se narodA�me a jakA� budou platit konvence. Ale takA� to, A?e jsme svou podstatou (fysei) urA?eni A?A�t ve spoleA?enstvA� lidA�, jak tvrdA� AristotelA�s, nA?m neumoA?A?uje jednat a�zabsolutnA�a�? svobodnA�, neboA? proti naA?A� svobodA� stojA� svoboda druhA?ch. S druhA?mi navA�c obA?vA?me jeden nA?m spoleA?nA? svA�t, kterA? je svA�tem pravidel, konvencA� A?i hodnot. PA�es vA?echna omezenA� hovoA�A�me o tom, A?e A?lovA�k je bytost svobodnA?, kterA? nenA� ve svA� svobodA� skrze sebe sama, nA?brA? je si v nA� darovA?na, jak A�A�kA? K. Jaspers.[26]

      VA�dalA?A� A?A?sti textu vychA?zA� A. HavlA�A?ek pA�edevA?A�m zA�A?vah L. HejdA?nka. a�� K jednA?nA�, jeA? je jednA?nA�m svobodnA� lidskA� bytosti, patA�A�, A?e se odehrA?vA? vA?dy v situaci, z kterA� se nelze vyvA?zat. A?ijeme v rA?znA?ch situacA�ch, ale vA?em lidem spoleA?nou situacA� je svA�t. Pokud bychom situaci redukovali jen na strA?nku pA�edmA�tnou a ulpA�vali na ni, zapomA�nali bychom tak na jejA� strA?nku nepA�edmA�tnou a nA?A? A?ivot by bA�A?el v samozA�ejmostech a v jistotA?ch. Vzdali bychom se tak toho, co je A?lovA�ku vlastnA�, tj. napA�tA� mezi zjevnA?m a skrytA?m, danA?m a nedotA?zanA?m. NA?A? A?ivot by pak nebyl A?ivotem autentickA?m, nA?brA? pouhA?m bytA�m.

      OdpovA�dnost etymologicky souvisA� s odpovA�dA?nA�m. KaA?dA� odpovA�dA?nA� je reakcA� na to, co k nA?m promlouvA?. A protoA?e k A?lovA�ku patA�A� situovanost, odpovA�dA?me A?i reagujeme na situaci, v kterA� se nachA?zA�me a kterA? se nA?m nA�jak jevA�. L. HejdA?nek o skuteA?nosti A�A�kA?, A?e se ukazuje, ale nemusA� se jeA?tA� nA�komu jevit.[27] JevenA� pA�itom chA?pe jako reakci na ukazovA?nA� se jsoucna. AktivnA� pA�A�stup A?lovA�ka je reagovA?nA� na jsoucno, kterA� se ukazuje, jinak A�eA?eno je to odpovA�dA?nA� na ukazovA?nA� skuteA?nosti. TudA�A? to, jak se nA?m skuteA?nost jevA�, zA?visA� nejen na ukazovA?nA� jsoucna, ale takA� na naA?em aktivnA�m pA�A�stupu ke skuteA?nosti.

      Je-li odpovA�A? na situaci vA?razem naA?A� odpovA�dnosti, je tA�eba si takA� uvA�domit, A?e odpovA�dnosti se nelze zbavit, podobnA� jako se nelze vyvA?zat ze situace. Pouze smrtA� pA�estA?vA?me bA?t odpovA�dni. To, jakou odpovA�dnost na sebe mA?me vA�konkrA�tnA� situaci vzA�t, nelze vynutit A?A?dnA?mi morA?lnA�mi A?i mravnA�mi principy. V A?A?dnA�m pA�A�padA� to nenA� nutnost bA?t svobodnA?, nA?brA? apel na nA?s. Pokud na tuto moA?nost odpovA�me kladnA�, naplA?ujeme pA�ijatA? dar svobody. StA?vA?me se odpovA�dnA?mi, coA? zA?sadnA�m zpA?sobem ovlivA?uje naA?e dalA?A� rozhodovA?nA� v jednotlivA?ch situacA�ch.

      TA�m a�znejvyA?A?A�ma�? v naA?em A?ivotA� nenA� svoboda, nA?brA? vA?le udrA?et napA�tA� mezi pA�edmA�tnou a nepA�edmA�tnou strA?nkou skuteA?nosti, kterA? nA?s osvobozuje a kterA? je zdrojem naA?A� svobody. MA?A?eme takA� A�A�ci, A?e se jednA? o a�zvA?li kA�dobrua�?. Svoboda tak nenA� pA�edpokladem, ale dA?sledkem, A?e na sebe bereme zA?vazky, A?e jsme odpovA�dnA�. TA�m se utvA?A�A� mravnA� vA�domA�, kterA� je moA?nostA� volby a�zvyA?A?A�a�? svobody. Svobodu proA?A�vA?me prA?vA� tehdy, kdyA? sami sebe osvobozujeme, svoboda nenA� A?A?dnA? trvalA? stav. Osvobozovat se ale mA?A?eme pro jinA� zA?vazky, nikoli jen pro zbavenA� se zA?vazkA?. To, A?e na sebe bereme kvalitnA�jA?A� zA?vazky, A?e na sebe bereme vA�tA?A� odpovA�dnost, znamenA?, A?e tA�m zkvalitA?ujeme naA?i situace svobody. Svoboda se tedy zkvalitA?uje, kdyA? na sebe bereme urA?itA�, nikoli vA?echny zA?vazky.

      ZnamenA? vA�tA?A� odpovA�dnost a�zvA�tA?A�a�? svobodu? VA�tA?A� odpovA�dnost ve smyslu urA?itA�ho typu zA?vazkA?, tedy odpovA�dA?nA� na situaci v jejA�m napA�tA� pA�edmA�tnA� a nepA�edmA�tnA� strA?nky, nikoli jen v odpovA�dA?nA� na jejA� redukovanou podobu, tedy pA�edmA�tnou strA?nku, znamenA? otevA�rA?nA� novA?ch moA?nostA�, nikoli na jiA? existujA�cA� a�zhorizontA?lea�? moA?nostA�, nA?brA? novA?ch moA?nostA� na a�zvertikA?lea�?. A prA?vA� otevA�rA?nA� novA?ch moA?nostA� na vertikA?le, tedy jistA? zpA?sob a�zpodkopA?vA?nA�a�? se pod jiA? existujA�cA� roviny moA?nostA�, je A?ivotem na cestA� a�zvA�tA?A�a�? svobody. To znamenA?, A?e jsou nA?m otevA�eny kvalitativnA� novA� moA?nosti, kterA? nA?m do tA� doby byly uzavA�eny. NaA?e svoboda se tedy a�zzkvalitA?ujea�?, bereme-li na sebe odpovA�dnost urA?itA�ho typu.

      3. AnalA?za a A�A�zenA� spoleA?enskA?ch procesA?

      Abychom porozumA�li naA?emu tA�matu zA�pohledu spoleA?enskA?ch procesA?, vyjdA�me zA�modelu vztahA? ve tA�ech zA?kladnA�ch spoleA?enskA?ch sfA�rA?ch, kterA?mi jsou a�� a�zekonomika, kultura a politikaa�? (viz nA?sledujA�cA� graf).[28] Tento model sice zjednoduA?uje sloA?itou skuteA?nost, ale umoA?nA� nA?m, abychom mohli konfrontovat na jednA� stranA� zejmA�na filosoficko-politologickA� koncepty, na druhA� stranA� koncepty ekonomicko-manaA?erskA�, a hledat spoleA?nou A�eA? a interdisciplinA?rnA� dialog,[29] kterA? by nA?m umoA?nil celostnA� pA�A�stup ke skuteA?nosti, kterou si jednotlivA� vA�dnA� obory rozdA�lily do dA�lA?A�ch tA�mat a tA�m pA�estA?vA?me rozumA�t svA�tu jako celku, ale i sami sobA�. StatickA� sfA�ry bychom vA?ak mA�li pojA�mat jako udA?losti neboli jako udA?lostnA� dA�nA�.

      SchA�ma M. A?A?ka
      SchA�ma M. A?A?ka

      DA?leA?itA?m poselstvA�m tohoto schA�matu M. A?A?ka, jednoho zA�naA?ich pA�ednA�ch teoretikA? ekonomie, je, A?e ekonomickA� zA?jmy nepA?sobA� samostatnA�, ale jsou ovlivA?ovA?ny zA?jmy jinA?mi, A?i lA�pe A�eA?eno, jinak chA?panA?mi, vnA�manA?mi. Euro-americkA? spoleA?nost se vA�souA?asnA� dobA� vA�koneA?nA?ch dA?sledcA�ch neA�A�dA� pouze kriteriem ekonomickA� efektivnosti, ale volA� omezenA� tA�to efektivnosti ve snaze o vA�tA?A� rovnost (spravedlnost).[30] SkuteA?nA� cA�le (hodnoty) spoleA?nosti vychA?zA� vA�obecnA�, A?istA� abstraktnA� rovinA� zA�hodnot, kterA?mi jsou: svoboda, spravedlnost, jistota a pokrok. U tA�chto zA?kladnA�ch hodnot je tA�eba si uvA�domit, A?e se vzA?jemnA� vyluA?ujA�, neboA? platA�, A?e A?A�m vA�ce mA?me svobody, tA�m mA�nA� je spoleA?nost spravedlivA? a naopak. To stejnA� platA� pro jistotu a pokrok, A?A�m vA�ce jistoty, tA�m mA�nA� pokroku a�� najA�t sprA?vnA? mix je zA?kladem konsensu.[31] NalezenA� konsensu neboli spoleA?enskA� dohody by mA�lo bA?t hlavnA�m cA�lem nejenom politiky, ale celA� spoleA?nosti.

      PodmA�nkou ale je, abychom se shodli prA?vA� na vA?chozA�ch hodnotA?ch, zejmA�na vA�pojetA� spravedlnosti, svobody a odpovA�dnosti, a rozumA�li tomu, co jsou to a�� demokracie, volnA? trh, obA?anskA? spoleA?nost a veA�ejnA? prospA�A?nost. TA�maty managementu a A�A�zenA� spoleA?enskA?ch procesA? a veA�ejnA�ho prostoru a role mA�diA� se zabA?vajA� dalA?A� uA?ebnA� texty.

      3.1. Vztah demokracie a kapitalismu

      Filosof V. NA�mec[32] nA?s vA�A?vodu seznamuje sA�principy demokratickA�ho systA�mu, jehoA? smyslem je vytvA?A�et rA?mec pro politickA� jednA?nA�. Jde ovA?em o specifickA? politickA? systA�m, kterA? je zaloA?en na svA�bytnA?ch principech, hodnotA?ch a idejA�ch a pA�edpoklA?dA? organizaci spoleA?nosti prostA�ednictvA�m specifickA?ch politickA?ch a veA�ejnA?ch institucA�.

      Za zA?kladnA� pilA�A�e demokratickA�ho systA�mu povaA?uje:

          1. Princip univerzA?lnA� rovnosti, kterA? je pochopena primA?rnA� jako rovnost moA?nostA� A?A?asti na utvA?A�enA� politickA� vA?le a rovnost prA?v.
          2. Princip nehomogenity a tolerance, spojenA? sA�jistA?m hodnotovA?m pluralismem.
          3. Princip soutA�A?e a konkurence, jehoA? prosazenA� souvisA� sA�rozvojem kapitalistickA� formy hospodA?A�stvA� vA�novovA�ku, vA�nA�mA? mA? do jistA� mA�ry svA?j pA�edobraz, ale zdaleka se neomezuje pouze na oblast hospodA?A�stvA�, trhu a obchodu.

          UznA?nA� tA�chto principA?, a zejmA�na principu rovnosti, mA? zA?vaA?nA� dA?sledky pro povahu forem vlA?dy. VA�demokratickA?ch spoleA?nostech jsou nebo majA� bA?t veA?kerA� formy vlA?dy chA?pA?ny jako vA?sledek vzA?jemnA� kooperace a interakce mezi sobA� rovnA?mi obA?any.

          Proto si demokratickA� spoleA?enstvA� zA�izuje celA? systA�m vzA?jemnA� provA?zanA?ch institucA�, kterA� kromA� jinA�ho garantujA� A?i vynucujA� dodrA?ovA?nA� urA?itA?ch pravidel A?i vzorcA? chovA?nA� ve spoleA?nosti a jejichA? nositelA� jsou na druhA� stranA� sami vA?zA?ni urA?itA?mi pA�A�snA� danA?mi pravidly, jejichA? respektovA?nA� mA?A?e bA?t opA�t vynucovA?no jinA?mi institucemi A?i obA?any. Instituce majA� vA?ak ve spoleA?nosti platnost a A?A?innost pouze potud, pokud jsou jejich pravidla A?iroce akceptovA?na a respektovA?na a pokud jsou jejich imperativy pA�A�tomnA� vA�myslA�ch jednotlivcA? a stA?vajA� se motivy pro jejich vA?li, takA?e reA?lnA� ovlivA?ujA� jejich konkrA�tnA� rozhodovA?nA� a jednA?nA�.

          Oproti tomu nenA� kapitalismus politickA?m, nA?brA? spoleA?ensko-hospodA?A�skA?m systA�mem. Jde ovA?em o velmi specifickA? dynamickA? hospodA?A�skA? systA�m, jehoA? vznik je spjatA? sA�vA?vojem evropskA�, resp. euro-americkA� civilizace vA�novovA�ku. Pro tento systA�m je typickA�, A?e nA�m ustupuje do pozadA� statickA? hodnota vlastnictvA� a jeho funkce zajistit zA?kladnA� podmA�nky kA�A?ivotu, a pozornost se naopak cele soustA�edA� na skrytA? potenciA?l majetku produkovat dodateA?nA� bohatstvA� A?ili nadhodnotu. Tento systA�m vA?ak nemA?A?e dobA�e a dlouhodobA� fungovat bez dalA?A�ho klA�A?ovA�ho mimoekonomickA�ho faktoru, jA�mA? je zvlA?A?tnA� sociA?lnA� A�A?d, kterA? se vyvinul na ZA?padA� a kA�jehoA? nejdA?leA?itA�jA?A�m sloA?kA?m patA�A� racionA?lnA� systA�m prA?va a veA�ejnA� sprA?vy.

          TajemstvA� A?spA�chu kapitalismu spoA?A�vA? vA�tom, A?e uvolA?uje obrovskA? potenciA?l sA�ly skrytA? vA�principu interakce a organizace. Tento systA�m je sA�to vytvoA�it rA?mec pro interakci obrovskA�ho mnoA?stvA� subjektA?, a tA�m umocnit jejich potenciA?l invence a pA�edstavivosti, iniciativy a tvoA�ivosti. a�zSpontaneitaa�? tA�chto ekonomickA?ch aktivit, kterA? plodA� nadhodnotu, je pA�itom umoA?nA�na pA�edevA?A�m hladkA?m prA?bA�hem transakcA�, jejichA? kA�ehkA?m tmelem je pA�edvA�datelnost a dA?vA�ra vA�dodrA?enA� zA?vazku. Jak velmi nA?zornA� ukA?zala souA?asnA? finanA?nA� krize, ztrA?ta toto kA�ehkA�ho pojiva nutnA� vede k zablokovA?nA� a kolapsu celA�ho systA�mu. ProtoA?e moA?nost zhodnocovA?nA� kapitA?lu zA?visA� pA�edevA?A�m na bezpeA?nA�m pA�esunu aktiv mezi lidmi, musejA� bA?t tyto transakce a s nimi souvisejA�cA� majetkovA� zmA�ny a zA?vazky soustavnA� monitorovA?ny a stA�eA?eny.

          Proto majA� rozvinutA� zA?padnA� zemA� vybudovA?n komplikovanA? systA�m veA�ejnA?ch agentur a institucA� a pA�A�snA?ch operaA?nA�ch standardA? a prA?vnA�ch pravidel, jejichA? cA�lem je pA�edevA?A�m ochrana transakcA� a posilovA?nA� dA?vA�ry vA�tyto transakce, bez nichA? nemohou vA�st aktiva svA?j paralelnA� A?ivot jako kapitA?l.

          I zavedenA� zA?padnA� demokracie dnes ovA?em stojA� pA�ed A?kolem provedenA� hlubA?A�ch systA�movA?ch zmA�n, kterA� by lA�pe ochrA?nily instituce demokratickA�ho spoleA?enstvA� pA�ed erozivnA�m pA?sobenA�m mocnA?ch impulsA? vychA?zejA�cA�ch zA�oblasti ekonomickA?ch procesA?. ProblA�mem dne se stA?vA? otA?zka, jak uvA�st vA�soulad a vytvoA�it snesitelnou symbiA?zu mezi demokratickA?m politickA?m systA�mem a kapitalistickA?m hospodA?A�skA?m systA�mem, kterA? by nevytvA?A�el soustavnA? systA�movA? tlak podrA?vajA�cA� demokratickA� instituce a kterA? poskytoval dostateA?nA? prostor pro lidskou a politickou svobodu.

          3.2. EkonomickA� teorie, veA�ejnA? zA?jem a spoleA?enskA? blahobyt

          Ekonom M. A?A?k[33] nA?m ve svA�m uA?ebnA�m textu vysvA�tluje zA?kladnA� pravidla fungovA?nA� ekonomiky. StA�edem pozornosti je A?lovA�k, nejdA�A�ve chA?panA? jako spotA�ebitel a poslA�ze jako vA?robce. SpotA�ebitel a vA?robce se stA�etA?vajA� na trzA�ch, kterA� jsou za pA�edpokladu racionA?lnA�ho chovA?nA� vA�rovnovA?ze. Ale ne vA?dy jde o trhy dokonalA�. Je rolA� stA?tu vytvoA�it takovA� podmA�nky, kterA� by trA?nA� nedokonalosti eliminovaly a je stA?t schopen tuto roli plnit? Role stA?tu se vA�prA?bA�hu let mA�nA�, nicmA�nA� vA�rA?znA?ch formA?ch splA?uje dvA� zA?kladnA� role a�� legislativnA�, spoA?A�vajA�cA� vA�tvorbA� pravidel; a pA�erozdA�lovacA�, napravujA�cA� a�zsociA?lnA� nespravedlnost trA?nA�ho rozdA�lenA�a�? ve smyslu spoleA?enskA� dohody a�� konsensu.

          TermA�n konsensus pochA?zA� zA�latiny[34] a znamenA? souhlas A?lenA? urA?itA� skupiny se sledovA?nA�m konkrA�tnA�ch spoleA?nA?ch zA?jmA?. VA�pA�A�padA� celA� spoleA?nosti hovoA�A�me o spoleA?enskA�m konsensu. Obsahem spoleA?enskA�ho konsensu je dohoda o zA?kladnA�ch hodnotA?ch, pravidlech a cA�lech, kterA? se vA�rA?znA?ch podmA�nkA?ch historickA?ch, kulturnA�ch, etickA?ch, nA?boA?enskA?ch a ekonomickA?ch stA?vA? vA?eobecnA� pA�ijatA?m rA?mcem pro fungovA?nA� spoleA?nosti. Tato spoleA?nostA� vA?eobecnA� pA�ijatA? a uznA?vanA? pravidla vychA?zejA�cA� ze zvykA? a tradic tvoA�A� zA?klad i pro konsensus v ekonomice. O spoleA?enskA�m konsensu platA�: nakolik se A?lenovA� spoleA?nosti ztotoA?nA� sA�jeho obsahem a�� nejzA?kladnA�jA?A�mi cA�li a principy fungovA?nA� spoleA?nosti a�� natolik je spoleA?nost stabilnA�.

          KaA?dA? jednotlivec i skupina majA� ve spoleA?nosti urA?itA� postavenA� a sA�nA�m souvisejA�cA� moc. Pro dosahovA?nA� souhlasu existujA� rA?znA� metody. DemokratickA� vyjednA?vA?nA�, kterA� je vA�tA?inou spojovA?no vA�dneA?nA� dobA� sA�pojmem konsensus, je jen jednou zA�nich. VA�extrA�mnA�ch pA�A�padech se mA?A?e jednat i o vynucenA� souhlasu, respektu, nA?silA�m. VA�podstatA� se vA?ak vA?dy jednA? o proces vyjednA?vA?nA�, liA?A� se jen ve zpA?sobech a formA� prosazovA?nA� moci. Pro vyjednA?vA?nA� vA?dy platA�, A?e jeho prA?bA�h a vA?sledky ovlivA?ujA� tA�i zA?kladnA� parametry: moc, informace a A?as.

          Dohoda (konsensus) o konkrA�tnA�ch cA�lech spoleA?nosti se nazA?vA? nA?zvem a�zveA�ejnA? zA?jema�?, jeA? usiluje o spoleA?enskA? a�zblahobyta�?. Teorie blahobytu jsou ekonomickA� teorie vychA?zejA�cA� zA�tvrzenA� oA�A?dajnA� optimalitA� ekonomiky, chA?panA� jako schopnost vyuA?A�vat omezenA� vA?robnA� zdroje spoleA?nosti vA�zA?jmu maximA?lnA�ho uspokojovA?nA� preferencA� spotA�ebitelA?. Tyto teorie nabA�zejA� nA�kolik moA?nA?ch A�eA?enA�.

          Jak uA? jsme si vA�A?vodu A�ekli, zA?kladnA�mi hodnotami souA?asnA� euro-americkA� spoleA?nosti jsou: svoboda, spravedlnost, jistota a pokrok.A� JiA? na prvnA� pohled je zA�ejmA�, A?e zA?kladnA� cA�le (hodnoty) spoleA?nosti jsou chA?pA?ny v mnohem A?irA?A�ch souvislostech, nejen ekonomicky. A zA?kladnA�mi normami chovA?nA� jsou: demokracie a racionalismus.

          SpojenA� demokracie a trA?nA�ho hospodA?A�stvA� jsou poklA?dA?ny za zA?kladnA� normy chovA?nA� souA?asnA� spoleA?nosti. Demokracie je zA�definice a�zvlA?dou lidua�?[35] a chA?peme ji jako formu politickA�ho systA�mu, kterA? umoA?A?uje na jednA� stranA� nadvlA?du vA�tA?iny nad menA?inou pA�i respektovA?nA� menA?inovA?ch prA?v. MoA?nost uplatnA�nA� vA?le vA�tA?iny dovoluje spoleA?nosti rozhodovat na zA?kladA� dosaA?enA� konsensu pA�i zabezpeA?enA� lidskA?ch a obA?anskA?ch prA?v.

          Racionalita je odvozena zA�takovA� volby mezi konkurujA�cA�mi variantami, kde vA?nosy jsou vyA?A?A� neA? nA?klady. Tato volba je ekonomy chA?pana jako racionA?lnA� a racionalita vystupuje zpravidla jako zA?kladnA� kriterium hodnocenA� nejen ekonomickA?ch, ale i politickA?ch (spoleA?enskA?ch) procesA?. CA�lem racionA?lnA�ho vA?bA�ru je dosaA?enA� co nejvyA?A?A� efektivnosti a racionA?lnA� chovA?nA� by mA�lo vA�st kA�formulovA?nA� a vA?bA�ru optimA?lnA�ch cA�lA? a hledA?nA� cest pro jejich dosaA?enA� pA�i minimalizaci nA?kladA?. ProblA�m je vA�tom, A?e na A?rovni spoleA?nosti jsou nA?klady i efekty tA�A?ko mA�A�itelnA� a nejefektivnA�jA?A� A?i nejracionA?lnA�jA?A� A�eA?enA� mohou bA?t spoleA?ensky nepA�ijatelnA?.

          4. ObA?anskA? spoleA?nost a jejA� role ve spoleA?nosti

          Pojem obA?anskA� spoleA?nosti je kontroverznA� a vA�naA?A� spoleA?nosti navA�c zbyteA?nA� zpolitizovanA?, ale pro rozumA�nA� A?innosti a roli univerzit, nadacA� a neziskovA?ch organizacA� je zA?sadnA�. Bylo by vA?ak rozumnA�jA?A� pA�ijmout model zA?kladnA�ch spoleA?enskA?ch sfA�r navrhovanA? ve tA�etA� kapitole, tedy ekonomiky, politiky a kultury, a zabA?vat se jejich vzA?jemnA?m ovlivA?ovA?nA�m a prostupovA?nA�m.

          4.1. RozdA�lnA? pojetA� obA?anskA� spoleA?nosti

          V souA?asnA� dobA� jsou v humanitnA�ch vA�dA?ch rozliA?ovA?na tA�i rozdA�lnA? pojetA� obA?anskA� spoleA?nosti, kterA� ukazujA� rA?znA� modely a pA�A�stupy kA�teorii i praxi politiky. V prvnA�m pojetA� je obA?anskA? spoleA?nost chA?pA?na jako konkurenA?nA� pojem k demokracii, ve smyslu omezenA� a odpovA�dnA� autority a jako neodmyslitelnA? souA?A?st trhu. Ve druhA�m pojetA� je obA?anskA? spoleA?nost zastA�eA?ujA�cA�m konceptem, platformou institucA�, kterA? mimo rA?mec stA?tu zahrnuje trA?nA� hospodA?A�stvA� a jeho instituce, veA�ejnA� mA�nA�nA�, vlA?du prA?va, politickA� strany, veA�ejnA� i soukromA� asociace, nejrA?znA�jA?A� formy spoleA?enskA� spoluprA?ce, jeA? vytvA?A�ejA� zA?vazky a zaklA?dajA� vztahy dA?vA�ry. I zde je neodmyslitelnou souA?A?stA� obA?anskA� spoleA?nosti trA?nA� hospodA?A�stvA�, kterA� jA� poskytuje zA?sadnA� oporu. V tA�etA�m pojetA� se obA?anskA? spoleA?nost nachA?zA� mimo stA?t, mimo ekonomiku a trh i mimo ostatnA� A?A?sti spoleA?nosti. PA�edstavuje samostatnou sfA�ru spoleA?enskA� solidarity a hodnotovA�ho konsensu, to znamenA? urA?itA� kulturnA� pA�edpoklady, tradice, hodnoty, normy a sdA�lenA� mravy. V tomto pojetA� je obA?anskA? spoleA?nost nositelem a�zuniverzA?lnA�ch a transcendentA?lnA�ch hodnota�?[36] a stojA� v opozici proti stA?tu a trhu a mA�la by poskytovat zA?zemA� pro jejich transformaci.

          4.2. Role obA?anskA� spoleA?nosti

          HistoriA?ka a ekonomka A. DoleA?alovA?[37] nA?s ve svA�m textu seznamuje sA�vymezenA�m pojmu obA?anskA� spoleA?nosti, jeho dA�jinami, pojmem sociA?lnA�ho kapitA?lu a souA?asnA?mi koncepcemi obA?anskA� spoleA?nosti.

          Svoboda a demokracie A?zce souvisejA� s existencA� obA?anskA� spoleA?nosti; lze dokonce A�A�ci, A?e se navzA?jem podmiA?ujA�. Pojem obA?anskA� spoleA?nosti je sice nejednoznaA?nA? a mnohdy mlhavA?, ale vA?dy se pohybujeA� mezi soukromA?m a veA�ejnA?m dobrem (krajnA� polohu pA�edstavuje pojetA� obA?anskA� spoleA?nosti jako etickA�ho ideA?lu harmonizujA�cA�ho osobnA� a spoleA?enskA� zA?jmy),A� mezi normativnA� a empirickou rovinou.A� VA�poslednA� dobA� bA?vA? pojem obA?anskA� spoleA?nosti A?asto spojovA?n sA�koncepty sociA?lnA�ho kapitA?lu, dA?vA�ry, spolkovA�ho A?ivota A?i neziskovA�ho sektoru. Pojem obA?anskA? spoleA?nost tak poukazuje nejen na urA?itou kvalitu sociA?lnA�ch vztahA? ve spoleA?nosti, ale i na sociA?lnA� strukturu, jeA? tuto kvalitu vytvA?A�A�. NejjednoduA?A?A� definice obA?anskA� spoleA?nosti proto A�A�kA?, A?e jde o oblast organizovanA�ho sociA?lnA�ho A?ivota nachA?zejA�cA� se vA�prostoru mezi jedinci a politickA?mi institucemi.

          ZA?sadnA� roli pA�itom hraje jedna z forem obA?anskA� angaA?ovanosti (participace), a to dobrovolnA� sdruA?ovA?nA� lidA� do organizacA�, kterA� utvA?A�A� vA?znamnou sociA?lnA� a ekonomickou sA�lu a�� neziskovA? sektor.

          NovA?m pojmem se stA?vA? sociA?lnA� kapitA?l, kterA? je definovA?n jako souhrn neformA?lnA�ch zA?vazkA?, kterA� se brA?nA� jednoduchA� a�zpoA?itatelnostia�? jako jinA� druhy kapitA?lu, A?i jako suma aktuA?lnA�ch a potenciA?lnA�ch zdrojA?, kterA� mA?A?e individuum vyuA?A�vat dA�ky svA?m vztahA?m sA�druhA?mi lidmi. Zisk, kterA? zA�tohoto sociA?lnA�ho kapitA?lu plyne, posiluje solidaritu skupiny a mA? podobu sluA?eb a protisluA?eb. SloA?ky sociA?lnA�ho kapitA?lu jsou jednak strukturA?lnA� povahy, to jsou sociA?lnA� sA�tA�, a sociokulturnA� povahy, jimiA? jsou generalizovanA? dA?vA�ra, normy reciprocity, postoje a hodnoty.

          VA�ZA?padnA� EvropA� nastupuje rozvoj teoriA� obA?anskA� spoleA?nosti v souvislosti s kritickA?m smA?A?lenA�m o welfare state a s neoliberA?lnA�m pA�A�stupem vA�ekonomii. BA�A?nA� se hovoA�A� o tA�ech zA?kladnA�ch spoleA?enskA?ch institucA�ch: trhu, stA?tu a obA?anskA�m sektoru, kterA� dohromady tvoA�A� tzv. trojA?helnA�k blahobytu. V nA�m je de facto A?irokA� pojetA� spoleA?nosti bez adjektiv vytA�snA�no pojmem nA?rodnA� hospodA?A�stvA�, a jeho instituce se dA�lA� podle tA�A� kritA�riA� – financovA?nA�, vlastnictvA� a formalizace.

          NejjednoduA?A?A� je A?lenA�nA� podle zpA?sobu financovA?nA�, protoA?e to vede k rozdA�lenA� nA?rodnA�ho hospodA?A�stvA� do dvou sektorA?: trA?nA� (ziskovA?) a netrA?nA� (neziskovA?) sektor. A?astA�ji je vyuA?A�vA?no pA�A�mA� A?lenA�nA� nA?rodnA�ho hospodA?A�stvA� do tA�A� sektorA?: prvnA� sektor je soukromA?, resp. ziskovA?, jako druhA? sektor bA?vA? oznaA?ovA?n veA�ejnA? sektor, a koneA?nA� tA�etA� sektor je sektor neziskovA?. Existuje rovnA�A? model A?tyA�sektorovA?, kterA? tento tA�A�sektorovA? rozA?iA�uje o samostatnA? sektor domA?cnostA�, kterA? nenA� institucionalizovanA?.

          5. VeA�ejnA? prospA�A?nost a funkce neziskovA?ch organizacA�

          VA�roce 2012 byl pA�ijat novA? obA?anskA? zA?konA�k,[38] kterA? nabyde A?A?innosti od 1.1.2014, ve kterA�m byl ustaveny instituty veA�ejnA� prospA�A?nosti a veA�ejnA� prospA�A?nA� prA?vnickA� osoby, A?A�mA? bude moA?nA� novA� pojmout poslA?nA� a roli neziskovA?ch organizacA�, kterA� se stA?vajA� veA�ejnA� prospA�A?nA?mi organizacemi.

          5.1. VeA�ejnA? prospA�A?nost

          ObA?anskA? zA?konA�k k institutu veA�ejnA� prospA�A?nosti uvA?dA�:[39] a�zVeA�ejnA� prospA�A?nA? je prA?vnickA? osoba, jejA�mA? poslA?nA�m je pA�ispA�vat v souladu se zakladatelskA?m prA?vnA�m jednA?nA�m vlastnA� A?innostA� k dosahovA?nA� obecnA�ho blaha, pokud na rozhodovA?nA� prA?vnickA� osoby majA� podstatnA? vliv jen bezA?honnA� osoby, pokud nabyla majetek z poctivA?ch zdrojA? a pokud hospodA?rnA� vyuA?A�vA? svA� jmA�nA� k veA�ejnA� prospA�A?nA�mu A?A?elu.a�?

          DA?le ustavuje nA?sledujA�cA� veA�ejnA� prospA�A?nA� prA?vnickA� osoby: korporace, fundace a A?stavy.[40] Fundace se dA?le dA�lA� na nadace a nadaA?nA� fondy.

          5.2. ObecnA� blaho (obecnA? prospA�ch, obecnA� dobro)

          Abychom porozumA�li vA?znamu obecnA�ho blaha, uvedenA�ho vA�obA?anskA�m zA?konA�ku, podA�vejme se nejprve do historie. Od Aristotela pA�es stA�edovA�kou scholastiku se aA? do modernA� doby uchoval pojem obecnA� blaho. AristotelA�s uA?A�vA? termA�n (I?I�I?I�I�I?I?I? I?I?I?I?I?I?, symferon koinon), kterA? bA?vA? pA�eklA?dA?n takA� jako obecnA? prospA�ch: a�zJeA?to vA�kaA?dA� vA�dA� a vA�umA�nA� A?A?elem jest dobro, nejvyA?A?A�m pak a pA�edevA?A�m jest vA�nejvA?A?nA�jA?A�m umA�nA� ze vA?ech, a tA�m jest schopnost politickA?, a politickA?m dobrem jest prA?vo, a tA�m jest obecnA? prospA�cha�?.[41] Ideu obecnA� prospA�A?nA�ho dobra pozdA�ji pA�evzal TomA?A? AkvinskA?, pro nA�hoA? je bonum communae, spoleA?nA� dobro, klA�A?ovA?m pojmem celA� systematiky spoleA?nA�ho A?ivota.[42] KromA� obecnA�ho dobra se vA�jeho A?vahA?ch setkA?me takA� sA�pokrokem i blahobytem. DA?leA?itA� je vA?ak si uvA�domit, A?e systematika spoleA?nA�ho A?ivota vychA?zA� u TomA?A?e AkvinskA�ho zA�pA�irozenA?ch a kA�esA?anskA?ch ctnostA�.[43]

          ObecnA� blaho (obecnA? prospA�ch, obecnA� dobro) je tedy tradiA?nA� chA?pA?no jako cA�l jakA�koli lidskA� pospolitosti. UrA?enA� tohoto cA�le jako obecnA�ho ozA�ejmuje, A?e vA�popA�edA� zA?jmu nenA� pouze agregativnA� dobro, tj. souA?et jednotlivA?ch dober A?i prospA�chA? sdruA?enA?ch jedincA?, nA?brA? dobro spoleA?nA�, kterA� mA?A?e bA?t pA�edmA�tem chtA�nA� vA?ech jedincA?, nakolik jsou souA?A?stA� kooperativnA�ho celku. ZA�tohoto dA?vodu je pro jeho pochopenA� vA�modernA�m kontextu klA�A?ovA? pojem obecnA� vA?le, kterA� se kaA?dA? sdruA?enA? A?len podA�izuje dobrovolnA� tak, A?e pA�itom poslouchA? sebe sama, a v tomto svA�m podA�A�zenA� zA?roveA? nachA?zA� moA?nost zajiA?tA�nA� svA�ho individuA?lnA�ho zA?jmu. Zde vstupuje do hry fundamentA?lnA� poA?adavek spravedlnosti, tj. poA?adavek kaA?dA�ho jednotlivce bA?t vA�spoleA?enskA�m kontextu brA?n vA�A?vahu jako rovnA?. ObtA�A?nA�jA?A� problA�m vyvstA?vA? vA�souvislosti sA�otA?zkou pA�esnA�jA?A�ho urA?enA� prospA�chu, kterA? mA? bA?t spoleA?nA� sledovA?n. MA?me jej chA?pat jako souhrn prostA�edkA? a moA?nostA�, kterA� kaA?dA�mu jednotlivci dA?vA? spoleA?enskA? kooperace, a umoA?A?uje mu tak vlastnA�m A?silA�m dosA?hnout toho, co jednotlivA� chce (obecnA? prospA�ch jako dobA�e fungujA�cA� spoleA?enskA? A�A?d)? Anebo je tA�eba jej spA�A?e urA?it obsahovA�, tj. jako urA?itA? soubor hodnot, kterA� naplA?ujA� naA?i pA�edstavu zdaA�ilA�ho A?ivota (obecnA? prospA�ch jako blaho lidskA� osoby)? DoA�tohoto problA�movA�ho kontextu nA?leA?A� patrnA� rovnA�A? otA?zka, zda spoleA?nA� sledovanA� cA�le majA� nepA�edmA�tnA? A?i pA�edmA�tnA? charakter.[44]

          CA�lem diskusA�, kterA� by mA�ly probA�hnout, je pokusit se vyjasnit hranice tA�chto alternativnA�ch moA?nostA� a naznaA?it cestu kA�zprostA�edkovA?nA� mezi nimi. TA�m bychom si vyjasnili i vA?znam dalA?A�ch navazujA�cA�ch pojmA? jako jsou zejmA�na veA�ejnA? prostor, veA�ejnA? zA?jem, veA�ejnA� prospA�A?nA? A?A?el a spoleA?enskA? blahobyt.

          5.3. ZA?kladnA� funkce neziskovA?ch organizacA�

          Vedle tA�chto A?vah o vA?zamu a pojetA� veA�ejnA� prospA�A?nosti a obecnA�ho blaha by mA�la probA�hat i diskuse o pA�ehodnocenA� vA?znamu a funkcA� veA�ejnA� prospA�A?nA?ch neboli neziskovA?ch organizacA�.

          SoudobA? odbornA? literatura vA�tA?inou shrnuje bohatstvA� rolA�, kterA� neziskovA� organizace ve spoleA?nosti hrajA�, a nepA�ebernA� mnoA?stvA� A?innostA�, kterA� vykonA?vajA�, pod hlaviA?kou dvou zA?kladnA�ch funkcA�, kterA� obvykle oznaA?ujA� jako a�zexpresivnA�a�? (neziskovA� organizace propA?jA?ujA� a�zhlasa�? nejrA?znA�jA?A�m zA?jmA?m) a a�zservisnA�a�? (poskytujA� sluA?by).

          VA?zkumnA? projekt Centra pro vA?zkum neziskovA�ho sektoru[45] shrnul tyto zA?kladnA� funkce do jednA� koncepce, kterA? mA?A?e bA?t pA�A�nosnA? pro dalA?A� A?vahy a diskuse. ZA?kladnA� funkce neziskovA?ch organizacA� jsou:

          1. SluA?by, servisnA� funkce, poskytovA?nA� sluA?eb
          2. ExpresivnA� (a vA?dcovskA? role), role strA?A?ce hodnot, dobrovolnictvA�, reprezentativnA� funkce
          3. Filantropie
          4. Charita
          5. ZlepA?ovacA� a advokaA?nA� funkce
          6. Role vizionA?A�skA? a role prA?kopnA�ka ve sluA?bA?ch, inovaA?nA� funkce
          7. BudovA?nA� komunity (a demokratizace), pospolitost, budovA?nA� sociA?lnA�ho kapitA?lu
          8. SociA?lnA� podnikA?nA�

          6. PoslA?nA� univerzit, nadacA� a neziskovA?ch organizacA�

          VA�pA�edchA?zejA�cA�ch kapitolA?ch jsme si A?A?steA?nA� osvA�tlili, vA�A?em spoA?A�vajA� myA?lenkovA? vA?chodiska, A?e A?ijeme ve sloA?itA� spoleA?nosti, kterA? se snaA?A� skloubit ideA?ly demokracie a volnA�ho trhu a A?e vA�naA?A� spoleA?nosti je vedle sfA�ry politiky a ekonomiky sfA�ra kultury, ve kterA� pA?sobA� neziskovA� organizace, kterA� by jako veA�ejnA� prospA�A?nA� organizace mA�ly usilovat o obecnA� blaho (obecnA? prospA�ch, obecnA� dobro).

          VA�roce 2011 bylo vA�A?eskA� republice registrovA?no 74 veA�ejnA?ch, stA?tnA�ch a soukromA?ch vysokA?ch A?kol, zA�toho celkem 27 univerzit, a 83A�464 nestA?tnA�ch neziskovA?ch organizacA�, zA�toho 486 nadacA�.[46] Jakou roli majA� tyto univerzity, vysokA� A?koly, nadace a ostatnA� neziskovA� organizace vA�naA?A� spoleA?nosti? A kterA� zA�vA?A?e uvedenA?ch funkcA� (kap. 5.3.) naplA?ujA� a kterA� naopak zanedbA?vajA�?

          6.1. PoslA?nA� a cA�le neziskovA� organizace

          Na zA?vA�r si objasnA�me naA?e hlavnA� tA�ma, tedy co je to poslA?nA� a jakA� poslA?nA� by mA�la mA�t neziskovA? organizace. Etymologicky je poslA?nA� uloA?enA? nebo svA�A�enA? A?kol, zpravidla vA?znamnA?. Ve starA?A�m pojetA� to byl list zA?vaA?nA�ho obsahu. KlasickA? uA?ebnice managementu A�A�kA?, A?e jakA?koli druh organizovanA� A?innosti, mA?-li bA?t A?A?elnA?, mA�l by mA�t pA�inejmenA?A�m nA�jakA? smysl A?i poslA?nA�. Smysl A?i poslA?nA� identifikuje zA?kladnA� funkci, respektive A?lohu jakA�hokoli podniku A?i agentury.[47] JinA� teoretici managementu hovoA�A� o poslA?nA� jako cA�li cesty A?i jejA�m smA�ru a o vyznA?vanA?ch hodnotA?ch. VolajA� sice po zA?kladnA�m vA?chodisku, ale jsou patrnA� rozpory, kterA� vyplA?vajA� z toho, co bylo A�eA?eno na zaA?A?tku naA?eho textu, A?e jednA�m zA�hlavnA�ch problA�mA? naA?eho myA?lenA� je naA?e pojetA� a pA�A�stup keA�skuteA?nosti, kterA? mA? svou pA�edmA�tnou i nepA�edmA�tnou strA?nku. A prA?vA� poslA?nA� je A?i mA�lo by bA?t vyjA?dA�enA�m toho, jakA� nepA�edmA�tnA� cA�le organizace A?i spoleA?enstvA� lidA� tA�to organizace sleduje a snaA?A� se naplnit.

          PodA�vejme se ve velikA� zkratce zpA�t do historie na to, jakA� nepA�edmA�tnA� cA�le sleduje evropskA� spoleA?enstvA�. Pro TomA?A?e AkvinskA�ho byly ve 13. stol. tA�mito nepA�edmA�tnA?mi cA�li a�znadA�je, vA�ra a lA?skaa�?,[48] ve FrancouzskA� revoluci to byly a�zrovnost, volnost a bratrstvA�a�? a vA�LisabonskA� smlouvA� je nepA�edmA�tnA?m cA�lem EvropskA� unie a�zpodporovat mA�r, svA� hodnoty a blahobyt svA?ch obyvatela�?.[49]

          Ponechme bez komentA?A�e vA?voj tA�chto cA�lA? a hodnot, ale sledujme pA�edevA?A�m to, A?e nepA�edmA�tnA?mi skuteA?nostmi, kterA� se projevujA� vA�naA?em konA?nA�, jsou A?i mA�ly by bA?t zejmA�na etickA� normy tedy mravnost, na rozdA�l od pouhA?ch zvyklostA� a mravA? ve spoleA?nosti, dA?le pak prA?vo a spravedlnost, na rozdA�l od pouhA?ch zA?konA? a jejich dodrA?ovA?nA�, a pravda, na rozdA�l od pouhA?ch pravdivA?ch soudA?, vA?rokA? a teoriA�.[50] A zcela zA?sadnA� otA?zkou je, zda a jak bychom mohli spoleA?nA� pojmout jako nepA�edmA�tnou skuteA?nost Boha, kterA�ho vA�tA?ina lidA� ztratila, abychom se nedA�lili na nepA�A?telskA� tA?bory vA�A�A�cA�ch a nevA�A�A�cA�ch a mohli spoleA?nA� hledat pojetA� vA�ry, kterA? by nebyla vA�rou a�zv nA�coa�?, ale spolehnutA�m se na to jedinA� spolehlivA�.[51]

          Jako praktickou ukA?zku si ukaA?me poslA?nA� naA?ich pA�ednA�ch univerzit a nadacA�. NepA�edmA�tnA?mi cA�li A?i poslA?nA�m Univerzity Karlovy je, A?e si A?lenovA� akademickA�ho senA?tu jsou vA�domi a�zvA?znamu tA�to univerzity pro rozvoj lidskA�ho poznA?nA�, vzdA�lanosti a kultury a jejA�ho poslA?nA� slouA?it pravdA� a rozvA�jet ideA?ly lidstvA�a�?.[52] PoslA?nA�m Masarykovy univerzity je a�zvytvA?A�et aA�A?A�A�it vA�dA�nA�, kterA� pA�ispA�vA? ke kvalitA� A?ivota aA�kultuA�e spoleA?nosti. VychA?zA� pA�itom zA�hodnot, na nichA? je univerzita zaloA?enaa�?, kterA?mi jsou a�zsvoboda, A?cta kA�pravidlA?m a zodpovA�dnosta�?.[53]

          A vA�poslA?nA�ch naA?ich pA�ednA�ch nadacA� a�� NROS (Nadace rozvoje obA?anskA� spoleA?nosti), VA?bor dobrA� vA?le-Nadace Olgy HavlovA�, Nadace VIA, Nadace Charty 77, Nadace Open Society Fund Praha, Nadace PartnerstvA�, VzdA�lA?vacA� nadace Jana Husa a�� zaznA�vA?:[54] a�zpodpora odpovA�dnosti obA?anA? za vA�ci veA�ejnA�, prosazovA?nA� demokratickA?ch hodnot a spoleA?enskA� odpovA�dnosti a upevA?ovA?nA� obA?anskA?ch prA?v a svobod, tolerance, principu rovnosti a solidarity.a�? DA?le pak a�zpomoc sociA?lnA� a zdravotnA� postiA?enA?m lidem, rozvoj komunitnA�ho A?ivota a filantropie, obrana lidskA?ch prA?v, podpora otevA�enA� spoleA?nosti, pA�A?e o A?ivotnA� prostA�edA� a trvale udrA?itelnA? rozvoj, a podpora svobodnA�ho a kvalitnA�ho vzdA�lA?vA?nA�a�?.

          KaA?dA? neziskovA? organizace a lidA� vA�nA� by mA�li hledat a spoleA?nA� formulovat svA� poslA?nA� neboli nepA�edmA�tnA� cA�le, ze kterA?ch povstA?vajA� jejich konkrA�tnA� neboli pA�edmA�tnA� cA�le a funkce A?i A?loha jejich organizace. Ve vnitA�nA�ch, niternA?ch neboli nepA�edmA�tnA?ch cA�lech se rodA� jejich lidskA� spoleA?enstvA�, to co je opravdu spojuje a dA?vA? jim sA�lu vykonA?vat svou A?innost a naplA?ovat pA�edmA�tnA� cA�le, A?asto ve sloA?itA?ch a nA�kdy dokonce i v nedA?stojnA?ch podmA�nkA?ch.

          6.2. Univerzity a vysokA� A?koly

          DA?le se budeme vA�novat pouze univerzitA?m a vysokA?m A?kolA?m na jednA� stranA� a nadacA�m a nadaA?nA�m fondA?m na stranA� druhA� a jejich vzA?jemnA� spoluprA?ci. KrA?tce kA�univerzitA?m:

          ZaA?A?tky univerzit jsou jiA? vA�antice, ale v pravA�m slova smyslu vznikajA� univerzity vA�EvropA� v 11. stoletA�. PA?vodnA� se nA?zvem universitas[55] oznaA?ovala jen korporace uA?itelA? a A?A?kA? opatA�enA? jistA?mi prA?vy (universitas magistrorum et scholarium). AA? postupnA� se i A?koly jako takovA� (tehdy nazA?vanA� studium generale, studium) zaA?aly nazA?vat universitas. Univerzity tvoA�ily akademickou obec A�A�zenou vlastnA�mi zA?kony a pA�edpisy.

          Univerzita tedy vznikla jako donace (nadA?nA�) umoA?A?ujA�cA� vyuA?ovA?nA� a otevA�enou diskusi, A?ili jejA� poslA?nA� bylo spojeno sA�vytvoA�enA�m a udrA?ovA?nA�m materiA?lnA� zajiA?tA�nA�ho a odbornA� garantovanA�ho otevA�enA�ho prostoru pro vA?uku, diskusi a svobodnA� bA?dA?nA�. Toto poslA?nA� vzniklo vA�kontextu, ve kterA�m vA?echny tyto cA�le byly chA?pA?ny jako nespornA? hodnota, a proA?lo bA�hem staletA� rA?znA?mi vnA�jA?A�mi tlaky. VA�urA?itA?ch dobA?ch stA?ly univerzity na okraji zA?jmu spoleA?nosti, vA�jinA?ch dobA?ch se podA�izovaly stA?tu, napA�. vA�dobA� osvA�censtvA�. Ale poslA?nA� univerzity je stA?le spojeno sA�hodnotami, kterA� daly univerzitA� vzniknout.

          VA�roce 1990 kA�poslA?nA� univerzity L. HejdA?nek napsal:[56] a�z(a��) NA�kde ve svA�tA�, nA�kde vA�tomto stA?tA� a vA�tA�to spoleA?nosti se musA� najA�t nezbytnA? poA?et lidA�, kteA�A� spolu uzavA�eli spojenectvA� na A?ivot a na smrt ve sluA?bA?ch pravdA�, nikoli ve sluA?bA?ch stA?tu ani ve sluA?bA?ch spoleA?nosti. Tito lidA� slouA?A� lidstvu prA?vA� tA�m a jenom tA�m, A?e A?ijA�, pracujA� a myslA� tak, aby se vA?echno (i oni sami) dostalo do svA�tla pravdy. Ve svA�tle pravdy se vA?ak skuteA?nost nevyjevuje jen takovA?, jakA? jest (jak si to vA�tA?ina EvropanA? dodnes myslA�), nA?brA? to, jak je dA?na, se zA?roveA? objevuje v napA�tA� sA�tA�m, jakA? by mA�la bA?t. PravA� poznA?nA� ukazuje proto vA?echno skuteA?nA� vA�perspektivA� nA?pravy, jak to zdA?razA?oval KomenskA?. Univerzita se musA� vztahovat kA�univerzu, kA�veA?kerenstvu jako celku. (a��) Idea univerzity je ideou neustA?vajA�cA�ho usilovA?nA� o sjednocovA?nA� faktickA?ch poznatkA? vA?eho druhu vA�perspektivA� pochopenA� celku svA�ta vA?etnA� jeho budoucnosti, tj. vA�perspektivA� spoluprA?ce na uskuteA?A?ovA?nA� smyslu, tj. toho, co a�zmA? bA?ta�?. (a��) Univerzita stojA� a padA? sA�ideou, A?e veA?kerenstvo nenA� sjednoceno ve svA� danosti, ale ve svA� zakotvenosti v a�ztom pravA�ma�?. A vA�tA�to zakotvenosti spoA?A�vA? vposled i svoboda kaA?dA�ho A?lovA�ka a takA� svoboda ducha vA?bec (a��)a�?

          NaplA?ujA� naA?e souA?asnA� univerzity toto poslA?nA�? A jakA? by mA�la bA?t jejich role vedle vA?chovy novA?ch odbornA�kA? a vA?zkumu? Na tuto otA?zku by mA�li lidA� zA�univerzit hledat odpovA�A? pA�edevA?A�m sA�lidmi zA�nadacA�, tak jako tomu bylo na jejich poA?A?tku.

          6.3. Nadace a nadaA?nA� fondy

          Filantropie u nA?s mA? svA� koA�eny v charitativnA� A?innosti, kterA? vychA?zela z kA�esA?anskA�ho uA?enA� o lA?sce kA�bliA?nA�mu a zamA�A�ovala se zejmA�na na pA�A?i o chudA�, sirotky, starA� lidi a zdravotnA� postiA?enA�. JiA? od 13. stoletA� vznikaly nadace, kterA� byly zamA�A�eny zejmA�na na podporu cA�rkvA� a duchovnA�ho vzdA�lA?vA?nA�.

          Pro zA?kladnA� pA�edstavu o A?innosti nadacA� vA�A?eskA� republice v minulosti si uveA?me informaci, A?e vA�roce 1949 se na vA?zvu likvidA?tora AsA�adu A�A�A?skA�ho protektora o odA?kodnA�nA� zabavenA�ho majetku pA�ihlA?silo 1565 nadaA?nA�ch sprA?v sA�6A�263 nadacemi. LikvidA?torem odsouhlasenA? nA?rok A?inil 126 mil. korun. Nadace a nadaA?nA� fondy se vA?ak nedoA?kaly, protoA?e vA�roce 1952 bylo dohledanA� jmA�nA� zestA?tnA�no. KomunistickA? reA?im vA?echny nadace a nadaA?nA� fondy, sA�vA?jimkou HlA?vkovy nadace (NadA?nA� Josefa, Marie a ZdeA?ky HlA?vkovA?ch), zruA?il a jejich majetek zestA?tnil.[57]

          VA�roce 1990 existovaly A?tyA�i A?eskA� nadace, vA�roce 1997 existovalo vA�ce neA? 5000 nadacA� a po pA�ijetA� ZA?kona a nadacA�ch a nadaA?nA�ch fondech (A?. 227/1997 Sb.) byl tento poA?et vA?raznA� zredukovA?n. VA�roce 2011 bylo registrovA?no 486 nadacA� a nadaA?nA�ch fondA?. VA?raznou podporou ve vA?voji nadacA� byl NIF (NadaA?nA� investiA?nA� fond),[58] kdy 73 nadacA� zA�skalo nadaA?nA� jmA�nA� vA�hodnotA� 1A�332 mil. KA?.

          Nadace je podle zA?kona A?A?elovA� sdruA?enA� majetku zA�A�zenA� zakladatelem nebo zakladateli k dosahovA?nA� obecnA� prospA�A?nA?ch cA�lA?.[59] ObecnA� prospA�A?nA?m cA�lem je podle tohoto zA?kona a�zzejmA�na rozvoj duchovnA�ch hodnot, ochrana lidskA?ch prA?v nebo jinA?ch humanitA?rnA�ch hodnot, ochrana pA�A�rodnA�ho prostA�edA�, kulturnA�ch pamA?tek a tradic a rozvoj vA�dy, vzdA�lA?nA�, tA�lovA?chovy a sportua�?.[60]

          Nadace A?i nadaA?nA� fond je prA?vnickA? osoba s majetkovA?m substrA?tem, kterA? sice mA? vlastnA� statutA?rnA� orgA?ny, ty vA?ak smA�jA� s majetkem nadace disponovat jen v souladu s pA�A�kazy obsaA?enA?mi v nadaA?nA� listinA� nebo vA�zA?vA�ti, jA�A? byla nadace zA�A�zena.

          Z analA?zy myA?lenkovA?ch vA?chodisek vybranA?ch nadacA� a zA�rozhovorA? sA�jejich pA�edstaviteli vyplynula nA?sledujA�cA� klA�A?ovA? tA�mata pro dialog sA�odbornA�ky zA�humanitnA�ch oborA?, kde tA�ma spoleA?nA�ho hledA?nA� duchovnA�ch hodnot je vA?chozA�m a spojujA�cA�m tA�matem:[61]

          • Podpora vzdA�lanosti a kultury a A?loha hodnot, kde cA�lem vzdA�lA?vA?nA� by nemA�lo bA?t pouze zA�skA?vA?nA� informacA� a znalostA� ve smyslu oborovA� specializace, ale cA�lem by mA�la bA?t i vA?eobecnA? vzdA�lanost, porozumA�nA� zA?kladnA�m otA?zkA?m lidskA� existence a vA?znamu filosofickA?ch, estetickA?ch a etickA?ch hodnot ve smyslu celkovA� kultivace A?lovA�ka i spoleA?nosti.
          • Rozvoj obA?anskA� spoleA?nosti a obA?anskA? prA?va a povinnosti, coA? souvisA� sA�porozumA�nA�m demokracii, demokratickA?m hodnotA?m a spoleA?enskA� odpovA�dnosti.
          • Ochrana lidskA?ch prA?v a morA?lnA� vA�domA� spoleA?nosti, kde proti sobA� stojA� dva filosoficko-prA?vnA� koncepty pA�irozenoprA?vnA� teorie a pozitivistickA� teorie lidskA?ch prA?v, ze kterA?ch vyplA?vajA� rA?znA? pojetA� morA?lnA�ho vA�domA� spoleA?nosti a svobody a odpovA�dnosti A?lovA�ka, coA? A?zce souvisA� sA�pomocA� handicapovanA?m a ohroA?enA?m lidem.
          • Rozvoj humanitA?rnA�ch hodnot a pomoc znevA?hodnA�nA?m obA?anA?m, coA? souvisA�
            s pomocA� sociA?lnA� a zdravotnA� handicapovanA?m, kterA?mi jsou i sociA?lnA� vylouA?enA� lidA� ze spoleA?nosti (RomovA�, jinA� etnickA� skupiny a migranti, ale i lidA� trpA�cA� chudobou), s jejich dA?stojnA?m zapojenA�m do spoleA?nosti a s nedostatky vA�sociA?lnA� politice stA?tu a vA�prA?ci institucA�.
          • Podpora komunitnA�ho A?ivota a komunitnA� pA�A?e, kde tA�ma komunity a komunitnA� pA�A?e A?zce souvisA� sA�pA�edchozA�m tA�matem a sA�rozdA�lnostmi vA�pojetA� obA?anskA� spoleA?nosti a komunity.
          • Ochrana A?ivotnA�ho prostA�edA� a trvale udrA?itelnA? A?ivot, kdy tA�ma trvale udrA?itelnA�ho A?ivota by mA�lo bA?t jednA�m ze spoleA?nA?ch tA�mat vA?ech nadacA�, kdy bychom si mA�li poloA?it otA?zku, zda problA�m pA�A?e o pA�A�rodu a A?ivotnA� prostA�edA� nespoA?A�vA? pA�edevA?A�m ve zmA�nA� naA?eho vztahu kA�A?ivA?m bytostem a celA� pA�A�rodA�.
          • Podpora neziskovA?ch organizacA� a fyzickA?ch osob, kterA? je pro vA�tA?inu nadacA� nA?strojem k dosahovA?nA� obecnA� prospA�A?nA?ch cA�lA?.
          • Filantropie a altruismus, kde otA?zkou je, jak veA�ejnost chA?pe dobroA?innost a dA?r-covstvA� a co nadace dA�lajA� pro kultivaci svA?ch dA?rcA?.
          6.4. SpoluprA?ce univerzit a nadacA�

          JednA�m zA�pA�edpokladA? skloubenA� kA�ehkA� rovnovA?hy ideA?lA? demokracie a volnA�ho trhu je intelektuA?lnA�, vzdA�lanostnA� a duchovnA� A?roveA? lidA� ve spoleA?nosti. Tato A?roveA? je zA?vislA? na aktivitA?ch a spoluprA?ci zejmA�na lidA� ve sfA�A�e kultury, kterA?mi jsou pA�edevA?A�m lidA� zA�univerzit a zA�nadacA�, kteA�A� by mA�li vytvA?A�et spoleA?nA� projekty a programy a jimi oslovovat A?irA?A� veA�ejnost.

          CA�le tA�chto programA? by mA�ly bA?t pA�edevA?A�m v otevA�enA�m pojmenovA?nA� problA�mA? a krizA� a v nabA�dce alternativ, kterA� budou srozumitelnA� pA�edevA?A�m pro mladA� lidi, ale i pro ostatnA�. CA�lem tA�chto programA? by nemA�la bA?t a�srychlA? a vnA�jA?A� A�eA?enA�a�?, ale spoleA?nA� zamyA?lenA� nad skuteA?nostA�, ve kterA� A?ijeme, a pA�edevA?A�m nad naA?A� spoluodpovA�dnostA� za vA?voj spoleA?nosti.

          LidA� zA�univerzit jsou pA�edevA?A�m nositeli myA?lenek a hlubA?A�ho porozumA�nA� skuteA?nosti, kterA? by nemA�la bA?t zjednoduA?ovA?na na a�suchopitelnA? a srozumitelnA? faktaa�? a hrubA� zpA�edmA�tA?ovA?na. LidA� zA�nadacA� by pak mA�li bA?t organizA?tory spoleA?nA?ch programA? a mA�li by usilovat o jejich kultivovanou propagaci. Nadace jsou vA?jimeA?nA� organizace tA�m, A?e na rozdA�l od ostatnA�ch neziskovA?ch organizacA�, aA? humanitA?rnA�ch, A?kolskA?ch A?i kulturnA�ch, jsou finanA?nA� nezA?vislA�, a o to vA�tA?A� odpovA�dnost nesou za celkovA? vA?voj naA?A� spoleA?nosti. DA�jinnA� bychom mohli, s jistou nadsA?zkou, nadace pA�irovnat k cA�rkevnA�m A�A?dA?m, kterA� mA�ly svA� vlastnA� majetky, takA� znaA?nou autonomii a byly v mnoha pA�A�padech nositeli novA?ch myA?lenek i kritiky cA�rkve.

          6.5. Dodatek: PA�ehled stA?vajA�cA�ch vysokA?ch A?kol a neziskovA?ch organizacA�

          Pro informaci je uveden pA�ehled stA?vajA�ch vysokA?ch A?kol a univerzit podle jejich zA�izovatelA? a zA?kladnA� pA�ehled neziskovA?ch organizacA�.[62]

          VA�roce 2011 bylo vA�A?eskA� republice 74 vysokA?ch A?kol, zA�toho:

          • 26 veA�ejnA?ch vysokA?ch A?kol, coA? jsou neziskovA� organizace, kterA� jsou zA�izovA?ny a ruA?eny zA?konem,[63]
          • 2 stA?tnA� vysokA� A?koly (policejnA� a vojenskA?), kterA� nemajA� prA?vnA� subjektivitu a jsou organizaA?nA�mi sloA?kami stA?tu,
          • 46 soukromA?ch vysokA?ch A?kol, kterA� vznikajA� se souhlasem MA�MT a kterA� se rozliA?ujA� podle svA�ho zpA?sobu zaloA?enA�:
            • 17 nestA?tnA�ch neziskovA?ch organizacA� (o.p.s.),
            • 29 obchodnA�ch spoleA?nostA� (22 s.r.o. a 7 a.s.).

          VeA�ejnA� vysokA� A?koly jsou financovA?ny pA�edevA?A�m dotacemi ze stA?tnA�ho rozpoA?tu. SoukromA� vysokA� A?koly jsou financovA?ny pA�edevA?A�m z vlastnA�ch zdrojA?, mA?A?e jim vA?ak bA?t poskytnuta stA?tnA� dotace.

          VysokA� A?koly jsou univerzitnA�ho a neuniverzitnA�ho typu. VA�roce 2011 bylo vA�A?eskA� republice celkem 27 univerzit[64]:

          • zA�26 veA�ejnA?ch A?kol a�� 24 univerzit,
          • zA�46 soukromA?ch A?kol a�� 3 univerzity.

          VA�roce 2011 bylo vA�A?eskA� republice registrovA?no 83A�464 nestA?tnA�ch neziskovA?ch organizacA�, z toho:

          • Nadace A�A�A�A�A�A�A�A�A�A�A�A�A�A� 486
          • NadaA?nA� fond 1 340
          • ObA?anskA� sdruA?enA� A�A�A�A�A�A�A�A�A� 75 085
          • ObecnA� prospA�A?nA? organizace 2 167
          • CA�rkevnA� organizace[65] 4 386

          NestA?tnA�mi neziskovA?mi organizacemi jsou tA�A? nA�kterA� veA�ejnA� subjekty zA�izovanA� A?zemnA�mi samosprA?vnA?mi celky ve formA� pA�A�spA�vkovA� organizace, veA�ejnoprA?vnA�ho sdruA?enA�, A?kolskA� prA?vnickA� osoby, neziskovA�ho zdravotnickA�ho zaA�A�zenA� apod.

          [1] Text byl napsA?n pro program CPP, ale byl nahrazen jinA?m textem.

          [2] D. Bonhoeffer, Na cestA� k svobodA�, Praha 1991, str. 249: a�zBA?h, kterA? je sA�nA?mi, je BA?h, kterA? nA?s opouA?tA�! BA?h, kterA? nA?s nechA?vA? A?A�t ve svA�tA� bez pracovnA� hypotA�zy Boha, je BA?h, pA�ed nA�mA? trvale stojA�me. PA�ed Bohem
          a sA�nA�m A?ijeme bez Bohaa�?.

          [3] K. Jaspers, Asvod do filosofie, Praha 1996, a�zObjA�majA�cA�a�?, str. 22-28.

          [4] B. Pascal, MyA?lenky, Praha 1909, zl. 277.

          [5] K. Jaspers, Asvod do filosofie, Praha 1996, str. 12.

          [6] Tamt., str. 13.

          [7] Factum je to, co je udA�lA?no, co je tedy hotovA�, co se uA? jednou stalo; kdeA?to fiens je to, co se dA�je, tedy co sice zA?A?sti uA? nastalo, ale zA?A?sti se prA?vA� dA�je a jeA?tA� za chvA�li se dA�t bude.

          [8] Srv. K. Jaspers, Asvod do filosofie, Praha 1996; M. Buber, JA? a Ty, Praha 1968; L. HejdA?nek, NepA�edmA�tnost vA�myA?lenA� a ve skuteA?nosti, Praha 1997.

          [9] VA�nA?sledujA�cA�m textu jsou volnA� citace zA�uA?ebnA�ho textu V. NA�mce: AslohaA� duchovnA�ch hodnot ve spoleA?nosti.

          [10] Srv. M. Buber, JA? a Ty, Praha 1968.

          [11] Srv. K. Jaspers, Asvod do filosofie, Praha 1996; M. Buber, JA? a Ty, Praha 1968; L. HejdA?nek, NepA�edmA�tnost vA�myA?lenA� a ve skuteA?nosti, Praha 1997.

          [12] VA?znam slova a�zduchovnA�a�? je zde myA?len jako niternA? neboli nepA�edmA�tnA?.

          [13] L. HejdA?nek, a�zHodnota a smrta�?, in: SetkA?nA� a odstup, Praha 2010, str. 10: (ve filosofii E. RA?dla) a�zje zdrojem zmA�ny a hlavnA� zdrojem aktivity a tvoA�ivosti a�ssvA�t hodnota�?, resp. to, co bA?ti mA?a�?. V DA�jinA?ch filosofie vyslovuje E. RA?dl myA?lenku, A?e prA?vA� to, co a�zbA?ti mA?a�?, je skuteA?nA�jA?A� neA? to, co a�zjesta�?. Tedy vA?e, co pA�ichA?zA� zA�budoucnosti, mA? pA�ednost pA�ed tA�m, co tu je jako danA�.

          [14] VA�pojetA� StarA�ho zA?kona vyvolA?vA? slovo pravda pA�edstavu pevnosti, jistoty, vA�rnosti, stA?losti (amen). VA�pojetA� A�eckA� filosofie pravda vyjadA�uje, A?e nA�co je odkrytA� a�� mA�sto aby to bylo zamlA?eno A?i skryto, je to vyjA?dA�eno a zbaveno vA?eho zastA�rajA�cA�ho zdA?nA�.

          [15] E. RA?dl, AstA�cha zA�filosofie, Praha 1969, str. 12: a�zNemA?me pravdu, A�ekl bych, nA?brA? pravda mA? nA?s; neustanovujeme ji, nA?brA? rodA�me se do nA�a�?.

          [16] Srv. Bible, Mt 5,8a��10.

          [17] Tato kapitola byla napsA?na pA�ed vytvoA�enA�m uA?ebnA�ho textu V. NA�mce.

          [18] Srv. A. HavlA�A?ek, a�zOtA?zka lidskA?ch a pA�irozenA?ch prA?va�?, in: www.buberfund.cz, 2010.

          [19] L. HejdA?nek, a�zO potA�ebA� filosofickA�ho zaloA?enA� myA?lenky lidskA?ch prA?va�? (separA?t, 2001).

          [20] L. HejdA?nek, a�zLidskA? prA?va a filosofiea�?, in: KA�esA?anskA? revue, 1998, A?. 6, str. 151.

          [21] Tamt.

          [22] Tamt., str. 152a��153.

          [23] VA�nA?sledujA�cA�m textu jsou volnA� citace zA�uA?ebnA�ho textu A. HavlA�A?ka: Svoboda a odpovA�dnost, v jeho pA�edbA�A?nA� verzi.

          [24] W. Weischedel, SkeptickA? etika, Praha 1999, a��.

          [25] V tA�to souvislosti se nA�kdy setkA?vA?me s termA�ny jako vnA�jA?A� a vnitA�nA� svoboda (L. HejdA?nek), nebo negativnA� a pozitivnA� svoboda (I. Berlin).

          [26] K. Jaspers, Asvod do filosofie, Praha 1996, str. 47.

          [27] L. HejdA?nek, FenomA�n, zkuA?enost a kritickA? reflexe, Praha 2007.

          [28] M. A?A?k, EkonomickA� teorie ve vztahu ke spotA�ebA�, zisku, obecnA�mu prospA�chu a veA�ejnA�mu zA?jmu, uA?ebnA� text.

          [29] ZA�pohledu spoleA?enskA?ch tA�mat a procesA? se jednA? pA�edevA?A�m o propojenA� oborA? jako jsou filosofie, theologie, politologie, psychologie, sociologie, ekonomie, teorie managementu a historie.

          [30] M. A?A?k, EkonomickA� teorie ve vztahu ke spotA�ebA�, zisku, obecnA�mu prospA�chu a veA�ejnA�mu zA?jmu, uA?ebnA� text.

          [31] Tamt.

          [32] VA�nA?sledujA�cA�m textu jsou volnA� citace zA�uA?ebnA�ho textu V. NA�mce: Vztah kapitalismu a demokracie, vztah volnA�ho trhu a politickA� svobody.

          [33] Jako kombinace slov con a�� spolu a sensus a�� cA�tA�nA�.

          [34] VA�nA?sledujA�cA�m textu jsou volnA� citace zA�uA?ebnA�ho textu M. A?A?ka: EkonomickA� teorie ve vztahu ke spotA�ebA�, zisku, obecnA�mu prospA�chu a veA�ejnA�mu zA?jmu.

          [35] ZA�A�eckA�ho dA�mos a�� lid a kratos a�� vlA?da, sA�la.

          [36] M. BlafkovA? a�zObA?anskA? spoleA?nost: spory mezi generalisty, maximalisty a minimalistya�?, in: www.e-polis.cz,

          2008 (http://www.e-polis.cz/politicke-teorie/233-obcanska-spolecnost-spory-mezi-generalisty-maximalisty).

          [37] VA�nA?sledujA�cA�m textu jsou volnA� citace zA�uA?ebnA�ho textu A. DoleA?alovA�: Role obA?anskA� spoleA?nosti ve stA?tA�.

          [38] ZA?kon A?. 89/2012 Sb., obA?anskA? zA?konA�k.

          [39] Tamt., A� 146.

          [40] UstanovenA� novA�ho obA?anskA�ho zA?konA�ku rozliA?ujA� tA�i typy prA?vnickA?ch osob: korporace, fundace a A?stavy. Pro korporace (A�A�212 a�� 304) je pA�A�znaA?nA�, A?e je tvoA�A� A?lenovA� nebo spoleA?nA�ci neboli osobnA� sloA?ka (corpus = tA�lo). Pro fundace (A� 305 a�� 394) je naopak typickA�, A?e jejich zA?klad (fundus) tvoA�A� majetek urA?enA? kA�urA?itA�mu A?A?elu. VA�A?stavech (A� 395 a�� 411) je osobnA� i majetkovA? sloA?ka propojena: A?stav nemA? A?leny jako korporace, ale zamA�stnance, a majetek A?stavu nenA� tak chrA?nA�n jako u fundacA�.

          [41] AristotelA�s, Politika, Praha 1998, s. 129.

          [42] A. Anzenbacher, KA�esA?anskA? sociA?lnA� etika. Asvod a principy. Brno 2004, s. 202.

          [43] TomA?A? A. rozliA?uje A?tyA�i ctnosti pA�irozenA� a�� moudrost, spravedlnost, stateA?nost a umA�A�enost (nazA?vajA� se kardinA?lnA� ctnosti) – jako zA?klad pA�irozenA�ho zA?kona (lex naturalis), kterA? odrA?A?A� vA�A?nA? zA?kon BoA?A� (lex aeterna). Nad nimi vA?ak stojA� tA�i boA?skA� ctnosti kA�esA?anskA� – vA�ra, nadA�je a lA?ska, – kterA� vA?dy pochA?zejA� z BoA?A� milosti.

          [44]

          [45] Centrum pro vA?zkum neziskovA�ho sektoru, NeziskovA� organizace a jejich funkce vA�demokratickA� spoleA?nosti, Brno 2008.

          [46] Statistika poA?tu kA�30.9.2011 dle A?dajA? A?SAs, podrobnA�jA?A� informace a�� viz kap. 6.5.

          [47] H. Koontz, H. Weihrich, Management, Praha 1993, str. 122.

          [48] Srv. kapitolu 5.2.: a�zObecnA� blaho (obecnA? prospA�ch, obecnA� dobro)

          [49] LisabonskA? smlouva, hlava I., A?l. 3. odst. 1. A�A?l. 2 uvA?dA�, A?e a�zUnie je zaloA?ena na hodnotA?ch A?cty k lidskA� dA?stojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, prA?vnA�ho stA?tu a dodrA?ovA?nA� lidskA?ch prA?v, vA?etnA� prA?v pA�A�sluA?nA�kA? menA?in. Tyto hodnoty jsou spoleA?nA� A?lenskA?m stA?tA?m ve spoleA?nosti vyznaA?ujA�cA� se pluralismem, nepA�A�pustnostA� diskriminace, tolerancA�, spravedlnostA�, solidaritou a rovnostA� A?en a muA?A?.a�?

          [50] Srv. L. HejdA?nek, Budoucnost, a�znA?pada�? a povaha tvorby, Reflexe 2001.

          [51] K. Jaspers navrhuje pojetA� Boha jako a�ztranscendencea�?, M. Buber jako a�zvA�A?nA� Tya�? a L. HejdA?nek jako a�zryzA� nepA�edmA�tnosta�?.

          [52] Statut Univerzity Karlovy vA�Praze. ZnA�nA� zA�26.4.2004. DostupnA� na : http://certik.ruk.cuni.cz/asuk/statutarni/predpisy/registrovane/statut.html

          [53] PoslA?nA�,hodnoty a vize Masarykovy univezity vA�BrnA�. DostupnA� na: http://www.muni.cz/general/strategy

          [54] L. Krbec, DuchovnA� hodnoty a budoucnost A?eskA?ch nadacA�, Praha 2010. Vzhledem kA�tomu, A?e studie byla vytvoA�ena na zA?kladA� grantu HlA?vkovy nadace, nemohla bA?t do nA� HlA?vkova nadace zahrnuta.

          [55] LatinskA� univeritas znamenA? a�zcelek, vA?eobecnost, veA?kerenstvoa�?.

          [56] L. HejdA?nek, SvobodnA? duch a univerzita, in: LidovA� noviny, 17.1.1990.

          [57] J. BoA?ek, Nadace a nadaA?nA� fondy vA�protektorA?tu A?ech a Morava, Praha 2010.

          [58] NadaA?nA� investiA?nA� fond (NIF) vznikl vA�roce 1991 na zA?kladA� zA?kona A?NR A?. 171/1991 Sb. VlA?da vyA?lenila 1 % akciA� z druhA� vlny kupA?novA� privatizace jako majetek tohoto fondu, in: www.donorsforum.cz.

          [59] Nadace nebo nadaA?nA� fond vznikA? podle zA?kona A?. 227/1997 Sb., o nadacA�ch a nadaA?nA�ch fondech, dnem zA?pisu do rejstA�A�ku u rejstA�A�kovA�ho soudu, kde rejstA�A�k je veA�ejnA?m seznamem. RozdA�l mezi nadacA� a nadaA?nA�m fondem je vA�tom, A?e nadace pouA?A�vA? k dosahovA?nA� A?A?elu, pro kterA? byla zA�A�zena, vA?nosA? z nadaA?nA�ho jmA�nA� a ostatnA� majetek nadace. NadaA?nA� jmA�nA� je penA�A?nA� vyjA?dA�enA� souhrnu penA�A?itA?ch i nepenA�A?itA?ch vkladA? a nadaA?nA�ch darA? zapsanA?ch v nadaA?nA�m rejstA�A�ku. NadaA?nA� fond pouA?A�vA? k dosahovA?nA� A?A?elu, pro kterA? byl zA�A�zen, vA?echen svA?j majetek.

          [60] ZA?kon A?. 227/1997 Sb., o nadacA�ch a nadaA?nA�ch fondech, A� 1.

          [61] Srv.: L. Krbec, DuchovnA� hodnoty a budoucnost A?eskA?ch nadacA�, Praha 2010.

          [62] Statistika poA?tu NNO kA�30.9.2011 dle A?dajA? A?SAs.

          [63] ZA?kon A?. 111/1998 Sb., o vysokA?ch A?kolA?ch.

          [64] Univerzita je vysokA? A?kola, kde uA?itelA� pA�ednA?A?A� studentA?m o vA�dA� ve vA�ce oborech. A vedle funkce vzdA�lA?vacA� mA? univerzita i funkci vA�decko-badatelskou – zA?kon A?. 111/1998 Sb., o vysokA?ch A?kolA?ch, A� 2.

          [65] CA�rkevnA� organizacA� je registrovanA? cA�rkev nebo nA?boA?enskA? spoleA?nost nebo jimi zA�A�zenA? tzv. cA�rkevnA� prA?vnickA? osoba podle zA?kona A?. 3/2002 Sb., o cA�rkvA�ch a nA?boA?enskA?ch spoleA?nostech.